Mladá fronta strana 76 z 281

Máte rádi knihy o životě slavných a inspirativních osobností? Tak to byste si rozhodně neměli nechat ujít novou publikaci s názvem Ecce homo Forman, kterou má na svědomí Radim Kratochvíl. Přináší totiž jedinečnou možnost poznat slavného režiséra Miloše Formana tak, jak si ho pamatují lidé, kteří měli to štěstí s ním nějaký čas pobývat nebo spolupracovat. Jeho životní příběh totiž dodnes baví, ale také inspiruje velkou spoustu lidí.Převážnou část knihy tvoří vzpomínky samotného Radima Kratochvíla, což je syn herečky Věry Křesadlové-Formanové a nevlastní bratr Petra a Matěje Formanů. Kratochvíl poutavě vypráví, jak s Milošem Formanem procestoval západní Evropu na kolech, jak společně poznávali zajímavá místa, lidi i gastronomii a jak mohl sledovat umělce při práci ve střižně, zatímco prožíval oslnění americkým filmem.Kromě příběhů z pera Radima Kratochvíla však kniha Ecce homo Forman přináší také příspěvky slavných osobností, lidí ze zákulisí známých projektů i několika režisérových přátel. Ti všichni se spojili a rozhodli se dát dohromady dosud neslyšené příběhy a fotografie ze soukromých archivů, které čtenářům přiblíží Formanovo dětství, dospívání, filmové začátky i slavné americké období. Při čtení tak nabydou dojem, jako by Formana vlastně znali osobně.

Scott Jurek, živoucí legenda amerického i světového ultramaratonu, už měl léta nejlepších výkonů za sebou a cítil, že pomalu pohodlní. Jenže do starého železa se mu ještě nechtělo, a tak se odhodlal podniknout další dobrodružství – největší a nejnáročnější ze všech. S podporou manželky Jenny se rozhodl pokusit o nejrychlejší zdolání „Zeleného tunelu“, 3500 kilometrů dlouhé Appalačské stezky vedoucí z „hlubokého jihu“ Georgie až do Nové Anglie. Jurek si jako velezkušený ultramaratonský harcovník nedělal iluze, že takový podnik bude procházka růžovým sadem, ale realita překonala všechna očekávání. Brutálně upřímný záznam o běžci za zenitem, který se musí při své závěrečné a nejtěžší zkoušce bezmála zničit, aby si dokázal, že je stále tím, kým býval.  

Staré vrbě v zahradě svěřují Nerostovi svá přání a tajemství už po několik generací. Právě teď k tomu mají obzvlášť dobrý důvod…Benedikt s Estelle věřili, že v poklidném anglickém městečku s poetickým názvem Polední slunce naleznou štěstí na celý život. Nenaplněná touha po dětech ale vystavila jejich vztah příliš těžké zkoušce a Estelle se stěhuje pryč. Zdrcený klenotník Benedikt je odhodlaný si manželku znovu získat – jen vědět, jak.Když mu uprostřed noci zaklepe na dveře šestnáctiletá neteř, lehkomyslná a paličatá Gemma, obrátí se mu zaběhaný životní pořádek naruby. Přesně to ale Benedikt zřejmě potřebuje, aby začal znovu žít. Na světlo vychází dlouho skrývané tajemství a Benedikt s Estelle zjišťují, že nejsou jediní, kdo potřebuje druhou šanci. A že rodinu, kterou si tolik přáli, možná dávno mají…

Autor v knize podrobuje svému kritickému pohledu uplynulých třicet let od listopadové revoluce. Jak píše, nejde mu o připomínání, nebo dokonce o nový výklad éry relativně rychlé transformace naší společnosti. Spíše mu jde o to, v co se naše transformace vyvinula a kam nás před třiceti lety zahájené trendy a tendence a jejich v čase se rozvíjející deformace dnes vedou. Určitě jinam, než kam jsme chtěli, i když základní cíl a úkol byl dosažen: dnešní svět nemá se starým komunismem bezprostředně nic společného.

Třináct exekutorských příběhů sepsal Jiří Tůma na základě svých bohatých praktických zkušeností v této oblasti. Historky jsou často drsné a odhalují, kam až se může člověk vlastní vinou, neznalostí zákonů či nešťastnou náhodou dostat. Autor však nikoho neodsuzuje, naopak nabízí i jistou míru pochopení a soucitu. Především ale v závěru každé kapitoly čtenářům vysvětluje, ve kterém momentu udělal postižený osudovou chybu, a uvádí fígle, díky nimž je možné se exekutorským pastem vyhnout.

Nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem Osvětim (Auschwitz) prošlo během druhé světové války několik milionů lidí z celé Evropy. Nejméně 1,3 milionu z nich zde zemřelo. Z tohoto pekla na zemi se pokusilo utéct jen asi osm stovek vězňů.  A pouze 144 z nich se to prokazatelně podařilo. Jedním z nich byl Arnošt Rosin, židovský rodák ze slovenské Sniny, který z Osvětimi uprchl dramatickým způsobem v květnu 1944 s polským židem Czeslawem Mordowiczem. Rosinovo jméno po válce upadlo v zapomenutí, přitom ale právě jeho a Mordowiczovo svědectví zásadním způsobem potvrdilo a doplnilo proslulou zprávu jejich předchůdců Vrby a Wetzlera o zločinech páchaných nacisty v koncentračních táborech. V této bohatě ilustrované knize zkušeného autora literatury faktu, který se s Arnoštem Rosinem osobně znal, se strhující příběh jednoho z neprávem zapomenutých hrdinů holocaustu dočkal vůbec prvního uceleného zpracování.

Bohatě ilustrovaná kniha založená na mnohaletém archivním i terénním výzkumu přináší objevný popis bouřlivého roku 1938. Velké události se v ní prolínají s rozborem činnosti jednotek Stráže obrany státu v exponovaných pohraničních oblastech západních Čech. Autor se ovšem nově dívá i na související poválečné dozvuky: působení německých záškodnických organizací, útěk banderovců přes západní Čechy či transfer německého obyvatelstva. Tato přelomová práce by neměla chybět v knihovně žádného zájemce o dramatické období, během něhož se před 80 lety rozhodovalo o dalším vývoji naší země i celé Evropy.

Moje cesta do Sparty je příběh o běhu z Athén do Sparty, který byl inspirovaný antickou legendou o běžci Feidippidopvi, jenž v roce 490 př. n. l. tuto vzdálenost zdolal za 36 hodin. Karnazes, autor fenomenálního bestselleru Ultramaratonec, se plným právem cítí dědicem řecké tradice. Příběh, který se chystáte číst, čekal dva a půl tisíce let, než bude odvyprávěn. Tvrdošíjně po staletí a tisíciletí vzdoroval uvnitř historických kronik – legendární příběh prvního maratonu přestál zkoušku časem a neúnavně očekával, až se zjeví v celé své kráse. Až doteď. Sága, která vás čeká, vypráví o pozoruhodné cestě jediného a podnětného atletického úsilí, které navždy formovalo lidstvo, prostředku, díky kterému mohlo být tohoto báječného výkonu dosaženo a který je něčím, co mají všichni lidé už od počátku věků bez ohledu na všechny naše rozdíly a nepoměry společné: schopnost klást jednu nohu před druhou – a běžet.

Kniha Dítě v síti je přehledný a praktický návod, jak přistupovat k výchově a vzdělávání dětí během současné expanze informačních technologií. Zabývá se mnoha paradoxy dnešní „doby datové“, která nabízí dětem i dospělým stejně tak úžasné příležitosti jako dosud netušená rizika. • Jak se smysluplně vzdělávat v situaci, kdy všechny informace jsou k dispozici na pár kliknutí, ale je těžké vyznat se v jejich kontextu?• Jak zamezit tomu, aby děti upadly do digitální závislosti?• Jaké podporovat v dětech užitečné návyky a schopnosti, které jim pomohou uspět v budoucnosti, jež bude stále více závislá na algoritmech?• Jak vztahy v rodině uchránit před náporem smartphonů, sociálních sítí a počítačových her?• Jak se „vypínat“ a zůstávat ve světě offline a nestat se otrokem světa online?

Báchorky blanického rytíře z pera Miloše Zapletala jedinečným způsobem aktualizují známé motivy o blanických rytířích. Jeden z nich se totiž zatoulá pod bájnou horu Blaník, kde nachází nejrůznější příběhy, se zvířátky, ale i s podivnými bytostmi. Blanický rytíř se seznámí s čtyřrohým beranem Knížákem, tajuplnými hejkaly, keltským druidem, nebo se strašidelnou mátohou. Odhalí výpravy lesních nočních skřítků za blanickými poklady, sleduje svatbu oslů, objeví zlatonosný potok a další místa i bytosti žijící pod Blaníkem.Zvukovou verzi Báchorek blanického rytíře vypráví Oldřich Kaiser, který ji také doprovází na nejrůznější hudební nástroje.

Není to jen tak, což může dosvědčit každý, kdo s nějakou vážnější nemocí zápolil. Známý psychiatr se na toto téma pokusil podívat s nadhledem vyplývajícím ze skutečně dlouholeté praxe a se sobě vlastním humorem. Vysvětluje, jaký by měl být vztah pacienta a lékaře, v čem je náš pohled na naši nemoc jiný než pohled našeho lékaře. Jak zvládnout stres a bolest a jak by měla nemocného podpořit rodina. To vše dovede autor podávat s bytostným optimismem, i když sám přiznává, že v reálném životě neplatí ani to, že jednou jsi dole a jednou nahoře. Nikdo ale na nás nemůže být horší, než to dokážeme my sami.

V budově Městského soudu v Praze je nahlášena bomba. Předseda soudu nechá budovu vyklidit, a když se po důkladné prohlídce zaměstnanci vrátí do svých kanceláří, objeví v kanceláři předsedy mrtvého soudce. Vzápětí umírá další soudní zaměstnanec. Šlo v obou případech o sebevraždy, anebo o cizí zavinění? Komu smrt pomůže a komu uškodí? A jak je do ní zapleten předseda soudu? Detektiv Šimon Hájek zjišťuje, že pochopit vztahy a poměry v justici není jednoduché. Naštěstí mu s vyšetřováním pomáhá vnadná tisková mluvčí soudu Gabriela Rezková. Napínavý kriminální příběh z atraktivního prostředí, jehož rozuzlení má jako většina podobných vyprávění původ v mezilidských vztazích. Autorka - advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti - v něm ukazuje dobrou znalost justičního prostředí i pochopení pro lidské slabosti. Na stránky své desáté knihy opět přivádí dvojici hrdinů, kterou čtenáři znají z její poslední detektivky Mrtvá z golfového hřiště.

Kniha je určena všem, kteří mají v úmyslu omezit množství odpadu kolem sebe tím, že budou uvědoměle nakupovat, jíst, oblékat se atd. Autorka popisuje svoji cestu: prvotní rozhodnutí vyloučit všechny odpady, z něhož rychle vystřízlivěla, a současný pomalejší postup krůček po krůčku, což je realistická varianta i pro čtenáře-laiky. Nejedná se o suchý popis, autorka také uvádí různé problémové situace z vlastního života, do nichž se vinou své snahy o změnu dostala, a dává čtenářům cenné rady, jak se jim vyhnout. Vyjmenovává také, jak konkrétně lze snížit odpad ve všech možných lidských aktivitách a jak změnit své dlouholeté návyky.  

Přesně před 100 lety, 28. října 1918, se začíná psát nová éra svobodného podnikání v tehdy zrozeném Československu. Dvakrát je násilně přerušena. Druhou světovou válkou a komunistickým pučem v roce 1948. Přesto tato relativně krátká éra zrodila podnikatele světového věhlasu, na které můžeme být dodnes pyšní. V naší exkluzivní publikaci 100 let svobodného podnikání v Československu představíme příběhy československých prvorepublikových podnikatelských „es“. I jejich následovníků – novodobých Baťů, kteří po roce 1989 do dneška dělají čest České republice i daleko za jejími hranicemi. Dokázali změnit tvář české ekonomiky a dát slovu podnikání opět jeho pravý význam.

Neuvěřitelný, avšak pravdivý příběh začíná v okupované Paříži, kde dva bratři, desetiletý Joseph a dvanáctiletý Maurice, tráví čas jako ostatní kamarádi školou, pouličními hrátkami i lumpárnami. Až do dne, kdy musí na kabátě začít nosit žlutou hvězdu. Pak se situace zásadně změní. Nacisté pořád přitvrzují, Židům jde o život, a tak tatínek rozhodne: kluci musí pryč. Okamžitě, sami, bez papírů, mají odjet nočním vlakem, nějak se dostat přes demarkační čáru a pak za staršími bratry do svobodné zóny na jih Francie. Vydávají se tedy na nebezpečnou cestu, téměř bez peněz, vybaveni jen svou bystrostí, statečností a instinktem. Nikdo netuší, že potrvá ještě tři roky, než válka skončí, ani zda se všichni znovu setkají. Joseph Joffo sepsal dojemný a prostý příběh své rodiny v roce 1971, od té doby byl přeložen do desítek jazyků a dvakrát zfilmován.  

Naučte se, jak o sebe bez námahy pečovat pomocí tipů od nejpověřenějších expertů na relaxaci: lenochodů. Nechte se vést nejodpočinutějším živočichem na světě a změňte svůj život k nepoznání. Je toho spoustu, co bychom se o volnějším tempu mohli učit. A kdo by byl lepším lektorem než lenochodi – kovaní zastánci pomalého životního stylu. Naučte se, jak zvolnit, soustředit se na současnost a neřešit zbytečnosti, které vám brání v cestě za relaxací.