Mladá fronta strana 77 z 281

Málo známá i zcela neznámá fakta o životě geniálního skladatele i muzikanta Jaroslava Ježka (1906 Praha – 1942 New York), jehož písničky zná snad každý. Téměř nevidomého člověka, který strávil jako dítě šest let ve slepeckém ústavu. A poté se vlastní pílí vypracoval ve víc než důstojného spolupracovníka Voskovce a Wericha imnoha dalších umělců své doby. Přepracované a rozšířené vydání monografie objevující Ježkovu společenskou aktivitu v boji proti fašismu i přinášející pravdivý příběh lidí, kteří ho v americkém exilu v roce 1941 připravili o možnost vystoupit se svou Sonátou na mezinárodním hudebním festivalu. Známý popularizátor V+W, Osvobozeného divadla, Miroslava Horníčka odhaluje také Ježkův soukromý a milostný život.

Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem se v centru pozornosti ocitla i celá jeho rodina včetně dětí, na které asi mohou být rodiče právem pyšní, jak se vyjádřila i Hillary Clintonová, když měla před volbami ohodnotit, co na soupeři oceňuje. Jejich matka Ivana, světoznámá Češka, první Trumpova žena, proto sepsala vzpomínky, v nichž se vrací jednak ke svému dětství ve Zlíně, studiu, emigraci, létům manželství s Donaldem Trumpem i pozdějším vztahům, ale především popisuje, jak důsledná a ná- ročná byla jako matka na své děti, aby je negativně nepoznamenalo bohatství, ale naopak aby v nich podpořila vlastnosti, které je dovedou k úspěchu. Kniha obsahuje mnoho zajímavých historek ze zákulisí života Trumpova klanu a je doprovázena barevnými fotografiemi.

Když Monisha oznámila svůj záměr absolvovat cestu kolem světa v 80 vlacích, všichni si jen klepali na čelo. Přesto netrvalo dlouho a ona skutečně hodila batoh na záda, vzala za ruku svého snoubence Jema a vydala se na pečlivě naplánovanou pouť po kolejích čítající více než 70 000 kilometrů z jednoho konce světa na druhý a zase zpátky. Během sedmi měsíců jim za okénkem ubíhaly tak rozdílné kraje jako Mongolsko, Kanada, Čína, Japonsko, Kazachstán, Rusko, Amerika, a dokonce se odvážili i do Severní Koreje. Projeli se po Transsibiřské magistrále, luxusním Orient Expresem, japonskými rychlovlaky, ale také ušmudlanými lokálkami. Potkali spoustu zábavných, svérázných a milých pasažérů, s nimiž si směňovali jídlo i životní příběhy. Monisha Rajeshová, novinářka působící mimo jiné v denících _The Guardian _či _The New York Times_, o svém putování vypráví tak, že si tu každý najde svoje. Bizarní i komické zážitky z vlaků střídá poetický popis krajiny nebo hekticky pulsujících velkoměst, nechybí společensko-politický kontext, historické vsuvky a vtipné komentáře. Po přečtení dostane každý chuť sbalit si svých pět švestek a nasednout do prvního dálkového expresu

Houbaření je typicky český fenomén. Houbaří ostatní Slované, Italové, občas Němci, především Bavoři. Ale nikdo na světě nesbírá houby s takovým nadšením, vášní a entuziasmem jako Češi. Když začnou růst houby, davy lidí směřují k lesu. Děje se tak už celá staletí. Za každého počasí a bez ohledu na režim, který právě v Čechách vládne. Kamenova kniha popisuje různé podoby této nikdy neutuchající vášně. Čtenář se v ní setká s velkými houbaři a mykology, s houbami jedlými, jedovatými, erotickými, komickými a kosmickými. S houbami zpívajícími a zarytě mlčícími. A s houbaři, kteří ten houbový svět čtenáři představí v nečekaných situacích a souvislostech. Báječný svět hub je jedinečným průvodcem úžasným světem hub a jejich nadšených milovníků.

Ondřej Šteffl je zakladatel proslulého gymnázia PORG a vzdělávací společnosti Scio, v poslední době založil několik ScioŠkol. Soustavně se věnuje problematice školství a vzdělávání, své názory publikuje mimo jiné v blozích na aktualne.cz. Část z nich uvádí náš výběr. Autor se v nich zaměřuje na to, jaké schopnosti a znalosti by měla současná škola rozvíjet, aby žáci a studenti obstáli v dospělém životě. Poukazuje na to, jaké metody jsou v současné výuce zastaralé a co v dětech potlačují, a naopak ukazuje, jak jinak by mohlo vyučování vypadat, nebo přímo uvádí příklady škol, které úspěšně vedou děti k všestrannému rozvoji jejich osobnosti. Uvedené texty jsou zaměřeny spíše na rodiče, jsou doprovázeny krátkou vybranou diskusí z blogů, která obsahuje námitky k autorovým názorům, a jsou doprovázeny vtipnými ilustracemi.

Máte rádi knihy o životě slavných a inspirativních osobností? Tak to byste si rozhodně neměli nechat ujít novou publikaci s názvem Ecce homo Forman, kterou má na svědomí Radim Kratochvíl. Přináší totiž jedinečnou možnost poznat slavného režiséra Miloše Formana tak, jak si ho pamatují lidé, kteří měli to štěstí s ním nějaký čas pobývat nebo spolupracovat. Jeho životní příběh totiž dodnes baví, ale také inspiruje velkou spoustu lidí.Převážnou část knihy tvoří vzpomínky samotného Radima Kratochvíla, což je syn herečky Věry Křesadlové-Formanové a nevlastní bratr Petra a Matěje Formanů. Kratochvíl poutavě vypráví, jak s Milošem Formanem procestoval západní Evropu na kolech, jak společně poznávali zajímavá místa, lidi i gastronomii a jak mohl sledovat umělce při práci ve střižně, zatímco prožíval oslnění americkým filmem.Kromě příběhů z pera Radima Kratochvíla však kniha Ecce homo Forman přináší také příspěvky slavných osobností, lidí ze zákulisí známých projektů i několika režisérových přátel. Ti všichni se spojili a rozhodli se dát dohromady dosud neslyšené příběhy a fotografie ze soukromých archivů, které čtenářům přiblíží Formanovo dětství, dospívání, filmové začátky i slavné americké období. Při čtení tak nabydou dojem, jako by Formana vlastně znali osobně.

Scott Jurek, živoucí legenda amerického i světového ultramaratonu, už měl léta nejlepších výkonů za sebou a cítil, že pomalu pohodlní. Jenže do starého železa se mu ještě nechtělo, a tak se odhodlal podniknout další dobrodružství – největší a nejnáročnější ze všech. S podporou manželky Jenny se rozhodl pokusit o nejrychlejší zdolání „Zeleného tunelu“, 3500 kilometrů dlouhé Appalačské stezky vedoucí z „hlubokého jihu“ Georgie až do Nové Anglie. Jurek si jako velezkušený ultramaratonský harcovník nedělal iluze, že takový podnik bude procházka růžovým sadem, ale realita překonala všechna očekávání. Brutálně upřímný záznam o běžci za zenitem, který se musí při své závěrečné a nejtěžší zkoušce bezmála zničit, aby si dokázal, že je stále tím, kým býval.  

Staré vrbě v zahradě svěřují Nerostovi svá přání a tajemství už po několik generací. Právě teď k tomu mají obzvlášť dobrý důvod…Benedikt s Estelle věřili, že v poklidném anglickém městečku s poetickým názvem Polední slunce naleznou štěstí na celý život. Nenaplněná touha po dětech ale vystavila jejich vztah příliš těžké zkoušce a Estelle se stěhuje pryč. Zdrcený klenotník Benedikt je odhodlaný si manželku znovu získat – jen vědět, jak.Když mu uprostřed noci zaklepe na dveře šestnáctiletá neteř, lehkomyslná a paličatá Gemma, obrátí se mu zaběhaný životní pořádek naruby. Přesně to ale Benedikt zřejmě potřebuje, aby začal znovu žít. Na světlo vychází dlouho skrývané tajemství a Benedikt s Estelle zjišťují, že nejsou jediní, kdo potřebuje druhou šanci. A že rodinu, kterou si tolik přáli, možná dávno mají…

Autor v knize podrobuje svému kritickému pohledu uplynulých třicet let od listopadové revoluce. Jak píše, nejde mu o připomínání, nebo dokonce o nový výklad éry relativně rychlé transformace naší společnosti. Spíše mu jde o to, v co se naše transformace vyvinula a kam nás před třiceti lety zahájené trendy a tendence a jejich v čase se rozvíjející deformace dnes vedou. Určitě jinam, než kam jsme chtěli, i když základní cíl a úkol byl dosažen: dnešní svět nemá se starým komunismem bezprostředně nic společného.

Třináct exekutorských příběhů sepsal Jiří Tůma na základě svých bohatých praktických zkušeností v této oblasti. Historky jsou často drsné a odhalují, kam až se může člověk vlastní vinou, neznalostí zákonů či nešťastnou náhodou dostat. Autor však nikoho neodsuzuje, naopak nabízí i jistou míru pochopení a soucitu. Především ale v závěru každé kapitoly čtenářům vysvětluje, ve kterém momentu udělal postižený osudovou chybu, a uvádí fígle, díky nimž je možné se exekutorským pastem vyhnout.

Bohatě ilustrovaná kniha založená na mnohaletém archivním i terénním výzkumu přináší objevný popis bouřlivého roku 1938. Velké události se v ní prolínají s rozborem činnosti jednotek Stráže obrany státu v exponovaných pohraničních oblastech západních Čech. Autor se ovšem nově dívá i na související poválečné dozvuky: působení německých záškodnických organizací, útěk banderovců přes západní Čechy či transfer německého obyvatelstva. Tato přelomová práce by neměla chybět v knihovně žádného zájemce o dramatické období, během něhož se před 80 lety rozhodovalo o dalším vývoji naší země i celé Evropy.

Moje cesta do Sparty je příběh o běhu z Athén do Sparty, který byl inspirovaný antickou legendou o běžci Feidippidopvi, jenž v roce 490 př. n. l. tuto vzdálenost zdolal za 36 hodin. Karnazes, autor fenomenálního bestselleru Ultramaratonec, se plným právem cítí dědicem řecké tradice. Příběh, který se chystáte číst, čekal dva a půl tisíce let, než bude odvyprávěn. Tvrdošíjně po staletí a tisíciletí vzdoroval uvnitř historických kronik – legendární příběh prvního maratonu přestál zkoušku časem a neúnavně očekával, až se zjeví v celé své kráse. Až doteď. Sága, která vás čeká, vypráví o pozoruhodné cestě jediného a podnětného atletického úsilí, které navždy formovalo lidstvo, prostředku, díky kterému mohlo být tohoto báječného výkonu dosaženo a který je něčím, co mají všichni lidé už od počátku věků bez ohledu na všechny naše rozdíly a nepoměry společné: schopnost klást jednu nohu před druhou – a běžet.

Nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem Osvětim (Auschwitz) prošlo během druhé světové války několik milionů lidí z celé Evropy. Nejméně 1,3 milionu z nich zde zemřelo. Z tohoto pekla na zemi se pokusilo utéct jen asi osm stovek vězňů.  A pouze 144 z nich se to prokazatelně podařilo. Jedním z nich byl Arnošt Rosin, židovský rodák ze slovenské Sniny, který z Osvětimi uprchl dramatickým způsobem v květnu 1944 s polským židem Czeslawem Mordowiczem. Rosinovo jméno po válce upadlo v zapomenutí, přitom ale právě jeho a Mordowiczovo svědectví zásadním způsobem potvrdilo a doplnilo proslulou zprávu jejich předchůdců Vrby a Wetzlera o zločinech páchaných nacisty v koncentračních táborech. V této bohatě ilustrované knize zkušeného autora literatury faktu, který se s Arnoštem Rosinem osobně znal, se strhující příběh jednoho z neprávem zapomenutých hrdinů holocaustu dočkal vůbec prvního uceleného zpracování.

Báchorky blanického rytíře z pera Miloše Zapletala jedinečným způsobem aktualizují známé motivy o blanických rytířích. Jeden z nich se totiž zatoulá pod bájnou horu Blaník, kde nachází nejrůznější příběhy, se zvířátky, ale i s podivnými bytostmi. Blanický rytíř se seznámí s čtyřrohým beranem Knížákem, tajuplnými hejkaly, keltským druidem, nebo se strašidelnou mátohou. Odhalí výpravy lesních nočních skřítků za blanickými poklady, sleduje svatbu oslů, objeví zlatonosný potok a další místa i bytosti žijící pod Blaníkem.Zvukovou verzi Báchorek blanického rytíře vypráví Oldřich Kaiser, který ji také doprovází na nejrůznější hudební nástroje.

Není to jen tak, což může dosvědčit každý, kdo s nějakou vážnější nemocí zápolil. Známý psychiatr se na toto téma pokusil podívat s nadhledem vyplývajícím ze skutečně dlouholeté praxe a se sobě vlastním humorem. Vysvětluje, jaký by měl být vztah pacienta a lékaře, v čem je náš pohled na naši nemoc jiný než pohled našeho lékaře. Jak zvládnout stres a bolest a jak by měla nemocného podpořit rodina. To vše dovede autor podávat s bytostným optimismem, i když sám přiznává, že v reálném životě neplatí ani to, že jednou jsi dole a jednou nahoře. Nikdo ale na nás nemůže být horší, než to dokážeme my sami.

Kniha Dítě v síti je přehledný a praktický návod, jak přistupovat k výchově a vzdělávání dětí během současné expanze informačních technologií. Zabývá se mnoha paradoxy dnešní „doby datové“, která nabízí dětem i dospělým stejně tak úžasné příležitosti jako dosud netušená rizika. • Jak se smysluplně vzdělávat v situaci, kdy všechny informace jsou k dispozici na pár kliknutí, ale je těžké vyznat se v jejich kontextu?• Jak zamezit tomu, aby děti upadly do digitální závislosti?• Jaké podporovat v dětech užitečné návyky a schopnosti, které jim pomohou uspět v budoucnosti, jež bude stále více závislá na algoritmech?• Jak vztahy v rodině uchránit před náporem smartphonů, sociálních sítí a počítačových her?• Jak se „vypínat“ a zůstávat ve světě offline a nestat se otrokem světa online?