Nakladatelství 65. pole strana 4 z 9

Naše životy se za posledních 20 let díky technologiím změnily k nepoznání. Jak budeme žít v roce 2036? Dvacet předních osobností se v unikátním souboru textů zamýšlí nad budoucností svých oborů. Ekonomiku reprezentuje Tomáš Sedláček, sport Petr Čech, politiku Jindřich Šídlo, film Vojta Kotek, podnikání Zbyněk Frolík, módu Vladimír Staněk, víru Marek Orko Vácha, jídlo Petra Pospěchová, technologie Milan Vašina, média Josef Šlerka, vzdělávání Bob Kartous, životní prostředí Bedřich Moldan, soužití na planetě Šimon Pánek, architekturu Adam Gebrian, reklamu Martin Jaroš, češtinu Markéta Pravdová, medicínu Daniel Hořínek, mobilní komunikace Filip Kůžel, hudbu David Gaydečka a společnost Cyril Höschl.

V posledních dvou desetiletích se objevil nový druh písní – až neodbytně chytlavé hity. Krátký výrazný nápěv (tzv. hook) měly populární skladby vždy, ty dnešní však jimi přímo oplývají a často zazní každých sedm sekund jeden. Cílem těchto puntičkářsky propracovaných produktů je potěšit nás melodií, rytmem a opakováním. Moderní skladatelé totiž stejně jako inženýři rychlého občerstvení objevili „pocit blaha“. A stejně jako u rychlého občerstvení ve vás tento pocit vyvolá touhu ochutnat víc. Dlouholetý redaktor časopisu The New Yorker John Seabrook v knize Stroj na hity vypráví příběh ohromného kulturního zvratu, který přinesl nové, mimořádně působivé hity. Autor se zabývá nástupem nového přístupu k tvorbě hitů, od jeho obskurních počátků ve Švédsku na počátku 90. let po jeho nadvládu v dnešních hitparádách, a přivádí nás přitom do podivného a překvapivého světa plného zvláštních a barvitě vylíčených postav. Seabrook na svých cestách z New Yorku do Los Angeles, Stockholmu či Koreje navštívil specializované tvůrčí týmy, které kombinují nahrávky a nápěvy v digitálních laboratořích. Na příbězích interpretek, například Katy Perry, Britney Spears a Rihanny, a zručných skladatelů, jako jsou Max Martin, Stargate, Ester Dean a Dr. Luke, odhaluje svět inovací, tvrdé konkurence, velké hamižnosti a lákavých nových projektů v katastrofálně rozvráceném hudebním průmyslu. Kniha Stroj na hity není jen o hudbě, ale i o penězích, byznysu, marketingu a technologiích a zkoumá, jak nové hity působí na náš mozek a ovlivňují naše posluchačské návyky v době Spotify a Apple Music. Tyto služby využívají streamování dat a hudbu seskupují do nových žánrů pomocí algoritmů, jež vznikají na základě chování posluchačů. Stroj na hity je strhující, objevná a originální kniha, která změní vaše vnímání hudby.

Příručka Jaroslava Pavlíčka obsahuje poznatky mnohokrát ověřené v praxi, nasbírané za více než padesát let. Měla by sloužit skupinám, které připravují výpravy na problematická místa Země a drsnější podmínky si vybírají dobrovolně, i trosečníkům, kteří se do drsné přírody dostanou nechtěně, proti své vůli. Člověk v drsné přírodě přináší zásadní informace, jejichž znalost může rozhodnout o přežití. Kniha byla přeložena do angličtiny, němčiny a čínštiny a zaznamenala přes sto tisíc prodaných výtisků. 9. vydání je doplněno nejnovějšími poznatky z let 2015 až 2017.

EKONOMII DOBRA A ZLA publikovalo v roce 2011 prestižní nakladatelství Oxford University Press. Od té doby kniha oslovuje nejen české, ale i zahraniční čtenáře. Byla přeložena do 21 jazyků (včetně japonštiny a perštiny) a sklidila úspěch u odborné zahraniční kritiky (Financial Times, New York Times, Die Zeit, Frankfurter Allgemeine Zeitung) i na akademické scéně. V Německu a ve Švýcarsku se ihned po vydání stala bestsellerem. Dočkala se také řady ocenění a několika divadelních zpracování (Londýn, Helsinky, Lucemburk, Bukurešť, Bratislava). EKONOMIE DOBRA A ZLA ukazuje, jak barvitě uměli o majetku, vlastním užitku a společenském blahu přemýšlet naši předkové. Autor bere čtenáře na dobrodružnou pouť ke kořenům naší civilizace a na příkladech starých Sumerů, Hebrejů, antických myslitelů či filozofa Descartesa ilustruje, jak inspirativní je sledovat proměny lidského tázání z hlediska ekonomie, pokud je zasazena do širšího kontextu. V autorově podání je ekonomie krásný humanitní obor, jehož kořeny a souvislosti jdou mnohem hlouběji, než si dnes člověk dokáže představit. Kniha je ale něčím víc než sondou do dějin ekonomického myšlení. Ukazuje, kolik čerstvých a překvapivě relevantních myšlenek můžeme v dědictví starých civilizací najít. A hlavně, jak přesvědčivě s nimi lze jít proti proudu a kacířsky nabourávat stereotypy, s nimiž dodnes pracujeme – jako lidé každodenního života i jako vědci nebo ekonomové. Sedláček dává ekonomii nový rozměr, dosah a rozlet a propojuje ji s filozofií, uměním, náboženstvím i současnou filmovou tvorbou – vytrhuje ji ze zajetí pouze technické analýzy. V první části této knihy hledá ekonomii v mýtech a v druhé mýty v ekonomii. Obojí je díky autorově rozhledu, erudici a čtivému zpracování unikátní příležitostí, jak poznat naši dobu, sama sebe i svůj vztah k věcem hmotným i duchovním.