Nakladatelství 65. pole strana 9 z 9

Na začátku listopadu 1918, v bouřlivých dnech rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa, dostává písecký poručík Reiner rozkaz potlačit povstání šumavských Němců, kteří se nehodlají smířit s existencí nového státu a vyhlásí si svou vlastní župu Böhmerwaldgau. Přestože stojí proti obrovské přesile, úkol splní a ke své jednotce se vrátí jako hrdina. Jenže netuší, že v květnu 1949 se bude muset jako nepřítel komunistického Československa dostat přes bavorskou hranici a jeho jedinými spojenci budou právě ti šumavští Němci, proti kterým kdysi bojoval… Poslední šumavská pastvina je čtvrtý dobrodružný román vimperského rodáka Martina Sichingera věnovaný příběhům naší západní hranice.

Šarlák nás zavádí do jihočeského Písku 80. a 90. let minulého století. Manova autobiografická kniha ukazuje jeho odvrácenou tvář – všední a syrové žití v bezútěšné době, kde jakýkoli cíl jako by byl předem odsouzen k nedosažitelnosti a vše kolem plulo v podivném bezčasí. Autor popisuje svých dvanáct zaměstnání, která vystřídal v průběhu dvánácti let, a jedinečně vykresluje génia míst v atmosféře doby.

Kolik Číňanů znáte jménem? Dva? Tři? Aj Wej-wej bude s velkou pravděpodobností jedním z nich. V říjnu 2010 vystavil v londýnské galerii Tate Modern instalaci nazvanou Slunečnicová semínka. V dubnu 2011 byl uvězněn a déle než dva měsíce strávil v nelidských podmínkách. Nejslavnější žijící čínský umělec a aktivista je osobností s mimořádným univerzálním talentem, odvahou a lidskou integritou. Je schopen navrhnout dům, natočit film, psát si každý den internetový blog, rozbít vázu z dynastie Chan s nevyčíslitelnou historickou hodnotou či pomáhat obětem zemětřesení. Od začátku své umělecké dráhy otevřeně vystupuje proti nejmocnějšímu totalitnímu režimu současnosti. Činí tak nejen slovy, ale i svou tvorbou – je autorem mnohých z nejkrásnějších a nejzáhadnějších uměleckých děl naší doby, děl, která oslovila miliony lidí po celém světě. Když byl Aj Wejwej propuštěn z nezákonné vazby, přiletěl za ním do Pekingu spisovatel a novinář Barnaby Martin. Zajímal se o jeho uvěznění a zároveň se chtěl dozvědět více o tom, co se vlastně děje v zákulisí nejvyšších pater čínské komunistické strany. Rozhovory obou mužů a Martinovy rozsáhlé osobní zkušenosti s Čínou daly vzniknout této knize. Viselec je sondou do Ajova života, umění i aktivistických postojů, zároveň jde ovšem i o úvahu nad kreativním procesem a vývojem umění v moderní Číně. Barvitě vypráví o dětství stráveném v zemljance na poušti Gobi, dospívání během kulturní revoluce i o tom, co chce svými díly sdělit. Potvrzuje se zde, že Aj není namyšleným umělcem, kterému jde pouze o vystavování svých děl v západních institucích zvučných jmen. Nepatří mezi ty, kteří se kvůli slávě otočí zády k vlastní zemi. Přináší svědectví o stále silnějším čínském boji za demokracii a otevřenou společnost. Je to kniha o odvaze a naději v místech, kde svoboda a spravedlnost stále chybí.

Vstřícný Írán, zbídačená Kambodža, vyšperkovaný Singapur, usměvavé Filipíny, rajská Havaj, barevná Guatemala a dalších jedenáct zemí. Diblíci (Karel 24, Honza 22 a Petr 19 let) nejsou ani tak dobrodruzi, spíš poutníci a zvědavci. V každém setkání hledají bohatství lidských příběhů – co člověk, to nový svět. Kniha navazuje na sérii besed a promítání, které tři bratři po návratu z cesty kolem světa uspořádali převážně na středních školách. Jejich svěží vyprávění vyslechly tisíce lidí a mnozí je povzbuzovali k dotažení této knihy. Diplomaté z honosných ambasád i rikšové zaprášených ulic tu dostávají svůj hlas. Oni i autoři samotní odhalují, co je pro ně skutečně podstatné a niterné. A čtenáře vybízejí, ať se na cestu vydá spolu s nimi. Tahle pouť skončila jen zdánlivě.

Audiokniha No Future – Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality? Čte autor Bob Kartous. Připravujeme děti na svět, který nenávratně zmizel. Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality a tvrdíme jim, že je to pro ně prospěšné.

Audiokniha úvah nadčasově komentuje události, které se během našich životů dotýkaly nás všech. Tomáš Sedláček je však nazírá veskrze jinak, čerstvě: politiku a ekonomii vnímá optikou filozofie, teologie a psychologie, rád hledá náš odraz ve filmech a příbězích, po původu dějů pátrá až v prastarých mýtech, zamýšlí se nad českou velikostí v malé Evropě či západní civilizací a jí prožívanou katarzí.

Audiokniha Ó, ó, ó, vajíčko! obsahuje veršovaný příběh z hmyzí říše. Ó, ó, ó, vajíčko! je vyprávěním o velké lásce a odhodlání. Houseňák Pepík putuje za svou vyvolenou a nic ho nezastaví. Inspirací pro jednotlivé postavy byli skuteční brouci, včely, larvy a zejména motýli, protože jejich životy jsou často velice dramatické a plné překvapivých skutečností.

Ekonomie dobra a zla ukazuje, jak barvitě uměli o majetku, vlastním užitku a společenském blahu přemýšlet naši předkové. Autor bere čtenáře na dobrodružnou pouť ke kořenům naší civilizace a na příkladech starých Sumerů, Hebrejů, antických myslitelů či filozofa Descartesa ilustruje, jak inspirativní je sledovat proměny lidského tázání z hlediska ekonomie, pokud je zasazena do širšího kontextu.

Proč proslulý národní hrdina Juraj Jánošík nikdy neochutnal pravé slovenské halušky? Proč je z Košic blíž do Prahy než do Bratislavy? Kolik salaší přežívá v horách na prahu nového století? A proč euro kazí servírkám postavu?

Mladá žena ze Severní Koreje Pak Čihjon vypravuje svůj životní příběh, který patří k vzácným svědectvím o této nejuzavřenější zemi světa. Kniha, napsaná s jihokorejskou krajankou Čche Serin, zachycuje zároveň unikátní sblížení dvou Korejek ze dvou na smrt znepřátelených států. Korejská lidově demokratická republika (KLDR) připomíná vězení pod širým nebem, ze kterého není úniku. Uspěla jen hrstka mužů a žen. Pak Čihjon je jednou z těchto vzácných přeživších. Podařilo se jí uprchnout, a to dokonce dvakrát. K útěku se odhodlala ve svých 29 letech po té, co byla svědkem mnoha utrpení. Její vzpomínky realisticky a bez sentimentu vykreslují šokující poměry v patrně nejtvrdší diktatuře světa.

První komplexní kniha o české hudební scéně po listopadu 1989. V třinácti kapitolách líčí vytváření klubové a festivalové sítě, budování gramoprůmyslu a koncertní agentáže, proměny vnímání a prodeje hudby, osudy metalu a folku, vznik české indie a taneční scény… Svoboda, radost, euforie. Rozlet, svět dokořán. Nové možnosti, obzory, zážitky, zvuky, ba i vůně (od marihuany po přepálený olej z fritovacího hrnce, zapomenutého symbolu té dekády). Devadesátá léta v České republice. Byla to výjimečná doba plná výjimečných zážitků. A populární hudba v nich hrála významnou roli, možná naposledy ve své historii. DEKÁDA NAPLNO je důkladnou (ale ne akademicky koženou) zprávou o proměnách pop music v Československu, resp. České republice v posledním desetiletí minulého století. V období, které se už nikdy nebude opakovat a které už je tak vzdáleno, že je načase je popsat a reflektovat. Pokud možno bez nostalgie: protože nostalgie, to jsou zrádný brejle. Na závěr si své řeknou v anketě Jedenáctka dekády i přizvané osobnosti: Blanka Šrůmová, Miroslav Wanek, Petr Fiala, Zdeněk Suchý, Jakub Skalický, Petr Choura, Petr Zelenka, Mardoša, Radim Špaček, Jiří Neumann a Jaromír Švejdík. Kniha obsahuje přes 200 fotografií.