Nakladatelství 65. pole strana 7 z 10

Kniha přináší rozhovory s předními českými a zahraničními ekonomy, akademiky, byznysmeny a intelektuály o přeměnách světa v příštích třiceti letech. Jaké scénáře a trendy převládnou v budoucnosti? Kdo uspěje v digitální a nejisté době a jaké vzdělání, dovednosti a vlastnosti budou pro mladou generaci klíčové? „V těchto dnech se píše historie,“ podotýká špičková manažerka Marian Salzmanová v rozhovoru s investičním stratégem Štěpánem Uheríkem k turbulentní současnosti, a globální chaos představuje jako „nový normál“. Dvojice, které vedly rozhovory: Martin Kupka – Ondřej Neff / Michael Romancov – Jan Kofroň / Michal Skořepa – Raffaella Tenconiová / Pavel Hnát – Bublu Thakur-Weigoldová / Miroslav Novák – Jan Lamser / Helena Horská – Petr Knap / Pavel Kysilka – Petr Beneš / Štěpán Uherík – Marian Salzmanová / Lenka Čábelová – Bob Kartous / Ján Lalka – Aleš Špidla / Roman Chlupatý – František Kinský. Svět zažívá historický zlom, který akcentuje mnohé hrozby, o nichž psal George Orwell ve slavných dílech 1984 a Zvířecí farma. Naše současnost je nicméně mnohem překotnější, než si dokázal představit. Podle McKinsey Global Institute zažíváme změnu 10x rychlejší a 300x razantnější než přinesla průmyslová revoluce. Negativa jsou tak větší, silnější, rychlejší, jakoby by byla na steroidech. Stejně je to pak s příležitostmi, které „průvodce chaosem“ rovněž rozebírá. Je na každém z nás, jak se k zásadním proměnám světa postaví.

Máme si budoucnost malovat narůžovo, nebo pociťovat skepsi? Osmnáct výrazných osobností českého veřejného života se zamýšlí nad klíčovými otázkami současnosti a možnou podobou našich zítřků. Rozhovory o budoucnosti člověka, společnosti a planety tvoří proměnlivý kaleidoskopický obraz naší civilizace, jehož výsledné uspořádání je ponecháno na samotném čtenáři. Do svého myšlenkového světa nás nechali nahlédnout: ekonom Tomáš Sedláček, novinář Jindřich Šídlo, přírodovědec a kněz Marek Orko Vácha, psychiatr Cyril Höschl, genetik a lékař Radim Brdička, matematik a podnikatel Karel Janeček, evoluční biolog Jaroslav Flegr, hudebník Tomáš Klus, biolog a filozof Stanislav Komárek, odborník na vojenství Miroslav Lipowski, historik Václav Marek, politik Matěj Stropnický, mediální analytik Jan Podzimek, antropolog Martin Soukup, diplomat a psycholog Michael Žantovský, sémiotik Josef Šlerka, anarchokapitalista Urza a filozof Jaroslav Peregrin. Autor chystá volné pokračování této knihy, tentokrát výhradně se ženami.

Druhý díl trilogie úvah ekonoma Tomáše Sedláčka nad tématy a událostmi posledních let. Kniha nadčasově komentuje události, které se během našich životů dotýkaly nás všech. Tomáš Sedláček je však nazírá veskrze jinak, čerstvě: politiku a ekonomii vnímá optikou filozofie, teologie a psychologie, rád hledá náš odraz ve filmech a příbězích, po původu dějů pátrá až v prastarých mýtech, zamýšlí se nad českou velikostí v malé Evropě či západní civilizací a jí prožívanou katarzí. Jeho obdivuhodně široký záběr a dechberoucí styl z něj udělaly světoběžníka, který je žádaným řečníkem po celé planetě napříč velmi rozsáhlou odbornou škálou. První díl trilogie byl nominován na cenu Magnesia Litera za publicistiku. „Laterální myšlení, ochota ubírat se napříč disciplínami, doktrínami a dogmaty, je jedním z mála zbývajících způsobů, jak otřást jistotami společnosti, která se podle temné vize Václava Havla samopohybem řítí k vlastnímu zániku. Tomáš Sedláček se tomuto samopohybu zpěčuje a navazuje tak důstojně na průkopníky laterálního myšlení. Můžeme s očekáváním vyhlížet nejen intelektuální potěšení z ohňostroje nápadů a žonglérské schopnosti držet je současně ve vzduchu, ale především látku k vážnému zamyšlení se nad světem, jeho budoucností i nad námi samotnými.“ Michael Žantovský, ředitel Knihovna Václava Havla.

Připravujeme děti na svět, kteryě nenávratně zmizel. Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality a tvrdíme jim, že je to pro ně prospěšné. Tato kniha tvrdí opak a snaží se ukázat, jaké dopravní prostředky vedou společnost místo do minulosti do budoucnosti. Existuje jedna zábavná společenská hra. Do kruhu se rozestaví židle a okolo nich stojí lidé. Židlí je přesně o jednu méně než lidí. Na povel si mají lidé sednout – kdo to nestihne, ze hry vypadává. Nemá si kam sednout. Do značné míry jde o alegorii života. Lidská společnost hraje tuto hru i v reálném světě. Úspěšní v ní nacházejí svá místa, neúspěšní se pohybují ve stínu periferie. Snahou vyěchovy a vzdělávání by v tomto světě mělo byět nacházet co nejvíce míst pro každého, protože příliš mnoho lidí na periferii mění hru ve svízelnou situaci nebo dokonce horor. Co když se ale lidstvo dostalo do situace, kdy původní pravidla hry přestala platit, protože židle nejsou po ruce, nyěbrž se ukryěvají někde v nepřehledném prostoru mimo okamžityě dosah, a dokonce se stále pohybují? K jejich hledání pak potřebujete dovednosti, které si musíte osvojit. Místo toho si ale osvojujete dovednosti, které vás vedou úplně jinyěm směrem. V takové situaci se nyní ocitáme a děláme jen málo, abychom to změnili.

Máme si budoucnost malovat narůžovo, nebo pociťovat skepsi? Osmnáct výrazných osobností českého veřejného života se zamýšlí nad klíčovými otázkami současnosti a možnou podobou našich zítřků. Rozhovory o budoucnosti člověka, společnosti a planety tvoří proměnlivý kaleidoskopický obraz naší civilizace, jehož výsledné uspořádání je ponecháno na samotném čtenáři. Do svého myšlenkového světa nás nechali nahlédnout: ekonom Tomáš Sedláček, novinář Jindřich Šídlo, přírodovědec a kněz Marek Orko Vácha, psychiatr Cyril Höschl, genetik a lékař Radim Brdička, matematik a podnikatel Karel Janeček, evoluční biolog Jaroslav Flegr, hudebník Tomáš Klus, biolog a filozof Stanislav Komárek, odborník na vojenství Miroslav Lipowski, historik Václav Marek, politik Matěj Stropnický, mediální analytik Jan Podzimek, antropolog Martin Soukup, diplomat a psycholog Michael Žantovský, sémiotik Josef Šlerka, anarchokapitalista Urza a filozof Jaroslav Peregrin. Autor chystá volné pokračování této knihy, tentokrát výhradně se ženami.

V rozsáhlé autobiografické próze Klika byla vysoko popisuje básník, meteorolog a tulák Roman Szpuk část svého života, strávenou zejména v lesích Šumavy. Představuje se jako vnímavý pozorovatel obyčejných, a přitom fascinujících detailů, které zůstávají ostatními neobjevené. Bohatým a hutným jazykem přibližuje svět mezi rostlinami a zvířaty, který je většině lidí vzdálený. Zároveň však žije ve všední realitě, otevřeně popisuje návštěvy nemocné matky a starých lidí upoutaných na lůžka. Setkává se s tuláky, samotáři a blázny, modlí se, spí venku, prochází lesem za každého počasí. V jeho autentických deníkových záznamech znovu ožívá tradice romantiků, poutníků, hledačů a rozervanců. Text plyne svobodně jako Szpukova milovaná oblaka a jer prokládán krátkými básněmi – haiku. Knihu doplňují autorovy fotografie, pořízené vlastnoručně vyrobenou camerou obscurou. Roman Szpuk se do širšího povědomí dostal také jako jeden ze šumavských samotářů v knize Aleše Palána Raději zešílet v divočině (2018).

EKONOMII DOBRA A ZLA publikovalo v roce 2011 prestižní nakladatelství Oxford University Press. Od té doby kniha oslovuje nejen české, ale i zahraniční čtenáře. Byla přeložena do 21 jazyků (včetně japonštiny a perštiny) a sklidila úspěch u odborné zahraniční kritiky (Financial Times, New York Times, Die Zeit, Frankfurter Allgemeine Zeitung) i na akademické scéně. V Německu a ve Švýcarsku se ihned po vydání stala bestsellerem. Dočkala se také řady ocenění a několika divadelních zpracování (Londýn, Helsinky, Lucemburk, Bukurešť, Bratislava). EKONOMIE DOBRA A ZLA ukazuje, jak barvitě uměli o majetku, vlastním užitku a společenském blahu přemýšlet naši předkové. Autor bere čtenáře na dobrodružnou pouť ke kořenům naší civilizace a na příkladech starých Sumerů, Hebrejů, antických myslitelů či filozofa Descartesa ilustruje, jak inspirativní je sledovat proměny lidského tázání z hlediska ekonomie, pokud je zasazena do širšího kontextu. V autorově podání je ekonomie krásný humanitní obor, jehož kořeny a souvislosti jdou mnohem hlouběji, než si dnes člověk dokáže představit. Kniha je ale něčím víc než sondou do dějin ekonomického myšlení. Ukazuje, kolik čerstvých a překvapivě relevantních myšlenek můžeme v dědictví starých civilizací najít. A hlavně, jak přesvědčivě s nimi lze jít proti proudu a kacířsky nabourávat stereotypy, s nimiž dodnes pracujeme – jako lidé každodenního života i jako vědci nebo ekonomové. Sedláček dává ekonomii nový rozměr, dosah a rozlet a propojuje ji s filozofií, uměním, náboženstvím i současnou filmovou tvorbou – vytrhuje ji ze zajetí pouze technické analýzy. V první části této knihy hledá ekonomii v mýtech a v druhé mýty v ekonomii. Obojí je díky autorově rozhledu, erudici a čtivému zpracování unikátní příležitostí, jak poznat naši dobu, sama sebe i svůj vztah k věcem hmotným i duchovním.

Kniha Hradní pan Brouček a jiná monstra představuje průkopnický příspěvek k novému oboru – české politické monstrologii. Tato odborná disciplína se zabývá studiem a klasifikací monster, která se v uplynulých letech objevovala na naší politické (ob)scéně a v našem veřejném životě, jako je „Hradní pan Brouček“ (Miloš Zeman), „Apoštol svobody“ (Václav Klaus), Kindlova právnická mafie, pražský magistrát a mnohá další. Kniha sestává z textů filozofa Václava Němce z posledních deseti let, které vznikaly právě při jeho občanském a intelektuálním potýkání s těmito monstry. V knize se jedinečným způsobem spojují filozofické reflexe (nejen) české politiky s osobním svědectvím o událostech a kauzách, jichž byl autor sám svědkem či aktérem. Ačkoli jednotlivé texty reagují na konkrétní dobové události, kauzy či výroky veřejných činitelů, tvoří kamínky mozaiky, která ve svém celku představuje výmluvný dokument doby a podává svědectví o určité fázi dějin novodobé české demokracie, na jejímž pomyslném vrcholu či dně se nyní nacházíme. Kniha tak poskytuje zasvěcený vhled do nedávných českých dějin, které významně ovlivňují naši přítomnost a které nepochybně budou mít vliv i na naši blízkou budoucnost. „Podobně jako pan Brouček, literární postava Svatopluka Čecha, podniká Miloš Zeman epochální výlet do minulosti, ovšem s tím rozdílem, že tak činí zcela záměrně, že do něj s sebou zavléká i ostatní občany této země a že jej činí nikoli na své vlastní nebezpečí a náklady, ale na úkor nás všech a naší budoucnosti.“

V deseti povídkách knihy Kámen a mouka se známý hudební publicista Vladimír Kouřil (*1944), autor pěti knih o rock´n´rollu a jazzu, poprvé čtenářům představuje jako prozaik. Vypráví příběhy zdánlivě spolu nesouvisející a přesto skládajících obraz jednoho lidského života. V klidném tempu, jakoby jen nenápadně a na okraj dnešních dnů, Kouřilovy povídky podávají svědectví o snech a prožitcích celé jedné generace a vypovídají o naší zemi v průběhu více než šedesáti let. Jejich shrnujícím mottem by velice dobře mohla být autorova věta „A klasický rock´n´roll a jazz rozechvívají nadále ten drobet vesmíru, v němž žiji…“.

Příručka Jaroslava Pavlíčka obsahuje poznatky mnohokrát ověřené v praxi, nasbírané za více než padesát let. Měla by sloužit skupinám, které připravují výpravy na problematická místa Země a drsnější podmínky si vybírají dobrovolně, i trosečníkům, kteří se do drsné přírody dostanou nechtěně, proti své vůli. Člověk v drsné přírodě přináší zásadní informace, jejichž znalost může rozhodnout o přežití. Kniha byla přeložena do angličtiny, němčiny a čínštiny a zaznamenala přes sto tisíc prodaných výtisků. 9. vydání je doplněno nejnovějšími poznatky z let 2015 až 2017.

Stylově zpracovaný atlas zve na návštěvu nejděsivějších a nejnebezpečnějších míst planety. Francouzský mořeplavec a znalec geografie Olivier Le Carrer zmapoval čtyřicet lokalit, které v sobě skrývají pohnutou a bouřlivou historii: od zambijské přírodní rezervace Kasanka, kam se snášejí mračna netopýrů, přes zlověstný les sebevrahů v japonské Aokigahaře a ďáblův koloniální příbytek na Ocean Avenue č. 122 v Amityville až po temný maják utonulých Eilean Mor, ztracený kdesi na Flannanských ostrovech. Nechybí zde také nejznámější oblasti tragických událostí jako např. Bermudský trojúhelník či Skylla a Charybda. Při listování tímto zeměpisem hrůzy se vám možná bude žaludek svírat úzkostí. Nevídané panoptikum těch nejnevábnějších míst napříč všemi kontinenty a oceány doplňují historické mapy a dobové ilustrace.