PANT

Varšavské povstání z roku 1944 je největší bitva svedená protiněmeckým odbojem v okupované Evropě. Jedna z nejtragičtějších, a přitom relativně zapomenutých kapitol druhé světové války, je v knize představená skrze příběhy jejích účastníků. Antologie reportáží a esejů výrazných osobností současné polské literatury a žurnalistiky vznikla speciálně pro českého čtenáře a představuje Varšavské povstání z roku 1944 z méně obvyklých úhlů pohledu: téměř zapomenutých osudů obyvatel čtvrti Wola, kteří jako první okusili význam Hitlerova rozkazu „Varšava má zmizet z povrchu zemského“; vzpomínek belgického ženisty ve službách nechvalně proslulé divize SS Dirlewanger; příběhů varšavských žen – povstalkyň, civilistek, matek; poválečných peripetií Varšavanů, kteří se vrátili do města proměněného na moře sutin. V knize nechybí uvedení do historických souvislostí ani filozofické zamyšlení nad smyslem neúspěšného boje. Hlavní důraz ale není kladen na velké debaty politiků či dilemata vojenských velitelů, nýbrž na osudy obyčejných lidí: povstalců, jejich protivníků a hlavně civilních obyvatel Varšavy. Texty doprovází DVD s unikátním filmem složeným pouze z restaurovaných archivních záběrů z roku 1944. Snímek vznikl v Muzeu Varšavského povstání a Polsko jej loni dokonce poslalo i do oscarového klání v kategorii dokumentárních filmů. Film, na němž se podíleli známí režiséři Jan Komasa a Władysław Pasikowski, kombinuje autentické restaurované záběry s fiktivním příběhem dvou kameramanů, kteří na pokyn velení Zemské armády zaznamenávají každodenní život bojujícího města.

Kniha se věnuje nejpodstatnějším genocidám 20. století – holokaustu, genocidě Arménů, hladomoru na Ukrajině, kambodžské, rwandské a jugoslávské genocidě. Záměrem je poskytnout sice základní, ale ty nejzásadnější informace. Kniha je doplněna o DVD s filmy, vzpomínkami pamětníků a metodickými materiály pro výuku. Genocida, záměrné a systematické ničení celého národa nebo etnické skupiny, je považována za největší ze všech zločinů. Ve 20. století přes veškerou okázalou namyšlenost moderní civilizace docházelo k těm nejhorším případům masového násilí. Státy i různá hnutí opakovaně používaly etnické čistky a genocidy coby prostředek k dosažení národní, třídní či etnické čistoty a jednoty. Miliony obětí genocidního násilí ve dvacátém století jsou svědectvím, že hrozba genocidy je přítomna vždy. To je dobrý důvod, proč brát ohrožení genocidou a masovým násilím vážně. Prevence genocidy je důležitý úkol. Vkládá se velké úsilí do analýzy různých případů genocidy a rozpoznání společných rysů. Možná existují okolnosti nebo události, které mohou, jsou-li rozpoznány v rané fázi, působit jako varování před nadcházejícím hromadným násilím. Autoři textů: Maria van Haperen, Wichert ten Have, Ben Kiernan, Martin Mennecke, Ugur Ümit Üngör, Ton Zwaan, Aleš Ziegler

Studie významných historiků a historiček, které v této knize shromáždili Timothy Snyder a Ray Brandon, přibližují různé etapy cesty, kterou Sovětský svaz za vlády Josefa Stalina prošel. Nejprve se diktátor snažil připodobnit zaostalou sovětskou říši Evropě - například za cenu obrovských obětí během několika let odnaučit miliony Kazachů kočovat a přimět je k usedlému životu. Po vítězství v kruté válce s Hitlerem si Stalin usiloval podmanit tu část Evropy, kam dorazila sovětská vojska, a připodobnit ji sovětské říši. Sovětský svaz byl největším státem na světě, jeho represivní moc a strašné ambice byly nejzřetelněji realizovány v Evropě. Pod vedením Josepha Stalina, od 1928 k 1953, Sovětský svaz transformoval sebe a pak všechny evropské země, se kterými přišel do kontaktu. Tato kniha se zabývá každým aspektem setkání Stalina s Evropou: pokus o vytvoření evropského státu urychlením evropského modelu průmyslového rozvoje v SSSR; masové vraždy v očekávání války proti evropským mocnostem; skutečný kontakt s největší silou Evropy, nacistickým Německem, nejprve jako spojenec a pak jako nepřítel; čtyři roky války hlavně na sovětském území, které přinesly miliony mrtvých, včetně velké části holocaustu; a konečně znovuobnovení sovětského systému, nejen na předválečném území SSSR, ale také na západní Ukrajině, v západním Bělorusku, v pobaltských státech, Polsku, Československu, Rumunsku, Maďarsku, Bulharsku a východním Německu.

Po tisíc let diktovala osud pohraničí Evropy jeho zeměpisná poloha. Osud regionu na východě Polska a na západě Ruska vždy určovalo srážení těchto říší. Nyní, když se vymanily z dlouholeté sovětské nadvlády, začíná nabývat své podoby identita jednotlivých národů. Anne Applebaumová po cestě přes Litvu, Bělorusko a Ukrajinu, z Kaliningradu na Baltu do Oděsy u Černého moře, odhaluje širokou škálu soupeřících kultur, regionalismů a nacionalismů. Kniha Mezi Východem a Západem je bohatá na překvapivá setkání a živé postavy, přičemž prostřednictvím zážitků s tamními lidmi osvětluje duši tohoto pohraničí a formující sílu minulosti.

Kniha je jedinečnou a přesvědčivou studií historického vývoje etnických národů založeného na jazyce a identitě. Týká se čtyř východoevropských zemí. Timothy Snyder tvrdí, že Tématy této knihy jsou transformace národních idejí, příčiny etnických čistek a podmínky národního smíření. Tato témata Snyder vysvětluje tak, že líčí složitě propletené příběhy Polska, Ukrajiny, Litvy a Běloruska a jejich společné kořeny v raně moderním státě: Polsko-litevské unii (15691795), kde základy politické identity tkvěly ve sdílené kultuře a občanských právech. Kdy a jak vznikají moderní národy? Proč dochází k etnickým čistkám? Jak mohou národní státy nastolit mír? Tyto a mnohé další otázky si klade kniha Timothyho Snydera Obnova národů a pokouší se na ně opovědět na příkladu někdejší Polsko-litevské unie. Ta vznikla v roce 1569, kdy slovo národ znamenalo něco podstatně jiného než dnes. V Polsko-litevské unii se hovořilo různými jazyky, vládla tam náboženská tolerance, fungoval tam parlament. Vytvořila však anebo trvale uchovala také jazyky, náboženství a mýty, které dnes vnímáme jako ukrajinské, běloruské či ruské. Autor nás provádí staletími a událostmi, mnohdy strašlivými a krutými, plnými nenávisti, aby na konci druhého tisíciletí dospěl k branám jiného nadstátního útvaru: Evropské unie.

Publikace nabízí pohled na historický vývoj migrací spjatých především s evropským prostorem i na jejich proměnu v posledních dvaceti letech. Z jakých úhlů se na ně odborníci dívají? K jakým výsledkům došli? Jak probíhá adaptace migrantů v novém prostředí? Které migrace se dotkly v 2. polovině 20. a na počátku 21. století České republiky a proč o nich česká veřejnost mnoho neví? Nakolik komunikační technologie, dopravní možnosti, elektronické bankovnictví a další výdobytky moderní společnosti změnily charakter migrací? A jaké jsou právní nástroje, které jsou kostrou stávající legislativy o mezinárodní ochraně? Nejen na tyto zásadní otázky se pokouší tato kniha odpovědět. Široké a komplikované téma migrací publikace samozřejmě nevyčerpává, ukazuje ale různost pohledů na tento fenomén v životě lidské společnosti, přičemž pohled odborníků konfrontuje s otázkami, které přináší aktuální současnost.