Paseka strana 23 z 111

Výbor dosud nepřeložených povídek terstského spisovatele mapuje jeho tvůrčí dráhu od prvních textů, jež vznikly ještě před napsáním románů Život pana Alfonsa (1892) a Senilita (1898), přes období takzvaného ticha, kdy se Svevo chystal skoncovat s „tou směšnou a škodlivou věcí, které se říká literatura“, až k brilantním textům vzniklým v autorově posledním tvůrčím období, datovaném od vydání románu Vedomí a svedomí Zena Cosiniho (1923), jenž mu přinesl slávu a úspěch. Některé z posledních povídek lze číst i jako kapitoly či fragmenty připravovaného čtvrtého románu, v němž mělo vyprávění Zena Cosiniho pokračovat, ale který už autor nedostal šanci napsat.

Jedenáctý díl, který je rozvržen do dvou svazků, zaplňuje poslední mezeru v chronologické řadě Velkých dějin zemí Koruny české a je vymezen jednak počátkem válek s revoluční a napoleonskou Francií, jednak definitivním nastolením konstituční monarchie v rámci habsburské monarchie. V období let 1792–1860 se v českých zemích utvářelo novodobé národní vědomí a emancipovala se svébytná kultura nejen v českém, ale i německém jazyce. Zároveň byly položeny základy moderního právního státu, občanské společnosti i tržního hospodářství a v těsné spojitosti s tím započala průmyslová, komunikační i myšlenková revoluce. Autorský tým složený z významných českých historiků předkládá čtenářské veřejnosti nové obšírné zpracování našich dějin, jejichž úplné vypsání českému národu stále chybí. Monumentální, vůbec první české dějiny takového rozsahu vycházejí v osmnácti svazcích. Autoři, přestože mají nejvyšší profesionální ambice, se obracejí především na širší čtenářskou obec, jíž bude dílo sloužit jako spolehlivý zdroj poznání naší historie i jako obraz současné úrovně české historiografie. Jednotlivé svazky jsou vybaveny základním poznámkovým aparátem, zevrubnou bibliografií, bohatým obrazovým a dokumentačním materiálem a rejstříky.

Bílá vrána (1995) vypráví o výpravě pěti mužů do slovenských Beskyd, která pro některé z nich znamená útěk před realitou, pro některé se stává výpravou osudovou. Dějištěm jsou liduprázdné hory zapadané sněhem, ve hře základní lidské hodnoty. Román má zlověstnou tonaci, fatální vyústění, po celou dobu jsou hrdinové v ohrožení, které se stupňuje. Jde o "mužský" román plný prázdných lahví od alkoholu a vykouřených cigaret. Muži uvěznění ve své době a svém těle se s realitou i sebou samými snaží vypořádat po svém. Jde o román sentimentální i nevybíravý, Stasiuk klade otázky a nedává odpovědi. Za své dílo získal prestižní polské ocenění - Cenu Kościelských.

Hlavní hrdina Tomáš Neratovský pracuje v televizi jako nadějný scénárista, ale když mu dají adaptovat izraelský sitcom, duševně se zhroutí. Osud mu do cesty nadělí fyzioterapeutku Báru, která si duševní klid zajišťuje pomáháním ostatním, a jejího kamaráda, katolíka Jeremiáše, který nešťastnou nehodou přivedl do jiného stavu mentálně postiženou dívku. Ve své románové prvotině prokazuje autor poučenost filmovým řemeslem: kombinuje filmové motivy s kritickým líčením nemálo problematického českého prostředí; příběh spletený z několika dějových linií je plný nečekaných zvratů, dobrodružných i každodenních situací a sarkastických point, a nechybí mu situační vtip a zejména naléhavost výpovědi.Jaroslav Žváček (1989) patří k nejmladší autorské generaci. Studuje FAMU, obor scenáristika dramaturgie. Autorsky se podílel na několika filmových scénářích a realizacích. Román Lístek na cestu z pekla je jeho prvotinou.

Štastný skřítek je první dětskou knihou, kterou ilustroval brněnský rodák a mezinárodně oceňovaný výtvarník Petr Sís po svém odchodu do exilu. Vypravuje příběh o skřítkovi, který má něco, co ostatní skřítkové nemají: překrásný hlas a dar zpívat a vymýšlet nové písničky. Kromě toho má spoustu dobrých přátel a vůbec všechno, co potřebuje k životu. Je šťastný. Když potom ale uvidí zlatý prsten, zlatou korunku a zlatý vozík, všechno se změní… Toník musí přijít na to, že přátelé a radostný zpěv jsou nad všechno zlato světa. Klasicky strukturovaná pohádka s půvabnými a poetickými ilustracemi Petra Síse a textem švýcarského spisovatele Maxe Bolligera se dočkala vydání v mnoha jazycích a zaznamenala velký úspěch u malých čtenářů po celém světě.

Novela Zlatníkovo tajemství s odkazy na píseň Leonarda Cohena Famous Blue Raincoat je fascinujícím příběhem "cestovatele v čase", příběhem plným nostalgie, sexu, vášně a hledání sebe sama. Úspěšný, ale osamělý zlatník přemítá jedné noci v zasněženém New Yorku o svém dosavadním životě, ale neustále se ve vzpomínkách ztrácí. Vzpomíná, jak se náhle ocitnul v rodném městečku Villasanta ve Španělsku, kde jako devatenáctiletý prožil milostné dobrodružství s přitažlivou a záhadnou Celiou, vrstevnicí s vé matky. Najednou se propadá v čase a dostává se do Villasanty let padesátých, sedmdesátých a konce devadesátých let 20. století. Neví, co je snem a co skutečností, co přítomností a co minulostí.

Druhý díl příběhu ze skrytého života lichožroutů se rozbíhá po dvou liniích, které se postupně proplétají a často i řádně zauzlí. "Pitvorný nárůdek lupičů a žroutů ponožek" / Petr Matoušek v recenzi Lichožroutská groteska - 28. 11. 2008, Hospodářské noviny / se vrací na scénu ve chvíli, kdy končí jistá idyla, a do jejich osudů vstoupí víc nebezpečí, tajemství a zrady. Vysmívaný Hihlík, který v průběhu 1. dílu vyrostl v hrdinu, opouští Město, aby v Africe našel své rodiče. Po četných peripetiích se mu to podaří, ale musí překonat úklady záhadného lichožrouta Bona, který jeho "misionářské" rodiče uvěznil, aby se mohl stát ponožkovým vládcem nad celým černým světadílem. Hihlíkova nápaditost a humor se musí utkat nejen s Bonem, ale i s magií: odhalit tajemství Černé ponožky! Naštěstí nezůstane sám. Do Afriky za ním přijedou jeho věrní přátelé, znalec lichožroutího světa profesor Kadeřábek a bratranec Ramík, který na čas musí opustit "bojiště" Města, kde se opět v Dolní čtvrti ujal vůdcovství divokých lichožroutů Kudla Dederon, považovaný za definitivně odepsaného. Poslední akt grotesky a zároveň dobrodružné ságy se tedy opět odehraje doma.

První svazek XII. dílu počíná na přelomu let 1859-1860, kdy v důsledku vojenské porážky habsburské monarchie v Itálii dochází k obnovení ústavního vývoje a končí rokem 1890, kdy se přijetím punktačních článků radikalizovala mladočeská strana, jež tento akt hodnotila jako ránu českým národnostně a jazykově emancipačním snahám. Nelze však přehlédnout, že v obecném měřítku dosáhly české země ve sledovaném období poměrně vysokého sociálního, ekonomického, právního a kulturního standardu.

Jednoduchou řečí obrázků vypráví renomovaná autorka a ilustrátorka dětských knih Rotraut Susanne Bernerová příběhy všedního dne, obratně a vtipně splétá dohromady drobné epizody. "Malý čtenář" může v knížce hledat postavičky a zvířátka a sledovat co dělají od první do poslední stránky. Kudy chodí teta Květa, kde si kluk Ondra bude hrát s kamarády, co dělá ve městě liška. Stává se "malým detektivem", který zjišťuje například, proč Pepa upadl a jak se dostal klobouk na strom, a luští mnoho dalších hádanek. Knížka podporuje pozorovací schopnosti a podněcuje fantazii, rozvíjí jazyk a rozšiřuje slovní zásobu.

Kniha desetiletí pro děti podle ankety sdružení Litera. Je to nejobratnější lupič všech dob a dosud nikdy nebyl dopaden. Možná i vám se včera nebo právě v této chvíli ztratila ponožka. Kdo za to může? Lichožrout! Záhadný tvor, který žere ponožky a z párů dělá licháče. Do jejich tajemného světa pronikla autorská a ilustrátorská dvojice Pavel Šrut – Galina Miklínová a vynořila se s napínavým a vtipným příběhem jedné lichožroutí rodinky, starého mládence pana Vavřince a malého nešiky lichožrouta Hihlíka.

Po knížce o jaru přichází Léto. Rotraut Susanne Bernerová na obrázcích znovu vypráví své malé, vtipné příběhy všedního dne, které poutají a bystří pozornost, podněcují fantazii a řečové schopnosti, ale hlavně baví malé i větší děti. V atmosféře slunného léta se opět setkáte s některými starými známými a kamarády z předchozí knížky Jaro. Přibudou další postavy, věci a zvířátka. Jen místo zůstává stejné: město s ulicemi, domy, s tržištěm, obchody, k tomu park a nedaleký statek. Podívejte se, co všechno se v Létě děje!

Příběh románu úspěšné dánské prozaičky začíná na opuštěné autobusové zastávce na jednom z dánských ostrovů, kam se nazdařbůh vydá hlavní hrdinka knihy, dvaačtyřicetiletá spisovatelka, v touze po místě, "kde by si mohla pěkně poplakat". Před blížící se vichřicí ji zachrání John a Půťa, svérázná dvojice místních obyvatel, nerozpakující se nejen přijmout ženu pod vlastní střechu, ale rovněž ji po svém začlenit do rutiny vlastního každodenního života. Ve svém charakteristicky úsporném, ale přesném ohledávání současných mezilidských vztahů vytváří i tentokrát Helle Helle na malé ploše komorně pojatého příběhu mnohovrstevné drama provázené řadou otázek, jejichž zodpovězení ponechává na čtenáři: říkáme sami sobě o vlastním životě a jeho prohrách celou pravdu? Lze zapřít to, kým jsme doposud byli, a začít skutečně znovu? A uvědomujeme si ve svém trápení, že naši bližní mohou být stejně zranitelní jako my sami?

Američan Mariani přijíždí na studijní stáž do Gorbačovova Sovětského svazu, kde se seznámí s půvabnou dívkou Marinou. V její společnosti poznává i moskevskou zlatou mládež, která se za časů perestrojky prohání po městě v západních autech a nic jí nen í svaté. Dramatické vyvrcholení jednoho večírku, na němž hlavní roli sehraje Garry Ardanjanc, syn významného komunistického funkcionáře, ovlivní Marianiho budoucnost víc, než se zpočátku mohlo zdát. Kam se vyvine Američanův příběh, který hrdina proží vá ve společnosti své lásky Mariny a tajemné bytosti Čching v Rusku, Římě a na nejmenovaném ostrově v asijských tropech? Minulost nikdy nekončí, a tedy vlastně neexistuje; cokoliv, co se událo, nás může nečekaně zasáhnout.

Vodáčtí hrdinové knih Zdeňka Šmída za sebou mají dlouhou cestu. Žádná česká řeka zrovna není v dohledu - v pralese na Borneu kolem nich teď tančí domorodci a vodáci Bongo, Sumec a Keny zjišťují, že i když zdejší lovec lebek sem tam někoho sežere, neznamená to ještě, že by to nemohl být slušný člověk. Tanec lovců lebek aneb Proč bychom se nevrátili je posledním z vyprávění o vodácké partě, kterou Zdeněk Šmíd před více než třiceti lety představil v legendární knize Proč bychom se netopili aneb Jak se jezdí na vodu. Poté, co se svými vodáky navštívil v netradičních cestopisech Maroko, Latinskou Ameriku i Aljašku, je tentokrát zavádí do Singapuru, Thajska, Malajsie a nakonec i do bornejského pralesa. Cestování s vodáky Zdeňka Šmída bylo vždycky pozoruhodná jízda - a nasazené tempo nepolevuje ani tentokrát, na jejich poslední výpravě.

Komu se nikdy neztratila ponožka, tomu se ztratí ještě dneska. Kdo si myslí, že za to může pračka, pes, nepořádná manželka či manžel, nebo dokonce jejich děti, ten je na velkém omylu. Za to, že nám z páru ponožek občas zůstávají jen licháče, můžou lichožrouti. V prvním díle příběhu se malý lichožrout Hihlík po mnoha peripetiích rozhodl, že odjede do Afriky hledat své rodiče. Jeho nejlepší kamarád a bratranec Ramík se stal ředitelem penziónu Nový život, který profesor Kadeřábek zřídil jako výchovný ústav pro Kojoty, lichožrouty z rozprášeného gangu Kudly Dederona. A sám Velký Kojot Kudla Dederon zmizel v oblacích prachu při demolici baru Kilimandžáro. Alespoň si to všichni naši hrdinové mysleli… Zde začíná nové dobrodružství plné tajemství a nebezpečí, které vyjeví mnoho nového ze života domorodých afrických lichožroutů, odhalí četné nástrahy africké džungle a přivede na scénu další lichožroutí hrdiny i nového dobrodince lichožroutů, jímž tentokrát nebude vědec ani chudý muzikant, nýbrž výstřední anglický milionář. Ve Městě mezitím profesor René Kadeřábek, lichožroutologická kapacita, dále pracuje na vědeckém pojednání o životě lichožroutů.

Televizní scénárista a autor komiksů Andy Riley (narozen roku 1970) je důstojným pokračovatelem „školy“ toho nejlepšího britského humoru. Velká kniha králíčkových sebevražd přináší přes sto padesát nových anekdot. V této sbírce najdete úplně nové nápady malých chundelatých králíčků, jak ukončit co nejdůmyslnějším způsobem svoji pozemskou pouť. Rileyho knížky, jejichž chlupatý protagonista se snaží sám sebe sprovodit ze světa, se během několika posledních let staly opravdovým fenoménem současné popkultury. Roztomilý králíček, kterému „se prostě už nechce dál žít“, si vymýšlí často nelogické a brutální způsoby sebevraždy, přičemž sama představa chundelatého ušáka, který se snaží způsobit si smrt elektrickým proudem nebo se rozpustit v kyselině, je absurdní.