Paseka strana 32 z 111

Fascinující výprava rámovaná otázkami, na které možná nikdy nenajdeme odpověď, ale které jsou o to naléhavější. Brian Greene nás svým typickým přístupným stylem a krásným jazykem provází na dlouhé cestě, jež začíná Velkým třeskem a ústí do konce prostoru a času. Při tom si autor všímá formování těch nejmenších i těch největších fyzikálních struktur, vzniku života, zrodu vědomí, povahy lidského myšlení, představivosti, tvořivosti či způsobů, kterými se člověk potýká se svou existencí, jako jsou mýty, náboženství, filozofie a věda. Prchavým okamžikem lidské existence tato cesta přirozeně nekončí, nýbrž vede ke scénářům dalšího vývoje člověka, poznání, myšlení – a celého vesmíru. Greene nám pomáhá porozumět tomu, jak jsme vznikli, v jakém stavu se nachází vesmír dnes a kam směřuje.

Šamanka je mrtvá. Někdo ji zavraždil. Nejde ovšem o to kdo, ale proč. Každý by si našel důvod – zpackaný potrat, peníze, drogy, ponížení, zoufalství. Příběhy obyvatel zapadlého městečka v karibské části Mexika jsou naléhavým a surovým svědectvím, které se z románu hrne a valí v proudu vulgarit, nářků a nadávek. Jako by všechny postavy chtěly do každé věty vmáčknout svou bolest, vztek a bezmoc vůči světu a zároveň se nechtěly vzdát své touhy po štěstí. Mexická spisovatelka Fernanda Melchorová tuto životní realitu dobře zná. Popisuje ji mnoho let jako novinářka – za své články získala cenu mexického PEN klubu. Zná ji i jako žena, která v karibské oblasti země vyrůstala. Kniha byla přeložena do několika evropských jazyků, německý překlad získal významné ocenění Internationaler Literaturpreis a v roce 2020 byla kniha nominována na Mezinárodní Bookerovu cenu.

Byla dobrá, vyhrávala a nesnášela to. Každé ráno bylo stejné. Vstát z postele, vzít brusle a vyrazit na kluziště, zatímco okolní svět spal. Soutěžní víkendy plné pozlátka. Výkon, úsměv a to celé pořád dokola. Deset let pro ni bylo krasobruslení vším. Bylo součástí její osobnosti a představovalo bezpečný úkryt před stresem ze školy, před šikanou nebo před problémy doma. Ale když nastoupila do nové školy, objevila svět umění a zamilovala se do dívky, začala vše zpochybňovat V deseti kapitolách pojmenovaných po krasobruslařských prvcích se Tillie Waldenová vrací ke dřině, kterou krasobruslení a s ním spojený životní styl představovalo. Nepřikrášlený a intimní memoár o dospívání, osamělosti a objevování vlastní sexuality zpečetil její novou kariéru ve světě komiksu. Piruety začala kreslit jako náctiletá a ve svých 22 letech se díky nim stala jednou z nejmladších držitelek prestižní Ceny Willa Eisnera.

Fascinující výprava rámovaná otázkami, na které možná nikdy nenajdeme odpověď, ale které jsou o to naléhavější. Brian Greene nás svým typickým přístupným stylem a krásným jazykem provází na dlouhé cestě, jež začíná Velkým třeskem a ústí do konce prostoru a času. Při tom si autor všímá formování těch nejmenších i těch největších fyzikálních struktur, vzniku života, zrodu vědomí, povahy lidského myšlení, představivosti, tvořivosti či způsobů, kterými se člověk potýká se svou existencí, jako jsou mýty, náboženství, filozofie a věda. Prchavým okamžikem lidské existence tato cesta přirozeně nekončí, nýbrž vede ke scénářům dalšího vývoje člověka, poznání, myšlení a celého vesmíru. Greene nám pomáhá porozumět tomu, jak jsme vznikli, v jakém stavu se nachází vesmír dnes a kam směřuje.

Literární zpověď, která je stručnou, ale sžíravou obžalobou francouzského třídního systému a zároveň něžným milostným dopisem. Autor se po mnoha letech vrací na sever Francie do průmyslového městečka, které popsal v knize Skoncovat s Eddym B., aby navštívil svého umírajícího otce. Tomu je sotva padesát let, ale po pracovní nehodě, která mu rozdrtila páteř i ducha, se ze zatvrzelého hrubiána proměnil v opilého, tloustnoucího invalidu, který sotva chodí a dýchá a není schopen postarat se o svou rodinu. Louis znovu zkoumá jejich komplikovaný vztah, poraněný hanbou a opovržením, které vůči němu otec cítil kvůli jeho homosexualitě. Vzpomíná na útržky jejich rozhovorů a hádek, ale i na něžné momenty. Nakonec dochází k tvrdé obžalobě francouzské vlády a bezohledného kapitalismu, který otce odsoudil k předčasné smrti. Francouzský spisovatel jde proti establishmentu s holými pěstmi, ale ke svému dlouho odcizenému otci se obrací s otevřenou náručí. Právě tahle kombinace děla z jeho knihy dojemné svědectví. Édouard Louis (1992) se narodil jako Eddy Bellegueule v Hallencourtu v severofrancouzské Pikardii. Je autorem románů Skoncovat s Eddym B. (2014, č. Paseka 2018) a Dějiny násilí (2016, č. Paseka 2019) a editorem sborníku esejů o sociologovi Pierru Bourdieuovi (Pierre Bourdieu. L’ insoumission en heritage, 2013). Jeho románový debut mu vynesl postavení nejoceňovanějšího prozaika své generace a byl již přeložen do vice než dvaceti jazyků.

Tohle není soubor esejů. Není to vyznaní lásky. Není to ani praktický návod. Je to všechno dohromady. Neboť knížka o jízdě na kole ve městě si zasluhuje rozlet i přístup čerstvý jako svěží vítr v zádech. Tady nejde o kilometry, ale nové horizonty. V týmu se potkalo dvanáct osobností z nejrůznějších oborů. Zabývají se literaturou, výtvarným uměním, sociologii, filmem, architekturou, módou i molekulární biologii. Kolo pro ně znamená radost, svobodu a vášeň. Cestují na něm do práce, čistí si hlavu nebo je pro ně jízda v městském frmolu i za jeho hranicemi vždycky novým dobrodružstvím. Ze sedla objevují netušené pohledy do krajiny, která nás obklopuje. A dokážou o tom psát se stejnou energií, s jakou zdolávají dlažební kostky, tahle ulice do kopce i kolony popojíždějících aut. Tohle je kniha postřehů a netušených souvislostí. A také zkušenosti draze zaplacených sedřenými dlaněmi a natlučenými kostmi. Editorem knihy je spisovatel Ondřej Buddeus (1984), držitel Magnesie Litery za dětskou knihu Hlava v hlavě a Ceny Jiřího Ortena. Do svého cyklistického týmu přizval literární historiky Jana Wiendla a Marketu Holanovou, literární kritičku Evu Klíčovou, teoretika architektury Adama Štěcha, socioložku Lucii Trlifajovou, molekulární bioložku Magdalenu Herovou, výtvarné kritiky Jana H. Vitvara a Petra Volfa, filmařku Adelu Vitvar Kudlovou, módní návrhářku Annu Vacovou a novináře Ondřeje Šebestíka.

Petrov starší je chytrý, všemu tak trochu rozumí, jen se svým fádním životem automechanika není schopen nic provést. A tak hodně pije, vede řeči s kumpány a spolu se svou ženou a synem se mátoží neutěšenou realitou ruského zapadákova, jehož podobu navíc rozostřuje horečnatý opar chřipky, kterou se rodina Petrovových nakazila. A právě tahle nemoc v nich probudí pudy potlačované ubíjející realitou a spustí řetězec bizarních událostí. Životem utahaná knihovnice Petrovová se zmítá na prahu schizofrenie a postupně se odkrývá její temná minulost. Jejich syn pak už jen připomíná, jak se morální ochablost přenáší z generace na generaci, obzvlášť když rodiče o dítě jeví přibližně tolik zájmu jako o pokojovou rostlinu. Román získal cenu Nacionalnyj bestseller a dostal se do finále prestižních cen Bolšajakniga a Novaja slovestnosť.

Tak to tu ještě nebylo. Hilda už prošmejdila kdejaký kout a zažila dobrodružství v lese, ve městě i doma v obýváku, ale že bude jednou cestovat časem, to by se jí nezdálo ani v tom nejodvážnějším snu. V Trolbergu řádí skupinka poťouchlých skřítků a zvláště spadeno mají na místní děti, které chytají pro svou paní. Jenže Hilda se nezalekne ani lidožravé obryně. Kromě toho si však bude muset umět poradit s nenasytným červem a uniknout z osidel času. Zkrátka, druhá série knížek s neohroženou Hildou se nám zase pěkně rozjíždí. Ale ať vám neutečou ani příběhy Hilda a pidlidi, Hilda a parádní slavnost a Hilda a domácí skřítek. Cestovat časem se nedá donekonečna.

Tahle kniha ukrývá víc překvapení než Batmanův opasek. Věděli jste, že redaktoři Batmana dali publiku možnost telefonicky hlasovat o životě a smrti vedlejší postavy? Že filmy s Batmanem navždy změnily hollywoodský marketing? Že nepřímo stál na počátku fenoménů, jako jsou internetová diskusní fóra nebo fanouškovské weby, a že napomohl oblibě psaní takzvané fanfikce? Zkušený publicista a fanoušek Glen Weldon dává do souvislostí podoby a interpretace Temného rytíře od jeho zrodu v komiksu před 80 lety až po nedávnou minulost. Přibližuje pozadí vzniku a kvality milovaných i nenáviděných děl: Nechybí televizní seriál ze 60. let, filmy od Tima Burtona, Joela Schumachera a Christophera Nolana, animovaná verze z 90. let ani nejslavnější komiksy od Neala Adamse, Franka Millera, Alana Moora nebo Granta Morrisona. Batmanův život na papíře i mimo něj se prolíná se vznikem kultury zarytých fanoušků, kteří si žárlivě střeží to, jak má podle nich Batman vypadat a koho má reprezentovat. Weldon ukazuje vzestup nerdů, kteří svým zápalem dokázali obohatit běžné publikum a mainstream, ale mezi nimiž se pravidelně objevují tací, jejichž vášeň se proměňuje v nenávist. Objevná kniha, kterou si pochvalují také oceňovaní scenáristé jako Tom King nebo Scott Sny.der, vám otevře cestu k novému čtení Batmanových příběhů.

Historický román o lásce, genderu a osvobození. Vypráví o jazykovědci Voithovi, který se vášnivě vrhá do zkoumání legendy o zloději a milovníkovi Jacku Sheppardovi poté, co objeví záhadný dokument s názvem Zpověď lišáka. Rukopis z roku 1724 pojednává o sirotkovi jménem P., který byl ve dvanácti letech prodán do otroctví a později se stal slavným kriminálníkem, po němž pásla policie i šéf londýnského podsvětí. Jde o slavného Jacka Shepparda? A je rukopis vůbec pravý? Jazykovědec Voith horečně pracuje na analýze rukopisu, zatímco se dostává do konfliktu s vedením své fakulty a farmaceutickou společností, která o jeho výzkum projevuje nebývalý zájem. A tak jsou Voith i Jack zataženi do tajemného spiknutí a ukazuje se, že jejich příběhy jsou osudově spojeny. A oběma jde o život.

Román o londýnském podsvětí, lásce a osvobození. Vypráví o jazykovědci Vothovi, který se vášnivě vrhá do zkoumání legendy o zloději a milovníkovi Jacku Sheppardovi poté, co objeví záhadný dokument s názvem Zpověď lišáka. Rukopis z roku 1724 pojednává o sirotkovi jménem P., který byl ve dvanácti letech prodán do otroctví a později se stal slavným kriminálníkem, po němž pásla policie i šéf místních lupičů a chmatáků. Jde o slavného Jacka Shepparda? A je rukopis vůbec pravý? Jazykovědec Voth horečně pracuje na analýze rukopisu, zatímco se dostává do konfliktu s vedením své fakulty a farmaceutickou společností, která o jeho výzkum projevuje nebývalý zájem. A tak jsou Voth i Jack zataženi do tajemného spiknutí a ukazuje se, že jejich příběhy jsou osudově spojeny. A oběma jde o život.

Hrdinský čin je autorovým raným románem z roku 1932, jenž bývá považován za fikční pandán k autobiografii Promluv, paměti. Stejně jako Nabokov sám je i jeho hrdina ruským emigrantem, který v mládí studoval v Cambridgi a žil v Berlíně. Tak jako se Edelweiss utkává se svou sebezničující, nostalgickou touhou po minulosti, svádíi Nabokov dramatickou a efektní partii s výrazovými možnostmi ruštiny, kterou si lze naplno vychutnat díky překladu Pavla Dominika. Vysokohorský turista šplhající po Escherových schodištích, který se tiskne ke skalní stěně vysoko nad propastí. Tak charakterizuje hlavního hrdinu Nabokovova poprvé česky vycházejícího románu Jan Němec v doslovu. Vypjatý milostný cit a spalující vášeň se tu ve větách, jež připomínají popínavé rostliny, splétají s motivy, které vycházejí z napětí mezi imaginací a realitou protagonisty knihy Martina Edelweisse. Jeho hrdinský čin je jediným možným, byť na první pohled ironickým vyvrcholením vnitřního boje o stvrzení vlastní identity.

„Stálá kapka i kámen vyhloubí. Toto přísloví se stalo mým životním heslem, neboť je to nejpřiléhavější charakteristika mé práce,“ zapsala si na konci srpna roku 1962 do svého deníku Hana Kulasová, maminka šestiletého Jirky a o rok mladšího Vaška. Pokusila se tak popsat především výchovu svých synů. Staršímu byl diagnostikován autismus, mladší byl nadprůměrně inteligentní a pěkně neposedný. Jak se „obyčejná žena v domácnosti“ v šedesátých letech 20. století dovedla poprat s úkoly, které trápí spoustu rodičů i dnes? Hana se nezalekla žádné překážky, vymýšlela metody, jak staršího syna vzdělávat doma, neúnavně s ním obcházela lékaře a oběma svým dětem věnovala svou duši, srdce a čas. Pečlivé zápisky, které si Hana vedla od své svatby do roku 1973, tak poskytují nejen neobyčejné svědectví o životě s autismem ve 20. století, ale především z nich skládáme portrét výjimečné ženy.

Vydejte se bočními uličkami italských měst, objevujte skrytá zákoutí a vychutnejte typickou vůni a hluk tržišť. Autorka úspěšných knih Pod Toskánským sluncem a Toskánsko pro každý den odkrývá Itálii tak, jak ji znají pouze místní. Se svým manželem Edem tentokrát křižuje všech třináct italských regionů od severního Furlánska po Sicílii a cestou požitkářsky představuje místní kuchyni a lahodné pití, památky a neznámá místa, která v turistických průvodcích nenajdete. Spojuje cestovní deník, konkrétní recepty nebo vyprávění o historických zajímavostech. S její knihou probrouzdáte město dřív, než skončí snová doba mezi obědem a večeří.

Astrolog, jasnovidec a samozvaný detektiv Kijoši Mitarai musí během jednoho týdne vyřešit záhadu strašlivých vražd, která trápí Japonsko už čtyřicet let. Kijoši požádá o pomoc svého přítele ilustrátora a společně se snaží přijít na kloub záhadě, která nedá spát celé zemi: Kdo zavraždil umělce Umezavu, znásilnil a zabil jeho dceru a poté rozsekal těla šesti dalších lidí, aby stvořil Azoth, tedy dokonalou ženu? Díky vloženým mapám, grafům a ilustracím se tato klasická japonská záhada zamčeného pokoje proměňuje v opulentně inscenovanou tragédii, která zároveň vyzývá čtenáře, aby tajemství rozluštil dříve, než naposledy padne opona. V roce 1981 byl Šimadův román nominován na prestižní cenu Edogawy Rampa a autor se stal vlajkonošem generace japonských autorů detektivek s důrazem na zamotanou zápletku. Případ astrologických vražd je neslavnější kniha ze série s detektivem Kijoši Mitaraiem, týdeník Bunšun ji zařadil mezi sto nejlepších detektivek na světě a deník The Guardian ji zvolil jednou z deseti nejlepších detektivek se záhadou zamčeného pokoje.

Ony jsou ona a její matka. Žijí na dánském ostrově, píše se rok 1981. Šestnáctiletá dívka nastupuje na gymnázium, matka vlastní obchod s oblečením a parfémy. Jejich každodenní život vnímáme očima dcery, která zažívá drobné radosti i strasti dospívajících: Trapná zamilování, přátelství, večírky. Pod zdánlivě klidným tokem běžného života se však rodí tragédie. Neobyčejně úsporně napsaný román nepůsobí navzdory tématu temně a depresivně, o to větší je jeho emocionální účinek. Zasazení do dánského maloměsta 80. let vytváří zajímavou dobovou kulisu, ale mimořádně silný příběh o dceři a její matce je nadčasový.