Paseka strana 39 z 111

Americká autorka líčí ve své mimořádně úspěšné knize radosti i strasti, jež jí a jejím blízkým přineslo rozhodnutí zakoupit opuštěnou usedlost na toskánském venkově a pustit se do její opravy, především ale své objevování krás okolní krajiny, chutí místní kuchyně i půvabu volně plynoucích dnů toskánského jara a léta. Svodům italské přírody, historie a venkovského životního stylu není v podání Mayesové obtížné podlehnout – autorka dokáže se stejným zápalem a humorem přiblížit dobrodružství stavebních úprav a zahradních prací na léta neobdělávaných pozemcích stejně jako návštěvu trhu v blízkém městečku či sžívání s místními obyvateli a jejich zvyklostmi, a své podmanivé vyprávění prokládá i téměř pěti desítkami kuchařských receptů. Kniha figurovala více než dva roky na žebříčku bestsellerů listu New York Times a r. 2003 se dočkala i filmového zpracování.Frances Mayesová (1940) je autorkou čtyř úspěšných knih vycházejících z jejích pobytů v Toskánsku, kde pravidelně tráví část roku, a několika svazků prózy a poezie. Je pravidelnou přispěvatelkou časopisů Food & Wine, House Beautiful a dalších periodik, na San Francisco State University přednáší obor tvůrčího psaní.

Hospodyně, jejíž staropanenský život od základu změní škodolibý žert, vážně nemocná žena, které náhodné setkání poskytne nečekanou psychickou vzpruhu, spisovatelka, jež odhalí utajovanou skutečnost v životě své nekonvenční příbuzné, manželka uchovávající si po léta vzpomínku na prožitek milostné vášně s cizím mužem a sledující její proměny… Kanadská prozaička Alice Munroová potvrzuje opětovně pověst skvělé vypravěčky, především však neobyčejně vnímavé a citlivé pozorovatelky všedních i přelomových životních situací. Příběhy svých mladších i zralejších hrdinek, ať už se točí kolem citových vztahů, hledání vlastní identity, mezigeneračních problémů či stárnutí a smrti, dokáže vylíčit s takřka hmatatelnou živostí a schopností vcítit se do svých postav, aniž by sklouzla k sentimentalitě nebo jen náznaku klišé. Alice Munroová (1931) pochází z kanadského Ontaria. Je autorkou třinácti povídkových sbírek a jednoho románu. Českým čtenářům byla představena výborem Už dávno ti chci něco říct a jiné povídky (Paseka 2003) a sbírkami Nepřítel, přítel, ctitel, milenec, manžel (Paseka 2009), Útěk (Paseka 2011) a Příliš mnoho štěstí (Paseka 2013). V roce 2009 byla za svou dosavadní literární tvorbu vyznamenána cenou Man Booker International Prize a roku 2013 Nobelovou cenou.

Cizím lidem se nikdy nesvěřujte se svými problémy. Úspěšný podnikatel Ted Severson, který zbohatl na internetových startupech, při čekání na odložený let z Londýna do Bostonu toto pravidlo poruší. Snad proto, že vypije příliš mnoho martini, anebo že je neznámá Lily, která se s ním dá do řeči v letištním baru, až příliš přitažlivá. Z nezávazné konverzace se vyklube důvěrná hra na pravdu a přiopilý Ted se svěří, že ho jeho manželka podvádí. Lily zcela vážně prohlásí, že někteří lidé si nezaslouží žít, a bude-li chtít, pomůže mu ženu zabít. Ted netuší, že Lily má své vlastní temné tajemství, a tak ve chvíli, kdy by to snad ještě šlo, před jejím návrhem necouvne… Peter Swanson vzdává svým psychologickým thrillerem hold slavnému románu Patricie Highsmithové Cizinci ve vlaku, který pro filmové plátno úspěšně adaptoval Alfred Hitchcock. Kritika jeho knihu klade jednoznačně po bok bestsellerům typu Zmizelé. S jediným rozdílem - ve vymýšlení zápletek a šokujících rozuzlení jde Peter Swanson mnohem dál než Gillian Flynnová. „Pokud chystáte svatbu, čtěte něco jiného.“- Chris Pavone„Mimořádně dobře napsaný příběh o lži a odplatě vyprávěný nadaným autorem… Postavy se zdají být normální navenek, přitom jsou rozkošně ujeté uvnitř. Ke zvratům nedochází jenom v ději, ale přímo v hlavách aktérů.“- Nelson DeMille Z angličtiny přeložila Denisa Škodová  

Autobiografická próza Nicolaie Lilina je fascinujícím portrétem zločinecké komunity sibiřských urků, jež byla ve třicátých letech minulého století násilně přesídlena do oblasti dnešního Podněstří, svými kořeny však dodnes tkví v prostředí Sibiře. Ve vzpomínkách na to, jak dostal svůj první nůž, na první skutečný boj či pobyt ve vězení nás autor postupně zasvěcuje do soustavy hodnot urcké komunity, která navzdory zločineckému životnímu stylu vyznává soubor striktních mravních zásad, ať už jde o pohrdání penězi, lásku k dětem, nemocným a postiženým, pravdomluvnost za všech okolností či nepřátelský postoj k obchodu s drogami a znásilňování žen. Lilinovo líčení je do jisté míry motivováno odporem k cynickým praktikám dnešních ruských a ukrajinských zločineckých klanů, vypravěč sám však v závěru knihy dospívá k poznání, že loupež či vraždu nelze ospravedlnit ani prastarými zákony komunity. Sibiřské výchovy se během pouhých tří dnů po jejím italském vydání prodalo téměř 30 000 výtisků, obšírnou pochvalnou recenzi jí věnoval autor slavné Gomory Roberto Saviano a překládá se do téměř dvaceti jazyků. Nicolai Lilin (1980) pochází z podněsterského Benderu, od r. 2003 žije v Itálii. Jeho prvotina Sibiřská výchova (2009, č. Paseka 2011) vyvolala po svém italském vydání ohromný čtenářský ohlas, získala několik literárních ocenění a byla přeložena do téměř dvou desítek jazyků

„Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském náměstí.Moderní československé a posléze české dějiny zachytila jako nikdo jiný, místo politiků a velkých událostí sledovala v Manželských etudách obyčejné rodiny. Díky unikátní technice sběrného dokumentu, kterou někdo nazývá také posedlostí uplývajícím časem, zpřítomnila proměnu společenských poměrů i způsobu života jednotlivců. Nyní si sama vyzkoušela jaké to je stát se objektem, známý spisovatel Pavel Kosatík přináší nejucelenější pohled na život Heleny Třeštíkové od jejího dětství do současnosti.Režisérka vypráví o vlastní rodině i účinkujících, kteří se často stávají jejími pomyslnými členy. Natož když se protagonista do režisérky zamiluje. Odhaluje zrození filmového stylu, vzpomíná na svoje vzory i na to, jak se sběrný dokument za čtyřicet let proměnil. Nechybí ani otázky související s etikou jejího přístupu, okolnostmi vzniku nejvýznamnějších filmů i jejího působení v politice, které sama považuje za svůj největší omyl. I tyto otázky mohou být překvapivě osobní.O AutorechHelena Třeštíková (1949) je významná česká filmová dokumentaristka, jejíž jméno je spojeno s metodou časosběrného dokumentu. K vrcholům jejího díla patří televizní cyklus Manželské etudy (1. série 1987, 2. série 2006, 3. série se připravuje na rok 2017) a dále celovečerní filmy Marcela (2006), René (2008), Katka (2009), Soukromý vesmír (2011), Mallory (2015) a další. V poslední době na sebe upozornila filmovým portrétem herečky Lídy Baarové Zkáza krásou (2016). Spisovatel a scenárista Pavel Kosatík (1962) je autorem řady monografií význačných osobností české historie a kultury (například Olga Havlová, Pavel Kohout, Ferdinand Peroutka, Přemysl Pitter, Pavel Tigrid, Jarmila Novotná), televizních scénářů, originálních sond do české historie - jako jsou knihy České snění (2010) nebo České okamžiky (2011) - a dalších děl. Získal mnohá ocenění, mj. Cenu Toma Stopparda (2001) či Cenu Ferdinanda Peroutky (2009).

Stále ještě se dají v antikvariátech objevit neobvyklé až podivné knihy. Východočeské otrokářství, Kolárovičtí dráteníci, Zločinci z povolání, Požár v dolech příbramských dne 31. května 1892, Zaříkávání v nemocech, Pud pohlavní a prostituce, Slovník české hantýrky, to jsou namátkou některé z nich. Svazek nazvaný Špacírkou přes čenich shrnuje nejzajímavější pasáže z osmadvaceti takových knih, které posbíral, seřadil a poznámkami opatřil spisovatel a známý humorista Michal Šanda. Punc kuriozity pak těmto textům dodává časový odstup, ve své podstatě jsou autenticky syrové, jako sám život. Jako flaksa od řezníka.

Na každý rok Stalinovy absolutní vlády v letech 1929-1953 připadá na sovětské půdě ne méně než milion uvězněných či zavražděných, další miliony podlehly řízenému hladomoru. Kde se vzala v jednom člověku taková zvrácenost? Přes sugestivnost této otázky se Chlevňukovi daří přistoupit k tématu věcně a bez jakékoli mytizace "génia zla". Jako badateli, jenž zná sovětské archivy snad nejlépe ze všech, mu rukama prošly stovky dosud neznámých pramenů, dopisů, vzpomínek a deníků, a vykreslený politický i soukromý portrét diktátora tak řeší nespočet otazníků a přichází s řadou nových skutečností. Od prologu, který čtenáře zavede do Stalinovy oblíbené dači v okamžiku, kdy diktátor v kruhu svých věrných umírá, se zpětně odvine celý jeho život od dětství, přes revoluci a ranou bolševickou Leninovu vládu, uchopení moci, rozjezd industrializace a kolektivizace, Velký teror, druhou světovou válku až po poválečné období. V závěru autor předkládá pádné argumenty proti jakékoli nostalgii po stalinské éře. Oleg V. Chlevňuk vede Mezinárodní centrum dějin a sociologie druhé světové války a jejích důsledků na Vyšší ekonomické škole v Moskvě a působí jako vědecký pracovník Státního archivu Ruské federace. Je autorem knih The History of the Gulag (2004) a Master of the House: Stalin and His Inner Circle (2008) a editorem několika výborů ze Stalinovy korespondence.

Nárůst informací v informačním věku ztěžuje naši orientaci, oddělit tento šum od signálů je těžké, ale nikoli nemožné. Kniha na příkladu mnoha témat a oborů - od ekonomické krize přes baseball, epidemii ptačí chřipky, meteorologii a předpověď hurikánů, poker, marketing až po 11. září 2001 - analyzuje, proč se většina předpovědí mýlila a naopak co činí jiné předpovědi úspěšnými. Jako tvůrce fungujícího modelu předpovědí úspěšnosti hráčů baseballu, autor geniální předpovědi volebních výsledků posledních amerických prezidentských voleb a výherce 400 000 dolarů v pokeru má Nate Silver k tématu jistě co říct. Kniha byla v roce 2012 vyhodnocena na americkém amazonu jako druhá nejúspěšnější.

Duben 1940. Dánsko i Norsko jsou okupovány. To, na co se Úřad připravoval, se dramaticky blíží. Charlie Westerholm, novopečený důstojník tajné služby, neví, co se od něj vlastně očekává. Jsou objektem zájmu komunisté, anglické transporty zbraní, německá výzvědná služba... nebo rodící se norský odboj? Přitom někde na ministerstvu sociálních věcí sedí člověk, který dodává Třetí říši informace švédské tajné služby o odbojářích a Židech.Špionážní román Oly Larsmoa se nese v duchu nejlepších děl Johna le Carrého. Pojednává o době, kdy se ve Švédsku soustředily veškeré myslitelné výzvědné služby a zrádcovství bylo životním stylem.  O autoroviOla Larsmo (1957) studoval severogermánské jazyky, literaturu, teologii a historii. Ve Švédsku velmi ceněný prozaik, esejista a kritik napsal tři knihy esejů a osm románů, z poslední doby například En glänta i skogen (Lesní rokle, 2004) nebo Jag vill inte tjäna (Nechci sloužit, 2009), v roce 2008 získal Björnsonovu cenu. Od roku 2009 předsedá švédskému PEN klubu. Žije v Uppsale.  "Velký špionážní příběh, který věrohodně líčí ducha doby."- DAGENS NYHETER "Zrádci jsou špionážním románem v nejlepším smyslu toho slova."- VÄSTERVIKS TIDNINGEN "Kdo sleduje ostatní, může sám být sledován."- HELSINGBORGS DAGBLAD

Peter Byerly vlastně ani nevěděl, jak se dostal právě do tohoto antikvariátu. Před devíti měsíci jím otřásla smrt jeho milované manželky Amandy, přestěhoval se ze Severní Karolíny na anglický venkov a doufal, že se tu znovu vrátí ke svému koníčku - sbírání a restaurování vzácných tisků. Když však otevře svazek z 18. století o shakespearovských podvrzích, vypadne z něj - Amandin portrét! Přestože akvarel očividně pochází z viktoriánských časů, podobnost je tak neuvěřitelná, že Petera posedne myšlenka přijít záhadě na kloub. Pátrá po stopách obrazu v historii a nakonec objevuje knihu, která by mohla s jednoznačnou platností říci, zda Shakespeare opravdu byl autorem svých her. Brilantní román o lásce a vzácných knihách tak prozkoumává i jednu z nejdráždivějších literárních záhad všech dob. "Lovett vypráví strhující příběh, jemuž nechybí záhada, napětí, vražda ani intriky, ale co je nejdůležitější - ukazuje, jak je toto vše spojeno se čtením, sbíráním a sdílením knih."- Robin Sloan

Říká se: ve zdravém těle zdravý duch, tedy že péče o tělo vede k duševní spokojenosti. Ale co když je to opačně? I náš neviditelný orgán - duše - potřebuje péči. Vy jste třeba naštěstí v pořádku, ale hned ve vašem nejbližším okolí je určitě někdo, kdo má vážné psychické problémy: pomoc psychiatra nebo psychologa vyhledal aspoň jednou za život každý druhý člověk. A počet duševních chorob bohužel stále roste. Malá kniha o duši je základní příručka, která odpovídá na celou řadu důležitých otázek jako: Co je duše? Co je normální? Co vlastně dělá a co zmůže psychiatr? Co jsem já udělal/a špatně? Jak (moc) mám brát léky a jak číst příbalové letáky? Stručnou, ale obsažnou, poučnou, ale srozumitelnou, a k tomu čtivou knížku napsal švýcarský psychiatr Achim Haug. Pomůže zorientovat se v obtížném tématu, které se přímo či nepřímo týká nás všech.   Achim Haug je lékař, vyučuje psychiatrii na univerzitě v Curychu. Současně je ředitelem soukromé kliniky, autorem mnoha odborných článků, spoluautorem učebnic a vedoucím četných psychiatricko-psychoterapeutických seminářů.

Anotace: Změňte své myšlení a uvažujte jako freak, cvok, blázen, ujeťák, exot. Běžný pohled na svět obracely naruby už předchozí světově úspěšné knihy, Freakonomics (2005, č. Špekonomie 2006) a Superfreakonomics (2010, č. 2010), nyní přicházejí autoři s ještě revolučnějším přístupem založeným na nekonvenčním způsobu uvažování a radí, jak být v myšlení plodnější, tvořivější a racionálnější. Metoda je obecně použitelná a probíraná témata neznají hranic, od byznysu přes filantropii a sport až k politice. Tak odhalíme tajemství úspěchu Japonce, který se stal přeborníkem v pojídání hot-dogů, dozvíme se důvod, proč australský lékař spolykal dávku nebezpečných bakterií nebo proč se úspěšný podnikatel pustil do charity podporující plastické operace dětí z chudých rodin z celého světa. To vše v podmanivém a zábavném podání zkušených vypravěčů. "…politicky nekorektní a vždy tak trochu nakažlivé, jako pořádný hlt tequily…"Times Od autorů světových bestsellerů Freakonomics a Superfreakonomics „…politicky nekorektní a vždy tak trochu nakažlivé, jako pořádný hlt tequily…“– Times

Schovancova kniha představuje autentický ponor do nitra člověka, který svůj handicap dokázal proměnit ve výhodu. Ve Francii vzbudilo jeho svědectví mimořádný ohlas - šlo o vůbec první vyprávění muže stiženého autismem, jenž nechal veřejnost nahlédnout do svého vnitřního světa. A podobné výlučné postavení má vydání knihy i v českém prostředí. Autor, jenž sám ovládá deset jazyků, prokazuje nejen nebývalou stylistickou a myšlenkovou kultivovanost, ale též ohromující vzdělanost a sečtělost a nabízí tak čtenářům strhující a napínavou výpravu do zákoutí lidské mysli. Josef Schovanec (* 1981), syn českých emigrantů, se narodil v Paříži. V 19 letech málem nepřežil psychiatrické „léčení“ psychofarmaky, následně u něj byl konečně správně diagnostikován Aspergerův syndrom. Získal bakalářský titul v matematice, poté pokračoval studiem jazyků, v nichž nechyběly hebrejština, sanskrt, perština či amharština. Je držitelem diplomu z elitní vysoké školy Sciences Po a doktorátu z filozofie

„Jde o krátké povídky z pražské čtvrti – Nuslí. Spojuje je osoba vypravěče a místo. Jsou to příběhy obyčejných lidí, kteří se snaží v dnešním světě přežít, fungovat, existovat.“ Tak charakterizuje svůj soubor povídek autor, který používá pseudonym Green Scum. „Většinu storek jsem zažil, nebo se staly mým přátelům. Nusle znám. Jsou to příběhy sice povětšinou na první pohled humorné, ale je za nima smutek, protože obyčejný člověk, takový ten, co nevyjde s ničím, život příliš veselý nemá.“ Příběhy pražských figurek z rodu Nerudových, Haškových a Hrabalových hrdinů jsou podané dokonale odposlechnutou mluvou ulice a výčepu, i s přesnou intonací, způsobem pointování a typickým černým humorem. Kniha, kterou by napsal Hrabal, kdyby byl pankáč

Českým čtenářům představujeme tvorbu oceňované americké autorky Amity Gaigeové (*1972), která v roce 2006 patřila podle National Book Foundation mezi pět nejvýraznějších mladých prozaiků. Od té doby vydala tři romány, my jsme vybrali právě její nejnovější román Schroder z roku 2013. Americká kritika jej označovala jako „Lolitu bez pedofilie“. Měla tím na mysli, že Gaigeová otevřeně odkazuje k tvorbě Vladimira Nabokova a skládá mu literární poctu. Kromě silného příběhu o únosu vlastní dcery vzbudila pozornost také originální forma (text je stylizovaný jako omluva a doznání titulního protagonisty) se střídavě lyrickým, melancholickým i akčním stylem. Schrodera zařadili mezi nejlepší knihy roku v The New York Times Book Review, The Huffington Post, Washington Post, The Wall Street Journal, The Women’s National Book Association, Cosmopolitan, The Millions.com, Publisher’s Weekly nebo v internetovém obchodě Amazon. ANOTACE Na počátku příběhu Erika Schrodera je nevinná dětská lež motivovaná přáním lépe zapadnout do amerického prostředí, v němž se ocitl jako syn německého emigranta; na jeho konci šestidenní dobrodružný únos vlastní dcery, o jejíž výchovu a styk s ní se soudí s manželkou Laurou. Tragickou, dramatickou i pohnutou historii svého života líčí Erik z vězení formou dopisu Lauře, kterým se chce obhájit, ale především sám porozumět vlastnímu jednání, jež ho navzdory lásce k ženě i dceři dovedlo až za hranu zákona. Román současné americké autorky, originální formou a střídavě lyrickým, melancholickým i akčním stylem přesvědčivě vystihující složitý vnitřní svět svého protagonisty, se krátce po vydání dočkal výjimečného ohlasu u čtenářů i kritiky, řadou amerických listů byl zařazen mezi nejlepší knihy roku a překládá se do téměř dvaceti jazyků. AUTORKA Amity Gaigeová (1972) je autorkou tří románů. Roku 2006 byla americkou National Book Foundation zařazena mezi pět nejvýraznějších mladých prozaiků, povídkami, eseji a recenzemi dlouhodobě přispívá do Los Angeles Times, Literary Review, Yale Review a dalších periodik.

Američan Mariani přijíždí na studijní stáž do Gorbačovova Sovětského svazu, kde se seznámí s půvabnou dívkou Marinou. V její společnosti poznává i moskevskou zlatou mládež, která se za časů perestrojky prohání po městě v západních autech a nic jí není svaté. Dramatické vyvrcholení jednoho večírku, na němž hlavní roli sehraje Garry Ardanjanc, syn významného komunistického funkcionáře, ovlivní Marianiho budoucnost víc, než se zpočátku mohlo zdát. Kam se vyvine Američanův příběh, který hrdina prožívá ve společnosti své lásky Mariny a tajemné bytosti Čching v Rusku, Římě a na nejmenovaném ostrově v asijských tropech? Minulost nikdy nekončí, a tedy vlastně neexistuje; cokoliv, co se událo, nás může nečekaně zasáhnout. Z kulis politického a mediálního divadla posledního dvacetiletí vystupuje příběh lásky, dekadence a frustrované pomsty s odkazy na Edmonda Dantese a Botticelliho obraz La Primavera, v jehož originálně zpracovaném mytickém tématu nalezneme jeden z klíčů k románovému příběhu.