Paseka strana 48 z 111

New York zasáhne katastrofální bouře a převrátí naruby město i život jeho obyvatel. Je to začátek vlny „podivna“, která změní tvář celého světa a promění ho v bojiště nadpřirozených sil. Během následujícího tisíce a jedné noci – dvou let, osmi měsíců a osmadvaceti dnů – se v zápase o všechno utká dobro a zlo, světlo a temnota. Zachrání civilizaci s jejími sny, ambicemi i obyčejnými lidskými životy princezna džinů Dunia se svými potomky, počatými před dávnými časy a nyní povolanými do války proti zákeřným běsům? Nespoutaný příběh inspirovaný poetikou orientálních pohádek i dobrodružných ság moderní popkultury, vyžaduje ochotu poddat se autorově bezbřehé imaginaci. Svérázným způsobem však odráží i rostoucí výbušnost a nepředvídatelnost světa, který nás reálně obklopuje.

Výprava za tématem erotiky napříč staletími - od počátků po rok 1989. Pouť začíná v polovině 14. století dramatickým Mastičkářem a končí texty, které vznikly těsně před "listopadovým uragánem". Povaha sebraného materiálu je různá, jako se různily doby, kdy jednotlivé příspěvky vznikaly. Čtenář objeví jak velké postavy dějin české literární erotiky (Jeník z Bratřic, K. H. Mácha, K. J. Obrátil), tak desítky autorů anonymních, zapomenutých nebo dosud neobjevených. Autorem osvětové předmluvy je esejista Jan Nejedlý. Kniha pojatá zábavným, nenuceným způsobem poslouží dobře k čtení, listování i snění v každém věku.

Na každý rok Stalinovy absolutní vlády v letech 1929-1953 připadá na sovětské půdě ne méně než milion uvězněných či zavražděných, další miliony podlehly řízenému hladomoru. Kde se vzala v jednom člověku taková zvrácenost? Přes sugestivnost této otázky se Chlevňukovi daří přistoupit k tématu věcně a bez jakékoli mytizace "génia zla". Jako badateli, jenž zná sovětské archivy snad nejlépe ze všech, mu rukama prošly stovky dosud neznámých pramenů, dopisů, vzpomínek a deníků, a vykreslený politický i soukromý portrét diktátora tak řeší nespočet otazníků a přichází s řadou nových skutečností. Od prologu, který čtenáře zavede do Stalinovy oblíbené dači v okamžiku, kdy diktátor v kruhu svých věrných umírá, se zpětně odvine celý jeho život od dětství, přes revoluci a ranou bolševickou Leninovu vládu, uchopení moci, rozjezd industrializace a kolektivizace, Velký teror, druhou světovou válku až po poválečné období. V závěru autor předkládá pádné argumenty proti jakékoli nostalgii po stalinské éře.

„Je to hranice bolesti a utrpení, která dělí chlapce od mužů,“ říkal Emil Zátopek. Právě posouvání mezí možností vlastního těla z něj udělalo fenomenálního běžce a jednoho z nejslavnějších sportovců historie. Když na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 vyhrál běh na deset kilometrů a na pětikilometrové trati skončil druhý, nepovažoval to za velký úspěch. Z následující olympiády v Helsinkách přivezl tři zlaté medaile a stal se legendou, ale připsal si i důležitější vítězství – postavil se proti režimu za svého svěřence Stanislava Jungwirtha a prosadil, aby vůbec mohl na olympiádu odcestovat. Největší úspěchy Emila Zátopka i jeho seznámení s celoživotní láskou Danou můžeme znovu prožít díky scénáři Jana Nováka a vizuálně opojnému provedení Jaromíra 99.

„Je to hranice bolesti a utrpení, která dělí chlapce od mužů,“ říkal Emil Zátopek. Právě posouvání mezí možností vlastního těla z něj udělalo fenomenálního běžce a jednoho z nejslavnějších sportovců historie. Když na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 vyhrál běh na deset kilometrů a na pětikilometrové trati skončil druhý, nepovažoval to za velký úspěch. Z následující olympiády v Helsinkách přivezl tři zlaté medaile a stal se legendou, ale připsal si i důležitější vítězství – postavil se proti režimu za svého svěřence Stanislava Jungwirtha a prosadil, aby vůbec mohl na olympiádu odcestovat. Největší úspěchy Emila Zátopka i jeho seznámení s celoživotní láskou Danou můžeme znovu prožít díky scénáři Jana Nováka a vizuálně opojnému provedení Jaromíra 99.

Modrovlasá holčička Hilda žije se svou maminkou na samotě v domku na úpatí magické hornaté krajiny. Protože je chytrá a zvídavá, dokáže vnímat to, co ostatní nevidí nebo vidět nechtějí – trolly, obry, trpaslíky… Vítejte ve světě severské mytologie, drobných dětských strachů i velkých vítězství, světě, který nás láká, abychom se v něm zas a znovu zabydlovali a vraceli se do dob, kdy se největší dobrodružství mohlo odehrát během stanování v dešti. Přestože je přirovnávána k Muminkům nebo filmům Hajao Mijazakiho, je Hilda dokonale svá. Původně vznikla pro mladší publikum, ale nakonec si podmanila čtenáře bez rozdílu věku. Hilda je komiks, v jehož půvabných barvách a výjevech se s rozkoší ztratíte a který se právem stal klasikou 21. století.

Píše se rok 1939. Sedmiletá Anna, dcera profesora krakovské univerzity, se poté, co otce zatkne gestapo, náhle ocitá na světě sama. Pak se ale setká s tajemným mužem, který rozumí vlaštovčí řeči a dokáže si poradit s nepřátelskými vojáky i s celou řadou dalších problémů. Tak začíná velké dobrodružství, ve kterém mezi Annou a jejím záhadným ochráncem vznikne těsné pouto, zatímco společně putují válkou rozvrácenou zemí a vzájemně si dodávají sílu. Nebezpečí však číhá na každém kroku - a jak se má Anna přesvědčit, i tam, kde ho člověk nejméně čeká.

Dějiny Mnichova Hradiště se začínají psát už ve středověku, od 18. století byl místní zámek rezidencí rodu Valdštejnů, od poloviny 19. století se zde nacházely některé správní a samosprávné úřady. Současnou podobu města do značné míry ovlivnila mohutná stavební činnost na přelomu 19. a 20. století, jíž také mnoho historických budov podlehlo. Tvář místa utvářel i průmysl. Za první republiky tu sídlilo několik průmyslových podniků a po druhé světové válce vznikla v Mnichově Hradišti jedna z největších poboček Libereckých automobilových závodů (LIAZ). Potřeba nových pracovních sil a růst městské populace si vyžádaly vznik další nové zástavby i zánik té starší. Řada objektů v té době ztratila svůj původní charakter a mnohé z nich byly přizpůsobeny požadavkům socialistického realismu. Unikátní historické snímky z Mnichova Hradiště a okolí tyto proměny posledních sto padesáti let přibližují v další z knih edice Zmizelé Čechy.

Čtyřicátník Roar narazí při kondičním běhu v lese na osmatřicetiletou ženu, která se stejně jako on ztratila. Je říjen, dvojici zaskočí brzký soumrak a oba běžci jsou nakonec nuceni strávit v lese mnohem víc času, než chtěli. Roar mezitím vyslechne ženin životní příběh. A zatímco ona vypráví o svých láskách i prohrách, oba se ve sledu tragikomických situací snaží vymotat z lesa a vlastně zachránit holý život. Čtenář nakonec překvapeně zjišťuje, že mají společného víc, než se na první pohled zdá. Nabídne jim společná cesta z lesa i východisko z osamění?

Před více než sto dvaceti lety zalehla londýnský Whitechapel noční můra. Zvěrstva, která páchá tajemný zabiják na prostitutkách, jsou neslýchaná a bezradný Scotland Yard hledá pomoc u Sherlocka Holmese. Jedině výstřední detektiv z Baker Street, chladnokrevný podivín s geniálním mozkem, se může postavit Jacku Rozparovači a rozluštit jeho tajemství. Ani v nejčernějším snu by ho však nenapadlo, že při svém pátrání bude muset bojovat s podezřením, že Jack Rozparovač je – on sám. Mrazivý příběh zaznamenaný z pohledu dr. Watsona není jen mimořádnou a věrnou poctou holmesovskému kánonu, ale především živoucím vyprávěním a atmosférickou detektivkou, odehrávající se ve stínu londýnských ulic a přísvitu plynových lamp. Lyndsay Faeyová dokonale propojila mýtus Velkého detektiva se skutečnými krvavými událostmi, k nimž kriminalistika dodnes hledá klíč.

Středověká Telč byla malou osadou rozkládající se na dně dnešního Staroměstského rybníka. Na malém ostrohu nad Telčským potokem vznikl zeměpanský dvorec s vysokou ománskou strážní věží a ve 14. století poblíž něho gotický hrad. Rybniční soustava měla chránit město před nepřítelem. Největší rozkvět nastal v 16. století, kdy zámek spolu s městem získaly renesanční ráz, sochařská výzdoba je převážně barokní. V dalších stoletích význam města postupně upadal a tím, že bylo mimo hlavní komunikace, nedošlo tu k žádnému významnějšímu ozvoji průmyslu. Ačkoli tvář historické Telče zůstala zachována, některé domy zmizely beze stopy, vzhled některých sídel se zcela změnil a nejvíce se běh času promítl do vesnické zástavby a krajiny v okolí. Změny v těchto lokalitách mapuje téměř 200 historických fotografií další knihy edice Zmizelé Čechy.

Ve stejném roce, kdy umírá J. V. Stalin, se ve škole setkávají tři přátelé, jejichž osudy se propletou do jednoho dlouhého a složitého příběhu. Učitel Viktor Julijevič Šengeli se je snaží nadchnout pro ruskou literaturu, a právě prostřednictvím této postavy se autorka snaží přiblížit a snad i nově interpretovat ty nejlepší tradice ruského písemnictví - od Puškina a Gercena přes Dostojevského k Mandelštamovi, Achmatovové, Solženicynovi a Brodskému. Zároveň ale tři mladí hrdinové začínají chápat pravou podstatu sovětského režimu, v jehož spravedlnost a správnost na počátku věří, a postupně se z nich stávají společenští vyděděnci.

Joe Coughlin je v jádru dobrý člověk, muž pevných zásad a vytříbeného smyslu pro spravedlnost. A také hlava mafiánského impéria a nelítostný gangster, který se umí drsně vypořádat s konkurencí, Ku-klux-klanem či kýmkoliv jiným, kdo se mu postaví do cesty. Dvacátá léta 20. století byla ve Spojených státech věkem jazzu, ale také prohibice, ilegálních palíren a náleven, zločineckých organizací a korupce. Dobou, kdy se mladistvý zlodějíček z Bostonu, který je zároveň synem význačného policejního důstojníka, může při troše kuráže vyšplhat až mezi floridskou mafiánskou elitu. Pro začátek se stačí zamilovat do nesprávné ženy… Dennis Lehane napsal svižnou a napínavou studii zločinu, která strhává ke čtení stejně adrenalinovému, jako je pouliční přestřelka. Román, v němž se rovným dílem zabíjí i cituje z evangelia, představuje lahůdku nejen pro čtenáře moderní drsné školy, ale i pro všechny ty, kdo nepochybují, že v rukou mistra se i gangsterka stává velkou literaturou.

Joe Coughlin je v jádru dobrý člověk, muž pevných zásad a vytříbeného smyslu pro spravedlnost. A také hlava mafiánského impéria a nelítostný gangster, který se umí drsně vypořádat s konkurencí, Ku-klux-klanem či kýmkoliv jiným, kdo se mu postaví do cesty. Dvacátá léta 20. století byla ve Spojených státech věkem jazzu, ale také prohibice, ilegálních palíren a náleven, zločineckých organizací a korupce. Dobou, kdy se mladistvý zlodějíček z Bostonu, který je zároveň synem význačného policejního důstojníka, může při troše kuráže vyšplhat až mezi floridskou mafiánskou elitu. Pro začátek se stačí zamilovat do nesprávné ženy… Dennis Lehane napsal svižnou a napínavou studii zločinu, která strhává ke čtení stejně adrenalinovému, jako je pouliční přestřelka. Román, v němž se rovným dílem zabíjí i cituje z evangelia, představuje lahůdku nejen pro čtenáře moderní drsné školy, ale i pro všechny ty, kdo nepochybují, že v rukou mistra se i gangsterka stává velkou literaturou.

Jak se zrodil československý stát a proč musel zaniknout? Čeho se bál Klement Gottwald? Byl Ludvík Svoboda sovětským agentem? Jací byli českoslovenští prezidenti lidé? Jak prožívali svoji moc a odpovědnost a jak je změnila? V čele Československé republiky stálo za dobu její poměrně krátké existence devět osobností, jejichž různorodý profil odráží peripetie, kterým byl tento státní útvar během bouřlivého dvacátého století vystaven. Dějiny – jejich zvraty a dobové ideologické tlaky – se podepsaly i na reflexi hlav státu a proměnách jejich obrazu v pojetí historiků i školních osnov. Zamlčena musela zůstat fakta nejen ze života obou prezidentů první republiky, ale paradoxně i prezidentů komunistických, a tak se stalo, že mnohé z této již uzavřené kapitoly našich dějin stále ještě čeká na odborné zpracování. Snad proto, že nejde o úkol snadný, se souhrnné pojednání o manželkách prezidentů objevilo na knižním trhu dřív, než byl vydán vůbec první soubor prezidentských medailonů. Kniha Českoslovenští prezidenti byla inspirována úspěšným titulem Čeští králové (Paseka 2009) a stejně jako ona přináší populární formou nejnovější poznatky v podání předních odborníků zabývajících se jednotlivými vrcholnými politiky. Jedenáct kapitol tak postupně představí zakladatele státu Tomáše Garrigua Masaryka, všechna funkční období Edvarda Beneše včetně jeho exilového působení, tragický úděl Emila Háchy, osud pěti komunistických vládců i krátké tříleté prezidentské období Václava Havla, které tento úsek dějin uzavírá. Zbývající desetileté první dějství naší současnosti, tedy Havlovo české prezidentství, mezi témata této knihy již nepatří. Většina textů knihy Českoslovenští prezidenti vychází z přednášek pronesených v letech 2010–2011 v rámci cyklu uspořádaného Sdružením historiků ČR – Historickým klubem 1872 v Nové budově Národního muzea v Praze. Autorský tým však nakonec pracoval pod vedením historičky Marie Ryantové v poněkud jiném složení. Prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka pojednává Vratislav Doubek, tři životní etapy Edvarda Beneše Robert Kvaček, Jan Němeček a Jindřich Dejmek, o Emilu Háchovi píše Josef Tomeš. Prezidentské působení Klementa Gottwalda, Antonína Novotného a Ludvíka Svobody zpracovává Jiří Pernes, Antonínu Zápotockému se věnuje Jiří Kocian a komunistickou kapitolu československých dějin uzavírá Gustávem Husákem Zdeněk Doskočil. Tříletým působením Václava Havla v roli československého prezidenta se v knize zabývá Daniel Kaiser.

Ve tmě se skrývá spousta neznámého, proto je normální se tmy bát. Mladý vlk se jí také bál, nelovil se smečkou a kamarádi se mu posmívali. Ke zvládnutí strachu stačilo málo – setkání s mravencem a pár slov, pro své kamarády ve smečce se najednou stal hrdinou… Tento příběh vypráví táta vlk bázlivým vlčatům, aby je přiměl vyjít ven do tmy vstříc novým dobrodružstvím. Příběh ukazuje dětem, jak přijmout strach ze tmy a jak jej lze postupně překonat. Pomáhá děti povzbudit, že přijetí strachu a jeho sdílení je důležité jako první krok k jeho překonání. Text dokreslují moderní, dynamické, a přitom dobře čitelné ilustrace s výrazným emocionálním nábojem. Knížka je určena dětem od tří let a lze ji využít i jako první čtení.