Paseka strana 55 z 111

Osm nových povídek přední kanadské prozaičky se důvěrně známým, a přece pokaždé fascinujícím způsobem věnuje především tématu lásky a vášně a s nimi spojených radostných i tragických životních zvratů. Mladé protagonistce titulní prózy, toužící opustit panovačného manžela, ale nakonec neschopné učinit osudový životní krok, nezkušené venkovské dívce vstupující do světa dospělých a zasažené poznáním mezí milostného citu i dalším autorčiným hrdinkám je souzeno zakusit nejen sílu milenecké či rodičovské lásky, ale také bolest, jakou její důsledky dokážou způsobit jejich blízkým i jim samotným. Tak jako v předchozích dvou knihách, i v nové sbírce nepřestává Munroová uchvacovat schopností citlivě vylíčit složitý vnitřní svět svých hrdinek a jejich příběhy, jež svou živostí tolik připomínají naše vlastní osudy.

Světoznámá kanadská prozaička potvrzuje ve své druhé česky vydané knize pověst skvělé vypravěčky, především však neobyčejně vnímavé a citlivé pozorovatelky: příběhy jejích mladších i zralejších hrdinek, točící se kolem citových vztahů, rodinných trampot, mezigeneračních problémů či jen obyčejného stárnutí, dokáže vylíčit s takřka hmatatelnou živostí a schopností vcítit se do duše svých postav, aniž by sklouzla k laciné sentimentalitě nebo jen náznaku klišé.

Osudy, které utváří touha, citová vzplanutí, náhlá hnutí mysli i náhodné události. To všechno ovlivňuje hrdiny, kteří zjišťují, že od určitého okamžiku se jejich život už nikdy nevrátí do původních kolejí. Nenápadná hloubka, nepředvídatelnost a průzračnost příběhů znovu dokládají sílu autorčina vypravěčského umění, schopného postihnout věčnou proměnlivost, bohatství a jedinečnost i toho nejobyčejnějšího života.

Jeden z nejoceňovanějších britských prozaických debutů nedávných let vypráví příběhy tří mladých Němců konfrontovaných různými způsoby s nacistickou ideologií a realitou války. Tělesně postižený Helmut během nástupu nacismu a válečných let zachycuje prostřednictvím fotoaparátu měnící se tvář Berlína; Lore, jejíž rodiče jsou zajati spojeneckými vojáky, putuje se svými mladšími sourozenci za babičkou přes válkou rozvrácené Německo; učitel Micha o půlstoletí později pátrá v Bělorusku po minulosti svého dědečka, příslušníka SS. Románová prvotina Rachel Seiffertové, ohledávající své nesnadné téma úsporným, sugestivním jazykem, byla vyznamenána mj. Cenou Betty Traskové a cenou deníku Los Angeles Times za nejlepší debut a zařazena do užšího výběru Bookerovy ceny. Příběh Lore byl r. 2012 zfilmován režisérkou Cate Shortlandovou.

V nejmenované diktatuře na Blízkém východě chrání mladý arabsko-indický hacker své klienty - disidenty, islamisty a další psance - před zvídavými zraky policejních šmejdilů. Ve své digitální identitě se podepisuje jménem Alif, prvním písmenem arabské abecedy. Jenže pak se věci začnou komplikovat: dostane košem od aristokratky, do které je zamilovaný, a do jeho počítače se nabourá šéf digitálních složek státní bezpečnosti, přezdívaný Boží pařát. Na scénu vstoupí prastará kniha Tisíc a jeden den, tajný rukopis džinů, o němž se on i Pařát domnívají, že by mohl zahájit nový věk informačních technologií, a Alif musí s pomocí viditelných i neviditelných sil bojovat nejen o svůj život. Fantaskní román, který mísí prvky technothrilleru s urbánní fantasy východního střihu, je stejně tak orientální pohádkou a napínavým dobrodružstvím, jako neskutečně zábavným pojednáním o hranicích osobní svobody a úkladech našich digitálních já.

Když začal před více než rokem Rupert Fawcett kreslit své "psí vtipy" na Facebook, netušil, že bude mít brzy miliony fanoušků po celém světě. Kniha s podtitulem Tajný život psů s nadsázkou zobrazuje nejrůznější zlomyslné kousky, kterými čtyřnozí miláčci všech ras, velikostí i charakterů zkoušejí naši trpělivost. Zároveň Fawcett líčí naschvály, kterým nás čtyřnozí přátelé vystavují a které jsou součástí promyšlené strategie a rafinovaného povyražení příslušníků psí říše. Výsledek tohoto mistrovského pozorování autor nakonec zpracoval do této "dojemně pravdivé" knihy.

Kniha zpracovává na pozadí českých dějin populární formou pestrou škálu slavných i méně známých zločinů od středověku až po současnost. Od vražd našich prvních mučedníků přes středověké lapky až po Dalibora v kapitole věnované středověku, od sadistické Kateřiny z Komárova přes podvodníka magistra Kelleyho, čarodějnické procesy, zavraždění Valdštejna až po Babinského v raněnovověké části a od perzekuce Karla Havlíčka přes slavný prodej Karlštejna či torza Otýlie Vranské ve dvou kufrech až ke Spartakiádnímu vrahovi v oddílu posledním. Autor Archivář a historik Jindřich Francek (1943) dlouhá léta působil jako ředitel Státního okresního archivu v Jičíně. Je mimo jiné autorem knih Zločin a trest v českých dějinách (1999), Zločin a sex v českých dějinách (2000), Jičín (Paseka 2004), Čarodějnické příběhy (Paseka 2005), Dějiny Jičínska (2010), Zločin a trest ve Dvoře Králové nad Labem (2010), Zločinnost a bezpráví (Paseka 2011, v rámci tematických svazků Velkých dějin zemí Koruny české) nebo Zločin a trest na Jičínsku v 16.–18. století (2012).

Podmanivý román italské prozaičky ověnčený hned několika literárními cenami vypráví příběh dvou žen zasazený do prostředí Sardinie padesátých let minulého století. Když se chudé vdově Anně Terese narodí nepříliš vítaná čtvrtá dcera Maria, ujímá se jí ve věku šesti let osamělá a bezdětná švadlena Bonaria, jež jako "accabadora" pomáhá ze světa nevyléčitelně nemocným. Před dívkou je tato její role utajována, a když vyjde po letech najevo, Maria adoptivní matku opustí a vydá se do Turína, kde přijme místo vychovatelky. Poté co se dozví, že Bonaria vážně onemocněla, vrací se zpět, aby se o ni postarala, a když se ženin stav dále zhorší, začíná chápat, že přišla chvíle rozhodnutí, jak "accabadoře" nejlépe posloužit.

Kniha Hemingwayova vnuka je tvrdým svědectvím o nelehkém životě potomků rozvětvené rodiny slavného spisovatele. Ernest Hemingway trpěl depresemi, které ho dovedly až k sebevraždě. Otec autora knihy, lékař Gregory Hemingway, nejmladší z Ernestových synů, se celý život převlékal tajně do ženských šatů a nakonec zemřel po chirurgické změně pohlaví v ženské věznici. Ani ženy z této rodiny na tom nebyly lépe: Johnova matka trpěla schizofrenií a duševními nemocemi byla sužována i jeho babička a první Ernstova žena. Autor, obdařený nepochybným literárním talentem, o tom vypravuje s pochopením, bez odsudků a bez snahy o vyvolání literární senzace.

V letech 1915-1923 Otomanská říše půl milionu Arménů pobila a půl milionu vysídlila. Sám Woodrow Wilson, bývalý americký prezident, se ve dvacátých letech postavil do čela celosvětového hnutí na jejich podporu, avšak slib, že zločin genocidy bude potrestán, nebyl nikdy splněn. Autor zkoumá proces, jímž se událost - v dané době hojně medializovaná - překryla závojem mlčení, a klade řadu znepokojivých otázek: Proč je arménská genocida tak dlouho ignorována, či dokonce vydávána za fikci? Jakou roli hrají zájmy Spojených států v ochotě pomáhat Turecku ve vytěsnění historických faktů z obecného povědomí? Proč mlčí sami Arméni? Mnohá fakta jsou tu v úplnosti představena vůbec poprvé, jako průkopnická úloha Arménů v boji za lidská práva, neúspěšný meziválečný pokus o ustavení Arménské republiky, arménský terorismus a dodnes trvající úsilí o oficiální politické uznání genocidy.

Pětasedmdesátiletá Ruth se vypořádala se ztrátou manžela a nyní žije sama v domě na australském pobřeží. Společnost jí dělají jenom kočky. Špatně spí, a hlavně se jí zdává, že se jí v noci do domu vkrádá tygr. Když u ní jednoho dne zazvoní pečovatelka Frida, vítá ji Ruth jako spojence. Postupem času si však uvědomí, že je na Fridě závislá: přestane opouštět dům, spoléhá na ní s jídlem i s úklidem - a poslušně bere prášky, které jí ošetřovatelka dává. Jenže nic není takové, jak se zdá, Ruth se postupně začne zhoršovat paměť a tygr se objevuje čím dál častěji... Ač se nabízejí škatulky jako psychologický thriller, nebo dokonce duchařský román, Noční host není jednoduchým příběhem o zločinu a tajemství. Je to především uhrančivé vyprávění o stárnutí, lásce, závislosti, strachu a vnímání, o tom, s jakou vehemencí se minulost zmocňuje naší přítomnosti. A především je to strhující kniha o dvou naprosto rozdílných ženách.

Kniha představuje to nejlepší z rozhovorů autorky s významnými osobnostmi naší kultury a veřejného života, které vyšly v příloze Pátek Lidových novin mezi roky 2000–2011.Nadčasová rozprávění se Zdeňkem a Janem Svěrákovými, Janem Třískou, Vlastou Chramostovou, Karlem Schwarzenbergem, Ludvíkem Vaculíkem, Ivanem Klímou, Soňou Červenou, Hanou Hegerovou a dalšími doplňují interview, z nichž některá nelze zopakovat (s legendárním Jiřím Kolářem nebo s manžely Kaplickými pět dní před Kaplického smrtí).Všechny rozhovory pak spojuje pozoruhodná schopnost Aleny Plavcové přimět partnera k otevřené a pravdivé zpovědi.

Kniha představuje to nejlepší z rozhovorů autorky s významnými osobnostmi naší kultury a veřejného života, které vyšly v příloze Pátek Lidových novin mezi roky 2000–2011.Nadčasová rozprávění se Zdeňkem a Janem Svěrákovými, Janem Třískou, Vlastou Chramostovou, Karlem Schwarzenbergem, Ludvíkem Vaculíkem, Ivanem Klímou, Soňou Červenou, Hanou Hegerovou a dalšími doplňují interview, z nichž některá nelze zopakovat (s legendárním Jiřím Kolářem nebo s manžely Kaplickými pět dní před Kaplického smrtí).Všechny rozhovory pak spojuje pozoruhodná schopnost Aleny Plavcové přimět partnera k otevřené a pravdivé zpovědi.

Kniha, která je bestsellerem už více než desetiletí, pojednává s greenovskou brilancí a průzračností o jedné z nejodvážnějších vědeckých teorií současnosti. Teorie strun je možná skutečně klíčem k jednotné teorii pole, jež Einsteinovi unikala více než třicet let. Teprve ona dává naději, že neprostupná zeď mezi obecnou teorií relativity – teorií velkého – a kvantovou mechanikou – teorií malého – bude konečně stržena. Ke sjednocení těchto dvou pilířů moderní fyziky dochází nyní v představě chvějících se mikroskopických smyček energie v samém srdci hmoty.

Kniha, která je bestsellerem už více než desetiletí, pojednává s greenovskou brilancí a průzračností o jedné z nejodvážnějších vědeckých teorií současnosti. Teorie strun je možná skutečně klíčem k jednotné teorii pole, jež Einsteinovi unikala více než třicet let. Teprve ona dává naději, že neprostupná zeď mezi obecnou teorií relativity – teorií velkého – a kvantovou mechanikou – teorií malého – bude konečně stržena. Ke sjednocení těchto dvou pilířů moderní fyziky dochází nyní v představě chvějících se mikroskopických smyček energie v samém srdci hmoty.

„Ahoj! Jmenuji se Steve Fisher. Jsem Američan a nedávno jsem oslavil 20. výročí svého pobytu v Čechách,“ představuje se v úvodu knihy autor. Českou realitu potom glosuje v krátkých i delších statích, které známe i ze stránek týdeníku Reflex, nemilosrdně, ovšem s nadhledem, s vynalézavostí a pořádnou porcí smyslu pro černý humor. Fisherovy texty doprovázejí skvělé ilustrace Marka Douši.