Paseka strana 62 z 111

Nacistická likvidace homosexuálů ve vzpomínkách posledního pamětníka. Růžovým trojúhelníkem označovali nacisté v koncentračních táborech homosexuální vězně. Rudolf Brázda byl zřejmě posledním pamětníkem jejich deportací za druhé světové války. Paragraf 175, postihující homosexualitu, znal německý říšský trestní zákoník od roku 1872, přísné postihy však zavedli až nacisté. Rudolf Brazda byl poprvé zatčen a uvězněn v Lipsku roku 1937, po vyhoštění přesídlil do Karlových Varů a po vzniku Protektorátu byl deportován do koncentračního tábora v Buchenwaldu, kde se dočkal konce války. Po osvobození se usadil ve Francii, kde si vybudoval nový domov se svým celoživotním partnerem. Jean-Luc Schwab rekonstruuje nejen Brazdův osobní příběh, nýbrž na základě pečlivé práce s prameny z českých, německých a francouzských archivů seznamuje čtenáře s fakty o pronásledování homosexuální menšiny za druhé světové války.

Kniha je volným pokračováním "Války 1866", vydané v Pasece před pěti lety, která ač rozsáhlá, nemohla pojmout všechny události té doby. Nově vycházející práce se zabývá především Bismarckovými záměry nejen porazit Rakousko v poli, ale s pomocí italských iredentistů a maďarské Klapkovy legie rozvrátit habsburskou monarchii zevnitř. Připomíná rovněž Bismarckův zájem o oživení podobných aktivit v českých zemí. Zabývá se dále válečným potenciálem protivníků i tvrzeními, že Rakousko bylo poraženo již předtím než padla první rána; též ústupem Severní armády k Dunaji a okolnostmi příměří a ukončení válečného konfliktu. S tím též spojuje úpornou snahu vídeňské dvorní kamarily označit viníky nečekaného debaklu, postavit je před válečný soud a zastřít tak pravé příčiny hanebné porážky. Kniha nevynechává ani postih provinilců na nejnižších stupních polního vojska, kde přináší mimo jiné nové poznatky o tragickém osudu podporučíka čáslavského 21. pěšího pluku Františka Kabeláče, obestřeného dosud řadou smyšlenek.

Nacistická likvidace homosexuálů ve vzpomínkách posledního pamětníka. Růžovým trojúhelníkem označovali nacisté v koncentračních táborech homosexuální vězně. Rudolf Brázda byl zřejmě posledním pamětníkem jejich deportací za druhé světové války. Paragraf 175, postihující homosexualitu, znal německý říšský trestní zákoník od roku 1872, přísné postihy však zavedli až nacisté. Rudolf Brazda byl poprvé zatčen a uvězněn v Lipsku roku 1937, po vyhoštění přesídlil do Karlových Varů a po vzniku Protektorátu byl deportován do koncentračního tábora v Buchenwaldu, kde se dočkal konce války. Po osvobození se usadil ve Francii, kde si vybudoval nový domov se svým celoživotním partnerem. Jean-Luc Schwab rekonstruuje nejen Brazdův osobní příběh, nýbrž na základě pečlivé práce s prameny z českých, německých a francouzských archivů seznamuje čtenáře s fakty o pronásledování homosexuální menšiny za druhé světové války.

Třináct esejů představujících zlatou éru japonského filmu. Autor je přední český japanolog, překladatel a pedagog.

Disident, diplomat a politik Alexandr Vondra vypravuje v knižním rozhovoru o dědečkovi legionářovi, dětství v Košířích, pražském undergroundu, Revolver revue, o době, kdy byl mluvčím Charty 77, spoluautorem Několika vět, a kdy byl opakovaně vyslýchán a vězněn. Vzpomíná, jak ho listopadová revoluce vynesla s Václavem Havlem na Pražský hrad, pak na ministerstvo zahraničí a na post velvyslance v USA. Stál u budování základů české zahraniční politiky, vyjednával s politiky, kteří se stali legendami: s Helmutem Kohlem, Michailem Gorbačovem, Margaret Thatcherovou a mnoha dalšími. Jako diplomat sehrál významnou roli při summitu NATO v Praze, po útocích 11. září a za našeho předsednictví v EU. V současné době je ministrem obrany. Celý život se pohybuje na tenkém ledě. Je jedním z mála, kteří v současné české politice vydrželi víc než dvě desetiletí. Kniha je příběhem člověka, který nabízel čistý štít, a přesto se stal jednou z nejdiskutovanějších postav naší politické scény.

Kniha je volným pokračováním "Války 1866", vydané v Pasece před pěti lety, která ač rozsáhlá, nemohla pojmout všechny události té doby. Nově vycházející práce se zabývá především Bismarckovými záměry nejen porazit Rakousko v poli, ale s pomocí italských iredentistů a maďarské Klapkovy legie rozvrátit habsburskou monarchii zevnitř. Připomíná rovněž Bismarckův zájem o oživení podobných aktivit v českých zemí. Zabývá se dále válečným potenciálem protivníků i tvrzeními, že Rakousko bylo poraženo již předtím než padla první rána; též ústupem Severní armády k Dunaji a okolnostmi příměří a ukončení válečného konfliktu. S tím též spojuje úpornou snahu vídeňské dvorní kamarily označit viníky nečekaného debaklu, postavit je před válečný soud a zastřít tak pravé příčiny hanebné porážky. Kniha nevynechává ani postih provinilců na nejnižších stupních polního vojska, kde přináší mimo jiné nové poznatky o tragickém osudu podporučíka čáslavského 21. pěšího pluku Františka Kabeláče, obestřeného dosud řadou smyšlenek.

Královské a kdysi krajské město Beroun je centrem berounského regionu, který je zbytkem dříve velké správní oblasti na jihu středních Čech, nazývané Podbrdský později Berounský kraj. Kniha z edice Zmizelé Čechy seznamuje čtenáře se spletitými dějinami tohoto města od středověku až po dramatické 20. století a přináší sto devadesát unikátních archivních fotografií, které dokumentují proměny genia loci tohoto středočeského sídla.

V září 2009 byl v německém tisku oznámen senzační nález neznámého díla slavného švýcarského autora Maxe Frische. Jedná se o text namluvený Frischem na diktafon a následně přepsaný jeho sekretářkou (184 str.) Koncepty ke třetímu deníku vznikaly od jara 1982 v New Yorku, kde MF v té době žil se svou o mnoho mladší americkou družkou ( Lynn z jeho povídky Montauk). Příležitostné zápisky osobního charakteru i delší reflexivní pasáže se vyznačují typickým rukopisem jeho předchozích světoznámých deníků.

Kniha Povodně a záplavy mapuje katastrofy způsobené vrtochy řeky Vltavy od nejstarších dob po ničivé povodně v roce 2002, k jejichž desátému výročí vychází. První zmínka o záplavách na území Prahy se objevuje již v Kosmově kronice a velká voda se pak vrací do města s železnou pravidelností po celý středověk a novověk. Nejstarší zprávy o povodních se zachovaly díky kronikářským zápisům; později se začaly objevovat přesnější záznamy počasí a průběhu katastrof. Z pražských povodní z let 1890, 1920 a 1940, kterým je vedle těch posledních z roku 2002 věnován v knize největší prostor, se zachovalo mnoho unikátních snímků, které dokumentují jak řádění vodního živlu v Praze, tak proměny našeho hlavního města.

Je náš vesmír jediný? Takovou otázku pokládá ve své nejobsáhlejší a nejsrozumitelnější knize autor bestsellerů Elegantní vesmír a Struktura vesmíru Brian Greene. Bývaly doby, kdy "vesmír" označoval vše, co existuje. Fyzikální a kosmologické objevy v nedávných letech však dovedly řadu vědců k závěru, že náš vesmír může být jen jedním z mnoha. A jak autor srozumitelně a za pomoci mnoha analogií ukazuje, z teorií, jejichž prvotním úkolem bylo vysvětlit nejrafinovanější pozorování subatomárních částic i temných hlubin vesmíru, se vynořilo hned několik odrůd multivesmíru: multivesmír, v němž žije nekonečné množství dvojníků; multivesmír skládající se z oceánu vesmírných bublin, mezi nimiž je i ta naše; multivesmír, jenž se donekonečna opakuje; multivesmír pro nás neviditelný, přestože se vznáší jen milimetry od nás; multivesmír, v němž se každé rozuzlení, jež připouští kvantová mechanika, někde uskuteční. A konečně ten nejpodivnější ze všech multivesmírů, multivesmír vybudovaný z čisté matematiky.Greene, jeden z předních amerických fyziků a popularizátorů vědy, nás vede na výpravu do těchto paralelních světů a odkrývá, jak velká část skutečné povahy reality se hluboko v nich může skrývat. A nezalekne se ani ústřední otázky, otázky, jak může fundamentální věda učinit pokrok, leží-li obrovské lány reality dál, než se můžeme dostat. Jeho kniha je tak zároveň přehledem nejnovějších poznatků fyziky i pozoruhodnou výpravou za samotnou bránu reality, výpravou pevně zakotvenou ve vědě, byť omezenou jen naší vlastní představivostí.

Druhé české vydání knihy, ve které jeden z předních světových teoretiků strun a autor mimořádně úspěšné knihy Elegantní vesmír odhaluje základní předivo vesmíru. Představuje vesmír – od Newtonovy absolutní říše přes Einsteinovo spojení prostoru s časem k dnešním převratným objevům – a ukazuje, že ten náš je jen jedním z mnoha vesmírných ostrovů plovoucích v ohromném mnohorozměrném prostoru. Setkáváme se v něm s výstředním světem kvant, jehož čas a prostor jsou zmítány neklidem kvantové neurčitosti. Ukazuje paradoxní povahu času, jenž podle fyzikálních zákonů nemusí nutně plynout jedním konkrétním směrem, i to, že dráždivý svět strun a M-teorie nám nakonec může poskytnout teorii všeho.

Štastný skřítek je první dětskou knihou, kterou ilustroval brněnský rodák a mezinárodně oceňovaný výtvarník Petr Sís po svém odchodu do exilu. Vypravuje příběh o skřítkovi, který má něco, co ostatní skřítkové nemají: překrásný hlas a dar zpívat a vymýšlet nové písničky. Kromě toho má spoustu dobrých přátel a vůbec všechno, co potřebuje k životu. Je šťastný. Když potom ale uvidí zlatý prsten, zlatou korunku a zlatý vozík, všechno se změní… Toník musí přijít na to, že přátelé a radostný zpěv jsou nad všechno zlato světa. Klasicky strukturovaná pohádka s půvabnými a poetickými ilustracemi Petra Síse a textem švýcarského spisovatele Maxe Bolligera se dočkala vydání v mnoha jazycích a zaznamenala velký úspěch u malých čtenářů po celém světě.

Soubor reportáží a esejů z čečenské války doplňují texty Ireny Brežné věnované Rusku, jeho historii, zejména gulagu, mafii, ruské povaze i každodenním problémům této země.

Soubor reportáží a esejů z čečenské války doplňují texty Ireny Brežné věnované Rusku, jeho historii, zejména gulagu, mafii, ruské povaze i každodenním problémům této země.

Kniha je třetím dílem dobrodružství vychytralého Simonova kocoura, která se stala světovými bestsellery. Tofieldovy animované skeče na YouTube dosahují pravidelně rekordních 150 milionů návštěv. Výtvarník Simon Tofield dostal první koťátko, když mu bylo devět let. Od té doby už se nestalo, že by neměl doma alespoň jednu kočku. Dnes běhají v Simonově domě čtyři huňatí kamarádi. Nejmladší kotě Teddy ho inspirovalo právě k této knížce.

Carverovsky úsporně psané příběhy neapolské rodačky odrážejí pulzující život metropole italské Kampánie se všemi jeho protiklady a zaujmou neotřelým zpracováním témat spojených se světem neapolské camorry i obecně lidských problémů autorčiných hrdinek: mladé ženy donucené převzít po smrti druha jeho práci drogového dealera, třicátnice, jež pomalu pohřbívá někdejší sny o kariéře, i úspěšné kurátorky výtvarného umění konfrontované s tíživým citovým dilematem s tragickými důsledky. Útlá kniha, s níž se Parrellová nepřehlédnutelně prosadila na italské literární scéně, figurovala mezi finalisty prestižní ceny Strega a nepochybně patří k tomu nejlepšímu z italské prózy posledního desetiletí.