Paseka strana 69 z 96

V polovině roku 1944 ztrácely japonské armády v Tichomoří jednu pozici za druhou. Po dobytí strategicky významných ostrovů v Marianách bylo ve spojeneckých štábech rozhodnuto, že příští úder bude směřovat proti Filipínám. Pro Japonce se měla očekávaná pozemní a námořněletecké bitva změnit v rozhodující pokus zvrátit celkovou nepříznivou situaci. Přes masové nasazení sebevražedných pilotů kamikaze prohráli Japonci na souši a v největším námořním střetnutím všech dob i na moři. Za bojů o Leyte byl zničen výkvět japonských ozbrojených sil a po třech letech od Pearl Harboru již Japonci nedokázali materiální a lidské ztráty takového rozsahu nahradit.

Druhý díl příběhu ze skrytého života lichožroutů se rozbíhá po dvou liniích, které se postupně proplétají a často i řádně zauzlí. "Pitvorný nárůdek lupičů a žroutů ponožek" (Petr Matoušek v recenzi Lichožroutská groteska - 28. 11. 2008, Hospodářské noviny) se vrací na scénu ve chvíli, kdy končí jistá idyla, a do jejich osudů vstoupí víc nebezpečí, tajemství a zrady. Vysmívaný Hihlík, který v průběhu 1. dílu vyrostl v hrdinu, opouští Město, aby v Africe našel své rodiče. Po četných peripetiích se mu to podaří, ale musí překonat úklady záhadného lichožrouta Bona, který jeho "misionářské" rodiče uvěznil, aby se mohl stát ponožkovým vládcem nad celým černým světadílem. Hihlíkova nápaditost a humor se musí utkat nejen s Bonem, ale i s magií: odhalit tajemství Černé ponožky! Naštěstí nezůstane sám. Do Afriky za ním přijedou jeho věrní přátelé, znalec lichožroutího světa profesor Kadeřábek a bratranec Ramík, který na čas musí opustit "bojiště" Města, kde se opět v Dolní čtvrti ujal vůdcovství divokých lichožroutů Kudla Dederon, považovaný za definitivně odepsaného. Poslední akt grotesky a zároveň dobrodružné ságy se tedy opět odehraje doma.

Jak by to vypadalo, kdyby John Muir nebo Henry David Thoreau vytvořili o svých toulkách americkou krajinou komiks? Jak by zněl soundtrack míst, jako jsou Seattle, Salt Lake City, Portland či Vancouver? A jaké peripetie řeší na místě se slavnou cedulí ze seriálu Městečko Twin Peaks? Jeden z nejoceňovanějších ilustrátorů a kreslířů Jindřich Janíček přichází s graficky opulentním cestovatelským deníkem ze severozápadu Spojených států, kde naplno využívá svou fascinaci americkou geografií, folklorem či popkulturou. Autor se snaží uchovat v paměti zážitky, které těžko dokázal slovy popsat svým známým a přátelům, jeho vyprávění nechybí úžas a ohromení, jaké se poštěstí člověku zažívat na cestě, ani příjemně všudypřítomná sebeironie. Pozorujeme mosty, silniční uzly, zálivy, malé lokální památky nebo obyčejná sousedství, která v žádném průvodci nenajdeme. Komiksové pasáže se prolínají s ilustrovanou prózou obohacenou o encyklopedické zajímavosti, nákresy, mapky či schémata. Pohlcující zážitek dotváří Janíčkova obliba amerického písničkářství, takže kniha má svůj pomyslný hudební doprovod od Julian Baker, Talking Heads či Sun Kill Moon.

Mladá Češka provdaná za kanadského naftaře se musí vyrovnávat s drsným klimatem kanadské Alberty i s velmi svéráznými obyvateli tohoto nádherného koutu Země. Výstřední kousky excentrické sousedky, která jí ustavičně „leze do soukromí“, se snaží brát s nadhledem a typicky českým humorem. Originální humoristická novela napsaná jadrným jazykem a svébytným stylem pobaví vtipnými konfrontačními postřehy a dovede rozesmát hned po pár stránkách.

Když prozaický cyklus Květy Legátové Želary vyšel roku 2001 v nakladatelství Paseka poprvé, málokdo tušil, že se dílo neznámé autorky stane literární senzací. Realistické a nesentimentální líčení leckdy krutých osudů lidí z fiktivní beskydské vesnice od té doby zaujalo desetitisíce českých čtenářů a kniha, rok po vydání vyznamenaná Státní cenou za literaturu, byla již přeložena do pěti jazyků. Její titul nese i úspěšný film Ondřeje Trojana z roku 2003, natočený podle novely Jozova Hanule, jež sérii želarských příběhů uzavírá. Ucelený a vnitřně nápaditě propojený soubor osmi baladických a současně naturalistických próz, zasazených do období mezi světovými válkami, představuje veskrze moderní dílo, jež svou jedinečnou poetikou i tématem touhy po svobodě a hledání vyššího smyslu lidského konání bezpochyby osloví ještě řadu čtenářských generací.

Odvážné svědectví sedmadvacetiletého italského novináře o nemilosrdném světě současné neapolské mafie a ničivých důsledcích jejího působení v řadě oblastí domácího i mezinárodního průmyslu, obchodu a veřejného života zaujme zasvěceným a detailním vylíčením brutálních praktik organizovaného zločinu a portréty jeho aktérů, ale i bezprecedentním osobním nasazením a statečností svého autora. Ve svém úsilí proniknout do zákulisí působení camorry se Saviano mimo jiné nechal najmout jako pracovní síla nelegální čínské textilní dílny, působil jako stavební dělník a číšník a postupně shromáždil řadu poznatků o aktivitách mafiánských kruhů ve sféře průmyslu, stavebnictví, obchodu s drogami či nezákonné manipulace s průmyslovým odpadem a jedy. Jeho strhující i alarmující výpověď, obsahující řadu konkrétních údajů o špičkách klanů camorry a jimi řízených vraždách a dalších zločinech, se záhy po svém vydání v Itálii stala bestsellerem, vyvolala značný ohlas i v mezinárodním měřítku a vyšla již ve více než dvaceti zemích.

Výstřední románová zpověď čtyřicátníka Humberta o jeho zničující erotické posedlosti kouzlem „nymfičky“ Dolores Hazeové vzbudila krátce po svém vzniku bouři odporu i nemístná očekávání, aby pak zajistila svému autorovi celosvětový věhlas a postupně začala být chápána jako mistrovsky komponované mnohovrstevné pojednání na téma smyslnosti, lásky a hříchu, prosycené pro Nabokova typickou slovní virtuozitou, humorem i ironií.

Salím Sináí, vypravěč a hlavní hrdina nejznámějšího románu Salmana Rushdieho, je jedním z 1001 dětí zrozených v první hodině indické nezávislosti a obdařených zázračnými schopnostmi, zároveň však bolestně spojených s historií a osudem své země. Jeho fascinující vyprávění, postupně se odvíjející mezi řadou indických a pákistánských měst, provede čtenáře ságou tří generací Salímovy rodiny, více než šesti desítkami let moderní indické historie i hrdinovou strastiplnou poutí za smyslem osudu vlastní existence, který jako by ztělesňoval rozporuplnou a stěží postižitelnou identitu samotné Indie. Rushdieho barvitá a podmanivá próza, mistrně mísící realitu s imaginací a kroniku politického vývoje s fantastickým příběhem, byla r. 1993 jmenována nejlepším z děl oceněných v předchozích pětadvaceti letech prestižní britskou literární cenou Booker Prize, r. 2008 zvítězila ve čtenářské anketě ke čtyřicátému výročí této ceny a dnes je řazena mezi stěžejní díla moderní světové literatury. Salman Rushdie (1947) je autorem jedenácti románů a několika dalších svazků próz, esejů a publicistiky. Jeho druhý román Děti půlnoci (1981, č. 1995, 2009), barvitá mnohovrstevná sága o šesti desetiletích moderních indických dějin, byl r. 1993 jmenován nejlepším z děl oceněných v předchozích pětadvaceti letech prestižní literární cenou Booker Prize. Rushdie je rovněž nositelem Whitbreadovy ceny a literární ceny Evropské unie Aristeion za román Maurův poslední vzdech (1995, č. 1999, 2013) a řady dalších ocenění. R. 2007 byl britskou královnou povýšen do šlechtického stavu.