Paseka strana 68 z 111

Knížka Vrchlický erotický je prvním souborným komentovaným vydáním všech erotických veršovaných textů, které tradice připisuje básníku, dramatiku a překladateli Jaroslavu Vrchlickému. Mezi nejrozšířenější díla tohoto druhu patří Rytíř Smil, literárně nejhodnotnější je takřka neznámý Chanson sans honneur, doplňkový význam pak mají Svatební košile, Hovno (Těžítko) a Chudák včela. Chystaná publikace přináší kriticky připravené texty všech těchto děl, které jsou doplněny studií, komentářem, bibliografií a ediční poznámkou. Úvodní studie Milana Šedivého, znalce Vrchlického díla, na základě textologické a versologické analýzy básníkovy tvorby předkládá hypotézy týkající se Vrchlického autorství. Následují texty jednotlivých děl, přičemž u skladby Rytíř Smil jsou odlišeny různé vrstvy textu, který během desetiletí postupně narůstal o další a další sloky. Závěrečná studie editorů zasazuje erotická díla připisovaná Vrchlickému do širšího kulturně-literárního kontextu. Bibliografie v relativní úplnosti shrnuje všechna vydání děl uvedených v publikaci a ediční poznámka přibližuje provedené textové úpravy. Obrazovým doprovodem publikace jsou převážně ilustrace vybrané z dobových vydání Rytíře Smila.

Bledý oheň je román od Vladimira Nabokov. Román je představován, zatímco báseň titulovala “bledý oheň” John odstínem, smyšlený autor, s úvodem a komentářem smyšleným jeho přítelem. Spolu tyto elementy tvoří příběh ve kterém oba autoři jsou ústřední postavy.

Světově uznávaná kapacita ve fyzice a kosmologii a jeden z nejlepších autorů populárně-vědeckých knih Lawrence M. Krauss seznamuje ve své knize Skryté za zrcadlem s dlouhou a vzrušující cestou k paralelním vesmírům, tajemným rozměrům a končinám, které se svůdně rozkládají za hranicemi našich představ o vesmíru. Vede čtenáře od Platonovy jeskyně k Území soumraku, od Einsteinova epochálního objevu relativity k teorii strun, od Letopisů Narnie C. S. Lewise k radikální kubistické transformaci reality. Naše fascinace extradimenzemi nezahrnuje jen abstraktní spekulace, dodatečné dimenze možná skrývají skutečný klíč k hlubokému porozumění univerzu.

Knížka povídek úspěšného autora obsahuje šest nejlepších textů, který vyšly v souborech Nakladatelství Listen (Miluj mě víc, Schůzky s erotikou, Tenkrát za totáče…) a čtyři nové. Zatímco starší povídky texty vynikají typicky šabachovským humorem a porozuměním pro city i vidění světa dospívajících, texty nové mají vážnější charakter a jejich hrdiny jsou dospělí.

Významná, světově proslulá etoložka se ohlíží za svým třicetiletým působením v Africe a podává ságu volně žijících šimpanzů, jejichž studiu se věnovala. Za svého dlouholetého výzkumu odkryla mnoho z jejich života, ale i ukázala, že toho o nich ještě stále všechno nevíme, například o jejich agresivitě, hloubce jejich starostlivosti či míře jejich vcítění. Šimpanzi, naši nejbližší příbuzní, nám ukazují naši dávnou minulost, díky nim se dozvídáme i o vlastním místě v životě.

Společnost a kultura v českých zemích procházely na přelomu 19. století proměnami, jež navždy změnily podobu českého Židovstva. Následkem vyostřeného etnického nacionalismu, urbanismu, demografických tlaků a měnících se vyhlídek na integraci byla druhá židovská modernizace, jež vedla ke dvěma velkým experimentům - k "českožidovskému hnutí" a "pražskému sionismu". Tato dvě hnutí, ačkoliv podstatně protichůdná, si byla v některých ohledech pozoruhodně podobná a obě se považovala za nejlepšího prostředníka židovské integrace do národně vypjatého, značně hašteřivého evropského prostředí. Autor sleduje osudy těchto dvou hnutí, ukazuje, jak působily jako ukazatelé směrů, jakými se židovská kulturní adaptace bude ubírat v prvních letech nové československé republiky, a jaký rozhodující vliv měl národnostní konflikt na formulaci židovských postojů a na chování Židů ve dvacátém století. V těchto prvních moderních dějinách českého Židovstva zkoumá autor postemancipační, postindustriální svět české židovské společnosti a polemizuje s převládající představou o pražském a českém Židovstvu jako baště německé kultury a politického liberalismu v nepřátelském slovanském světě.

Bývalé královské horní město Kutná Hora společně s cisterciáckým klášterem v Sedlci patří k nejpůsobivějším historickým sídlům Evropy. Díky mimořádnému bohatství z rozsáhlých nalezišť stříbrné rudy a centrální mincovně ve Vlašském dvoře byla Kutná Hora ve středověku „pokladnicí českého království“ a druhým nejvýznamnějším městem po Praze. K architektonickému a uměleckému bohatství Kutné Hory přispěli takoví mistři, jako byli Parléřové, Matěj Rejsek, Benedikt Ried, Jan Blažej Santini, Kilián Ignác Dienzenhofer, Josef Mocker a další. Na město Kutnou Horu i na sedlecký klášter se lze dívat z mnoha úhlů pohledů – z hlediska historie, církevních dějin, dějin dolování, mincovnictví nebo dějin hmotné kultury a umění. Kniha Zmizelá Kutná Hora přináší především soubor unikátních fotografií, reprodukcí olejů, grafik a dalších obrazových materiálů, které ukazují zaniklou podobu dosud stojících staveb nebo představují stavby, které již dávno zmizely.

Mohutný tvůrčí zjev anglického básníka, zdaleka nejhranějšího dramatika všech dob Williama Shakespeare, přitahuje pozornost nejen tvorbou, nýbrž i dlouhou řadou otazníků, které nám klade jeho osobnost, počínaje jednoduchou otázkou: Kdo vlastně byl William Shakespeare? V Čechách má Shakespearovo dílo skvělou tradici a je nanejvýš potřebné, aby český čtenář konečně dostal do ruky seriózní, poučené a moderní vypsání toho, co o Shakespearově životě současná věda ví. Kniha anglického profesora Honana vyšla v roce 1998 v nakladatelství Oxford University Press a byla recenzenty jednomyslně oceněna jako odborně vynikající a čtenářsky neobyčejně poutavá práce.

Osm nových povídek přední kanadské prozaičky se důvěrně známým, a přece pokaždé fascinujícím způsobem věnuje především tématu lásky a vášně a s nimi spojených radostných i tragických životních zvratů. Mladé protagonistce titulní prózy, toužící opustit panovačného manžela, ale nakonec neschopné učinit osudový životní krok, nezkušené venkovské dívce vstupující do světa dospělých a zasažené poznáním mezí milostného citu i dalším autorčiným hrdinkám je souzeno zakusit nejen sílu milenecké či rodičovské lásky, ale také bolest, jakou její důsledky dokážou způsobit jejich blízkým i jim samotným. Tak jako v předchozích dvou knihách, i v nové sbírce nepřestává Munroová uchvacovat schopností citlivě vylíčit složitý vnitřní svět svých hrdinek a jejich příběhy, jež svou živostí tolik připomínají naše vlastní osudy.

Svazek přináší autorovu původní básnickou tvorbu; zahrnuje všechny knižně publikované básně a v širokém, autorizovaném výboru též básně vydané v časopisech a sbornících i dosud neuveřejněné. J. Zelenka dosud vydal čtyři sbírky: jako soukromý tisk vyšlo Spoutání (1984, s básněmi z desetiletí předcházejícího roku vydání), knižně byly publikovány Přepadání (1994 [ve skutečnosti 1995], obsahující výbor ze sbírky Spoutání, rozšířený o nové básně z období 1991-1994, a o prózu Sníh z léta 1987), Objetiny (1997, s básněmi datovanými 1994-1997) a Kostelík (2003, s vročením 2001). Mimo vyjmenované edice zůstaly další autorovy básně a básnické cykly, které napsal od poloviny 60. let 20. století až do současnosti, většina z nich dosud existovala pouze v rukopisech, pouze několik jich bylo otištěno časopisecky a ve sbornících. JAROMÍR ZELENKA se narodil 14. 10. 1946 ve Stodůlkách u Prahy. Po maturitě (1964) na Střední všeobecně vzdělávací škole byl rok zaměstnán v administraci inzertního oddělení deníku Svobodné slovo. V roce 1965 začal studovat historii a filosofii na FF UK, roku 1968 studia přerušil a pracoval jako skladník, na fakultu se vrátil na podzim 1969. V dokončení studií mu zabránil těžký úraz páteře (1971), který jej upoutal na invalidní vozík. Od roku 1978 do počátku 90. let pracoval jako děrovač štítků. V letech 1994-1995 byl tajemníkem redakce revue Souvislosti, 1995-1996 korektorem Mladé fronty Dnes, 1996-2001 byl redaktorem nakladatelství Paseka. Samizdatově vydal básnickou sbírku Spoutání (Praha, Josef Häring 1984), knižně výbor z textů z let 1974-1994 s názvem Přepadání (Praha, Triáda 1994), sbírku Objetiny (Praha, Triáda 1997) a skladbu Kostelík (Praha, Triáda 2003). Básnický cyklus Osm dní v Hrabyni z roku 1974 otiskla Revolver Revue (č. 45/2001), cyklus Roztočená věž budišovská vyšel jako Příloha Budišovského zpravodaje (č. 2/2008). Knižně publikoval překlady básní Hermanna Hesseho Zahrady, cesty, lidé (Tursko, edice Turské pole 1994). V letech 1991-1996 překládal z němčiny a italštiny též libreta do svazků programů pro Smetanovo divadlo, Státní operu a Národní divadlo. V roce 2003 obdržel za sbírku Kostelík Cenu Revolver Revue za rok 2002.

Druhý díl Tramvají a tramvajových tratí v řadě Zmizelá Praha, nás zavádí na levý břeh Vltavy do historických měst a dalších obcí, které byly připojeny ku Praze po roce 1900 (v případě tohoto břehu vesměs v roce 1922). Kniha historika pražské hromadné dopravy Pavla Fojtíka navazuje na první díl zahrnující centrum metropole a Holešovice.

Na samém rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny leží město s výrazně nečeským názvem Tábor. Další svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách tohoto jihočeského sídla, které je nejčastěji historiky spojováno s obdobím husitských válek, ale také například s úspěchy mladé Československé republiky ve druhém desetiletí 20. století. Tábor tak zůstává živým městem ale i svědkem staré i novější historie Čech. Průvodní text historika Zdeňka Vybírala doprovází téměř sto padesát unikátních fotografií ze sbírek Muzea Šechtl a Voseček.

Bývalé královské horní město Kutná Hora společně s cisterciáckým klášterem v Sedlci patří k nejpůsobivějším historickým sídlům Evropy. Díky mimořádnému bohatství z rozsáhlých nalezišť stříbrné rudy a centrální mincovně ve Vlašském dvoře byla Kutná Hora ve středověku „pokladnicí českého království“ a druhým nejvýznamnějším městem po Praze. K architektonickému a uměleckému bohatství Kutné Hory přispěli takoví mistři, jako byli Parléřové, Matěj Rejsek, Benedikt Ried, Jan Blažej Santini, Kilián Ignác Dienzenhofer, Josef Mocker a další. Na město Kutnou Horu i na sedlecký klášter se lze dívat z mnoha úhlů pohledů – z hlediska historie, církevních dějin, dějin dolování, mincovnictví nebo dějin hmotné kultury a umění. Kniha Zmizelá Kutná Hora přináší především soubor unikátních fotografií, reprodukcí olejů, grafik a dalších obrazových materiálů, které ukazují zaniklou podobu dosud stojících staveb nebo představují stavby, které již dávno zmizely.

Osm nových povídek přední kanadské prozaičky se důvěrně známým, a přece pokaždé fascinujícím způsobem věnuje především tématu lásky a vášně a s nimi spojených radostných i tragických životních zvratů. Mladé protagonistce titulní prózy, toužící opustit panovačného manžela, ale nakonec neschopné učinit osudový životní krok, nezkušené venkovské dívce vstupující do světa dospělých a zasažené poznáním mezí milostného citu i dalším autorčiným hrdinkám je souzeno zakusit nejen sílu milenecké či rodičovské lásky, ale také bolest, jakou její důsledky dokážou způsobit jejich blízkým i jim samotným. Tak jako v předchozích dvou knihách, i v nové sbírce nepřestává Munroová uchvacovat schopností citlivě vylíčit složitý vnitřní svět svých hrdinek a jejich příběhy, jež svou živostí tolik připomínají naše vlastní osudy.

Tarzan ztracené dobrodružství

Čtrnáctý svazek Spisů Vladimíra Holana obsahuje jak básníkovy překlady starých východních autorů, tedy především soubory Melancholie a překlady Nizámího, tak i překlady západních autorů moderní poezie 20. století. Čtenář ve svazku najde mj. básně Traklovy, Morgensternovy, Browningové, Stephensovy, Ungarettiho, Lorkovy i Pasternakovy. Tyto překlady vznikaly od sklonku třicátých let a básník v nich pokračoval za války, kdy nemohl pomýšlet na publikování svých vlastních veršů, i po válce, zejména v době, kdy byl znovu umlčen cenzurou, tentokrát komunistickou. Vydání Holanových překladů z němčiny, angličtiny, španělštiny, ruštiny či polštiny v rámci jeho Spisů tak vůbec poprvé představí význam některých zahraničních básníků nejen pro Holana, ale i pro kontext moderní české poezie.