Paseka strana 68 z 111

Světově uznávaná kapacita ve fyzice a kosmologii a jeden z nejlepších autorů populárně-vědeckých knih Lawrence M. Krauss seznamuje ve své knize Skryté za zrcadlem s dlouhou a vzrušující cestou k paralelním vesmírům, tajemným rozměrům a končinám, které se svůdně rozkládají za hranicemi našich představ o vesmíru. Vede čtenáře od Platonovy jeskyně k Území soumraku, od Einsteinova epochálního objevu relativity k teorii strun, od Letopisů Narnie C. S. Lewise k radikální kubistické transformaci reality. Naše fascinace extradimenzemi nezahrnuje jen abstraktní spekulace, dodatečné dimenze možná skrývají skutečný klíč k hlubokému porozumění univerzu.

Knížka povídek úspěšného autora obsahuje šest nejlepších textů, který vyšly v souborech Nakladatelství Listen (Miluj mě víc, Schůzky s erotikou, Tenkrát za totáče…) a čtyři nové. Zatímco starší povídky texty vynikají typicky šabachovským humorem a porozuměním pro city i vidění světa dospívajících, texty nové mají vážnější charakter a jejich hrdiny jsou dospělí.

Krvavý román s podtitulem Studie kulturně a literárně historická byl vydán poprvé v roce 1924 a je nejznámější Váchalovou knihou. Má dvě části - apologetickou studii o krvavém románu, tedy literárním žánru brakové literatury oblíbené zejména ve 2. polovině 19. století, a vlastní Váchalem napsaný krvavý román. Krvavý román byl podnětem k založení nakladatelství Paseka, které v roce 1990 vydalo v nákladu 40 000 výtisků jeho reprint. Krvavý román byl také inspirací k natočení čtyř hodin amatérského filmu a posléze i Brabcova filmu profesionálního. Krvavý román stál u začátku restaurování Váchalových nástěnných maleb v Litomyšli a následného otevření Portmonea - Musea Josefa Váchala.

Bledý oheň je román od Vladimira Nabokov. Román je představován, zatímco báseň titulovala “bledý oheň” John odstínem, smyšlený autor, s úvodem a komentářem smyšleným jeho přítelem. Spolu tyto elementy tvoří příběh ve kterém oba autoři jsou ústřední postavy.

Knížka povídek úspěšného autora obsahuje šest nejlepších textů, který vyšly v souborech Nakladatelství Listen (Miluj mě víc, Schůzky s erotikou, Tenkrát za totáče…) a čtyři nové. Zatímco starší povídky texty vynikají typicky šabachovským humorem a porozuměním pro city i vidění světa dospívajících, texty nové mají vážnější charakter a jejich hrdiny jsou dospělí.

Existují města, která jsou přehlídkou stavitelského umu i architektonických dovedností, ale přesto se jim čehosi nedostává. Postrádají právě tu vlastnost, která se jen těžko definuje, ale jejíž nepřítomnost je tak výrazně pociťována. Někdo by ji nazval geniem loci, propojeností místa s lidmi, kteří si zde vytvořili své domovy, nebo zkrátka tou správnou atmosférou. Litoměřice jsou v tomto pohledu ukázkovým příkladem, právě zde na břehu řeky obklopené kopci Českého středohoří se zrodilo město, které snad ani nemohlo nevzniknout. Kulisu, načrtnutou přírodními podmínkami, doplnily ruce stavitelů, kteří se nechali inspirovat rázem zdejší krajiny, a vytvořili tak místo, kde se dá dobře žít.

Dr. Victor Capesius býval před válkou lékárníkem v Sedmihradsku. V roce 1944 se jako důstojník SS a vedoucí lékárny SS v Osvětimi setkává na rampě se svými bývalými klienty, kteří přijíždějí z jeho rodného města s vězeňskými transporty. Capesius je s chladnou hlavou posílá do plynové komory. Dieter Schlesak postavil svůj dokumentární román o jedné ze skutečných temných postav holokaustu, jedné z těch, jejichž podíl na zločinech nebyl nikdy potrestán, důsledně na faktech, na dokumentech, dopisech a výpovědích očitých svědků. Autor v tomto silném, otřesném svědectví tedy vsadil na autenticitu, jediným smyšleným románovým prvkem je tu postava židovského vězně Adama, který celý příběh čtenáři vypráví.

Husitství je fenoménem, který výrazně zasáhl do českých i středoevropských dějin sklonku středověku, jeho silné ozvuky však nalezneme i v staletích následujících, minulost nedávnou nevyjímaje. Oba tyto rozměry sleduje kniha, na jejímž vzniku se sešli kolegové, přátelé i žáci významného českého historika Petra Čorneje, aby společně vyjádřili respekt i sympatie k této nepřehlédnutelné osobnosti současného dějepisectví. První dva oddíly se na vybraných tématech snaží rekonstruovat jak události dramatického období první třetiny 15. století, tak i následný vývoj, který charakterizovalo úsilí o uhájení výsledků revoluce. Samostatný blok je věnován výtvarnému umění, slovesné kultuře a jazyku památek husitské doby. Závěrečné dva oddíly pak přibližují vznik husitského „mýtu“, kdy již vlastní události 15. století ustoupily do pozadí, a husitství bylo využíváno jako argument v politických či národnostních zápasech. Autoři sledují husitské aktualizace od doby předbělohorské až po padesátá léta 20. století, ukazují proměny jeho uměleckého obrazu a přibližují i vývoj husitologického bádání.

Významná, světově proslulá etoložka se ohlíží za svým třicetiletým působením v Africe a podává ságu volně žijících šimpanzů, jejichž studiu se věnovala. Za svého dlouholetého výzkumu odkryla mnoho z jejich života, ale i ukázala, že toho o nich ještě stále všechno nevíme, například o jejich agresivitě, hloubce jejich starostlivosti či míře jejich vcítění. Šimpanzi, naši nejbližší příbuzní, nám ukazují naši dávnou minulost, díky nim se dozvídáme i o vlastním místě v životě.

Bývalé královské horní město Kutná Hora společně s cisterciáckým klášterem v Sedlci patří k nejpůsobivějším historickým sídlům Evropy. Díky mimořádnému bohatství z rozsáhlých nalezišť stříbrné rudy a centrální mincovně ve Vlašském dvoře byla Kutná Hora ve středověku „pokladnicí českého království“ a druhým nejvýznamnějším městem po Praze. K architektonickému a uměleckému bohatství Kutné Hory přispěli takoví mistři, jako byli Parléřové, Matěj Rejsek, Benedikt Ried, Jan Blažej Santini, Kilián Ignác Dienzenhofer, Josef Mocker a další. Na město Kutnou Horu i na sedlecký klášter se lze dívat z mnoha úhlů pohledů – z hlediska historie, církevních dějin, dějin dolování, mincovnictví nebo dějin hmotné kultury a umění. Kniha Zmizelá Kutná Hora přináší především soubor unikátních fotografií, reprodukcí olejů, grafik a dalších obrazových materiálů, které ukazují zaniklou podobu dosud stojících staveb nebo představují stavby, které již dávno zmizely.

Osm nových povídek přední kanadské prozaičky se důvěrně známým, a přece pokaždé fascinujícím způsobem věnuje především tématu lásky a vášně a s nimi spojených radostných i tragických životních zvratů. Mladé protagonistce titulní prózy, toužící opustit panovačného manžela, ale nakonec neschopné učinit osudový životní krok, nezkušené venkovské dívce vstupující do světa dospělých a zasažené poznáním mezí milostného citu i dalším autorčiným hrdinkám je souzeno zakusit nejen sílu milenecké či rodičovské lásky, ale také bolest, jakou její důsledky dokážou způsobit jejich blízkým i jim samotným. Tak jako v předchozích dvou knihách, i v nové sbírce nepřestává Munroová uchvacovat schopností citlivě vylíčit složitý vnitřní svět svých hrdinek a jejich příběhy, jež svou živostí tolik připomínají naše vlastní osudy.

Tarzan ztracené dobrodružství

Čtrnáctý svazek Spisů Vladimíra Holana obsahuje jak básníkovy překlady starých východních autorů, tedy především soubory Melancholie a překlady Nizámího, tak i překlady západních autorů moderní poezie 20. století. Čtenář ve svazku najde mj. básně Traklovy, Morgensternovy, Browningové, Stephensovy, Ungarettiho, Lorkovy i Pasternakovy. Tyto překlady vznikaly od sklonku třicátých let a básník v nich pokračoval za války, kdy nemohl pomýšlet na publikování svých vlastních veršů, i po válce, zejména v době, kdy byl znovu umlčen cenzurou, tentokrát komunistickou. Vydání Holanových překladů z němčiny, angličtiny, španělštiny, ruštiny či polštiny v rámci jeho Spisů tak vůbec poprvé představí význam některých zahraničních básníků nejen pro Holana, ale i pro kontext moderní české poezie.

Společnost a kultura v českých zemích procházely na přelomu 19. století proměnami, jež navždy změnily podobu českého Židovstva. Následkem vyostřeného etnického nacionalismu, urbanismu, demografických tlaků a měnících se vyhlídek na integraci byla druhá židovská modernizace, jež vedla ke dvěma velkým experimentům - k "českožidovskému hnutí" a "pražskému sionismu". Tato dvě hnutí, ačkoliv podstatně protichůdná, si byla v některých ohledech pozoruhodně podobná a obě se považovala za nejlepšího prostředníka židovské integrace do národně vypjatého, značně hašteřivého evropského prostředí. Autor sleduje osudy těchto dvou hnutí, ukazuje, jak působily jako ukazatelé směrů, jakými se židovská kulturní adaptace bude ubírat v prvních letech nové československé republiky, a jaký rozhodující vliv měl národnostní konflikt na formulaci židovských postojů a na chování Židů ve dvacátém století. V těchto prvních moderních dějinách českého Židovstva zkoumá autor postemancipační, postindustriální svět české židovské společnosti a polemizuje s převládající představou o pražském a českém Židovstvu jako baště německé kultury a politického liberalismu v nepřátelském slovanském světě.

Tarzan ztracené dobrodružství

Pod společným označením Zmizelé Čechy/Zmizelá Morava a Slezsko připravuje nakladatelství Paseka svazky z různých oblastí Čech a Moravy ve snaze připomenout zaniklou tvář měst, ale i celých regionů České republiky, přičemž výběr lokalit a obrazové dokumentace probíhá nejen s ohledem na jejich historický či umělecký význam, ale rovněž se zřetelem na sílu genia loci, na jehož utváření se podílely dnes již nedochované výtvory lidských rukou. Jednotlivé tituly edice přinášejí zejména unikátní archivní snímky zaniklých objektů, doplněné stručnou historií města či regionu. Svazky mají jednotný formát 145x205 mm, rozsah cca 160 stran a jsou vázané.