Paseka strana 67 z 111

Paměti filosofa Iva Tretery jsou obrazem české intelektuální scény druhé poloviny 20. století. V popředí stojí spisovatel Bohumil Hrabal a okolo něj další osobnosti vědy, politiky a kultury. Na pozadí této "historické fresky" můžeme sledovat například řádění normalizátorů na Filosofické fakultě UK a Filosofickém ústavu ČSAV. Poprvé jsou zde uveřejněny podrobnosti kolem likvidačního tažení proti profesorům L. Tondlovi a K. Kosíkovi. Ze všeho nejzajímavější je však bohatý, nejednou i dramatický život samotného autora.

Televizní scénárista a autor komiksů Andy Riley (narozen roku 1970) je důstojným pokračovatelem „školy“ toho nejlepšího britského humoru. Velká kniha králíčkových sebevražd přináší přes sto padesát nových anekdot. V této sbírce najdete úplně nové nápady malých chundelatých králíčků, jak ukončit co nejdůmyslnějším způsobem svoji pozemskou pouť. Rileyho knížky, jejichž chlupatý protagonista se snaží sám sebe sprovodit ze světa, se během několika posledních let staly opravdovým fenoménem současné popkultury. Roztomilý králíček, kterému „se prostě už nechce dál žít“, si vymýšlí často nelogické a brutální způsoby sebevraždy, přičemž sama představa chundelatého ušáka, který se snaží způsobit si smrt elektrickým proudem nebo se rozpustit v kyselině, je absurdní.

Paměti filosofa Iva Tretery jsou obrazem české intelektuální scény druhé poloviny 20. století. V popředí stojí spisovatel Bohumil Hrabal a okolo něj další osobnosti vědy, politiky a kultury. Na pozadí této "historické fresky" můžeme sledovat například řádění normalizátorů na Filosofické fakultě UK a Filosofickém ústavu ČSAV. Poprvé jsou zde uveřejněny podrobnosti kolem likvidačního tažení proti profesorům L. Tondlovi a K. Kosíkovi. Ze všeho nejzajímavější je však bohatý, nejednou i dramatický život samotného autora.

Nový výbor z tvorby jednoho z nejvýznamnějších současných amerických básníků Galway Kinnelle Proč litovat? navazuje na svazek Věci, o kterých s nikým nemluvím, vydaný nakladatelstvím Odeon v roce 1986, jenž Kinnella s velkým ohlasem představil jako svérázného pokračovatele whitmanovské tradice americké poezie a tvůrce meditativních a zároveň obrazově konkrétních děl, zamýšlejících se nad místem člověka ve světě přírodních dějů i nad smyslem vlastní existence a jejího neodvratného zániku. Těžiště nové knihy tvoří tři desítky básní ze čtyř Kinnellových sbírek z let 1985–2006, jež dále rozvíjejí básníkova klíčová témata partnerské a rodičovské lásky, nevyhnutelnosti smrti a současné věčné obnovy života a svou zralostí představují vrchol autorovy celoživotní tvorby.

Švédský spisovatel Steve Sem-Sandberg založil svůj román Chudí v Lodži na podrobném studiu dokumentů. Osudy několika rodin, které zachycuje a z nichž některé patří k českým přesídlencům, jsou sice oživeny autorovou fabulací, mnohé z nich však vymyšlené nejsou. Především se ale odehrávají v kulisách navýsost skutečných. Kniha Chudí v Lodži, podle kritiků nejlepší švédský román za posledních třicet let, se ve Švédsku rychle stala bestsellerem a v současnosti se chystá její vydání v několika evropských zemích. Do malého lodžského ghetta Litzmannstadt, dnešní čtvrti Baluty, soustředili za války nacisté neuvěřitelných dvě stě tisíc Židů, z toho pět tisíc lidí z Čech. Lodž je dosud ve stínu slavnějšího varšavského ghetta, a přece si hrozivé podmínky – přelidnění, hlad, nemoci, strach, smrt, trýznění nejen ze strany nacistů, ale i židovské správy – s Varšavou nijak nezadalo. Lodžské ghetto se pod německou okupací od svého zřízení v roce 1940 postupně měnilo v koncentrační tábor až do roku 1944, kdy je nacisté zrušili.

Pod společným označením Zmizelé Čechy / Zmizelá Morava a Slezsko připravuje nakladatelství Paseka svazky z různých oblastí Čech a Moravy ve snaze připomenout zaniklou tvář měst, ale i celých regionů České republiky, přičemž výběr lokalit a obrazové dokumentace probíhá nejen s ohledem na jejich historický či umělecký význam, ale rovněž se zřetelem na sílu genia loci, na jehož utváření se podílely dnes již nedochované výtvory lidských rukou. Jednotlivé tituly edice přinášejí zejména unikátní archivní snímky zaniklých objektů, doplněné stručnou historií města či regionu.

Pod společným označením Zmizelé Čechy / Zmizelá Morava a Slezsko připravuje nakladatelství Paseka svazky z různých oblastí Čech a Moravy ve snaze připomenout zaniklou tvář měst, ale i celých regionů České republiky, přičemž výběr lokalit a obrazové dokumentace probíhá nejen s ohledem na jejich historický či umělecký význam, ale rovněž se zřetelem na sílu genia loci, na jehož utváření se podílely dnes již nedochované výtvory lidských rukou. Jednotlivé tituly edice přinášejí zejména unikátní archivní snímky zaniklých objektů, doplněné stručnou historií města či regionu.

Není zřejmě mnoho měst, která prošla tak výraznou proměnou jako Mladá Boleslav. Zásadní podíl na této proměně měla přestavba části Nového města, uskutečněná v 60. letech 20. století, v jejímž důsledku byla nenávratně zničena téměř polovina historické části města a zcela vymazána historická paměť tohoto místa.

Jaký účinek má na způsob, jímž vnímáme okolní svět, každodenní přísun záběrů válečných konfliktů a lidského utrpení vůbec a k jaké emocionální a skutkové reakci nás podobné výjevy, zprostředkovávané televizní či počítačovou obrazovkou, v delší perspektivě vedou? Vyvolává pravidelný kontakt s obrazy bolesti druhých soucit, apatii, nebo dokonce sám násilí podněcuje? Přední americká autorka a kritička se ve svém nejnovějším knižním eseji zamýšlí nad dějinami zobrazování a vnímání násilí, bolesti a utrpení, jejich politickou a mediální manipulací i nad někdejšími vlastními úvahami o médiu fotografie a dospívá k novým, nezřídka krajně znepokojivým závěrům.

Knížka povídek úspěšného autora obsahuje šest nejlepších textů, který vyšly v souborech Nakladatelství Listen (Miluj mě víc, Schůzky s erotikou, Tenkrát za totáče…) a čtyři nové. Zatímco starší povídky texty vynikají typicky šabachovským humorem a porozuměním pro city i vidění světa dospívajících, texty nové mají vážnější charakter a jejich hrdiny jsou dospělí.

Knížka Vrchlický erotický je prvním souborným komentovaným vydáním všech erotických veršovaných textů, které tradice připisuje básníku, dramatiku a překladateli Jaroslavu Vrchlickému. Mezi nejrozšířenější díla tohoto druhu patří Rytíř Smil, literárně nejhodnotnější je takřka neznámý Chanson sans honneur, doplňkový význam pak mají Svatební košile, Hovno (Těžítko) a Chudák včela. Chystaná publikace přináší kriticky připravené texty všech těchto děl, které jsou doplněny studií, komentářem, bibliografií a ediční poznámkou. Úvodní studie Milana Šedivého, znalce Vrchlického díla, na základě textologické a versologické analýzy básníkovy tvorby předkládá hypotézy týkající se Vrchlického autorství. Následují texty jednotlivých děl, přičemž u skladby Rytíř Smil jsou odlišeny různé vrstvy textu, který během desetiletí postupně narůstal o další a další sloky. Závěrečná studie editorů zasazuje erotická díla připisovaná Vrchlickému do širšího kulturně-literárního kontextu. Bibliografie v relativní úplnosti shrnuje všechna vydání děl uvedených v publikaci a ediční poznámka přibližuje provedené textové úpravy. Obrazovým doprovodem publikace jsou převážně ilustrace vybrané z dobových vydání Rytíře Smila.

Bledý oheň je román od Vladimira Nabokov. Román je představován, zatímco báseň titulovala “bledý oheň” John odstínem, smyšlený autor, s úvodem a komentářem smyšleným jeho přítelem. Spolu tyto elementy tvoří příběh ve kterém oba autoři jsou ústřední postavy.

Světově uznávaná kapacita ve fyzice a kosmologii a jeden z nejlepších autorů populárně-vědeckých knih Lawrence M. Krauss seznamuje ve své knize Skryté za zrcadlem s dlouhou a vzrušující cestou k paralelním vesmírům, tajemným rozměrům a končinám, které se svůdně rozkládají za hranicemi našich představ o vesmíru. Vede čtenáře od Platonovy jeskyně k Území soumraku, od Einsteinova epochálního objevu relativity k teorii strun, od Letopisů Narnie C. S. Lewise k radikální kubistické transformaci reality. Naše fascinace extradimenzemi nezahrnuje jen abstraktní spekulace, dodatečné dimenze možná skrývají skutečný klíč k hlubokému porozumění univerzu.

Knížka povídek úspěšného autora obsahuje šest nejlepších textů, který vyšly v souborech Nakladatelství Listen (Miluj mě víc, Schůzky s erotikou, Tenkrát za totáče…) a čtyři nové. Zatímco starší povídky texty vynikají typicky šabachovským humorem a porozuměním pro city i vidění světa dospívajících, texty nové mají vážnější charakter a jejich hrdiny jsou dospělí.

Krvavý román s podtitulem Studie kulturně a literárně historická byl vydán poprvé v roce 1924 a je nejznámější Váchalovou knihou. Má dvě části - apologetickou studii o krvavém románu, tedy literárním žánru brakové literatury oblíbené zejména ve 2. polovině 19. století, a vlastní Váchalem napsaný krvavý román. Krvavý román byl podnětem k založení nakladatelství Paseka, které v roce 1990 vydalo v nákladu 40 000 výtisků jeho reprint. Krvavý román byl také inspirací k natočení čtyř hodin amatérského filmu a posléze i Brabcova filmu profesionálního. Krvavý román stál u začátku restaurování Váchalových nástěnných maleb v Litomyšli a následného otevření Portmonea - Musea Josefa Váchala.

Existují města, která jsou přehlídkou stavitelského umu i architektonických dovedností, ale přesto se jim čehosi nedostává. Postrádají právě tu vlastnost, která se jen těžko definuje, ale jejíž nepřítomnost je tak výrazně pociťována. Někdo by ji nazval geniem loci, propojeností místa s lidmi, kteří si zde vytvořili své domovy, nebo zkrátka tou správnou atmosférou. Litoměřice jsou v tomto pohledu ukázkovým příkladem, právě zde na břehu řeky obklopené kopci Českého středohoří se zrodilo město, které snad ani nemohlo nevzniknout. Kulisu, načrtnutou přírodními podmínkami, doplnily ruce stavitelů, kteří se nechali inspirovat rázem zdejší krajiny, a vytvořili tak místo, kde se dá dobře žít.