Paseka strana 74 z 96

Na každý rok Stalinovy absolutní vlády v letech 1929-1953 připadá na sovětské půdě ne méně než milion uvězněných či zavražděných, další miliony podlehly řízenému hladomoru. Kde se vzala v jednom člověku taková zvrácenost? Přes sugestivnost této otázky se Chlevňukovi daří přistoupit k tématu věcně a bez jakékoli mytizace "génia zla". Jako badateli, jenž zná sovětské archivy snad nejlépe ze všech, mu rukama prošly stovky dosud neznámých pramenů, dopisů, vzpomínek a deníků, a vykreslený politický i soukromý portrét diktátora tak řeší nespočet otazníků a přichází s řadou nových skutečností. Od prologu, který čtenáře zavede do Stalinovy oblíbené dači v okamžiku, kdy diktátor v kruhu svých věrných umírá, se zpětně odvine celý jeho život od dětství, přes revoluci a ranou bolševickou Leninovu vládu, uchopení moci, rozjezd industrializace a kolektivizace, Velký teror, druhou světovou válku až po poválečné období. V závěru autor předkládá pádné argumenty proti jakékoli nostalgii po stalinské éře. Oleg V. Chlevňuk vede Mezinárodní centrum dějin a sociologie druhé světové války a jejích důsledků na Vyšší ekonomické škole v Moskvě a působí jako vědecký pracovník Státního archivu Ruské federace. Je autorem knih The History of the Gulag (2004) a Master of the House: Stalin and His Inner Circle (2008) a editorem několika výborů ze Stalinovy korespondence.

Světoznámý prozaik, jehož každé nové dílo se očekává v předtuše planetární senzace, napsal první velký román trumpovské éry. Mnohovrstevnatý příběh, který rámuje vláda Baracka Obamy a volba prezidenta nového, vypráví o záhadném magnátovi Neru Goldenovi a jeho třech synech. Mocný muž, jenž je bývalým společníkem bombajské stavební a filmové mafie, a právě proto žárlivě střeží tajemství své minulosti, se stěhuje do luxusního domovního bloku v newyorském SoHo. Ve svém okolí vyvolává řadu dohadů a fám, nejen kvůli výstřednímu chování či sňatku s krásnou a vypočítavou ruskou emigrantkou. Jedním z těch, kdo se touží o Nerovi dozvědět víc, je i vypravěč románu, mladý filmař René, kterého láká myšlenka natočit o rodině a jejích osudech polodokumentární film. Již brzy však má přijít apokalypsa... Filmová stylizace, noirová atmosféra, popkulturní narážky, hutný děj se spoustou odboček, to vše vytváří velkolepý „ohňostroj marnosti“ současné zblázněné Ameriky.   Salman RushdieSalman Rushdie (nar. 1947 v Bombaji) je autorem třinácti románů a několika dalších svazků próz, esejů a publicistiky. Knižně debutoval románem Grimus (1975). Jeho druhý román Děti půlnoci (1981, č. 1995, 2009), barvitá sága o šesti desetiletích moderních indických dějin, byl v r. 1993 jmenován nejlepším z děl oceněných v předchozích pětadvaceti letech prestižní literární cenou Booker Prize a r. 2008 rovněž zvítězil ve čtenářské anketě ke čtyřicátému výročí této ceny. Výrazný ohlas zaznamenaly i další Rushdieho romány Hanba (1983, č. 1990, 2004), Satanské verše (1988, č. 1994, 2015), Hárún a Moře příběhů (1990, č. 1994), Maurův poslední vzdech (1995, č. 1999, 2013), Zem pod jejíma nohama (1999, č. 2001), Zběsilost (2001, č. 2003), Klaun Šalimar (2005, č. 2008), Čarodějka z Florencie (2008, č. 2010), Luka a Oheň života (2010, č. 2013) a Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí (2015, č. 2016), svazek kratších próz Východ, Západ (1994, č. 1997) a kniha vzpomínek Joseph Anton (2012, č. 2012). Roku 2007 byl Rushdie britskou královnou povýšen do šlechtického stavu.

Každý rok se ve finské Heinole odehrává světový šampionát v saunování. Už potřetí na něj přijeli Niko a Igor. Subtilní šedesátiletý Igor, bývalý ruský voják, který sloužil v ponorce, je ztělesněním askety. Padesátiletý Niko Tanner, finská pornohvězda, naopak zosobňuje všemožné extrémy a excesy. Tenhle blonďatý obr se na závod nepřipravuje, žije ze dne na den bujarými večírky a alkoholovými dýchánky, přesto mistrovství v saunování poslední roky vyhrává s přehledem. Igor je posedlý myšlenkou, že po třech letech, kdy se umístil jako druhý, tentokrát Nika porazí. Oba rivalové se utkají v aréně zahřáté na 110 °C, před zraky hlučného, téměř dvoutisícového publika a rozhodčích. Vše je připraveno, fraška může začít.   Joseph Incardona (1969), spisovatel, scenárista a režisér, se narodil švýcarské matce a sicilskému otci. Díky nim dobře ví, že je třeba dávat si pozor na Berlusconiho a švýcarský bankovní systém. Sám o sobě říká, že je nestálý, úzkostlivý, se sklony k posedlostem a hypochondrii. Bývá srovnáván s Chuckem Palahniukem nebo Harrym Crewsem. Za knihu Derriére les panneaux, il y a des hommes (2015) dostal Velkou cenu za detektivní román, udělovanou ve Francii. Jeho další román Chaleur (Žár) evokuje dynamiku knih jako Koně se přece střílejí od Horace McCoye.

Liberální demokracie není absolutním vítězem studené války a ohlášený konec dějin se nekoná. Vladimir Putin se opevnil ve své mocenské pozici a fašistické představy o potřebě pevné ruky začínají ve světě opět rezonovat. Rusko vede kybernetickou válku v Evropě a Spojených státech, využívá svých nových spojenců mezi nacionalisty, radikály a oligarchy, aby snižovalo důvěryhodnost demokratických institucí. Výsledkem současného trendu jsou brexit, Donald Trump, všeobecný vzestup populismu a čím dál patrnější zranitelnost západní společnosti. Na základě velkoryse pojatého výzkumu a prostřednictvím událostí poslední doby v Rusku, na Ukrajině, v USA i v Evropě ukazuje Snyder podstatu hrozícího nebezpečí. Pomáhá porozumět, proč jsou tradiční politické ctnosti prospěšné a kterou z nabízených možností bychom si měli zvolit: rovnost, nebo oligarchii, individualitu, nebo totalitu, pravdu, nebo lež. Ohromující svědectví o vzestupu autoritářství jde hlouběji než novinové titulky a nabízí nám cestu ven ze všeobecné nejistoty.   Timothy Snyder (1969) působí jako profesor historie na Yaleově univerzitě. Je autorem knižního rozhovoru s historikem Tonym Judtem Intelektuál ve dvacátém století (Prostor 2013). Jeho knihy, věnované pohnutým dějinám střední a východní Evropy, Krvavé země (Paseka - Prostor 2013) a Černá zem (Paseka - Prostor 2015) se staly výjimečnou událostí historiografie 20. století a mezinárodními bestsellery. Mimořádnou pozornost vzbudila Tyranie. 20 lekcí z 20. století, burcující k občanskému angažmá tváří v tvář krizi demokracie. Získal mnoho cen, např. Cenu VIZE 97, Cenu Hannah Arendtové nebo Lipskou knižní cenu evropského porozumění.

Odvážná a šokující zpověď se vrací k událostem z prosince roku 2012. Édouarda Louise znásilnil a málem zavraždil muž, kterého poznal cestou z vánoční večeře a následně pozval k sobě domů. Aby se vyrovnal s posttraumatickou stresovou poruchou a našel znovu sám sebe, vydal se do rodné vesnice k rodině a minulosti, kterou chtěl navždy nechat za sebou. Autobiografický román lze číst jako detektivní příběh naruby, vysloužil si srovnání se slavným dílem Chladnokrevně Trumana Capoteho, s tím rozdílem, že zde je klíčový pohled oběti. Louis se pohybuje mezi minulostí a současností, kombinuje věcnost policejní zprávy s upřímností deníku. Znovu se mu podařilo nahlédnout běžný rasismus a homofobii francouzské společnosti, zároveň si ponechal prostor k úvahám o agresivitě a o tom, jak dalece se může lišit vylíčení jedné skutečné události. Potvrdil, že je výjimečným spisovatelem své generace.

O Vladimiru Putinovi už vyšly desítky knih. A většina z nich stále opakuje stejné omyly, klišé a mýty, tvrdí britský profesor Mark Galeotti, přední odborník na současné Rusko. V jedenácti kapitolách rozebírá sarkasticky a poutavě jeden zažitý omyl po druhém: Proč Putin není geniální stratég. Proč se nehlásí k žádné konkrétní ideologii. Proč není tak populární, jak by se mohlo zdát. Jak dokáže být loajální ke svým lidem. A co bude dělat, až mu skončí volební období? Na základě dlouholetých výzkumů i osobní zkušenosti a mnoha rozhovorů s ruskými politiky, členem Putinovy osobní stráže nebo federálními daňovými úředníky přináší překvapivý a v mnoha ohledech realističtější pohled na jednoho z nejmocnějších mužů současné globální politiky.