Paseka strana 65 z 111

Třetí díl Tramvají a tramvajových tratí v řadě Zmizelá Praha nás zavádí na pravý břeh Vltavy. Kniha historika pražské hromadné dopravy Pavla Fojtíka navazuje na první díl zahrnující centrum metropole a Holešovice a na druhý díl zahrnující historická předměstí a okraj města na levém břehu Vltavy.

Dramatický příběh posledních let Lva Trockého je spojen s mexickým exilem, bouřlivým přátelstvím malíře Diega Rivery a s milostnou aférou, kterou revolucionář prožil s jeho ženou Fridou Kahlo. Jak známo, příběh končí tragicky - atentátem v srpnu 1940 . Lev Davidovič Trockij patří k nejkontroverznějším postavám neklidného dvacátého století. Více než půl století po jeho smrti neztrácí jeho epický osud, prchlivá povaha, a dokonce ani jeho myšlenky na poutavosti. Kniha dlouholetého vědeckého pracovní ka Hoover Institutu ve Stanfordu Bertranda M. Patenaudea je založena na důkladném studiu pramenů. Autor líčí nejen mexický exil, ale podniká i kratší či delší exkurzy do minulosti, a staví tak dějovou linku zpětně od počátku jeho veřejného působení n a počátku století v Rusku, přes jeho angažmá v bolševické armádě za občanské války a vyhoštění ze země až po tragický konec. Kniha je první monografií o Trockém na českém knižním trhu.

Po dobu dvou let, než byla roku 1997 přinucena Írán opustit, organizovala Azar Nafisiová ve svém teheránském domě tajné týdenní debaty o zakázaných západních autorech, jichž se účastnilo sedm z jejích bývalých studentek literatury na teheránské univerzitě. V prostředí sílící cenzury a útlaku ze strany státních úřadů a strážců veřejné morálky představovala svobodomyslná výměna názorů o dílech Jane Austenové, Henryho Jamese, F. Scotta Fitzgeralda a Vladimira Nabokova pro všechny zúčastněné nemalé riziko, tím spíše, že záhy začala přerůstat úzký rámec hovoru o literatuře, jak do diskuse vzrůstající měrou vstupovaly osudy samotných diskutujících. Autorčino mimořádně působivé vyprávění představuje jedinečné osobní svědectví o nedávné minulosti i současnosti Íránu, údělu íránských žen tváří v tvář islámské teokracii, potřebě odporu vůči tyranii jakéhokoli druhu a osvobozující síle literatury, českým čtenářům však bezpochyby připomene i poměry panující v někdejším totalitním Československu. Kniha vynesla autorce po svém původním vydání v USA řadu literárních cen, přes dva roky figurovala na žebříčku bestsellerů deníku New York Times a byla přeložena do více než třiceti jazyků.

Po dobu dvou let, než byla roku 1997 přinucena Írán opustit, organizovala Azar Nafisiová ve svém teheránském domě tajné týdenní debaty o zakázaných západních autorech, jichž se účastnilo sedm z jejích bývalých studentek literatury na teheránské univerzitě. V prostředí sílící cenzury a útlaku ze strany státních úřadů a strážců veřejné morálky představovala svobodomyslná výměna názorů o dílech Jane Austenové, Henryho Jamese, F. Scotta Fitzgeralda a Vladimira Nabokova pro všechny zúčastněné nemalé riziko, tím spíše, že záhy začala přerůstat úzký rámec hovoru o literatuře, jak do diskuse vzrůstající měrou vstupovaly osudy samotných diskutujících. Autorčino mimořádně působivé vyprávění představuje jedinečné osobní svědectví o nedávné minulosti i současnosti Íránu, údělu íránských žen tváří v tvář islámské teokracii, potřebě odporu vůči tyranii jakéhokoli druhu a osvobozující síle literatury, českým čtenářům však bezpochyby připomene i poměry panující v někdejším totalitním Československu. Kniha vynesla autorce po svém původním vydání v USA řadu literárních cen, přes dva roky figurovala na žebříčku bestsellerů deníku New York Times a byla přeložena do více než třiceti jazyků.

Bestseller amerického akademika a investičního poradce libanonského původu analyzuje fenomén "černých labutí", tj. nepředvídaných jevů a událostí s významným dopadem na život jedince nebo celé společnosti, jakým byl např. teroristický útok z 11. září 2001, fenomenální úspěch společnosti Google či nedávná globální finanční a ekonomická krize. Autor - jeden z mála odborníků, kteří nástup krize předvídali - věří, že příčinou naší nepřipravenosti na podobné zlomové události je především setrvačnost našeho myšlení v podobě přílišné důvěry ve statistiky a prognostiky, přehnaného kategorizování, hledání "logiky" vývoje či soustřeďování se na specifika tam, kde bychom měli přemýšlet spíše v obecných kontextech. Jeho kniha, vyzývající k tomu, abycho m přehodnotili náš ustálený pohled na svět a přiznali si, jak málo o něm víme, patří dnes k nejdiskutovanějším pracím ve svém žánru, deníkem Times byla označena za jedno z nejvlivnějších děl posledních šedesáti let a díky autorovu širokému rozhledu, smyslu pro humor a zdravé provokativnosti je i velkým čtenářským zážitkem.

Američan Mariani přijíždí na studijní stáž do Gorbačovova Sovětského svazu, kde se seznámí s půvabnou dívkou Marinou. V její společnosti poznává i moskevskou zlatou mládež, která se za časů perestrojky prohání po městě v západních autech a nic jí nen í svaté. Dramatické vyvrcholení jednoho večírku, na němž hlavní roli sehraje Garry Ardanjanc, syn významného komunistického funkcionáře, ovlivní Marianiho budoucnost víc, než se zpočátku mohlo zdát. Kam se vyvine Američanův příběh, který hrdina proží vá ve společnosti své lásky Mariny a tajemné bytosti Čching v Rusku, Římě a na nejmenovaném ostrově v asijských tropech? Minulost nikdy nekončí, a tedy vlastně neexistuje; cokoliv, co se událo, nás může nečekaně zasáhnout.

Američan Mariani přijíždí na studijní stáž do Gorbačovova Sovětského svazu, kde se seznámí s půvabnou dívkou Marinou. V její společnosti poznává i moskevskou zlatou mládež, která se za časů perestrojky prohání po městě v západních autech a nic jí nen í svaté. Dramatické vyvrcholení jednoho večírku, na němž hlavní roli sehraje Garry Ardanjanc, syn významného komunistického funkcionáře, ovlivní Marianiho budoucnost víc, než se zpočátku mohlo zdát. Kam se vyvine Američanův příběh, který hrdina proží vá ve společnosti své lásky Mariny a tajemné bytosti Čching v Rusku, Římě a na nejmenovaném ostrově v asijských tropech? Minulost nikdy nekončí, a tedy vlastně neexistuje; cokoliv, co se událo, nás může nečekaně zasáhnout.

Vodáčtí hrdinové knih Zdeňka Šmída za sebou mají dlouhou cestu. Žádná česká řeka zrovna není v dohledu - v pralese na Borneu kolem nich teď tančí domorodci a vodáci Bongo, Sumec a Keny zjišťují, že i když zdejší lovec lebek sem tam někoho sežere, neznamená to ještě, že by to nemohl být slušný člověk. Tanec lovců lebek aneb Proč bychom se nevrátili je posledním z vyprávění o vodácké partě, kterou Zdeněk Šmíd před více než třiceti lety představil v legendární knize Proč bychom se netopili aneb Jak se jezdí na vodu. Poté, co se svými vodáky navštívil v netradičních cestopisech Maroko, Latinskou Ameriku i Aljašku, je tentokrát zavádí do Singapuru, Thajska, Malajsie a nakonec i do bornejského pralesa. Cestování s vodáky Zdeňka Šmída bylo vždycky pozoruhodná jízda - a nasazené tempo nepolevuje ani tentokrát, na jejich poslední výpravě.

Nad některými rozhodnutími politiků zůstává rozum stát. Kniha Davida Owena odhaluje, že mnohé z těchto kroků vyplývají z nemocí, jimiž politik trpí, anebo souvisí s jevem, který sám autor nazývá "syndrom hybris", tedy s jakousi "zpupností z povolání". Podle Owena vede přehnaná sebedůvěra u politika k tomu, že nedbá rad, ztrácí kontakt s realitou, a tím i soudnost, a ponechává si výhradní právo k rozhodování. Svoji koncepci "syndromu hybris" a vlivu nemocí na vládnutí dokládá Owen mnoha konkrétními případy demokratických i autokratických politických leaderů v období let 1901-2007 v konkrétních situacích. Hovoří o britském premiérovi Anthony Edenovi v době Suezské krize 1956, o J. F. Kennedym za Kubánské krize, o vlivu rakoviny na politické působení posledního íránského šáha nebo francouzského prezidenta Françoise Mitterranda či o "syndromu hybris" u prezidenta Bushe a britského premiéra Tonyho Blaira. Jako praktický politik přichází i s konkrétním doporučením: otevřenost v informování o závažnějších chorobách politiků by mohla přispět k jejich lepší kontrole a prospěla by všem zúčastněným.

Vodáčtí hrdinové knih Zdeňka Šmída za sebou mají dlouhou cestu. Žádná česká řeka zrovna není v dohledu - v pralese na Borneu kolem nich teď tančí domorodci a vodáci Bongo, Sumec a Keny zjišťují, že i když zdejší lovec lebek sem tam někoho sežere, neznamená to ještě, že by to nemohl být slušný člověk. Tanec lovců lebek aneb Proč bychom se nevrátili je posledním z vyprávění o vodácké partě, kterou Zdeněk Šmíd před více než třiceti lety představil v legendární knize Proč bychom se netopili aneb Jak se jezdí na vodu. Poté, co se svými vodáky navštívil v netradičních cestopisech Maroko, Latinskou Ameriku i Aljašku, je tentokrát zavádí do Singapuru, Thajska, Malajsie a nakonec i do bornejského pralesa. Cestování s vodáky Zdeňka Šmída bylo vždycky pozoruhodná jízda - a nasazené tempo nepolevuje ani tentokrát, na jejich poslední výpravě.

Gretel Wachtelová nenávidí nacismus a touží proti němu bojovat. Příležitost se naskytne na hamburském úřadu wehrmachtu u šifrovacího stroje Enigma. Díky němu se Gretel stává účastnicí Operace Valkýra, nepodařeného Stauffenbergova spiknutí proti vůdci . Gretel se narodila v Hamburku roku 1915, bylo jí třiadvacet, když se po Křišťálové noci její židovská nejlepší kamarádka záhadně ztratila, a o rok víc, když vypukla druhá světová válka. V jejím strhujícím vyprávění se vedle jejího vlastního příběhu zračí i každodenní život Hamburčanů od počátku války, s neustálou starostí o přežití, za neustálého ječení sirén, až po "ohnivou bouři", při níž spojenecké letectvo velkou část města téměř srovnalo se zemí. Gretel je ve své nenávisti k nacismu posed lá touhou nemlčet, a tak když má konečně možnost ukrýt židovského lékaře, který uprchl z transportu, a zásobovat potravinami další uprchlíky, jedná skoro furiantsky nerozvážně. Dlouho má však štěstí. Teprve jako členka podzemní zpravodajské sítě zaži je důsledky krachu Stauffenbergova spiknutí proti Hitlerovi v červenci 1944 a je zatčena gestapem. Konec války stráví v internačním táboře. Po válce zamíří do Británie za svou láskou, anglickým důstojníkem.

Návštěva sídla sira Watkyna Bassetta, kde má pomoci urovnat rozmíšku mezi Gussiem Fink-Nottlem a jeho nastávající, Bassettovou dcerou Madeline, uvrhne Bertieho do nečekaných nesnází, když jej teta Dahlia přinutí angažovat se rovněž ve věci konvičky n a smetanu, které se v okamžiku, kdy ji ve starožitnictví zamýšlel koupit Dahliin manžel Tom, léčkou zmocnil právě sir Watkyn. Když je Bertie vzápětí po příjezdu přistižen s dotyčným předmětem v ruce a krátce nato se ukáže, že bez krádeže konvičky nej spíš nebude možné urovnat ani spor mezi znesvářenými milenci, který znamená pro Bertieho přímé ohrožení v podobě nového zájmu Madeline o jeho osobu, je jasné, že řešení situace se neobejde bez rychlého Jeevesova zásahu.

Návštěva sídla sira Watkyna Bassetta, kde má pomoci urovnat rozmíšku mezi Gussiem Fink-Nottlem a jeho nastávající, Bassettovou dcerou Madeline, uvrhne Bertieho do nečekaných nesnází, když jej teta Dahlia přinutí angažovat se rovněž ve věci konvičky n a smetanu, které se v okamžiku, kdy ji ve starožitnictví zamýšlel koupit Dahliin manžel Tom, léčkou zmocnil právě sir Watkyn. Když je Bertie vzápětí po příjezdu přistižen s dotyčným předmětem v ruce a krátce nato se ukáže, že bez krádeže konvičky nej spíš nebude možné urovnat ani spor mezi znesvářenými milenci, který znamená pro Bertieho přímé ohrožení v podobě nového zájmu Madeline o jeho osobu, je jasné, že řešení situace se neobejde bez rychlého Jeevesova zásahu.

Kniha vychází u příležitosti 200. výročí narození básníka a folkloristy Karla Jaromíra Erbena (1811-1870). Erbenovo dílo, především jeho sbírka balad Kytice, podstatně ovlivnilo českou literaturu a kulturu a zasáhlo mnoho generací čtenářů. Není divu, že vyvolalo neutuchající vlnu adaptací, zejména parodií, travestií, parafrází, imitací a dalších literárních žánrů, a to vlnu bez výjimky humornou, ironickou, satirickou, sarkastickou. Předkládaná publikace zachycuje z této oblasti vše podstatné fo rmou úvodní studie, zasazující téma do dobového i žánrového kontextu, a edice vybraných textů, k nimž patří např. parodie a travestie Svatebních košil, Vodníka, Dceřiny kletby, Polednice a dalších balad Erbenovy Kytice. Knihu uzavírá seznam pramenů, literatury a ilustrací.

Kniha vychází u příležitosti 200. výročí narození básníka a folkloristy Karla Jaromíra Erbena (1811-1870). Erbenovo dílo, především jeho sbírka balad Kytice, podstatně ovlivnilo českou literaturu a kulturu a zasáhlo mnoho generací čtenářů. Není divu, že vyvolalo neutuchající vlnu adaptací, zejména parodií, travestií, parafrází, imitací a dalších literárních žánrů, a to vlnu bez výjimky humornou, ironickou, satirickou, sarkastickou. Předkládaná publikace zachycuje z této oblasti vše podstatné fo rmou úvodní studie, zasazující téma do dobového i žánrového kontextu, a edice vybraných textů, k nimž patří např. parodie a travestie Svatebních košil, Vodníka, Dceřiny kletby, Polednice a dalších balad Erbenovy Kytice. Knihu uzavírá seznam pramenů, literatury a ilustrací.

Významná americká spisovatelka a kritička, českým čtenářům zatím známá především svými eseji na téma nemoci a dějin fotografie, se v sedmi živě psaných, inspirativních textech zamýšlí nad osobnostmi a dílem Antonina Artauda, Rolanda Barthese, Eliase Canettiho, Waltera Benjamina, Paula Goodmana, "fascinujícím fašismem" v díle Leni Riefenstahlové a filmovým portrétem Adolfa Hitlera od německého režiséra Hans-Jürgena Syberberga.