Paseka strana 65 z 111

Dramatický příběh posledních let Lva Trockého je spojen s mexickým exilem, bouřlivým přátelstvím malíře Diega Rivery a s milostnou aférou, kterou revolucionář prožil s jeho ženou Fridou Kahlo. Jak známo, příběh končí tragicky - atentátem v srpnu 1940 . Lev Davidovič Trockij patří k nejkontroverznějším postavám neklidného dvacátého století. Více než půl století po jeho smrti neztrácí jeho epický osud, prchlivá povaha, a dokonce ani jeho myšlenky na poutavosti. Kniha dlouholetého vědeckého pracovní ka Hoover Institutu ve Stanfordu Bertranda M. Patenaudea je založena na důkladném studiu pramenů. Autor líčí nejen mexický exil, ale podniká i kratší či delší exkurzy do minulosti, a staví tak dějovou linku zpětně od počátku jeho veřejného působení n a počátku století v Rusku, přes jeho angažmá v bolševické armádě za občanské války a vyhoštění ze země až po tragický konec. Kniha je první monografií o Trockém na českém knižním trhu.

Po dobu dvou let, než byla roku 1997 přinucena Írán opustit, organizovala Azar Nafisiová ve svém teheránském domě tajné týdenní debaty o zakázaných západních autorech, jichž se účastnilo sedm z jejích bývalých studentek literatury na teheránské univerzitě. V prostředí sílící cenzury a útlaku ze strany státních úřadů a strážců veřejné morálky představovala svobodomyslná výměna názorů o dílech Jane Austenové, Henryho Jamese, F. Scotta Fitzgeralda a Vladimira Nabokova pro všechny zúčastněné nemalé riziko, tím spíše, že záhy začala přerůstat úzký rámec hovoru o literatuře, jak do diskuse vzrůstající měrou vstupovaly osudy samotných diskutujících. Autorčino mimořádně působivé vyprávění představuje jedinečné osobní svědectví o nedávné minulosti i současnosti Íránu, údělu íránských žen tváří v tvář islámské teokracii, potřebě odporu vůči tyranii jakéhokoli druhu a osvobozující síle literatury, českým čtenářům však bezpochyby připomene i poměry panující v někdejším totalitním Československu. Kniha vynesla autorce po svém původním vydání v USA řadu literárních cen, přes dva roky figurovala na žebříčku bestsellerů deníku New York Times a byla přeložena do více než třiceti jazyků.

Po dobu dvou let, než byla roku 1997 přinucena Írán opustit, organizovala Azar Nafisiová ve svém teheránském domě tajné týdenní debaty o zakázaných západních autorech, jichž se účastnilo sedm z jejích bývalých studentek literatury na teheránské univerzitě. V prostředí sílící cenzury a útlaku ze strany státních úřadů a strážců veřejné morálky představovala svobodomyslná výměna názorů o dílech Jane Austenové, Henryho Jamese, F. Scotta Fitzgeralda a Vladimira Nabokova pro všechny zúčastněné nemalé riziko, tím spíše, že záhy začala přerůstat úzký rámec hovoru o literatuře, jak do diskuse vzrůstající měrou vstupovaly osudy samotných diskutujících. Autorčino mimořádně působivé vyprávění představuje jedinečné osobní svědectví o nedávné minulosti i současnosti Íránu, údělu íránských žen tváří v tvář islámské teokracii, potřebě odporu vůči tyranii jakéhokoli druhu a osvobozující síle literatury, českým čtenářům však bezpochyby připomene i poměry panující v někdejším totalitním Československu. Kniha vynesla autorce po svém původním vydání v USA řadu literárních cen, přes dva roky figurovala na žebříčku bestsellerů deníku New York Times a byla přeložena do více než třiceti jazyků.

Nad některými rozhodnutími politiků zůstává rozum stát. Kniha Davida Owena odhaluje, že mnohé z těchto kroků vyplývají z nemocí, jimiž politik trpí, anebo souvisí s jevem, který sám autor nazývá "syndrom hybris", tedy s jakousi "zpupností z povolání". Podle Owena vede přehnaná sebedůvěra u politika k tomu, že nedbá rad, ztrácí kontakt s realitou, a tím i soudnost, a ponechává si výhradní právo k rozhodování. Svoji koncepci "syndromu hybris" a vlivu nemocí na vládnutí dokládá Owen mnoha konkrétními případy demokratických i autokratických politických leaderů v období let 1901-2007 v konkrétních situacích. Hovoří o britském premiérovi Anthony Edenovi v době Suezské krize 1956, o J. F. Kennedym za Kubánské krize, o vlivu rakoviny na politické působení posledního íránského šáha nebo francouzského prezidenta Françoise Mitterranda či o "syndromu hybris" u prezidenta Bushe a britského premiéra Tonyho Blaira. Jako praktický politik přichází i s konkrétním doporučením: otevřenost v informování o závažnějších chorobách politiků by mohla přispět k jejich lepší kontrole a prospěla by všem zúčastněným.

Vodáčtí hrdinové knih Zdeňka Šmída za sebou mají dlouhou cestu. Žádná česká řeka zrovna není v dohledu - v pralese na Borneu kolem nich teď tančí domorodci a vodáci Bongo, Sumec a Keny zjišťují, že i když zdejší lovec lebek sem tam někoho sežere, neznamená to ještě, že by to nemohl být slušný člověk. Tanec lovců lebek aneb Proč bychom se nevrátili je posledním z vyprávění o vodácké partě, kterou Zdeněk Šmíd před více než třiceti lety představil v legendární knize Proč bychom se netopili aneb Jak se jezdí na vodu. Poté, co se svými vodáky navštívil v netradičních cestopisech Maroko, Latinskou Ameriku i Aljašku, je tentokrát zavádí do Singapuru, Thajska, Malajsie a nakonec i do bornejského pralesa. Cestování s vodáky Zdeňka Šmída bylo vždycky pozoruhodná jízda - a nasazené tempo nepolevuje ani tentokrát, na jejich poslední výpravě.

Vodáčtí hrdinové knih Zdeňka Šmída za sebou mají dlouhou cestu. Žádná česká řeka zrovna není v dohledu - v pralese na Borneu kolem nich teď tančí domorodci a vodáci Bongo, Sumec a Keny zjišťují, že i když zdejší lovec lebek sem tam někoho sežere, neznamená to ještě, že by to nemohl být slušný člověk. Tanec lovců lebek aneb Proč bychom se nevrátili je posledním z vyprávění o vodácké partě, kterou Zdeněk Šmíd před více než třiceti lety představil v legendární knize Proč bychom se netopili aneb Jak se jezdí na vodu. Poté, co se svými vodáky navštívil v netradičních cestopisech Maroko, Latinskou Ameriku i Aljašku, je tentokrát zavádí do Singapuru, Thajska, Malajsie a nakonec i do bornejského pralesa. Cestování s vodáky Zdeňka Šmída bylo vždycky pozoruhodná jízda - a nasazené tempo nepolevuje ani tentokrát, na jejich poslední výpravě.

Gretel Wachtelová nenávidí nacismus a touží proti němu bojovat. Příležitost se naskytne na hamburském úřadu wehrmachtu u šifrovacího stroje Enigma. Díky němu se Gretel stává účastnicí Operace Valkýra, nepodařeného Stauffenbergova spiknutí proti vůdci . Gretel se narodila v Hamburku roku 1915, bylo jí třiadvacet, když se po Křišťálové noci její židovská nejlepší kamarádka záhadně ztratila, a o rok víc, když vypukla druhá světová válka. V jejím strhujícím vyprávění se vedle jejího vlastního příběhu zračí i každodenní život Hamburčanů od počátku války, s neustálou starostí o přežití, za neustálého ječení sirén, až po "ohnivou bouři", při níž spojenecké letectvo velkou část města téměř srovnalo se zemí. Gretel je ve své nenávisti k nacismu posed lá touhou nemlčet, a tak když má konečně možnost ukrýt židovského lékaře, který uprchl z transportu, a zásobovat potravinami další uprchlíky, jedná skoro furiantsky nerozvážně. Dlouho má však štěstí. Teprve jako členka podzemní zpravodajské sítě zaži je důsledky krachu Stauffenbergova spiknutí proti Hitlerovi v červenci 1944 a je zatčena gestapem. Konec války stráví v internačním táboře. Po válce zamíří do Británie za svou láskou, anglickým důstojníkem.

Návštěva sídla sira Watkyna Bassetta, kde má pomoci urovnat rozmíšku mezi Gussiem Fink-Nottlem a jeho nastávající, Bassettovou dcerou Madeline, uvrhne Bertieho do nečekaných nesnází, když jej teta Dahlia přinutí angažovat se rovněž ve věci konvičky n a smetanu, které se v okamžiku, kdy ji ve starožitnictví zamýšlel koupit Dahliin manžel Tom, léčkou zmocnil právě sir Watkyn. Když je Bertie vzápětí po příjezdu přistižen s dotyčným předmětem v ruce a krátce nato se ukáže, že bez krádeže konvičky nej spíš nebude možné urovnat ani spor mezi znesvářenými milenci, který znamená pro Bertieho přímé ohrožení v podobě nového zájmu Madeline o jeho osobu, je jasné, že řešení situace se neobejde bez rychlého Jeevesova zásahu.

Návštěva sídla sira Watkyna Bassetta, kde má pomoci urovnat rozmíšku mezi Gussiem Fink-Nottlem a jeho nastávající, Bassettovou dcerou Madeline, uvrhne Bertieho do nečekaných nesnází, když jej teta Dahlia přinutí angažovat se rovněž ve věci konvičky n a smetanu, které se v okamžiku, kdy ji ve starožitnictví zamýšlel koupit Dahliin manžel Tom, léčkou zmocnil právě sir Watkyn. Když je Bertie vzápětí po příjezdu přistižen s dotyčným předmětem v ruce a krátce nato se ukáže, že bez krádeže konvičky nej spíš nebude možné urovnat ani spor mezi znesvářenými milenci, který znamená pro Bertieho přímé ohrožení v podobě nového zájmu Madeline o jeho osobu, je jasné, že řešení situace se neobejde bez rychlého Jeevesova zásahu.

Kniha vychází u příležitosti 200. výročí narození básníka a folkloristy Karla Jaromíra Erbena (1811-1870). Erbenovo dílo, především jeho sbírka balad Kytice, podstatně ovlivnilo českou literaturu a kulturu a zasáhlo mnoho generací čtenářů. Není divu, že vyvolalo neutuchající vlnu adaptací, zejména parodií, travestií, parafrází, imitací a dalších literárních žánrů, a to vlnu bez výjimky humornou, ironickou, satirickou, sarkastickou. Předkládaná publikace zachycuje z této oblasti vše podstatné fo rmou úvodní studie, zasazující téma do dobového i žánrového kontextu, a edice vybraných textů, k nimž patří např. parodie a travestie Svatebních košil, Vodníka, Dceřiny kletby, Polednice a dalších balad Erbenovy Kytice. Knihu uzavírá seznam pramenů, literatury a ilustrací.

Kniha vychází u příležitosti 200. výročí narození básníka a folkloristy Karla Jaromíra Erbena (1811-1870). Erbenovo dílo, především jeho sbírka balad Kytice, podstatně ovlivnilo českou literaturu a kulturu a zasáhlo mnoho generací čtenářů. Není divu, že vyvolalo neutuchající vlnu adaptací, zejména parodií, travestií, parafrází, imitací a dalších literárních žánrů, a to vlnu bez výjimky humornou, ironickou, satirickou, sarkastickou. Předkládaná publikace zachycuje z této oblasti vše podstatné fo rmou úvodní studie, zasazující téma do dobového i žánrového kontextu, a edice vybraných textů, k nimž patří např. parodie a travestie Svatebních košil, Vodníka, Dceřiny kletby, Polednice a dalších balad Erbenovy Kytice. Knihu uzavírá seznam pramenů, literatury a ilustrací.

Významná americká spisovatelka a kritička, českým čtenářům zatím známá především svými eseji na téma nemoci a dějin fotografie, se v sedmi živě psaných, inspirativních textech zamýšlí nad osobnostmi a dílem Antonina Artauda, Rolanda Barthese, Eliase Canettiho, Waltera Benjamina, Paula Goodmana, "fascinujícím fašismem" v díle Leni Riefenstahlové a filmovým portrétem Adolfa Hitlera od německého režiséra Hans-Jürgena Syberberga.

Další svazek tematické řady edice Zmizelá Praha je věnovaný zaniklým industriálním stavbám na území našeho hlavního města. Historická předměstí Prahy a pražské periferie se staly během posledních deseti let "Pompejemi" českého průmyslu. I nejvěhlasně jší, největší a nejstarší podniky zanikly, a pokud již na jejich místě nevyrostly nové obytné čtvrti, v opuštěných halách se dnes prohání jen vítr. Autorka knihy však nepátrá po důvodech této osudové proměny, ale snaží se nalézat stopy tovární výrob y ve struktuře města a zachytit, jak byl kdysi průmysl v Praze všudypřítomný. První díl exkurze po místopisu zaniklých továren směřuje logicky do nejprůmyslovějších částí Prahy a největší pozornost věnuje zaniklým závodům ČKD - Kolbence, Českomoravs ké, Pragovce, Daňkovce, dále pak Rustonce, Českým loděnicím a mnoha malým továrničkám, které svými komíny dotvářely nezaměnitelnou siluetu předměstských čtvrtí.

Autobiografický příběh Nicolaie Lilina je fascinujícím portrétem podněsterské komunity Urků, jež byla ve třicátých letech minulého století násilně přesídlena do oblasti dnešního Moldavska, svými kořeny však dodnes tkví v sibiřském prostředí a tamním způsobu života. Lilinovo vyprávění, rámované popisem autorovy vojenské služby v Čečensku, tvoří spontánní sled epizod z doby vlastního dětství a dospívání v podněsterském Benderu a čtenáře postupně zasvěcuje zejména do zákonů a zvyků místní sibiřské zločinecké enklávy. Ve vzpomínkách na to, jak dostal svůj první nůž, byl poprvé uvězněn nebo se zúčastnil skutečného boje, nás tak autor postupně zasvěcuje do zvláštní soustavy hodnot urcké komunity, jež navzdory zločinnému životnímu stylu vyznává ne malý počet originálních mravních zásad, ať už jde o pohrdání penězi a přepychem, lásku k dětem, nemocným a postiženým, pravdomluvnost za všech okolností či zásadně nepřátelský postoj k obchodu s drogami a znásilňování žen.

Kniha renomovaného historika Jindřicha Francka, která vychází v tematické řadě Velkých dějin zemí Koruny české, je dosud nejrozsáhlejší monografií věnovanou dějinám trestní spravedlnosti a kriminality, ale i zneužívání trestního práva v kontextu hist orie českých zemí od nejstarších dob až do druhé poloviny 20. století, od středověkého souboru právních norem zvaného Zákon sudnyj ljudem až po politické procesy namířené proti československému disentu. Autor podává nejen historický přehled vývoje kr iminality a trestního práva, ale představuje i stovky zajímavých osobností, které byly spravedlivě nebo zcela nespravedlivě souzeny či trestní spravedlnosti úspěšně unikaly. Nechybí kapitoly věnované čarodějnickým procesům, příběhy nejslavnějších lup ičů, vražd, podvodů atd. Významnou součástí knihy jsou i kapitoly popisující, jakým způsobem zneužívaly trestní právo totalitní režimy 20. století. Mimořádně erudované a zároveň čtivě zpracované dílo je určeno jak odborníkům z oboru dějin trestní spr avedlnosti tak i široké skupině čtenářů se zájmem o české dějiny.

Musíme-li bránit demokracii, je nanejvýš potřebné, abychom se nenechali ovládnout strachem a strhnout k násilným reakcím. Minulost nás učí, že léčba může být v takových případech horší než sama nemoc," píše ve svém nejnovějším knižním eseji známý fra ncouzský sémiotik Tzvetan Todorov. Autorova mimořádně inspirativní úvaha nad obecným problémem sváru kulturního relativismu a racionalistického absolutismu a aktuálními tématy "střetu civilizací" a "války proti terorismu" se nejprve ohlíží do evrops ké historie ve snaze o definici barbarství, civilizace, kultury a kolektivní identity, aby se posléze pokusila nalézt odpovědi na celou řadu palčivých otázek stojících před moderní západní civilizací. Jak autor přesvědčivě argumentuje, základním výc hodiskem pro reakci Západu na problémy dnešního světa musí zůstat hodnoty demokracie a lidských práv: snaha o řešení situace vojenskou silou s sebou přináší nejen riziko zneužití této síly, ale i probuzení našich vlastních násilných sklonů, jež se v evropských dějinách již tolikrát ničivě projevily.