Paseka strana 78 z 111

V edici Zmizelé Čechy předkládá autor obrazovou dokumentaci zaniklých stavebních památek a jiných nemovitostí města Litomyšle provázenou odborným historickým úvodem.

Bohatě ilustrovaný výbor lidových říkadel, písniček, hádanek a pohádek dětem nejbližších a nejmilejších. Kniha je určena rodičům a těm nejmenším, kteří ještě neumějí číst.

Autor v hrůze vzpomíná na léta, kdy se i cesta s odpadky do popelnice před dům, bez občanského průkazu mohla stát osudovou. Volně inspirován Stendhalem dělí policisty, kteří nám znepříjemňovali život, na švestkově modré, zelené, neviditelné a ty ostatní.

Bohatě ilustrovaný výbor lidových říkadel, písniček, hádanek a pohádek dětem nejbližších a nejmilejších. Kniha je určena rodičům a těm nejmenším, kteří ještě neumějí číst.

Staročeská skladba o životě svaté Alžběty Durynské pochází z konce 14. století. Je připisována Tomáši ze Štítného, jednomu z nejvýznamnějších představitelů staročeské vzdělanosti. Osud durynské princezny Alžběty, která žila v první třetině 13. století, autor vylíčil poutavě, s hlubokým zápalem středověkého vychovatele. Jako celek vychází Život svaté Alžběty vůbec poprvé. Doprovází jej slovníček vybraných staročeských pojmů.

Svazek patnácti krátkých próz jedné z nejtalentovanějších současných britských prozaiček zaujme originalitou témat, rozmanitostí autorských hlasů v jednotlivých příbězích a vybroušeným úsporným stylem, jímž dokáže s ironickým odstupem i sympatiemi zachytit „nesmírný tichý křik“ svých bezvýznamných a osamělých současníků. V prestižní anketě časopisu Granta byla Kennedyová v r. 1993 a znovu v loňském roce vybrána jako jedna z dvacítky nejlepších mladých britských prozaiků.

Svazek patnácti krátkých próz jedné z nejtalentovanějších současných britských prozaiček zaujme originalitou témat, rozmanitostí autorských hlasů v jednotlivých příbězích a vybroušeným úsporným stylem, jímž dokáže s ironickým odstupem i sympatiemi zachytit „nesmírný tichý křik“ svých bezvýznamných a osamělých současníků. V prestižní anketě časopisu Granta byla Kennedyová v r. 1993 a znovu v loňském roce vybrána jako jedna z dvacítky nejlepších mladých britských prozaiků.

Sborník historických textů vydaný k pětaosmdesátinám prof. Františka Kavky. Mgr. Tomáš Baletka, Ph.D.

Sborník historických textů vydaný k pětaosmdesátinám prof. Františka Kavky. Mgr. Tomáš Baletka, Ph.D.

Sborník historických textů vydaný k pětaosmdesátinám prof. Františka Kavky. Mgr. Tomáš Baletka, Ph.D.

Kniha, která vznikala jako předloha scénáře stejnojmenného televizního seriálu, patří mezi nejlepší romány zabývající se fenoménem emigrace. Její děj se započíná v roce 1983, kdy v den jarní rovnodennosti uprchnou nejrůznějšími cestami ze své vlasti do Rakouska dvě rodiny a několik jednotlivců, Čechů i Slováků, aby hledali štěstí ve vysněném svobodném světě. Skoro na dosah domova je očekává jiná planeta, jim cizí, jako jsou oni cizí jí. Projdou táborem pro uprchlíky a čekají pak v jednom z venkovských penzionů, sloužících tomu účelu, na azyl a víza, představující klíče k nové existenci. Náhlé prázdniny v životě, jejichž délku ani výsledek nelze odhadnout, týdny, měsíce a někdy i roky vynucené nečinnosti, nutí k sebezpytnému bilancování, smýkají lidmi mezi nadějemi a zoufalstvím. Ze vzpomínek i představ, ze zážitků tragických i komických vyvstává kaleidoskop obrazů země, kterou opustili, i světa, jemuž se vydali.

Mezi nejvýznamnější české slovesné památky patří bezpochyby rýmovaná kronika, která vznikla někdy na rozhraní prvního a druhého desetiletí 14. století. Nedorozuměním či omylem pozdější historiografie byla po několika staletích přiřčena Dalimilovi Mezeříčskému a je proto nazývána kronikou Dalimilovou. Je prvním česky psaným historickým dílem a jedním z prvních českých literárních děl vůbec. Tato cenná literární památka se nyní dostává do rukou nejširší čtenářské veřejnosti znovu po osmadvaceti letech ve srozumitelném novočeském překladu Marie Krčmové a Hany Vrbové. Přestože čeština počátku 14. století je stále češtinou, liší se od současného jazyka natolik, že by pravděpodobně nebyla dnešnímu čtenáři beze zbytku přístupná. Jisté jazykové obtíže byly ostatně překážkou při čtení tohoto díla již před staletími, takže již na začátku 17. století k ní musel její první vydavatel Pavel Ješín z Bezdězce připojit slovníček výrazů, které nebyly už tehdy v češtině běžné. Přílohou knihy jsou ilustrace ze zlomku latinského překladu kroniky pořízeného v první polovině 14. století v Horní Itálii, které na jaře 2005 získala Národní knihovna.

Mezi nejvýznamnější české slovesné památky patří bezpochyby rýmovaná kronika, která vznikla někdy na rozhraní prvního a druhého desetiletí 14. století. Nedorozuměním či omylem pozdější historiografie byla po několika staletích přiřčena Dalimilovi Mezeříčskému a je proto nazývána kronikou Dalimilovou. Je prvním česky psaným historickým dílem a jedním z prvních českých literárních děl vůbec. Tato cenná literární památka se nyní dostává do rukou nejširší čtenářské veřejnosti znovu po osmadvaceti letech ve srozumitelném novočeském překladu Marie Krčmové a Hany Vrbové. Přestože čeština počátku 14. století je stále češtinou, liší se od současného jazyka natolik, že by pravděpodobně nebyla dnešnímu čtenáři beze zbytku přístupná. Jisté jazykové obtíže byly ostatně překážkou při čtení tohoto díla již před staletími, takže již na začátku 17. století k ní musel její první vydavatel Pavel Ješín z Bezdězce připojit slovníček výrazů, které nebyly už tehdy v češtině běžné. Přílohou knihy jsou ilustrace ze zlomku latinského překladu kroniky pořízeného v první polovině 14. století v Horní Itálii, které na jaře 2005 získala Národní knihovna.

Soubor krátkých zamyšlení velkého polského básníka a esejisty je fascinující procházkou Miloszowým osobním místopisem uplynulých devadesáti let. Krátké úvahy, psané formou svérázných encyklopedických hesel, upoutají šíří autorova záběru i charakteristickým rukopisem, s nímž se Milosz vyjadřuje ke svým básnickým vzorům, kolegům i obecným problémům umění a společnosti.

Soubor krátkých zamyšlení velkého polského básníka a esejisty je fascinující procházkou Miloszowým osobním místopisem uplynulých devadesáti let. Krátké úvahy, psané formou svérázných encyklopedických hesel, upoutají šíří autorova záběru i charakteristickým rukopisem, s nímž se Milosz vyjadřuje ke svým básnickým vzorům, kolegům i obecným problémům umění a společnosti.

Mezi nejvýznamnější české slovesné památky patří bezpochyby rýmovaná kronika, která vznikla někdy na rozhraní prvního a druhého desetiletí 14. století. Nedorozuměním či omylem pozdější historiografie byla po několika staletích přiřčena Dalimilovi Mezeříčskému a je proto nazývána kronikou Dalimilovou. Je prvním česky psaným historickým dílem a jedním z prvních českých literárních děl vůbec. Tato cenná literární památka se nyní dostává do rukou nejširší čtenářské veřejnosti znovu po osmadvaceti letech ve srozumitelném novočeském překladu Marie Krčmové a Hany Vrbové. Přestože čeština počátku 14. století je stále češtinou, liší se od současného jazyka natolik, že by pravděpodobně nebyla dnešnímu čtenáři beze zbytku přístupná. Jisté jazykové obtíže byly ostatně překážkou při čtení tohoto díla již před staletími, takže již na začátku 17. století k ní musel její první vydavatel Pavel Ješín z Bezdězce připojit slovníček výrazů, které nebyly už tehdy v češtině běžné. Přílohou knihy jsou ilustrace ze zlomku latinského překladu kroniky pořízeného v první polovině 14. století v Horní Itálii, které na jaře 2005 získala Národní knihovna.