Paseka strana 80 z 111

Ottův slovník naučný Dodatky VI Si - Už 2

Ottův slovník naučný Dodatky II Gao - Isk 2

Ottův slovník naučný (přezdívaný Oťas), také Ottova encyklopedie, je největší tištěná česká encyklopedie (konverzační lexikon) všech dob z let 1888-1909. V nedávné době ji v počtu hesel česky psaných encyklopedií překonala česká verze internetové encyklopedie Wikipedie. Ještě dnes je Ottův slovník naučný dobrým zdrojem informací, zejména o historických faktech. Derek Sayer ve své knize[1] říká: "Ottův slovník naučný zůstává skvělou příručkou, nepřekonanou ničím, co (v Čechách) od té doby vyšlo. Ve své době to byla jedna z nejlepších encyklopedií na světě, snad druhá co do počtu hesel a ilustrací za Encyclopedií Britannicou." (strana 96) Slovník je velmi podrobný, hesla delší než sto stran nejsou výjimkou a hesla o několika desítkách stran jsou běžná. Pod názvem Ottův slovník naučný vyšlo v letech 1888-1909 27 řádných svazků a jeden svazek doplňkový. Dle různých odhadů svazky obsahují 140 000 až 186 000 hesel na 27 789 stranách s 4 888 ilustracemi a 479 zvláštními přílohami. Redakce slovníku se skládala z 56 lidí a tvorby se účastnilo dalších 1 086 odborníků

Ottův slovník naučný (přezdívaný Oťas), také Ottova encyklopedie, je největší tištěná česká encyklopedie (konverzační lexikon) všech dob z let 1888-1909. V nedávné době ji v počtu hesel česky psaných encyklopedií překonala česká verze internetové encyklopedie Wikipedie. Ještě dnes je Ottův slovník naučný dobrým zdrojem informací, zejména o historických faktech. Derek Sayer ve své knize[1] říká: "Ottův slovník naučný zůstává skvělou příručkou, nepřekonanou ničím, co (v Čechách) od té doby vyšlo. Ve své době to byla jedna z nejlepších encyklopedií na světě, snad druhá co do počtu hesel a ilustrací za Encyclopedií Britannicou." (strana 96) Slovník je velmi podrobný, hesla delší než sto stran nejsou výjimkou a hesla o několika desítkách stran jsou běžná.

Korespondence Josefa Váchala grafiku Ctiboru Šťastnému. Torzo korespondence z let 1949-58. Třicet jeden dopis vytváří svébytné umělecké dílo originálního českého malíře, grafika, sazeče a spisovatele, v němž pětašedesátiletý Váchal líčí mimo jiné situaci v poúnorovém Československu a svůj vztah k totalitní moci. Edičně zpracovali Martin Brát a Adam Gebert.

Korespondence Josefa Váchala grafiku Ctiboru Šťastnému. Torzo korespondence z let 1949-58. Třicet jeden dopis vytváří svébytné umělecké dílo originálního českého malíře, grafika, sazeče a spisovatele, v němž pětašedesátiletý Váchal líčí mimo jiné situaci v poúnorovém Československu a svůj vztah k totalitní moci. Edičně zpracovali Martin Brát a Adam Gebert.

Výbor z referátů o divadle a kulturním dění, které Ignát Herrmann pod pseudonymem Vavřinec Lebeda uveřejňoval kolem přelomu století ve svém humoristickém časopise Švanda Dudák. Touto populární postavou, která se svým přístupem ke skutečnosti v mnohém podobá Járovi Cimrmanovi, bavil Herrmann nejen čtenáře, ale i účastníky veselých literárních večírků. Komického, a tím osvobozujícího a očistného účinku dosahuje vtipnou ironií a svérázně uzpůsobenou češtinou: se zdánlivou objektivností hlasu lidu a v atmosféře masopustního veselí potírá groteskní komikou všudypřítomné bláznovství.

Výbor z referátů o divadle a kulturním dění, které Ignát Herrmann pod pseudonymem Vavřinec Lebeda uveřejňoval kolem přelomu století ve svém humoristickém časopise Švanda Dudák. Touto populární postavou, která se svým přístupem ke skutečnosti v mnohém podobá Járovi Cimrmanovi, bavil Herrmann nejen čtenáře, ale i účastníky veselých literárních večírků. Komického, a tím osvobozujícího a očistného účinku dosahuje vtipnou ironií a svérázně uzpůsobenou češtinou: se zdánlivou objektivností hlasu lidu a v atmosféře masopustního veselí potírá groteskní komikou všudypřítomné bláznovství.

Jednou z knih, jejichž sazba byla rozmetána bezprostředně po únoru 1948, byl sborník Kniha a národ za okupace. Jádrem sborníku, uvedeného medailony 24 zahynuvších knihkupců a nakladatelů, verši Františka Halase, projevem Františka Laichtera a vzpomínkami na některé oběti perzekuce, je fundovaná stať jeho redaktora Václava Poláčka Cenzura, řízení knižního trhu, zabavování a ničení knih 1938-1945 , kterou doplnila svědectví knihkupeckých a nakladatelských pracovníků i vzpomínky na působení české knihy v nacistických věznicích, v koncentračních táborech, v zahraničních armádách a v krajanských sdruženích. Sborník je nejen dobovým příspěvkem k historii Protektorátu, ale po zkušenosti dalších let i dokladem shodných mechanismů řízení kultury v totalitních systémech různých ideologií.

Jednou z knih, jejichž sazba byla rozmetána bezprostředně po únoru 1948, byl sborník Kniha a národ za okupace. Jádrem sborníku, uvedeného medailony 24 zahynuvších knihkupců a nakladatelů, verši Františka Halase, projevem Františka Laichtera a vzpomínkami na některé oběti perzekuce, je fundovaná stať jeho redaktora Václava Poláčka Cenzura, řízení knižního trhu, zabavování a ničení knih 1938-1945 , kterou doplnila svědectví knihkupeckých a nakladatelských pracovníků i vzpomínky na působení české knihy v nacistických věznicích, v koncentračních táborech, v zahraničních armádách a v krajanských sdruženích. Sborník je nejen dobovým příspěvkem k historii Protektorátu, ale po zkušenosti dalších let i dokladem shodných mechanismů řízení kultury v totalitních systémech různých ideologií.

Dvéře jazyků odevřené vyšly tiskem poprvé počátkem 30. let 17. století. Jsou obdobou mnohem slavnější verze latinské, jež nesla název Janua lingvarum reserata ta vznikla v souvislosti s Komenského snahami o zpřístupnění výuky jazyků. Nabízí základní slovní zásobu shrnutou do tisícovky vět, tematicky roztříděných do skupin, které mají zprostředkovat obraz světa, jenž nás obklopuje. Pojmout svět do všepokrývajícího jazyka je vášeň vlastní 16. až 18. století, od počátků křesťanské kabaly k Leibnizovi, a Komenského práce tu naplno vstupuje do soudobého kulturního a intelektuálního kontextu. Dnešnímu čtenáři umožní četba Dveří poznat svět, jak jej prožívali naši předkové před čtyřmi sty lety, a zároveň mu poskytne příležitost – jak praví Komenský –, „aby jazyk svuj všecken pospolu viděl“.

Dvéře jazyků odevřené vyšly tiskem poprvé počátkem 30. let 17. století. Jsou obdobou mnohem slavnější verze latinské, jež nesla název Janua lingvarum reserata ta vznikla v souvislosti s Komenského snahami o zpřístupnění výuky jazyků. Nabízí základní slovní zásobu shrnutou do tisícovky vět, tematicky roztříděných do skupin, které mají zprostředkovat obraz světa, jenž nás obklopuje. Pojmout svět do všepokrývajícího jazyka je vášeň vlastní 16. až 18. století, od počátků křesťanské kabaly k Leibnizovi, a Komenského práce tu naplno vstupuje do soudobého kulturního a intelektuálního kontextu. Dnešnímu čtenáři umožní četba Dveří poznat svět, jak jej prožívali naši předkové před čtyřmi sty lety, a zároveň mu poskytne příležitost – jak praví Komenský –, „aby jazyk svuj všecken pospolu viděl“.

Tato kniha nemá být zdaleka jen literárněhistorickou monografií muže devatera řemesel , literárního kritika a historika, editora, překladatele a nakladatele Bedřicha Fučíka (1900-1984). Je to příběh muže, v jehož dramatických osudech se naplňuje úděl českého vzdělance dvacátého století, jednoho z těch, co nikdy nepodlehli levicové vábničce.

Mezi literární osobnosti přinejmenším evropského, ne-li světového významu, které literatuře dalo polské 20. století, nepochybně patří také Tadeusz Rózewicz – tvůrce, který se vedle jiných už od svého debutu v roce 1947 po svém pokouší o zdánlivě nemožné, totiž o „poezii po Osvětimi“. Tvoří tedy od samého počátku s oním vědomím, které jeho generaci dala zkušenost druhé světové války, s vědomím nemožnosti psát jako „předtím“, a přece s nepřekonatelnou potřebou vydat svědectví. Jeho „nahé verše“, jak je označovala kritika, vznikají ze slov kladených na sebe jako očištěné cihly či kamení trosek a přemáháním vlastní i cizí osamělosti skládají obraz toho, co musí být zachráněno. Bohatě dokumentovaný svazek představí život a rozsáhlé dílo tohoto světoznámého „korunního svědka 20. století“ v působivé zkratce.

Nejrozsáhlejší, dosud nepřekonané české encyklopedické dílo. Nezbytný pomocník pro bakaláře, profesory veškerých oborů vědních, náruživé milovníky umění, vzdělance a badatele, lid dělný i rentiéry, milovníky starých tisků a zlacených vazeb. Vychází jako fotoreprint původního vydání.

V honosném sídle ´daleko u hranic v městě K.´ se třem zhanobeným sestrám narodí syn Omar Chajjám Šakíl. Když se konečně odpoutá od trojjediného lůna, vyjde z domu jako dychtivý voyeur všech metamorfóz hanby, před níž ho jeho matky chtěly uchránit… Rushdieho hořkou ´moderní pohádku´ inspirovanou moderními dějinami Pákistánu lze číst jako čistou fikci, politický pamflet, legendu i skutečnost, tak jako ve svých ostatních dílech však autor čtenáře strhne především svou brilantní fabulační schopností a jazykovým mistrovstvím, uchovaným i ve vynikajícím českém překladu.