Paseka strana 82 z 111

Překlady dopisů, které Boris Pasternak psal v letech 1932-1959 gruzínským literárním přátelům a jejich rodinám, pořizoval Jan Zábrana svého času na základě ruského časopiseckého vydání, jejich české edice se však už nedožil. Ze Zábranovy pozůstalosti je nyní k vydání připravil a dalšími překlady teprve v posledních letech zpřístupněných textů doplnil Ladislav Zadražil.

Projevy prezidenta Václava Havla z let 1999-2003.

Projevy prezidenta Václava Havla z let 1999-2003.

Dodatky k Ottovu slovníku naučnému, zahrnující hesla Sm Še.

Autobiograficky laděný román předního českého básníka generace dnešních padesátníků.

Grandiózní blasfemie či monumentální neznabožský apokryf francouzského drsného humoristy, jemuž ani to nejposvátnější není svaté, je při bližším ohledání prodchnuta hlubokou láskou ke všemu lidskému, a tedy i k Bohu, k jehož obrazu byl člověk stvořen, pokud tomu v Cavannově pojetí není spíše naopak. Jeho do nebe volající rouhání, bravurně převedené do češtiny Dušanem Havlíčkem, se řadí do dlouhé tradice počínající talmudským polemizováním s Nejvyšším a drsnými středověkými karnevalovými taškařicemi a jdoucí až kamsi k Monty Pythonovu Životu Briana, ale především je to peprná literární lahůdka, jíž nepohrdnou ani labužníci živící se tak vybranou krmí, jako je Henri Michaux.

Autobiograficky laděný román předního českého básníka generace dnešních padesátníků.

Českému čtenáři již známá současná nizozemská prozaička rozvíjí na malé ploše svého krátkého románu o hudbě, lásce a žárlivosti motivy známé novely L. N. Tolstého a jí inspirovaného Janáčkova smyčcového kvartetu, aby se od nich v samém závěru odchýlila. Její milostný příběh zaujme poutavým dějem, zasvěcenými exkursy do oblasti hudby a její intepretace i otázkami po tajemstvích lidského srdce, jež si autorka nepřestává ve svých citlivých prózách klást.

Grandiózní blasfemie či monumentální neznabožský apokryf francouzského drsného humoristy, jemuž ani to nejposvátnější není svaté, je při bližším ohledání prodchnuta hlubokou láskou ke všemu lidskému, a tedy i k Bohu, k jehož obrazu byl člověk stvořen, pokud tomu v Cavannově pojetí není spíše naopak. Jeho do nebe volající rouhání, bravurně převedené do češtiny Dušanem Havlíčkem, se řadí do dlouhé tradice počínající talmudským polemizováním s Nejvyšším a drsnými středověkými karnevalovými taškařicemi a jdoucí až kamsi k Monty Pythonovu Životu Briana, ale především je to peprná literární lahůdka, jíž nepohrdnou ani labužníci živící se tak vybranou krmí, jako je Henri Michaux.

Dodatky k Ottovu slovníku naučnému, zahrnující hesla Ši-Už.

Životním pocitem hrdiny románu, pětapadesátiletého britského profesora indického původu Malika Solanky, proniká zuřivost hned v několika podobách: jako zdroj tvůrčí energie i násilných činů, jako motiv politických zvratů i důsledek zklamaných nadějí. Příběh Solankova osudového newyorského léta roku 2000 v prostředí milionářské prosperity, duchovní vyprahlosti a vykolejených citových vztahů je mistrným obrazem paradoxy nabitého světa na prahu nového století i novým potvrzením autorových jazykových a stylistických kvalit.

Dvacátý osmý a závěrečný díl dosud nepřekonané původní české encyklopedie.

Českému čtenáři již známá současná nizozemská prozaička rozvíjí na malé ploše svého krátkého románu o hudbě, lásce a žárlivosti motivy známé novely L. N. Tolstého a jí inspirovaného Janáčkova smyčcového kvartetu, aby se od nich v samém závěru odchýlila. Její milostný příběh zaujme poutavým dějem, zasvěcenými exkursy do oblasti hudby a její intepretace i otázkami po tajemstvích lidského srdce, jež si autorka nepřestává ve svých citlivých prózách klást.

Autobiograficky laděný román předního českého básníka generace dnešních padesátníků.

Dvacátý osmý a závěrečný díl dosud nepřekonané původní české encyklopedie.

Paměti dr. Huberta Masaříka (1896–1982), jednoho z nejpozoruhodnějších představitelů meziválečné československé diplomacie a posléze blízkého spolupracovníka generála Eliáše v protinacistickém odboji, patří k významným dílům české politické memoáristiky. Přinášejí historicky cenné kritické svědectví o československé zahraniční politice v meziválečném období a o počátcích domácího odboje za druhé světové války, poodhalují zákulisí různých diplomatických a politických tahů a představují jejich aktéry často z neznámé či málo známé stránky. Zvláště zajímavě zachycují autorovy programově pěstované styky s diplomaty států, jež nebyly ČSR přátelsky nakloněny (Německa, Itálie, Maďarska, Polska, Rakouska), a od nich získané informace, názory a pohledy. Obsahují i mnohé závažné postřehy, analýzy a závěry, z nichž některé jsou dosud navýsost aktuální. Hubert Masařík (1896-1982), český právník a diplomat. Od roku 1920 působil jako diplomatický pracovník doma i v cizině, spolu s vyslancem V. Mastným převzal roku 1938 v Mnichově text mnichovské dohody. Byl jedním z nejbližších spolupracovníků generála A. Eliáše v domácím odboji za druhé světové války. Po válce pracoval především jako právník.