Petrklíč strana 27 z 37

Karel Gott za téměř padesát let své kariéry poznal jak chutná sláva, obdiv, nevšední popularita a uznání. Byl hýčkán a dnes má skoro všechno co patří ke štěstí člověka v 21. století.Vše nasvědčuje tomu, že jde o talent, který se narodí jednou za sto let. Je to citlivý kumštýř, precizní profesionál, který kromě zpěvu a malování dokáže i hlouběji přemýšlet a vyslovovat své postoje a názory i na širší spektrum lidského bytí. Čtenáři se v této knize dočtou o zpěvákově dětství a jeho nelehké cestě ke slávě a nebudou ochuzeni ani o podstatná data jeho famózní kariéry a o kompletní přehled pěveckých partnerek. Nechybí i jiná, neméně podstatná fakta či data ze soukromého života. Tato publikace připomene i mnohé zpěvákovy přítelkyně či pikantní příhody, ale rozhodně není laciným bulvárem. Knihu napsal zkušený publicista a spisovatel, který na svém kontě má mnoho monografií slavných osobností, mezi jinými Karla Svobodu, Helenu Vondráčkovou, Laďku Kozderkovou,Heidi Janků, a mnoho dalších. Kniha obsahuje více jak 60 barevných i černobílých fotografií.

Oba si získali přízeň publika nejen v tehdejším Československu, ale prakticky všude, kam zavítali - ponejvíce však v německém teritoriu, kde vystupovali v televizi i na koncertech. Nová kniha zkušeného hudebního publicisty, spisovatele a fotografa Roberta Rohála podrobně, chronologicky a fundovaně mapuje nejen jejich společné působení na pop scéně, ale nezapomíná ani na sólové kariéry obou umělců. I když byli především sólisté a během let vyprodukovali řadu samostatných projektů, jejich spojení - ať už v rámci jejich turné, společného alba nebo společné televizní show, kde oba zpívali, tancovali a stepovali - bylo vždy velkým zážitkem. Dvojice Helena Vondráčková a Jiří Korn byla naprosto skvělá, nejen v revuálních a "retro" písních, které vyžadovaly tanec či step, ale i v oblasti moderní písničky, což dokládají jejich hitparádové úspěchy. Postaraly se o to například velké hity Já půjdu tam a ty tam, Každá trampota má svou mez nebo Já na bráchu blues. Ale úspěšné byly i další písně, které mají příznivci této dvojice dodnes rádi - Slunce, Žárlivá žena, My milujem jazzband nebo Zatímco déšť si v listí hrál… Věhlas a význam populárního tandemu Helena Vondráčková - Jiří Korn připomíná i tato nová publikace.

Publikace "Dějiny kráčely kolem Prašné brány" populárně líčí na dějinném vývoji širšího okolí Prašné brány, jak se tento okraj dávné Prahy v průběhu poloviny tisíciletí postupně měnil a vyvíjel. Od hradeb na obranu středověké Prahy až po přímou součást centra našeho hlavního města. Připomíná i vazby a souvislosti s širším historickým vývojem zejména (ale nejen) Prahy. Její aktuálnost je i v tom, že zvýrazňuje obsah a význam nedávných snad nejrozsáhlejších archeologických vykopávek v Česku před postavením obchodního komplexu Palladium na náměstí Republiky. Populárně napsaná a bohatě ilustrovaná historická monografie.

Oba si získali přízeň publika nejen v tehdejším Československu, ale prakticky všude, kam zavítali - ponejvíce však v německém teritoriu, kde vystupovali v televizi i na koncertech. Nová kniha zkušeného hudebního publicisty, spisovatele a fotografa Roberta Rohála podrobně, chronologicky a fundovaně mapuje nejen jejich společné působení na pop scéně, ale nezapomíná ani na sólové kariéry obou umělců. I když byli především sólisté a během let vyprodukovali řadu samostatných projektů, jejich spojení - ať už v rámci jejich turné, společného alba nebo společné televizní show, kde oba zpívali, tancovali a stepovali - bylo vždy velkým zážitkem. Dvojice Helena Vondráčková a Jiří Korn byla naprosto skvělá, nejen v revuálních a "retro" písních, které vyžadovaly tanec či step, ale i v oblasti moderní písničky, což dokládají jejich hitparádové úspěchy. Postaraly se o to například velké hity Já půjdu tam a ty tam, Každá trampota má svou mez nebo Já na bráchu blues. Ale úspěšné byly i další písně, které mají příznivci této dvojice dodnes rádi - Slunce, Žárlivá žena, My milujem jazzband nebo Zatímco déšť si v listí hrál… Věhlas a význam populárního tandemu Helena Vondráčková - Jiří Korn připomíná i tato nová publikace.

Publikace "Dějiny kráčely kolem Prašné brány" populárně líčí na dějinném vývoji širšího okolí Prašné brány, jak se tento okraj dávné Prahy v průběhu poloviny tisíciletí postupně měnil a vyvíjel. Od hradeb na obranu středověké Prahy až po přímou součást centra našeho hlavního města. Připomíná i vazby a souvislosti s širším historickým vývojem zejména (ale nejen) Prahy. Její aktuálnost je i v tom, že zvýrazňuje obsah a význam nedávných snad nejrozsáhlejších archeologických vykopávek v Česku před postavením obchodního komplexu Palladium na náměstí Republiky. Populárně napsaná a bohatě ilustrovaná historická monografie.

Na planetě Tantulia se odehrává děj, který tak trochu připomíná nadčasovou pohádku. Hemží se to tu nejrůznějšími stvořeními jako jsou zelení a modří tantulkové, mechušky, křoupové, vlkohadi, draci, čarodějové, šestinozí koně, černí a růžoví skřítkové a mnoho dalších. Není náhoda, že tito tvorové v mnoha ohledech připomínají lidi. Zejména tím, že mají typicky lidské vlastnosti jako je velkorysost, laskavost, odvaha, moudrost, ale i bezohlednost, ješitnost, hamižnost a blbost. Navíc tito tvorové často řeší problémy, které jsou nám blízké. Nešťastná láska, přátelství, výchova dětí, existenční starosti, ale také problémy týkající se životního prostředí. Setkáme se zde jak s problémy jednotlivce, tak i s problémy většího společenství lidí, kterým je například stát nebo mezinárodní společenství. Příběh je okořeněn jemným, místy ironickým humorem, narážejícím na některé negativní vlastnosti, především křoupů. Místy tak může čtenář nabýt dojmu, že se jedná o jemnou společenskou kritiku s lehký

Na planetě Tantulia se odehrává děj, který tak trochu připomíná nadčasovou pohádku. Hemží se to tu nejrůznějšími stvořeními jako jsou zelení a modří tantulkové, mechušky, křoupové, vlkohadi, draci, čarodějové, šestinozí koně, černí a růžoví skřítkové a mnoho dalších. Není náhoda, že tito tvorové v mnoha ohledech připomínají lidi. Zejména tím, že mají typicky lidské vlastnosti jako je velkorysost, laskavost, odvaha, moudrost, ale i bezohlednost, ješitnost, hamižnost a blbost. Navíc tito tvorové často řeší problémy, které jsou nám blízké. Nešťastná láska, přátelství, výchova dětí, existenční starosti, ale také problémy týkající se životního prostředí. Setkáme se zde jak s problémy jednotlivce, tak i s problémy většího společenství lidí, kterým je například stát nebo mezinárodní společenství. Příběh je okořeněn jemným, místy ironickým humorem, narážejícím na některé negativní vlastnosti, především křoupů. Místy tak může čtenář nabýt dojmu, že se jedná o jemnou společenskou kritiku s lehký

Osudy slavných českých žen, pěvkyň, hereček a zpěvaček, které dosáhly úspěchu, slávy a věhlasu, ale přesto se dočkaly trpkého konce, osamocení, nezájmu okolí či zákazu mocných. Co všechno stojí úspěch, jak se žije na vrcholu a jak tragický může být pád? Autor knihy líčí životy Emy Destinnové, Lídy Baarové, ale i osudy Ljuby Hermanové či Laďky Kozderkové.

Nejnovější knížka Roberta Rohála se pokouší zrekapitulovat uměleckou dráhu nejen veleslavné Jany Brejchové, ale i její sestry Hany, která na plátně debutovala v době, když už její o šest let starší sestra byla filmovou hvězdou. Autor si všímá nejen obou kariér, ale snaží se konfrontovat i jejich uměleckou dráhu lišící se už jenom počtem filmů stejně jako jmen slavných režisérů či hereckých partnerů. Zároveň se snaží rozkrýt zejména důvod, proč Jana je slavnější, zatímco na neméně půvabnou a talentovanou Hanu vzpomínáme především v souvislosti s filmem Lásky jedné plavovlásky. Atraktivní a čtivá publikace, kterou vydává pražské nakladatelství Petrklíč, nabídne rovněž řadu černobílých a barevných fotografií.

Kniha o životě a umělecké kariéře Laďky Kozderkové, vynikající zpěvačky, skvělé komediální herečky a muzikálové hvězdy, nabídne pohled z jiné strany, tak jak ji znali lidé z jejího nejbližšího okolí.

Nejnovější knížka Roberta Rohála se pokouší zrekapitulovat uměleckou dráhu nejen veleslavné Jany Brejchové, ale i její sestry Hany, která na plátně debutovala v době, když už její o šest let starší sestra byla filmovou hvězdou. Autor si všímá nejen obou kariér, ale snaží se konfrontovat i jejich uměleckou dráhu lišící se už jenom počtem filmů stejně jako jmen slavných režisérů či hereckých partnerů. Zároveň se snaží rozkrýt zejména důvod, proč Jana je slavnější, zatímco na neméně půvabnou a talentovanou Hanu vzpomínáme především v souvislosti s filmem Lásky jedné plavovlásky. Atraktivní a čtivá publikace, kterou vydává pražské nakladatelství Petrklíč, nabídne rovněž řadu černobílých a barevných fotografií.

Herečka Zorka Janů (1921-1946), mladší sestra Lídy Baarové, ukončila svůj život skokem z balkónu hanspaulské vily. Svědkem její bolesti se staly deníky z let 1940-1942.

Saša Rašilov byl haškovským typem,a to nejen proto, že si byli fyzicky podobní, ale především stejně jako Jaroslav Hašek byl i Saša Rašilov mystifikátorem, který dokázal oklamat kohokoli čímkoli. V jeho životě se hraní a skutečnost neustále prolínaly. Saša Rašilov simuloval třesavku a v noci jí ještě přibarvoval nervovými záchvaty tak dokonale, že byl z armády propuštěn. Historek podobného druhu je na tucty a v knize je připomínají nejen František Smolík, ale i další jeho bývali kolegové z Národního divadla jako Zdeněk Štěpánek, Jan Pivec, Ladislav Pešek, Rudolf Hrušínský, Vlasta Fabianová, Bohuš Záhorský, Bohumil Bezouška a další. Pokračovatelem tohoto významného herce a originálního člověka jsou jeho vnukové Saša a Václav. Především Saša Rašilov svojí seriálovou roli v Rodinných poutech, i když ani další filmové a divadelní role není možné opomenout.

Kniha o životě a umělecké kariéře Laďky Kozderkové, vynikající zpěvačky, skvělé komediální herečky a muzikálové hvězdy, nabídne pohled z jiné strany, tak jak ji znali lidé z jejího nejbližšího okolí.

Kniha o životě a umělecké kariéře Laďky Kozderkové, vynikající zpěvačky, skvělé komediální herečky a muzikálové hvězdy, nabídne pohled z jiné strany, tak jak ji znali lidé z jejího nejbližšího okolí.

Saša Rašilov byl haškovským typem,a to nejen proto, že si byli fyzicky podobní, ale především stejně jako Jaroslav Hašek byl i Saša Rašilov mystifikátorem, který dokázal oklamat kohokoli čímkoli. V jeho životě se hraní a skutečnost neustále prolínaly. Saša Rašilov simuloval třesavku a v noci jí ještě přibarvoval nervovými záchvaty tak dokonale, že byl z armády propuštěn. Historek podobného druhu je na tucty a v knize je připomínají nejen František Smolík, ale i další jeho bývali kolegové z Národního divadla jako Zdeněk Štěpánek, Jan Pivec, Ladislav Pešek, Rudolf Hrušínský, Vlasta Fabianová, Bohuš Záhorský, Bohumil Bezouška a další. Pokračovatelem tohoto významného herce a originálního člověka jsou jeho vnukové Saša a Václav. Především Saša Rašilov svojí seriálovou roli v Rodinných poutech, i když ani další filmové a divadelní role není možné opomenout.