Portál strana 174 z 188

Dát se do řeči s cizím člověkem není pro každého jednoduchou samozřejmostí, ovšem dát se do řeči s člověkem s handicapem nebývá jednoduché pro většinu lidí. Tato kniha by měla pomoci nejenom profesionálům, kteří se při své práci bezprostřednímu setkání s lidmi s postižením nevyhnou, ale i všem, kteří jsou ochotni a odhodláni odstraňovat nebo alespoň překračovat bariéry mezi tzv. společenskou většinou a těmi, co třeba právě kvůli obtížím v komunikaci zůstávají nezřídka spíše na okraji společnosti, nebo jsou dokonce ohroženi sociální izolací a vyloučením. Kniha je psána pro pracovníky pomáhajících profesí, ale také pro rodinné příslušníky lidí s handicapem.

Rozhovor se známou lékařkou, senátorkou, ministryní zdravotnictví a poslankyní Evropského parlamentu mapuje hlavní křižovatky jejího života. Na pozadí barvitého vyprávění o minulosti vyvstávají silné kontury její osobnosti: nezdolná vůle a pracovitost, rozhodnost a důslednost při jednání s lidmi, ale zároveň moudrost a laskavost. Zdeněk Jančařík je šéfredaktor nakladatelství Portál, překladatel, pravidelně píše články pro přílohu Katolického týdeníku Perspektivy.

Podle názoru větší části odborníků se dítě narodí s určitými dispozicemi k obavám a až zkušenosti ovlivněné výchovou usměrňují tak či onak to, co je dáno geneticky. K tomu, aby si dítě věřilo, je třeba poznat a vymezit jeho strachy a úzkosti, správně na ně reagovat a vést ho tak, aby si bylo jisté samo sebou. Zkušená autorka seznamuje rodiče s užitečnými metodami, dává podrobné rady a vysvětlení ilustrované konkrétními příklady. Vysvětluje, jak a proč děti odmalička v jednotlivých věkových obdobích vést, jak odstraňovat zábrany a pěstovat jejich sebedůvěru. Kniha je psána pro rodiče dětí od narození do počátku dospívání.

Lež u dětí rodiče často překvapí a dělají si s ní starosti. V psychologických poradnách se během vyšetření dětí často dospěje k tomu, že jádrem mnoha problémů je lež. Autorka uvádí nejrůznější konkrétní příklady ze své poradenské praxe, kdy u ní r odiče hledali odbornou pomoc. Popisuje způsoby vyšetřování i nápravy a jejím cílem je pomoci rodičům rozpoznávat problémy, řešit je a ukázat, jak předcházet dalším těžkostem. Kniha je určena rodičům, prarodičům a vychovatelům dětí mladších devíti let .

Abecedně řazený seznam více než 200 běžných dětských nemocí, úrazů, vrozených vad a dalších zdravotních problémů. U každé položky jsou uvedeny příznaky jednotlivých onemocnění, základní poznatky, které by rodiče měli o problému vědět, doporučení pro základní pomoc, příp. upozornění, kdy je nutná lékařská péče, způsob a možnosti léčby i prevence.

Monografie si klade za cíl představit komunitní plánování sociálních služeb v České republice jako dynamicky se rozvíjející nástroj zajišťování dostupnosti sociálních služeb a plánování jejich rozvoje na určitém území tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám občanů. Jedná se o moderní, v zahraničí používanou manažerskou metodu, která je v České republice využívána i v oblasti sociální ekonomiky. Na úrovni krajů je dnes zpracování střednědobého plánu sociálních služeb (komunitního plánu) povinné. Přestože na úrovni obcí je tato činnost zákonem stanovena fakultativně, teorie i praxe v oblasti plánování sociálních služeb ukazuje, že nejefektivnějším nástrojem k zjišťování potřeb uživatelů a potřebnosti sociálních služeb je právě metoda komunitního plánování, k níž se řada obcí či jejich dobrovolných svazků hlásí. Jednotlivé kapitoly pokrývají témata, jakými jsou společenská legislativní východiska komunitního plánování sociálních služeb v ČR; základní charakteristiky a definice komunitního plánování a jeho principy a hodnoty; účastníci komunitního plánování; klíčové jevy jako dostupnost sociálních služeb, potřeby uživatelů sociálních služeb a metody jejich zjišťování; jednotlivé fáze procesu komunitního plánování; zjišťování potřeb uživatelů sociálních služeb, participace uživatelů a některé důvody malé míry jejich zapojování do procesu komunitního plánování; specifika a metody zapojování uživatelů do komunitního plánování; zapojování veřejnosti do plánování sociálních služeb; kritéria kvality plánování sociálních služeb; nové přístupy k zjišťování potřeb uživatelů; stručný exkurz do komunitního plánování sociálních služeb na Slovensku. PaedDr. Miroslav Pilát, Ph.D., v současné době přednáší na Slezské univerzitě v Opavě a je akreditovaným krajským metodikem a vzdělavatelem komunitního plánování sociálních služeb. V této oblasti působí i jako supervizor, je rovněž supervizorem v pomáhajících profesích. Metodě komunitního plánování se jak v teoretické, tak zejména praktické rovině, intenzivně věnuje od roku 2004. V roce 2009 obhájil dizertační práci na téma Metoda komunitního plánování v novém systému sociálních služeb.

Čtvrtý díl úspěšné série her vytvořených pro kurzy Prázdninové školy Lipnice. Formování osobnosti, utváření týmových vazeb a zvyšování efektivity týmů, působení skupin při řešení náročných situací jsou hlavními cíli těchto her. Originální a dosud nepublikované skupinové hry, které stavějí na principech zážitkové pedagogiky, jsou určeny instruktorům zážitkových a teambuildingových kurzů, pedagogům a vedoucím volnočasových aktivit pro mládež a dospělé. U každé hry je představen její cíl, charakteristika, libreto ke hře, popis realizace, hodnocení a metodické poznámky. Přidanou hodnotou tohoto dílu jsou úvodní stati o dramaturgii zážitkových kurzů a závěrečné review. Prázdninová škola Lipnice (PŠL) je občanské sdružení, v němž celoročně působí přes 100 lidí z ČR, ale i Slovenska a jiných zemí. Okruh členů a příznivců je však mnohonásobně početnější. Instruktory a členy PŠL jsou lidé s nejrůznější profesní i lidskou zkušeností: pedagogové, psychologové, ekonomové, právníci, publicisté, výtvarníci, architekti, podnikatelé, vysokoškolští asistenti, řada vysokoškolských studentů atd. Od roku 1991 je PŠL členem mezinárodní pedagogické organizace Outward Bound. V roce 1993 založila PŠL společnost Outward Bound – Česká cesta s.r.o., jež nabízí kurzy nejen týmové spolupráce firmám a společnostem s využitím metody a programů PŠL a Outward Bound (outdoor management training)

Pracovní sešit s předlohami ke kopírování nabízí úkoly zaměřené na procvičování abecedy. Je určen zejména pro práci s dětmi v mateřských školách, ale také rodičům, kteří chtějí připravit své dítě na zahájení školní docházky nebo se mu věnovat v rámci domácí přípravy v 1. ročníku ZŠ. Děti si budou hrát se slovy - porovnávat je, vyhledávat shodná a rozdílná, rozpoznávat jednoslabičná a víceslabičná. Dále budou vybarvovat, vyprávět o předmětech a zvířátkách na obrázcích, procvičí si sluchové vnímání hlásek, orientaci na ploše a koordinaci pohybů ruky a oka, což jim usnadní vstup do školy i první krůčky v ní. Součástí každého úkolu je mnoho doplňujících cvičení zaměřených na rozvoj základních kompetencí. Renata Frančíková je ilustrátorka dětských knížek, publikuje v nakladatelstvích Axióma, Albatros, Delta Macek. Mgr. Eva Štanclová je ředitelka Mateřské školy v Hospozíně u Velvar. Pro své žáky vymýšlí pohádky, básničky a písničky vztahující se k jednotlivým výchovným celkům. Autorky již společně připravily pro nakladatelství Portál Šimonovy pracovní listy 13 (2009).

Publikace definuje znalosti, dovednosti a postoje moderní sociální praxe v péči o lidi s duševními poruchami koncipované dle biopsychosociálního modelu s akcentem na vnitřní dynamiku onemocnění a environmentální faktory. Autoři zpracovali základní popis projevů duševních onemocnění, včetně detekce rizikových faktorů, a dále charakteristiku specifických znalostí a dovedností, důležitých pro sociální práci a komunikaci s člověkem s duševním onemocněním. Zaměřili se také na pracovní vztah s lidmi s duševním onemocněním, jeho prožívání sociálními pracovníky, a rovněž na znalosti a dovednosti nezbytné pro šetření, včetně šetření sociálních faktorů (rodina, sociální síť, dostupné zdroje okolí, stigma, sociální vyloučení a inkluze), které se u řady duševních onemocnění významnou měrou podílejí na průběhu, vyústění onemocnění a dosažení úzdravy. O konceptu úzdravy pojednává samostatná kapitola, zvláštní oddíl vymezuje systém péče v ČR. Kniha je příspěvkem na cestě k nové etapě transformace psychiatrické péče. PhDr. Václava Probstová, CSc., pracuje jako klinický psycholog, psychoanalytik a supervizor, vysokoškolský pedagog, je předsedkyní správní rady Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví. MUDr. Ondřej Pěč působí jako psychiatr, psychoanalytik, skupinový analytik, vysokoškolský pedagog, je mj. ředitelem Psychoterapeutické a psychosomatické kliniky ESET, předsedou o. s. ESET-HELP a konzultantem Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.