Portál strana 184 z 187

Autorka vybrala sedmdesát hádanek, které rozdělila do skupin zastupujících různé typy logických problémů bystřících myšlení. V každé skupině jsou hádanky řazeny od lehčích k náročnějším. K jejich řešení je třeba papír a tužku a znalosti nejzákladnějš í matematiky. K jednotlivým hlavolamům jsou uvedeny nápovědy a podrobná řešení. Úlohy spojují pohádkové nebo fantastické příběhy, které tvoří rámec knihy a zvyšují její zábavnost.

Metody kvalitativního výzkumu si získávají ve vědách o člověku a společnosti stále větší význam, ať jsou považovány za doplněk tradičních kvantitativních postupů, nebo jejich protipól. Jsou velmi užitečné v případech, kdy jde o zkoumání života lidí, historie i chodu organizací, společenských procesů apod. Příručka, jejíž přepracované a aktualizované vydání přinášíme, se již stala standardní učebnicí těchto metod u nás. Ukazuje, z jakých zdrojů metody kvalitativního výzkumu vycházejí, a představuje hlavní výzkumné plány užívané v této oblasti. Popisuje kvalitativní metody sběru dat, jejich kódování, vyhodnocování a interpretaci. Pozornost věnuje i počítačovým nástrojům sloužícím kvalitativnímu výzkumu, psaní zprávy o výzkumu a hodnocení jeho kvality. Doc. RNDr. Jan Hendl je přední odborník v oblasti metodologie vědy a zpracování dat. Zabývá se kvantitativními i kvalitativními metodami v oblasti sociálních a biomedicínských věd, metaanalýzou, kinatropologií. Přednáší na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK v Praze, je autorem četných odborných sdělení a knih. V nakladatelství Portál vyšly publikace Přehled statistických metod zpracování dat, Kvalitativní výzkum, Metody výzkumu a evaluace a Statistika v aplikacích.

Kniha je úvodem do tzv. systémů vnitřní rodiny (Internal Family Systems, IFS), který dnes patří mezi uznávané psychoterapeutické přístupy. IFS zpochybňuje představu jednotné identity a zdůrazňuje existenci různých části v jednom člověku (např. vnitřní dítě, vnitřní kritik, vnitřní sabotér). Tyto části jsou na sobě do jisté míry nezávislé a záleží na koherenci našeho já, jestli z nich dovede utvořit dostatečně vyvážený a zvládnutý celek. Jednou ze základních autorových myšlenek je, že tyto části nejsou samy o sobě nikdy patologické, i když mohou přispívat k jedincovu narušení. Mnoho z nich se vyvinulo v průběhu jedincova dětství na jeho obranu, a když je zbavíme jejich zátěže, mohou se opět stát tím, čím v zásadě jsou – našimi pomocníky. IFS je vhodným přístupem např. pro práci s traumaty, závislostmi, depresí či úzkostí. Kniha z pera samotného zakladatele tohoto směru uvádí základní postupy při práci s IFS, ukázky z terapeutických rozhovorů i řadu cvičení.

Jeden z nejoblíbenějších spirituálních autorů dneška medituje nad smyslem lidského života, kterým je láska: vyvážená láska k sobě samému i druhým. Láska nikoli jako adorování a zbožštění druhého, ale jako naplněný vztah, který se dává a zároveň je druhým obohacován. Láska nikoli jako sex a libidinózní narcismus, ale vztah, který je živen z božského pramene a je vždy inspirována shůry. Sexualita spojená s křesťanskou spiritualitou je pro autora, inspirovaného učením starých pouštních mnichů a d ílem zakladatele analytické psychologie C. G. Junga, pramenem sebepřesažení, jehož konečným cílem je láska jako caritas a agapé. Anselm Grün je benediktinský mnich, žije a pracuje v německém opatství Münsterschwarzach, kde píše a vydává knihy, vede p oradenskou službu a je ekonomem kláštera. Jeho knihy dosáhly ve světě už milionových nákladů. V Portálu vyšly Deprese jako šance (2009), Život je teď (2010) a Vánoční rozjímání (2010).

Základní dílo kognitivní lingvistiky způsobilo ve své době revoluci ve filosofii jazyka a přístupu k němu vůbec. Fundamentální premisy, na základě nichž byly jazyk a myšlení v jazyce teoreticky i prakticky zpracovávány a pojímány, byly tímto dílem narušeny a musely být přebudovány. Základní strukturou jazyka už nebylo slovo či propozice, ale metafora, která se dostala do popředí zájmu jazykovědců i filosofů. Metafora sama současně přestala být výsostnou doménou básnického světa a aktualizace jazykových forem a přesunula se v celé šíři do sféry běžné komunikace. Současně se ukázala podstatná role metafory také v nejazykových oborech: v teorii poznání, estetice, kulturní antropologii, sociologii, psychologii ad. Metafora je podle autorů prvotním konceptem organizace světa, myšlení i sebe sama. Autoři vycházejí z nejběžnějších příkladů každodenních situací, v jejichž vnitřní struktuře nacházejí podobnosti s vytyčenými centrálními metaforami a ukazují jejich uspořádání. Na mnoha analytických příkladech dokazují formativní sílu metafory: její vliv v politice, válce, finančnictví, byznysu, kultuře, médiích. Způsob, jimiž svůj výklad podávají, je velmi jednoduchý, čistý, terminologicky nezatížený a přístupný. Toto revidované vydání je rozšířeno o rozsáhlý autorský doslov, v němž Lakoff a Johnson shrnují výsledek působení své knihy od 80. let, kritiku a rozšířené badatelské pole jejich teorie metafor a srovnávají svá východiska a závěry s opozičními koncepcemi a protichůdnými teoriemi. Metafory, kterými žijeme vyšly poprvé r. 1980 a od té doby v dalších a dalších vydáních i v překladech do mnoha jazyků. George P. Lakoff (*1941) je profesorem lingvistiky na University of California, Berkeley, CA, USA. Polem jeho zájmu jsou některé oblasti pojmové analýzy v rámci kognitivní lingvistiky. Zaobírá se povahou konceptuálních systémů (zejm. metaforických systémů pro koncepty času, události, příčiny, citů, morálky, egocentrických kategorií, politiky ad.) a jejich vyjadřováním v různých jazycích světa. V oblasti kognitivní sociální vědy se zabývá aplikacemi kognitivní sé-mantiky. S Markem Johnsonem zkoumá důsledky kognitivní vědy pro filozofii. S Jeromem Feldmanem se zabývá neurálními základy a reprezentacemi konceptuálních systémů. Nejnověji se věnuje i kognitivním metaforickým strukturám v matematice. Mark L. Johnson (*1949) je profesorem filozofie na University of Oregon, Eugene, OR, USA. Hlavním okruhem jeho zájmu je filozofie jazyka, teorie metafory, tzv. vtělená filosofie a kognitivní věda a vzájemný vztah těchto disciplín. Další jeho doménou je filozofie umění, estetika a vztah hudby a významu. Předmětem jeho badatelského zájmu je také filozofie Immanuela Kanta, zejména jeho teorie morální a estetická. Čtvrtým okruhem je morální fi-lozofie v nejširším slova smyslu. Nadto se Johnson obírá i americkou filozofií, zejména pragmatismem, a nověji také kognitivní neurovědou.

Ačkoli kniha vychází z ověřené pedagogické teorie, nabízí velmi čtivého průvodce běžným dnem v mateřské škole. Autor se ptá, zdali si děti mohou mazat chleba k svačině samy, jak zorganizovat náročné situace typu přechodů z jednoho prostředí do druhého, a ukazuje, že děti toho zvládnou mnohem více, než si sami myslíme. Vychází z reálných zkušeností z prostředí MŠ, jakožto i ze zkušeností jeho kolegů, přátel… V MŠ se každý pedagog každý den setkává s desítkami, ne-li stovkami situací, které se pravidelně opakují a které se podle dají dělat lépe, efektivněji. V knize proto najdete jak praktické tipy na zlepšení jednotlivých edukačních aspektů dne v MŠ, tak i teoretické základy daného aspektu. Ondřej Koželuh působil několik let jako učitel v MŠ, je lektorem DVPP pro MŠ, v současné době vyučuje na VŠ v oblasti pregraduální přípravy budoucích učitelek MŠ. V Portále vyšla jeho úspěšná kniha Učitelem ve školce.

Pokud jste vyrostli s emočně nezralým, nedostupným nebo sebestředným rodičem, můžete v dospělosti pociťovat hněv, emoční osamělost, pocit zrady, úzkosti, deprese, obtíže v navazování vztahů. Je možné, že jste v dětství ve snaze sloužit potřebám rodičů ztratili kontakt se svým pravým já a přijali jste úlohu, kterou od vás vyžadovali. Autorka popisuje dva hlavní typy jedinců podle jejich reakce na dětství s emočně nezralými rodiči: externalizátory, kteří zodpovědnost za řešení svých záležitostí přenechávají ostatním, a internalizátory, kteří mají pocit, že práci na vztazích musejí odvést především oni sami. Ti druzí bývají citliví k potřebám ostatních a snaží se také s velkým nasazením pracovat na svém osobním růstu. Právě pro ně je určena tato kniha, v níž se dozví, jak se zbavit viny, která jim ve skutečnosti nenáleží, jak nalézt ztracený kontakt s vlastními potřebami a jak rozpoznat lidi, s nimiž se budou moci cítit sami sebou. Lindsay C. Gibson je klinická psycholožka v soukromé praxi, žije v americkém státě Virginia. Zaměřuje se na práci s dospělými dětmi emočně nezralých rodičů.

Nový soubor duchovních zamyšlení a krátkých příběhů Ladislava Heryána dává opět jiným způsobem nahlédnout do jeho vnímání Boha, spirituality a křesťanství. Psané Heryánovým osobitým způsobem, zalidněné svéráznými postavami z jeho okolí, plné soucitu, vhledu do potřeb současného člověka a naděje v to, že nad vším stojí Láska. Úvahy jsou doplněny biblickými úryvky a dalšími texty z autorova zápisníku, takže kniha vytváří svébytný „Exotův breviář“, který se hodí k duchovní četbě, rozjímání, jako posila i zdroj inspirace. Ladislav Heryán je salesián, biblista, vyhledávaný duchovní doprovázející, kytarista, „pastýř undergroundu“. V Portále vyšla řada jeho úspěšných knih Exotem na této zemi, Stopařem na této zemi, Sami na této zemi a Exotova abeceda.

Proč jednomu klientovi psychoterapie nepomůže, zatímco jiný z ní má velký prospěch? Právě tak se od roku 1953 ptal Rogersův žák Eugen Gendlin, který na Chicagské univerzitě celých 15 let na tuto otázku hledal odpověď. Podle Gendlina záleží na tom, jestli klient dokáže zastavit tok myšlení a naladit se na své nitro – na jemné procesy na pomezí těla a mysli. Měřítko pro to, co je pro klienta dobré a smysluplné, se nachází v tzv. pociťovaném smyslu: Klient sleduje své tělesné prožitky a ty zachycuje prostřednictvím slov, obrazů či gest. To jej samo o sobě uvolní a zároveň mu to poskytne materiál, který může zakomponovat do kontextu svého života a provést žádoucí změny. Tato jednoduchá metoda je dnes užívána v psychoterapii a arteterapii, ale může ji v rámci vlastního rozvoje provádět kdokoli, kdo chce zlepšit například vlastní kreativitu, schopnost introspekce a rozhodování. Prakticky zaměřená kniha vás provede procesem focusingu v jeho jednotlivých krocích a připraví vás na typické obtíže, s nimiž se při této metodě můžete setkat. Eugene T. Gendlin (1926–2017) se narodil ve Vídni do židovské rodiny, která před druhou světovou válkou odešla do USA. Získal doktorát z filozofie na Chicagské univerzitě, kde v letech 1964–1995 vyučoval. Více ale proslul jako žák Carla Rogerse, významný badatel v oblasti prožitkové psychoterapie a tvůrce focusingu, za což byl oceněn například Americkou psychologickou asociací. V češtině kromě jeho zásadní knihy s názvem Focusing vyšel i výbor statí Dialog s prožíváním.

Všichni chceme žít zdravý život. Ale pouhé „nebýt nemocný“ zdaleka není totéž jako být skutečně zdravý. Stav opravdového uzdravení pociťujeme pouze tehdy, když se nám daří dobře fyzicky, psychicky i sociálně. Cesta k tomuto stavu je úzce spjata s našimi zkušenostmi a postoji. Tato kniha ukazuje vše, co k tomu potřebujeme. Ať už jde o případ vážné nemoci, nebo o silnou psychickou zátěž, k uzdravení přispívá kromě klasické lékařské léčby také víra a láska, smysl života a vnitřní klid. Heinz-Peter Röhr zprostředkovává své dlouholeté znalosti, zkušenosti, podněty k zamyšlení a cvičení do praktického průvodce holistickým léčením a sebeléčením. Spiritualita a psychologie jsou zde představeny jako doplňkové zdroje síly k uzdravení. Heinz-Peter Röhr je známý německý psychoterapeut se specializací na terapii závislostí. Původně vystudoval sociální práci a pedagogiku. Je autorem mnoha úspěšných knih, které vyšly v Portále: Narcismus – vnitřní žalář, Hraniční porucha osobnosti, Hysterie – strach z odmítnutí, Závislé vztahy, Sebeúcta u dětí aj.

Když kniha Jak si lidé hrají poprvé před více než padesáti lety vyšla, stala se revolučním textem umožňujícím porozumět, co se skutečně děje mezi lidmi během základních sociálních interakcí. Publikace se stala na dlouhou dobu populárně psychologickým bestsellerem, který autorovi přinesl slávu a uznání, a jednou ze základních knih transakční analýzy. My všichni bez přestání hrajeme hry – sexuální hry se zástupci druhého pohlaví, manželské hry s našimi partnery, mocenské hry s našimi šéfy, soutěživé hry s našimi přáteli... Berne nás nechává porozumět tajným trikům a nevědomým manévrům, které jsou součástí našich důvěrných vztahů. Po přečtení knihy se všichni v nějaké hře poznáme a poznáme i naše partnery, rodiče, kolegy. Některé věci se změnily, tak jako doba, ale některé se nemění. Proto zůstává tato kniha i po letech stále aktuální a přínosná pro pochopení vztahů mezi lidmi a chování vlastní i ostatních. Eric Berne (1910–1970) byla americký psychiatr, tvůrce transakční analýzy jakožto psychoterapeutického jednání, které odvodil z psychoanalýzy. Je autorem řady knihy, v Portále dále vyšla např. jeho kniha Co řeknete, až pozdravíte.

Laskavý, soucítící svět začíná u laskavých, soucítících dětí. V této knize najdete účinné a praktické strategie, díky nimž dokážete na své děti reagovat s vlídností a bez posuzování. Běžíte do školy na poslední chvíli? Snažíte se přesvědčit svého potomka, aby jedl více zeleniny? Drásají vás strašlivé záchvaty vzteku, které vaše dítě provozuje u police s bonbony v místním obchodě? Máte pocit, že jedinou odpovědí je přísná výchovná intervence? Zkuste se zastavit a vžít se do pocitů svého dítěte a především do toho, co cítíte vy sami. Autorka nás ve své knize plné příběhů ze života vede k tomu, abychom nesahali hned po první výchovné intervenci. Možná si říkáte: „Když jsem jako malá nechtěla jít mrkev, máma mi nasekala, a jaký je ze mě dobrý člověk!“ Nebylo by ale lepší, kdyby vaši rodiče přemýšleli o tom, proč vám něco nechutnalo? S výchovnou laskavostí dojdeme dále než s tresty. Hunter Clarke-Fields je lektorkou mindfulness. Moderuje populární podcast Mindful Mama a vytvořila kurz všímavého rodičovství. Pomáhá rodičům zavést do výchovy vlídnost a laskavost. Má dvě dcery, které její rodičovský přístup vystavují každodenním výzvám.