Portál strana 182 z 188

Reagujete na obtíže hněvem? Možná nejste sami. Hněv může být užitečná emoce, třeba když se něco špatného děje člověku, na kterém nám záleží. Někdy ale může působit destruktivně. A to pak poškodí náš život, vztahy i atmosféru v práci. Tato kniha vám nabízí strategie, s jejichž pomocí dokážete destruktivitu svého hněvu proměnit v pozitivní emoci. Naučíte se svůj hněv ovládat a pochopíte, co je jeho spouštěčem. Naučíte se, jak se osvobodit z pasti hněvu, ve které jste uvízli, i jak si sami zlepšit pocit osobní pohody. Knihu uvítají lidé, kteří mají obtíže se zvládáním hněvu. Matthew McKay je zkušený psycholog, zakladatel nakladatelství New Harbinger a autor i spoluautor řady úspěšných knih. Specializuje se na kognitivně-behaviorální terapii a pracuje s lidmi, kteří se potýkají s úzkostmi a depresemi.

V každé době existuje nějaká populární diagnóza. Bezesporu to má vztah k tomu, co je ve společnosti důležité. Jaká je podle autora psychiatrická porucha naší doby? Hraniční porucha osobnosti. Dirk de Wachter věnuje u každého diagnostického vodítka této nemoci zamyšlení, nakolik je příznačné nejen pro lidi s touto nemocí, ale vůbec pro typické jedince naší společnosti. Do jaké míry nás charakterizují nestabilní vztahy? Narušená identita? Impulzivita? Ztráta smyslu a prázdnota? Jak s touto diagnózou souvisí dnešní honba za svobodou, slastí a úspěchem? Na konci autor nabízí naději: Může nás zachránit umění, hledání smyslu, pouto s druhými, každodenní drobné laskavosti? Kniha se v Belgii a Nizozemsku stala fenoménem a mnohokrát dotiskovaným bestsellerem. Prof. dr. Dirk de Wachter je belgický psychiatr a psychoterapeut v Univerzitním psychiatrickém centru na Katolické univerzitě (KU) v Lovani. Je odborníkem na systemickou a rodinnou terapii, v tomto oboru působí jako školitel a supervizor. V Portále vyšla jeho kniha Umění být nešťastný.

Kniha je úvodem do tzv. systémů vnitřní rodiny (Internal Family Systems, IFS), který dnes patří mezi uznávané psychoterapeutické přístupy. IFS zpochybňuje představu jednotné identity a zdůrazňuje existenci různých části v jednom člověku (např. vnitřní dítě, vnitřní kritik, vnitřní sabotér). Tyto části jsou na sobě do jisté míry nezávislé a záleží na koherenci našeho já, jestli z nich dovede utvořit dostatečně vyvážený a zvládnutý celek. Jednou ze základních autorových myšlenek je, že tyto části nejsou samy o sobě nikdy patologické, i když mohou přispívat k jedincovu narušení. Mnoho z nich se vyvinulo v průběhu jedincova dětství na jeho obranu, a když je zbavíme jejich zátěže, mohou se opět stát tím, čím v zásadě jsou – našimi pomocníky. IFS je vhodným přístupem např. pro práci s traumaty, závislostmi, depresí či úzkostí. Kniha z pera samotného zakladatele tohoto směru uvádí základní postupy při práci s IFS, ukázky z terapeutických rozhovorů i řadu cvičení. Richard Schwartz je původně systemický rodinný terapeut, který v osmdesátých letech 20. století v reakci na příběhy svých klientů vytvořil model Internal Family Systems (IFS). Je autorem řady knih a článků a zakladatelem IFS institutu.

Systematická kniha přináší přehled základních psychoterapeutických směrů včetně psychodynamického, existenciálního, interpersonálního, behaviorálního, kognitivního, systemického, konstruktivistického, multikulturního a integrativního. Jednotlivé školy jsou spolu srovnávány s cílem vytvořit transteoretický pohled na psychoterapii. Každá kapitola je pojata jednotně, takže od příkladu a příslušné teorie osobnosti a psychopatologie se přechází k typickým terapeutickým procesům a podobě terapeutického vztahu, jsou rozebrány různé přístupy v rámci daného směru, pojednány výzkumy efektivity, kritika z pohledu jiných přístupů a také hypotetická kazuistika pacienta C. léčená optikou tohoto přístupu. Nechybějí další příklady ani klíčové pojmy a doporučené zdroje k dalšímu studiu. Obsahem knihy je analýza 15 vůdčích psychoterapeutických směrů a stručný přehled další 32 škol. Autoři docházejí k závěru, že různé pohledy se shodují v tom, jaké procesy navozují změnu, ale liší se v názoru na to, co je třeba měnit. Celosvětově uznávaná kniha, která je určená pro všechny typy psychoterapeutů i studentů psychoterapie, je překladem devátého amerického vydání. James O. Prochaska Ph.D. je profesor psychologie a ředitel Výzkumného centra pro prevenci rakoviny při University of Rhode Island. John C. Norcross, Ph.D., je profesor psychologie na University of Scranton a hostující profesor psychiatrie na SUNY Upstate Medical University. Jak autoři říkají, mají za sebou společně 85 let klinické praxe. Česky vyšla jejich kniha Změna k lepšímu o transteoretickém pohledu na změnu lidského chování (2018).

Příručka vzniklá z netradiční spolupráce specialistky na poruchy pozornosti a odbornice na úklid, uspořádávání a třídění je určena pro dospělé, kteří mají obtíže se soustředit, nejsou schopni dokončit práci a myšlenky jim neustále zalétají jinam. Najdeme v ní vyzkoušené návody, jak zlepšit soustředění, stanovit si priority, zařídit prostředí, v němž žijeme, tak, aby se v něm dalo nerušeně pracovat, a úspěšně čelit nerealistickým očekáváním okolí. Kniha je založena na třech pilířích – strategie, podpora a strukturovanost – a na třech úrovních podpory: osobní, rodinné a profesionální. Běžné metody, jak si zorganizovat život, u osob s AD(H)D často nefungují a je třeba využívat takové, které kompenzují zapomnětlivost, roztržitost a obtíže s rozvrhováním času. Nemá smysl proti AD(H)D bojovat, ale spíše ho využívat ve svůj prospěch. Text se zabývá též třemi stupni podpůrné struktury a emočními obtížemi spojenými s AD(H)D, důležitostí plynulosti a zjednodušování, analýzou každodenních stresorů, obtížemi spojenými s rozhodováním, rozlišováním mezi významností rozhodování a perfekcionismem, kompenzací nudy, sklonem k závislostem, důležitostí stanovení priorit. Poslední část je věnována konkrétní organizaci na různých úrovních – věcí, času, informací, financí a digitálního prostoru. Judith Kolberg je zakladatelkou Institutu pro řešení neschopnosti udržovat pořádek. Napsala několik knih o netradičních metodách udržování pořádku přeložených do mnoha světových jazyků. Kathleen C. Nadeau, Ph.D., je klinická psycholožka zaměřující se na ženy a dívky s poruchami pozornosti.

Feldenkraisova metoda představuje praktický program pro integraci tělesné a mentální stránky člověka. Je založena na zpětné vazbě, kterou nám dávají naše smyslové orgány a jež vede ke zlepšování žádoucího pohybu na základě vlastních měřítek účinného pohybu. Metodu využijí sportovci, umělci i lidé, kteří např. z důvodu zranění či bolesti chtějí zlepšit své pohybové návyky nebo navázat lepší kontakt s vlastním tělem. Cvičení jsou jednoduchá a vyžadují jen minimální množství energie. Lze je provádět individuálně nebo ve skupině. Ačkoli byla metoda vytvořena v polovině 20. století, zůstává dodnes platná a vykazuje též podobnost s koncepty mindfulness a neuroplasticity, které se v posledních desetiletí staly velmi populárními. Kromě obecnějších kapitol např. na téma sebeobrazu nebo vědomí kniha obsahuje 12 lekcí, jež se týkají např. držení těla, dýchání, koordinace svalů, pohybů pánve, držení hlavy, práce s prostorem, pohybu očí či myšlení. Součástí je i řada konkrétních cvičení. Kniha je pro kontext Feldenkraisova odkazu zcela zásadní a pro nové české vydání byla poprvé přeložena z autorizované verze.

Pohádky zobrazují univerzální funkce psýché, ale přitom neobsahují žádný individuální materiál. Primitivní pohádky – na rozdíl od pohádek moderních – obsahují zkušenosti našich předků, které získali při setkání s archetypickým světem. Proto jsou často hrůzyplné a vystupují v nich různé nadpřirozené bytosti. Zároveň ale odrážejí živou psychologickou zkušenost – v osudech pohádkových hrdinů je člověk po staletí v symbolické podobě konfrontován s obtížemi, kterým je v životě vystaven. Předkládaný svazek obsahuje dvě autorčiny klasické práce. V díle Psychologický výklad pohádek jsou na řadě pohádkových příběhů názorně vysvětleny jednotlivé pojmy psychologie C. G. Junga, jež jsou pro pochopení pohádek důležité. Práce Animus a anima v pohádkách se specificky zaměřuje na archetypy, které charakterizují lidskou zkušenost s opačným pohlavím. Těžiště knihy je ve výkladu klasických grimmovských pohádek. K nim Marie-Louise von Franz přistupuje osobitým způsobem, v němž se projevuje nadhled a smysl pro humor. Marie-Louise von Franz (1915–1998) studovala klasickou filologii a již jako mladá se zabývala výkladem pohádek. Zároveň se v osmnácti letech seznámila s C. G. Jungem a začala navštěvovat jeho přednášky. Později k Jungovi nastoupila do výcviku v analytické psychologii. Se slavným psychologem spolupracovala až do jeho smrti v roce 1961. Pomáhala mu především s překlady řeckých a latinských alchymických spisů a fungovala jako Jungův prvořadý partner při jejich výzkumu. Byla proslulá svými interpretačními dovednostmi, jež využívala nejen u pohádek a starých textů, ale i u snů svých pacientů. V češtině vyšly také její knihy Sen a smrt, Věštění a synchronicita, Mýtus a psychologie. Podílela se i na dalších významných dílech analytické psychologie, jako např. Člověk a jeho symboly.

Cvičme s dětmi odmalička – tak zní motto nové knihy rozcviček, ve které najdete řadu pohybových inspirací. Knihou vás budou provázet Violka s Pipem, kteří děti motivují k pohybovým činnostem a ukazují jim, že cvičení může být i legrace. Najdete v ní cvičení i pro nejmenší děti v mateřské škole, tedy do čtyř let. Rozcvičky pro tuto věkovou kategorii jsou velmi jednoduché. Začínají krátkou motivací, dále následuje básnička s doprovodnými pohyby, krátké protažení, pohybová hra a relaxace. Další část knihy se věnuje dětem od čtyř do šesti let věku. Přináší zásobník cvičení a her s využitím tradičního i méně tradičního náčiní a jeho rozmanité využití, kombinování a propojování. Nabídka her a cvičení je pestrá a děti při nich musí zapojit nejen svoje tělo, ale i hlavu! Vladimíra Ottomanská je ředitelkou mateřské školy, lektorkou jógy a autorkou několika velmi úspěšných knih pro mateřské školy.

Vtipné a inkluzivní terapeutické hry nabízejí cenný zdroj pro individuální i skupinovou práci s dospívajícími. V knize najdeme celou škálu her, od těch, kdy se teenageři učí poznávat a pojmenovávat své emoce, přes kreativní způsoby, jak ventilovat svůj hněv, po techniky, které zahrnují všímavost a sebereflexi. Dospívající si díky nim osvojí techniky, jak zvládat efektivněji různé výzvy. Žádné hry nevyžadují speciální pomůcky a lze je uskutečnit s tím, co máme běžně k dispozici. Knihu uvítají pedagogové a školní i poradenští psychologové. Kevin Gruzewski je terapeut s více než dvacetiletou praxí. Devět let pracoval v psychiatrickém zařízení na oddělení pro dospívající. Vytvořil blog The Real Recreation Therapist.

Přestaň si ubližovat – teď a napořád! Řežeš se nebo se sebepoškozuješ? Máš pocit, že ti bolest pomáhá zvládat chvíle, kdy se cítíš jako slabý, bezmocný člověk? Děláš to, aby se ti povedlo zmírnit emoční bolest nebo aby se ti ve světě, který je pro tebe složitý, dařilo cítit něco jiného než naprostou prázdnotu? Existuje mnoho důvodů, proč se lidé uchylují k sebepoškozování. A pravda o něm je jediná: sebepoškozování je destruktivní a někdy i život ohrožující cesta, jak zvládat emoční bolest. Naštěstí existují bezpečnější způsoby, jak zacházet se svými emocemi. V knize Nemusíš si ubližovat představuje psycholožka a specialistka v dialektické behaviorální terapii Sheri Van Dijk účinné dovednosti, které ti pomohou zvládat bouře emocí. Ve chvíli, kdy tě uchvátí snaha o sebeubližování, najdeš v této knize možnosti, jak jim odolat a pracovat se sebou bezpečněji. Kniha osloví i rodiče a terapeuty teenagerů se sebepoškozovacím chováním, s depresí, úzkostmi a hraniční poruchou osobnosti a může se stát oporou pro terapeutické programy. Využijí ji i učitelé a školní psychologové. Sheri Van Dijk je psychoterapeutka a specialistka na dialektickou behaviorální terapii. Je autorkou řady knih, v Portálu vyšla její kniha Jak zvládat bouři emocí.

Vůle ke smyslu představuje autorský výbor z Franklových přednášek, které měl mezi lety 1946 a 1980. Jejich základní téma je následující: Člověk je tvor hledající smysl (logos) a poskytnout člověku pomoc v jeho hledání je jedním z úkolů psychoterapie – a to především Franklem koncipované logoterapie. Výbor doplňuje příspěvek Franklovy žačky Elisabeth S. Lukasové o validizaci účinků logoterapie a Logo-test k měření životní smysluplnosti a jejího opaku – existenciální frustrace. Jedná se o jednu z nejznámějších Fraklových knih, která byla v tomto vydání obohacena o stať „Alpinismus a patologie ducha doby“. Viktor E. Frankl (1905–1997) byl profesorem neurologie a psychiatrie na Vídeňské univerzitě a profesorem logoterapie na United States International University v Kalifornii a dalších amerických univerzitách. Je tvůrcem tzv. logoterapie a existenciální analýzy jakožto „třetího vídeňského směru psychoterapie“, který se zaměřuje na hledání smyslu v lidském životě. Ve svých knihách Frankl mj. využil své zkušenosti vězně nacistických koncentračních táborů.

Mnohé děti, které zažily vážné trauma, se uzavřou do sebe a je pro ně složité zapojit se aktivně do terapeutického procesu. Tato kniha nabízí soubor terapeutických aktivit, které dětem a dospívajícím pomohou v prozkoumávání jejich pocitů a v projevování vlastních potřeb. Techniky se zaměřují na sebevyjádření i za použití masek, vycházejí z principů všímavosti a dávají dětem prostor pro relaxaci. Vystačíme si při nich s běžně dostupnými věcmi, speciální pomůcky nejsou potřeba. Aktivity jsou navíc doplněny drobnými případovými studiemi. Z terapeutických technik budou profitovat děti a dospívající, kteří zažili trauma, fyzické a sexuální zneužívání. Užitečné budou i pro práci s dětmi, které se potýkají s depresí, úzkostmi a obtížemi v chování. Dawn D’Amico je psychoterapeutka, zabývá se vzděláváním a specializuje se na oblast druhotného traumatu.

Pracovní sešit pro děti spojuje téma dopravních prostředků s rozvojem vyjadřovacích schopností. Kam jede vlak? Koho veze autobus? Kam doletíme letadlem? Spousta otázek a k nim pracovní listy ke společnému povídání, ale také k vyplňování. V první části pracovního sešitu najdete pracovní listy určené k přiřazování a třídění obrázků, které spolu souvisejí. Jsou zaměřeny na pochopení kontextu jazyka, cvičení sluchové paměti, kdy děti si mají zapamatovat instrukci (např. „Ukaž mi malé červené auto.“) Úkoly ve druhé části sešitu jsou určeny na pochopení systému tvorby vět a na popis obrázku. Pomocí korálkových schémat dětem představujeme, jak je věta tvořena. Témata na podporu jazykového citu představuje doplňování říkadel rýmujícími se slovy nebo tvoření zdrobnělin, např. ruka – ručička. Ve třetí části jsou témata rozvíjející vyjadřovací schopnosti dítěte, jako jsou krátké příběhy k vyprávění. V knize jsou zařazeny také komunikační hry na rozvoj interakce dítěte a rodiče. Mgr. Kateřina Slezáková vystudovala PedF UK, obor speciální pedagogika se zaměřením na logopedii a surdopedii. Pracuje jako klinická logopedka. V nakladatelství Portál vydala pracovní listy Mluv se mnou a Není hláska jako hláska.