Portál strana 36 z 212

Autor čerpá z vlastní bohaté klinické zkušenosti, z meditační praxe i z nejnovějších výzkumů v oblasti emocí, všímavosti (mindfulness) a soucitu se sebou samým (self-compassion). Navazuje na práce M. Frýby, A. Pessa, E. Gendlina, L. Greenberga a dalších a představuje vlastní ucelenou teorii vzniku nejčastějších psychopatologických symptomů. Kniha nabízí originální transdiagnostický model psychoterapeutické změny i praktický popis postupů a technik, jež lze integrovat v rámci kteréhokoli psychoterapeutického přístupu. V kontextu narůstajícího zájmu o využívání všímavosti představuje čtenářům dosud nepublikované psychoterapeutické postupy. Moderní pohled, který kniha nabízí, může být cennou inspirací jak pro odborníky, tak pro všechny zájemce o sebepoznávání a seberozvoj. PhDr. Jan Benda je psycholog a psychoterapeut s dvacetiletou zkušeností s a využíváním všímavosti v psychoterapii. Byl řadu let žákem Mirka Frýby, prošel výcvikem satiterapie a PBSP, opakovaně pobýval v meditačních centrech na Srí Lance. Přednáší o všímavosti na katedře psychologie FF UK v Praze.

Známý duchovní autor vycházející z liberálního židovství a vlastních životních zkušeností, kdy mu na nevyléčitelnou nemoc zemřel dospívající syn, se v této knize zabývá tématem krize středního věku. Za průvodce mu slouží biblická postava Kazatele, který v půli svého života bilancuje. Dosáhl všech hmotných statků, zažil úspěch, bohatství, požitky, pak se dokonce obrátil na duchovní cestu, poznal důkladně i tu a přesto má pocit marnosti a prázdnoty. Kushner svým typicky realistickým způsobem, který je ale plný empatie a moudrosti, píše o ošidnostech bezhlavé honby za úspěchem a majetkem, obrací pozornost k tomu, co dělá život skutečně smysluplným, a vede člověka k vnitřní zralosti. Autor uvádí: Tato kniha není o tom, jak být šťastný nebo jak být populární. Na to je spousta jiných knih. Je o tom, jak být úspěšný, ale ne v tom smyslu, jak jej používá většina lidí. Protože jde o to, jak být lidský, jak žít s pocitem, že jste víc než mol, který žije jen pro jeden moment a pak mizí. Jde o to, jak vědět, že jste žili, jak mají lidské bytosti žít, že jste svůj život nepromrhali. Je to kniha o tom, jak dát svému životu smysl, pocit, že jste využili svůj čas na zemi dobře a nepromarnili ho, že svět bude jiný díky tomu, že jste jím prošli. Harold S. Kushner je americký rabín a uznávaný autor duchovní literatury. V Portále vyšly jeho úspěšné knihy Když se zlé věci stávají dobrým lidem a Aby měl život smysl.

Publikace je velmi praktickou základní příručkou pro všechny odborníky, kteří v rámci své profese pravidelně komunikují s rodiči dětí. Autorka nevyčerpává čtenáře zbytečně rozsáhlou teorií, hned od začátku se věnuje praktickým otázkám. Věnuje se v komunikaci s rodiči, předpokladům sebejistého vystupování a profesionálním hranicím. Rozebírá komunikaci z perspektivy rodičů, věnuje se jejich potřebám, rozlišuje typy rodičů podle způsobu, jakým komunikují, rodičům cizojazyčným, rodinám s nízkým vzděláním a vysvětluje i obranné reakce rodičů na nepříjemná sdělení. Nabízí přípravy na rozhovor s rodiči a jednotlivé druhy rozhovorů, obsahuje konkrétní nástroje pro vedení rozhovoru a je plná doporučení a návodů, jak zvládat konflikty, kritiku a různé výjimečné situace. Všechny kapitoly jsou proložené praktickými a dobře využitelnými poznámkami, konkrétními návrhy pro interní potřeby, předlohami, určenými ke kopírování a další použití. Ulrike Lindner vystudovala komunikaci a je trenérkou paměti. Vede semináře pro rodiče a pedagogy předškolního a školního věku.

Po sezení s psychiatrem, kterého nikdy předtím neviděla, je osmnáctiletá Susanna odeslána do psychiatrické léčebny McLean, aby podstoupila léčbu deprese. Dva roky pak tráví na oddělení pro dospívající dívky a líčí příběhy jednotlivých dívek i vlastních prožitků na pozadí bouřlivých 60. let. S humorem, nadsázkou, ale i s mrazivě kritickým pohledem na odosobněný režim psychiatrické nemocnice se zamýšlí nad tím, co je normální a co je známka šílenství, co je duševní nemoc a jakou cestou se dobrat uzdravení? Kniha byla zfilmována s Winonou Ryder v hlavní a Angelinou Jolie ve vedlejší roli. Susanna Kaysen je americká spisovatelka.

Kniha, která je někdy pokládána za Frommovo nejoriginálnější a nejkomplexnější dílo, pojednává o různých aspektech agrese, a to za pomoci poznatků z lidské i zvířecí psychologie, neurofyziologie, paleontologie a antropologie. Fromm rozlišuje benigní a maligní agresi. Jenom benigní agresi, která slouží adaptivním účelům, jako například obraně, máme společnou se zvířaty. Na druhé straně maligní agrese krutost a destruktivita je výhradně lidská. U člověka jsou instinkty nahrazeny charakterem a ten někdy zejména působením společenských faktorů nabývá sadistické nebo nekrofilní povahy. Fromm to ilustruje na psychobiografii Hitlera a dalších lidí. Kniha z roku 1973, která ani v dnešním světě neztratila svou aktuálnost, bývá oceňována především pro to, jak bravurně vyvrací některé konkurenční přístupy k chápání agrese a destruktivity. Erich Fromm (19001980) byl původem německý sociální psycholog, sociolog, psychoanalytik, humanistický filozof a demokratický socialista, spojený s tzv. frankfurtskou školou a s kulturní psychoanalýzou. Mezi jeho nejznámější knihy patří také Strach ze svobody (Portál, 2015), Umění milovat (Portál, 2016), Mít, nebo být.

Jednoho dne zkoumal osmapadesátiletý Fallon hromádku skenů mozků svých rodinných příslušníků: obrázků, které měly sloužit jako kontrolní záznamy určené ke srovnání se snímky pacientů s Alzheimerem. Úplně vespod ležel snímek, který zjevně odpovídal mozku psychopata. Fallon si pomyslel, že se tam přimíchal nedopatřením ze štosu snímků opakovaně trestaných násilníků, takže se domluvil s techniky, že zkontrolují, komu záznam patří. Ti nade všechny pochybnosti prokázali, že nikdo nic nepopletl a inkriminovaný sken pochází skutečně od Fallonovy rodiny. Jednalo se o jeho vlastní mozek. V knize Psychopat v mém mozku se prolíná autorovo zamyšlení nad neurologickým a genetickým základem a příčinami psychopatie s vyznáním popisujícím, co všechno se o sobě dozvěděl od svých kolegů a rodinných příslušníků, i zamyšlením nad tím, zda lze psychopaty změnit a čím mohou takoví lidé prospět světu. James H. Fallon je profesor v oboru neurověd působící 40 let na Kalifornské univerzitě. Je nositelem několika ocenění i majitelem úspěšných firem v oboru biotechnologií, spolupracuje s americkým ministerstvem obrany. Pravidelně se objevuje v médiích.

Známý salesiánský autor ve své nové knize vede každého k tomu, aby si uvědomil, jak intenzivně nás Boží přítomnost obklopuje. Není místa, kde bychom se s Bohem nemohli setkat, ať je to nemocniční pokoj, nebo rockový koncert. Jde jen o to, abychom se neuzavírali do ulit svých představ, předsudků a zatvrzelostí. V desítkách příběhů ze svého působení se Heryán dotýká nejrozmanitějších lidských osudů a vybízí nás, abychom otevřeli oči svých srdcí a vyšli Boží přítomnosti mezi námi naproti. Ladislav Heryán je salesiánský kněz, biblista a vysokoškolský pedagog. V Portále vyšly jeho úspěšné tituly Exotem na této zemi a Stopařem na této zemi.

Všichni to známe velkohubí kolegové, arogantní šéfové, obtížní zákazníci a vzpurní podřízení nás někdy dokážou pořádně rozhodit. Ze všech setkání s lidmi, která jsme zažili, nám právě konfrontace s těmi problematickými obzvlášť dobře utkví v paměti. Leckdy nám dokáže pořádně zkomplikovat život a nepoměrně jej ztížit. Určité typy zkrátka dokážou jednou jedinou větou stisknout naše červené tlačítko. Není však nijak obtížné zbavit se v těchto situacích strachu a ochromení, získat zpět ztracenou schopnost jednat, a navíc začít znovu respektovat svou potlačovanou citlivost a uctít ji. Pokud odpovíte kladně na následující otázky, je tato kniha právě pro vás. Chtěla bych se umět lépe prosadit. Chtěl bych být pohotovější. Chci působit suverénněji. Chtěl bych být méně závislý na hodnocení ostatních. Chtěla bych se naučit všechno tak neprožívat. Nathalie Springer je germanistka a novinářka. Má desetiletou praxi v koučování podnikatelů a vedoucích pracovníků. Catharina Wilhelm vystudovala medicínu a působí v oblasti PR jako koučka a vedoucí lekcí čchi-kungu. Má téměř pětadvacetiletou zkušenost z mezinárodních PR a mediálních agentur.

O tom, jak správně vést diskusi, pokud chcete stát na jejím konci jako vítěz, napsal snad nejlepší knihu filozof Arthur Schopenhauer. Kniha, jež je známá také pod názvem Eristická dialektika, obsahuje bohatý a strukturovaný přehled příkladů, jakým způsobem lze diskusi vést a to jak logicky správně, tak pomocí zavádějících argumentů. Arthur Schopenhauer (1788-1860) byl německý filozof, jeden ze zakladatelů filozofie života. Nejvíce ho proslavila kniha Svět jako vůle a představa.

Praktická příručka pro učitele, vychovatele a rodiče, kteří chtějí porozumět dětskému hněvu, zvládat ho a konstruktivně s ním pracovat. Obsahuje 72 her zaměřených na úspěšné strategie zvládání hněvu ve skupině dětí ve školce a škole, v zájmových kroužcích a na dětských táborech, ale i v rodině. Děti se učí vnímat hněv a emoce jako pomocníky v osobnostním růstu a při rozvíjení zdravých vztahů. Deborah M. Plummer je vysokoškolská pedagožka (De Montfort University, Leicester) a terapeutka, autorka řady publikací pro práci s dětmi i s dospělými. V Portálu vyšly její knihy Skupinové hry pro rozvíjení sebeúcty (2013), Učíme děti zvládat úzkost, obavy a stres (2013) a Hry pro rozvoj všímavosti (2017).

Úzkost zažije během života každý, je běžnou součástí života. Tato publikace je věnována všem, kdo jí v životě mají více, než potřebují, a chtějí ji snížit. V tomto průvodci by autorka ráda nabídla možnosti těm, kteří chtějí svou úzkost zkusit ovlivnit sami. Úzkost umí životní prostor zúžit a vyplnit a někdy stačí nový úhel pohledu či tip na to, co nedělat, či spíše na to, co přestat dělat, aby se úzkost začala vytrácet a uvolnila místo jiným prožitkům. Drobné příklady ze života pomohou úzkostným čtenářům přinést zážitek, že nejsou na obtíže sami, a jejich příbuzným přiblíží jejich prožitky. Knihu uvítají lidé s úzkostnou poruchou, jejich blízcí a dále terapeuti a psychologové. Mgr. Jarmila Tolimatová je psycholožka a psychoterapeutka, nejčastěji pracuje s dospělými s úzkostně depresivní problematikou.

Pojmem „mateřská deprese“, který autorka sama definovala, dosud nebyl dostatečně popsán a odborně zkoumán a rozumí se jím dlouhodobý depresivní stav, jímž průběžně trpí matky malých dětí s predispozicí k depresi (na rozdíl od poporodní deprese). Na základě vlastní zkušenosti a výpovědí dalších matek, které se musely s tímto problémem dlouhodobě potýkat, Tracy Thompsonová tento stav popisuje a definuje, vymezuje se proti tabu, s nímž bývá stále ještě koncept „nemilující matky“ spojován, a nabízí řadu rad, jak si tuto situaci pokud možno usnadnit a hlavně jak ji nepředat dalším generacím. Tracy Thompsonová je americká novinářka. Další její knihou je Beast, beletristicky laděný příběh o tom, jak se s depresí vyrovnávala ona sama.

Přebíráte úkoly, které vám nenáleží? Je pro vás těžké říkat ne? Nasáváte do sebe často cizí pocity? A když se unavíte, máte sklon se před celým světem úplně uzavřít? Pokud byste odpověděli souhlasně, možná se potřebujete naučit lépe se o sebe postarat, být se sebou v kontaktu a začít si nastavovat hranice, a to na mentální, komunikační a energetické rovině. V dnešním světě, kde všechno je možné, ale kde si v sobě na druhou stranu neseme evolučně zakotvený význam příslušnosti ke skupině, to vůbec není tak snadné. Jde vlastně o schopnost se vycentrovat abychom věděli, kdo jsme, co cítí naše tělo, jaká je naše perspektiva a co je v našem zájmu. Cílem je, aby naše hranice byly pružné, takže nás neuzavřou, nýbrž budou fungovat na základě respektu (k sobě i druhým) a pomohou nám skutečně se s druhými setkat. Kniha obsahuje sebeposuzovací test, podněty pro sebereflexi a praktická cvičení i příklady z autorovy praxe. Rolf Sellin je původní profesí architekt, který o sobě zjistil, že je hypersenzitivní. Když se učil pracovat se svou vysokou citlivostí, vyvinul metody, které dnes ve svých seminářích a knihách zprostředkovává nejen hypersenzitivním lidem, ale komukoli, kdo se zajímá o téma nastavování hranic, včetně psychoterapeutů a psychologů. Česky vyšla jeho kniha Hypersenzitivní lidé mezi námi (2016).

Kniha Josefa Prokeše, vyhledávaného kněze, duchovního doprovázejícího, skauta a horolezce, vede čtenáře k novému pohledu na víru. V krátkých textech se zabývá celou řadou závažných křesťanských témat, k nimž přistupuje s otevřeností, poctivostí a autenticitou, přitom ale s důkladným vzděláním a duchovní zkušeností. Otevírá tak prostor k hlubšímu promýšlení, ale též radosti, která se z opravdové víry rodí. Jako červená nit se knihou vinou citace z exhortace Evangelii gaudium, jež ukotvují Prokešovy úvahy ve směru, který vytyčil pontifikát papeže Františka. Josef Prokeš je kněz českobudějovické diecéze. Studoval na papežské univerzitě Gregoriana obor Nová evangelizace. Věnuje se pastoraci mládeže, je diecézním duchovním rádcem skautů. Ve volném čase rád leze po horách (naposledy v Ekvádoru).

Tilly je napůl indiánka a napůl Skotka a žije s rodiči a sestrou v malém kanadském městě. Po rozchodu rodičů na čas propadne alkoholu. Naštěstí se může opřít o několik silných žen, které jsou součástí jejího života o svou moudrou babičku či o chápavou učitelku, a postupně nachází východisko z neradostné existence ve zvláštním terapeutickém centru, které využívá postupy založené na indiánské léčitelské tradici hluboké vnímání přírody, pobyty v potní chýši, hojivé rituály. Po náročném hledání identity se jí podaří opět navázat kontakt s téměř zapomenutými indiánskými kořeny. Monique Gray Smith je kanadská terapeutka a spisovatelka. Angažuje se rovněž jako prostředník a kontaktní osoba s vládními úřady při prosazování zájmů domorodých obyvatel Kanady.

Další soubor krátkých duchovních příběhů a zamyšlení známého salesiánského autora dává nové podněty pro osobní rozjímání, společnou četbu nebo jen pro chvíle, kdy potřebujeme potěšit a povzbudit. Moudrost a laskavost každého z povídání ocení všichni, kteří hledají dotek vlídného duchovního poučení a posily. Salesián Bruno Ferrero vydal v Portále řadu knih pro potěchu duše, naposledy např. Hvězdy pro duši, Rosa pro duši, Svítání pro duši, Hostina pro duši či Balzám pro duši.