Portál strana 39 z 212

Jednoho rána se myška rozhodla, že půjde do lesa na průzkum. Ničeho se neleknu, řekla ostatním zvířátkům. A opravdu, ani vlk, ani medvěd, a dokonce ani los ji nevystrašili. Jak to ale dopadlo, když v lesním domečku našla malé, bílé, chlupaté koťátko? Petr Horáček je výtvarník a autor velmi úspěšné série dětských knih. Jeho knihy byly přeloženy do několika jazyků a vyhrály řadu mezinárodních cen. Žije a pracuje ve Velké Británii, kam se přestěhoval po studiích. V Portále vyšly jeho úspěšné knihy Papuchalk Petr, Husa Líza aj.

Autorská dvojice knihy Čekání na Vánoce připravila pro děti také průvodce postní dobou a Svatým týdnem. Kniha je koncipovaná jako 40denní putování, během něhož je každý týden zaměřen na jednu oblast Ježíšova působení (uzdravování, učení v podobenstvích, setkání s nejrůznějšími lidmi) a které malé čtenáře postupně vede k seznámení se s novozákonním příběhem až po jeho vyvrcholení při velikonočních událostech. Vhodně koncipované texty spolu s novozákonními úryvky dávají dětem každodenní podněty k srozumitelným úvahám, které je připraví na hlubší prožití postní doby a Velikonoc. Marek Kita je polský teolog, katecheta a vysokoškolský pedagog. V Portále vyšla jeho kniha Čekání na Vánoce.

Slavná kniha nejvýznamnějšího moderního španělského filozofa José Ortegy y Gasseta shrnuje úvahy, které vycházely původně v novinách od roku 1927. Ortega v nich reaguje na zkušenost masovosti, která v 19. století vstoupila na scénu a kterou pociťuje zvlášť palčivě v zmatené době po první světové válce. Dav, na rozdíl od Psychologie davu Le Bona, nepopisuje naivně psychologicky, ale nahlíží na něj z perspektivy filozofie dějin a morálky. Ortegovy analýzy davového člověka ohrožujícího samu vůli k soužití s jinými, popis jeho kořistnického vztahu ke státu nebo ztráta smyslu pro velké historické úkoly jsou zcela nadčasové a v dnešní době více než podnětné. José Ortega y Gasset (1883-1955) byl významný španělský filozof, sociolog a esejista.

Andrea má čtyři děti a ona i její muž jsou stále méně spokojeni se způsobem života, který jim nabízí civilizovaná společnost s přesně stanovenými pravidly. Připadá jim, že jejich existence se skládá jen z vydělávání peněz, za něž pořizují množství věcí, které vlastně tak úplně nepotřebují a které mnohdy vznikají za nepřijatelných podmínek. Jejich rodina je v zajetí nových médií a děti komunikují mnohem více se svými tablety než spolu nebo s rodiči. Ti se proto rozhodnou k radikálnímu kroku: opustit civilizaci, nastěhovat se na rok do opuštěného domku hluboko ve švédských lesích a zkusit tam žít autentickým životem, pomocí vlastních sil a v těsném kontaktu s přírodou. Kniha podle skutečných událostí je založena na autorčině deníku z tohoto období a strhujícím způsobem popisuje, jak rodina znovu objevuje svou vnitřní sílu a soudržnost, ale i konflikty, které civilizace potlačuje, ale mimo ni vyvstanou v plné síle. Andrea Hejlskov je dánská psycholožka, vyučovala psychologii na univerzitě, pracovala jako dětská psycholožka, ale pak se s manželem rozhodli k radikálnímu kroku popsanému v knize. Své zkušenosti vylíčila v blogu, který později vyšel knižně.

Povrchní vykladači někdy tvrdí, že základem montessoriovského přístupu je ponechat dítěti naprostou volnost a nikterak ho neomezovat. Každý, kdy takovýto přístup na dětech vyzkoušel a je schopen objektivně hodnotit výsledky, dojde k závěru, že samotná volnost a neomezování vedou u dítěte k sobectví, k neschopnosti přizpůsobit se a později i k nerespektování pravidel lidského soužití. Svoboda a volnost však opravdu jsou ve výchovné a vzdělávací koncepci Montessori klíčovými pojmy. Jejich uplatňování ovšem musí být cílené a systematické. Rozhodujícím faktorem je rozpoznání činností přirozených, vedoucích k rozvoji osobnosti, od činností deviantních, vedoucích k destrukci nebo tyranizování okolí. Naprostá svoboda platí jen u činností přirozených. K těm je dítě nutno přivést, a to vůbec není jednoduché. Svoboda typu: Běž si něco dělat, já mám teď práci! je asi stejně užitečná jako bezdůvodné šikanování dítěte. Dítě chce totiž většinou pracovat s námi anebo podle nás. Jenom proto, že je pomalé a méně zručné, mu to obvykle nechceme umožnit. Dáme mu svobodu ve sterilním prostředí, kde příležitost k přirozeným činnostem samo nedokáže najít. Maria Montessori (18701952) byla všestranná italská pedagožka, filozofka a vědkyně. Je známa především svými novými pedagogickými metodami. Vystudovala medicínu, filozofii a psychologii, zabývala se antropologií, biologií a pedagogikou.

Pracovní sešit je určen pro děti především mladšího školního věku, které ještě nevyslovují správně některé hlásky. Obsahuje úkoly vhodné pro upevnění (automatizaci) v řeči již naučených (zafixovaných) hlásek. Běžná logopedická cvičení jsou většinou zajímavá pro mladší děti a nejsou poutavá pro školáky. Starší děti mohou při fixaci dané hlásky využít i čtení a psaní a současně mohou řešit náročnější úkoly. Proto jsou v knížce křížovky, osmisměrky, doplňovačky, kvízy, skrývačky, přesmyčky a další hry zaměřené na procvičení těchto hlásek a skupin: C, S, Z, CSZ, Č, Š, Ž, ČŠŽ, L, R, Ř. Obě autorky jsou klinické logopedky s dlouholetou praxí. V Portále jim vyšlo několik logopedických knížek, Já mám v krabici cukr a krupici, Velké logopedické pexeso 13, Logopedické pohádky a Kouká Mína do komína nebo Logopedické hádanky.

Kniha je určena dětem raného školního věku a představuje pomůcku, jak s nimi vést rozhovory o křesťanských tématech. Vychází z přirozeného dětského světa (rodiče, kamarádi, svět kolem nich, základní vztahy) a formou jednak krátkých otázek a podnětů, jednak vhodně převyprávěných novozákonních úryvků dává dítěti a dospělému (rodič, katecheta) rámec pro povídání o hlavních tématech křesťanství. Úroveň je přizpůsobena tak, abych odpovídala věku dítěte i určitému ekumenickému rozměru. Důraz je kladen na znamení přirozeného světa, která vedou dítě k uvědomění si spirituálního přesahu v každodenním životě. Jana Zajícová vyučuje na Vyšší odborné škole JABOK a věnuje se pastorační činnost, vedení katechezí a vyučování náboženství. V minulosti pracovala mj. jako redaktorka Magazínu AD.

Jednoho dne se mě Jack zeptal: Jakou barvu má pondělí? Cože? odpověděla jsem udiveně. Ty vidíš dny barevně? ptala jsem se. Výchova pěti dětí může být pro většinu rodičů velkou výzvou, ale pokud jedno z dětí dostane diagnózu porucha autistického spektra, život začne být chaotičtější, emotivnější, plný fascinujících momentů s dítětem, jehož způsob myšlení je jiný. Carrie Cariello ve své knize nabízí pohled na to, jak probíhal a probíhá rodinný život v situaci, kdy jedno z dětí prožívá věci jinak. Její kniha je optimistická, Cariello nepíše jen o svém synovi s autismem, ale též o ostatních dětech a o svém muži, o tom, jaký je jejich rodinný život, s čím se potýkají a co zažívají. Nepíše o tom, že by jejich život byl těžší nebo náročnější, ale že je jiný, a dokonce tvrdí, že autismus změnil jejich rodinu k lepšímu. Carrie Cariello je matka pěti dětí, z nichž druhé má poruchu autistického spektra.

Raná péče představuje významnou pomoc rodinám dětí s handicapem. Provází je prvními týdny, měsíci a roky života dítěte a pomáhá jim zprostředkovat nebo dokonce sama zajišťuje komplexní služby v podobě psychosociální pomoci, rehabilitace, právní pomoci, podpůrných aktivit pro rozvoj dítěte. Některá střediska rané péče dokonce disponují ludotékou neboli půjčovnou hraček. Mgr. Terezie Hradilková 30 let působí v oboru raná péče, zakládala a řídila první střediska rané péče v ČR pro rodiny dětí s postižením, 25 let se zabývala zakládáním, řízením a kvalitou rané péče v ČR a v zahraničí.

Každý je někdy smutný, sklíčený, bez nálady, podrážděný. Když ale tyhle nálady přetrvávají po delší čas a začínají ti bránit v činnostech, které tě dřív bavily a dělaly ti radost, bylo by dobré poradit se s někým, kdo se v těchto věcech vyzná, třeba s psychologem nebo psychiatrem. Můžeš také sáhnout po této knize. Najdeš v ní příběhy dospívajících, kteří měli depresi, dozvíš se, jak se jejich porucha projevovala a co jim pomohlo. Také zjistíš, kde můžeš hledat pomoc a co můžeš udělat pro to, aby ti bylo lépe. Depresí onemocní jedno z třiatřiceti dětí a jeden z osmi dospívajících, takže je pravděpodobné, že ji někdy měl někdo z tvých kamarádů nebo spolužáků. Bev Cobain je psychiatrická sestra s dlouhodobou zkušeností s prací s dospívajícími. Je sestřenicí amerického zpěváka a kytaristy Kurta Cobaina, který trpěl depresí a závislostí na drogách a ve svých 27 letech spáchal sebevraždu.

Interaktivní aktivizační kniha pro seniory a všechny, kteří o ně pečují. Kniha navazuje na Knížku pro vzpomínání a procvičování paměti a Vlastivědnou knížku pro vzpomínání a procvičování paměti a opět propojuje procvičování paměti s reminiscencí. Tématem je tentokrát jídlo, vaření a stolování. Struktura je obdobná jako u předchozích vzpomínacích knih: každé téma začíná přípravou a přivítáním, následuje kvíz, procvičování paměti s obrázkem, vzpomínání, opakování, diskuse a tipy na další práci. Nechybí ani interaktivní dvoustrana pro seniory se specifickými potřebami. Samozřejmostí jsou správné odpovědi na kvízové otázky a nejrůznější doplňující informace. Klára Cingrošová vystudovala sociální práci na VOŠ sociální práce, v současné době pracuje na Městském úřadě v Brandýse nad Labem Staré Boleslavi jako koordinátorka volnočasových aktivit pro seniory. Má dlouhodobou zkušenost s aktivizací seniorů, absolvovala řadu kurzů a výcviků zaměřených na práci se seniory. Klára Dvořáková vystudovala sociální práci na VOŠ sociálně právní, v současné době pracuje v Hospici Dobrého Pastýře jako aktivizační a sociální pracovnice. Působila jako dobrovolník s dlouhodobě nemocnými pacienty. Absolvovala kurzy trénování paměti a reminiscence.

Lidé, kteří přemýšlejí přísně logicky, někdy říkají legrační věci. Jak je údaj o tom, že můj nejstarší syn má psa, herní konzolu nebo světle hnědé vlasy, důležitý pro určení jeho věku? A co tři logici, kteří v baru nevědí, jestli si všichni chtějí objednat pivo dostanou, co chtějí? V této knize autor představuje svůj osobní výbor nejhezčích logických a matematických hádanek z různých knih a internetových stránek v řadě jazyků. Některé z nich se navíc osvědčily jako hádanka týdne na webu Spiegel Online. Autor zde vyjadřuje své přesvědčení o nutnosti vyhnout se těžkopádnému počítání ve prospěch kreativně-elegantního způsobu řešení. Po úvodu, v němž popisuje základní principy řešení matematických úloh, překládá 100 zadání klasické úkoly, hádanky vyžadující tvořivost, geometrická zadání, početní hlavolamy, problémy zahrnující kombinatoriku a pravděpodobnost, úlohy pojednávající o cestování a nakonec i soubor obzvláště složitých záhad. Holger Dambeck vystudoval fyziku a pracuje jako redaktor ve Spiegel Online, kde píše dva pravidelné matematické sloupky. Je nositelem ceny Německé matematické společnosti.

Nový soubor krátkých duchovních příběhů a zamyšlení známého salesiánského autora dává opět podněty pro osobní rozjímání, společnou četbu nebo jen pro chvíle, kdy potřebujeme potěšit a povzbudit. Moudrost a laskavost každého z povídání ocení všichni, kteří hledají dotek vlídného duchovního poučení a posily. Salesián Bruno Ferrero vydal v Portále řadu knih pro potěchu duše, naposledy např. Hvězdy pro duši, Rosa pro duši, Svítání pro duši nebo Hostina pro duši.

Kniha Člověk, jaký je bývá považována za Adlerovo stěžejní dílo a jakousi učebnici individuální psychologie. Adler zde srozumitelným způsobem představuje své základní myšlenky týkající se například komplexu méněcennosti a pudu k moci, vlivu společnosti na vývoj jednotlivce, vztahu muže a ženy či sourozeneckých konstelací. V druhé části knihy se autor zaměřuje na popis charakteru a výklad některých konkrétních charakterových rysů. Adler svým výkladem poskytuje vodítka, jak utvářet své každodenní vztahy, a nechává projevit své přesvědčení, že člověk je bytost, která se může rozhodovat, je zodpovědná za své chování a dokáže se v případě potřeby změnit. Kniha v češtině vychází po více než 80 letech. Alfred Adler (1870-1937) se narodil na vídeňském předměstí do rodiny židovského obchodníka. Stal se lékařem a po počátečním příklonu k psychoanalýze se s Freudem rozešel a založil vlastní školu individuální psychologie. Nejvíce proslul svým pojednáním o souvislosti mezi pocitem méněcennosti a pudem k moci, které bylo částečně ovlivněno tím, že trpěl tělesným postižením. Byl autorem více než 300 knih a statí na téma lidských vztahů, výchovy či psychoterapie. Zemřel ve skotském Aberdeenu. Bývá považován za předchůdce soudobé humanistické psychologie.

Irvin D. Yalom celý svůj profesní život strávil zkoumáním života druhých lidí. Ve svých vzpomínkách obrací své terapeutické oko na sebe samého. Svůj příběh začíná jednou noční můrou: Je mu dvanáct a jede na kole podél domu, kde bydlí dívka s výrazným akné. Tak jako každé ráno na ni ve snaze se s ní skamarádit volá: Ahoj, Beďarko! Ale dívčin otec mu ve snu vysvětluje, že tenhle pozdrav dívku zraňuje. V Yalomovi se tehdy zrodila empatie. Tato kniha není pouhým popisem jednoho života. Yalom se v ní vrací ke svým klientům a ke knihám, které napsal. Důležité jsou ale hlavně vztahy, které prožil a prožívá. Mluví v ní o své ženě, s níž se seznámil díky tomu, že ho jeho kamarád vtáhl do okna domu, kde se konala party její rodiny, a s níž žije více než 65 let. Vrací se k různým cestám, které se svou ženou uskutečnil, ať už to byly líbánky, na kterých si půjčili starou Vespu a projeli Francii, nebo cesta na Bali, kterou oslavili, že jejich nejmladší dítě odešlo z domu. Reflektuje svůj život i svou práci, smutně mluví o rozpadu manželství svých dětí a o tom, jak s Marylin budovali svůj vztah a překonali různé krizové momenty. Jeho kniha je také vzpomínkami oboru. Zmiňuje v ní řadu významných psychologů, s nimiž se setkal a spolupracoval, a také své kolegy, od nichž se i dnes učí novým přístupům. Se čtenářem se loučí jako starý muž, který bere občasné výpadky paměti jako jistou výhodu. Knihy, na které pozapomněl, si může přečíst znovu. Irvin D. Yalom je emeritním profesorem psychiatrie na Stanfordově univerzitě. V Portále vyšly jeho knihy Lži na pohovce, Existenciální psychoterapie, Když Nietzsche plakal, Máma a smysl života, Chvála psychoterapie, Láska a její kat, Každý den o trochu blíž, Léčba Schopenhauerem, Problém Spinoza a Hovory k sobě. V časopise Psychologie dnes vyšla jeho povídka Volám policii.

Nová kniha známého psychoterapeuta Heinze-Petera Röhra ukazuje, že pouze když mají děti silné sebevědomí, mohou se dobře rozvíjet. Poruchy vývoje sebevědomí často ústí v psychologické problémy v dospělosti a v problémy chování. Je proto třeba, aby rodiče podporovali rozvoj svých dětí. To je však možné pouze tehdy, pokud mají sami dostatečný pocit vlastní hodnoty. Jen tak pochopí, co podkopává sebevědomí jejich dětí, a mohou jim pomoct najít cestu k nalezení jejich sebeúcty. Heinz-Peter Röhr je známý německý psychoterapeut se specializací na terapii závislostí. Původně vystudoval sociální práci a pedagogiku. Je autorem mnoha úspěšných knih, které vyšly v Portále: Narcismus vnitřní žalář, Hraniční porucha osobnosti, Hysterie strach z odmítnutí, Závislé vztahy aj.