Portál strana 39 z 212

Špatné zvyky: Hoďte za hlavu špatné zvyky a nahraďte je dobrými. Nevhodnou společnost: Hoďte za hlavu špatnou společnost (i virtuální). Riziková prostředí: Hoďte za hlavu riziková prostředí. Na většinu lidí například nepůsobí dobře rušná nákupní centra, tlačenice a dlouhé cestování. Hloupá přání: Hoďte za hlavu hloupá přání a budete svobodnější. Soupeření: Hoďte za hlavu soupeření. Každý z nás je jedinečný, má vlastní životní úkol a poslání. Sebelítost: Hoďte za hlavu sebelítost. Působí jako mrak zakrývající dobré možnosti, které nabízí určitá životní situace. Ke zlepšení nálady toho někdy opravdu stačí málo. Osvědčenou metodou je čtení zábavných, poučných, terapeutických krátkých příběhů ze života, ať už se zakládají na pravdě či jsou autorovým zbožným přáním. Karel Nešpor tento (samozřejmě nealkoholický!) koktejl namíchal vskutku bravurně. Smích nám dělá zkrátka dobře, a tak toho využijeme. Kniha je doplněna užitečnou kapitolkou Jednoduché postupy, návody a techniky. MUDr. Karel Nešpor, CSc., je český psychiatr specializovaný na léčbu návykových nemocí, publicista a pedagog. V Portále vyšla řada jeho úspěšných knih, mj. Kudy do pohody, Jak být milejší nebo Střízlivě, většinou vesele.

Kniha nabízí nové náměty pro vedení pohybových aktivit metodický zásobník cviků pro nácvik a rozvoj pohybových dovedností, zásobník pohybových her a pohádkových cvičení. Ukazuje, jakým způsobem se dá využít pohybová aktivita k celkovému rozvoji dítěte propojení s psychikou (rozvoj koncentrace, myšlení, představivosti, fantazie), rozvoj sociálních dovedností (zejména v tématu Jak se cvičí pohádka), rozvoj hrubé a jemné motoriky. Jejím cílem je přinést obecnou informaci, aby se jednotlivá cvičení mohla dobře přizpůsobit konkrétním požadavkům pedagoga na věk dětí, se kterými pracuje, na aktuální školní a třídní vzdělávací plán. Kniha též obsahuje informace o psychomotorickém vývoji dětí od narození do sedmi let a odchylkách od normálu. Knihu využijí pedagogové mateřských škol a zájmových aktivit pro předškolní děti. Mgr. Vladimíra Ottomanská vystudovala předškolní a speciální pedagogiku a také FTSV. Řadu let působila jako učitelka MŠ a v současné době je ředitelkou MŠ Ottománek. Také je lektorkou hatja jógy pro dospělé.

Měl evangelista Jan výsadní postavení mezi apoštoly? Při poslední večeři ležel na Pánových prsou, stál jako jediný z apoštolů pod křížem a Ježíšem z kříže mu byla svěřena do opatrování Ježíšova matka. Evangelium svatého Jana, Miláčka Páně, shrnuje Ježíšův příběh očima učedníka, který byl milován. Podle tradice ho sepsal starý muž, který na závěr života reflektuje Ježíšův život a jeho působení velikonočníma očima. Ježíšův křest, zázraky, několik zásadních setkání (s Nikodémem, Samařankou, Marií a Martou v Betánii) jsou popisovány na pozadí vzkříšení. Příběh se rozvíjí jakoby od konce, vědomí závěru (vzkříšení) se promítá do všech slov evangelia. To vytváří prostor pro hlubinné ponory do situací, které ostatní evangelisté přecházejí jen několika slovy nebo náznaky (rozmnožení chlebů, umývání nohou), nebo je nezmiňují vůbec (svatba v Káně, vzkříšení Lazara). Známý salesiánský autor píše o Miláčkovi Páně na pozadí svých reflexí o současném křesťanství a roli kněží a apoštolů v dnešním světě. Snaží se pochopit, proč být milován znamená zároveň schopnost lásku předávat a být pro druhé Miláčkem. Ze své kněžské praxe píše o situacích, kdy role Miláčka nebyla naplněna, nebo se obrátila ve svůj opak. Zdeněk Jančařík je salesián, překladatel z němčiny (např. sebrané spisy Edity Steinové), autor knihy Přeskočit horu a Plátno z Turína. V současné době působí v salesiánské komunitě v Brně-Žabovřeskách.

Mnozí lidé, kterým jsem řekla o svém autismu, byli zpočátku velmi překvapení. Spojovali s tímto pojmem v první řade určité filmové postavy, vysoce nadané, ale sociálně méně obdařené lidi, anebo klišé o kývajícím se dítěti, které nechce, aby se na ně sahalo. Zároveň jsem měla velký strach dotýkat se tohoto tématu, založený především na chybných informacích. A tak jsem se snažila jim svůj autismus popsat. Vůbec to nebylo tak jednoduché, protože slova sama většinou nestačila k vysvětlení tolika různých aspektů celého spektra. Místo, abych měla abstraktní referát, pomyslela jsem si: Proč to nenakreslím? Tak bude většina situací přece mnohem jasnější a hele, když to k tomu bude taky tu a tam vtipné, zároveň čtenáře zbavím strachu dotknout se toho tématu. Humor s lehkostí přeskočí práh stydlivosti. Komiks ocení zájemci o autismus a o komiksy s psychologickou tematikou. Daniela Schreiter je mladá žena s autismem. Knihu napsala i ilustrovala. Prvních patnáct stran knihy barevných, zatímco ostatní černobílé: jde o autorský záměr, kdy se autorka vrací do minulosti, kdy ještě nevěděla, proč je jiná, a připadala si tak trochu ve stínu. Autorským záměrem přítomným i v německém originále jsou i občasné anglické texty v bublinách.

Milton H. Erickson je nazýván nejvlivnějším hypnoterapeutem naší doby. Součástí jeho terapie byly naučné příběhy (teaching tales), které cestou šoku, překvapení či zmatení, s využitím otázek, hříček a hravého humoru, pomáhaly lidem vidět svou situaci v novém světle. Ve své knize sesbíral Sidney Rosen přes stovku takových příběhů, podaných doslovně tak, jak je Erickson vyprávěl, a doplněných užitečnými komentáři. Kniha nabízí vhled do Ericksonova myšlení a poskytuje čtenáři úvod do učení cestou příběhů s využitím hypnotické sugesce. Sidney Rosen je americký psychoterapeut, zakládající prezident New York Milton H. Erickson Society for Psychotherapy and Hypnosis, školitel eriksonovského přístupu k hypnoterapii a psychoterapii. Milton H. Erickson byl americký psychiatr a psycholog, zakladatel nového přístupu k hypnóze (ericksonovská hypnóza) a jejímu využití v terapii. Jeho práce inspirovala přístupy krátké terapie, systemické terapie, na řešení zaměřené terapie a neurolingvistického programování.

Jednoho rána se myška rozhodla, že půjde do lesa na průzkum. Ničeho se neleknu, řekla ostatním zvířátkům. A opravdu, ani vlk, ani medvěd, a dokonce ani los ji nevystrašili. Jak to ale dopadlo, když v lesním domečku našla malé, bílé, chlupaté koťátko? Petr Horáček je výtvarník a autor velmi úspěšné série dětských knih. Jeho knihy byly přeloženy do několika jazyků a vyhrály řadu mezinárodních cen. Žije a pracuje ve Velké Británii, kam se přestěhoval po studiích. V Portále vyšly jeho úspěšné knihy Papuchalk Petr, Husa Líza aj.

Autorská dvojice knihy Čekání na Vánoce připravila pro děti také průvodce postní dobou a Svatým týdnem. Kniha je koncipovaná jako 40denní putování, během něhož je každý týden zaměřen na jednu oblast Ježíšova působení (uzdravování, učení v podobenstvích, setkání s nejrůznějšími lidmi) a které malé čtenáře postupně vede k seznámení se s novozákonním příběhem až po jeho vyvrcholení při velikonočních událostech. Vhodně koncipované texty spolu s novozákonními úryvky dávají dětem každodenní podněty k srozumitelným úvahám, které je připraví na hlubší prožití postní doby a Velikonoc. Marek Kita je polský teolog, katecheta a vysokoškolský pedagog. V Portále vyšla jeho kniha Čekání na Vánoce.

Slavná kniha nejvýznamnějšího moderního španělského filozofa José Ortegy y Gasseta shrnuje úvahy, které vycházely původně v novinách od roku 1927. Ortega v nich reaguje na zkušenost masovosti, která v 19. století vstoupila na scénu a kterou pociťuje zvlášť palčivě v zmatené době po první světové válce. Dav, na rozdíl od Psychologie davu Le Bona, nepopisuje naivně psychologicky, ale nahlíží na něj z perspektivy filozofie dějin a morálky. Ortegovy analýzy davového člověka ohrožujícího samu vůli k soužití s jinými, popis jeho kořistnického vztahu ke státu nebo ztráta smyslu pro velké historické úkoly jsou zcela nadčasové a v dnešní době více než podnětné. José Ortega y Gasset (1883-1955) byl významný španělský filozof, sociolog a esejista.

Andrea má čtyři děti a ona i její muž jsou stále méně spokojeni se způsobem života, který jim nabízí civilizovaná společnost s přesně stanovenými pravidly. Připadá jim, že jejich existence se skládá jen z vydělávání peněz, za něž pořizují množství věcí, které vlastně tak úplně nepotřebují a které mnohdy vznikají za nepřijatelných podmínek. Jejich rodina je v zajetí nových médií a děti komunikují mnohem více se svými tablety než spolu nebo s rodiči. Ti se proto rozhodnou k radikálnímu kroku: opustit civilizaci, nastěhovat se na rok do opuštěného domku hluboko ve švédských lesích a zkusit tam žít autentickým životem, pomocí vlastních sil a v těsném kontaktu s přírodou. Kniha podle skutečných událostí je založena na autorčině deníku z tohoto období a strhujícím způsobem popisuje, jak rodina znovu objevuje svou vnitřní sílu a soudržnost, ale i konflikty, které civilizace potlačuje, ale mimo ni vyvstanou v plné síle. Andrea Hejlskov je dánská psycholožka, vyučovala psychologii na univerzitě, pracovala jako dětská psycholožka, ale pak se s manželem rozhodli k radikálnímu kroku popsanému v knize. Své zkušenosti vylíčila v blogu, který později vyšel knižně.

Povrchní vykladači někdy tvrdí, že základem montessoriovského přístupu je ponechat dítěti naprostou volnost a nikterak ho neomezovat. Každý, kdy takovýto přístup na dětech vyzkoušel a je schopen objektivně hodnotit výsledky, dojde k závěru, že samotná volnost a neomezování vedou u dítěte k sobectví, k neschopnosti přizpůsobit se a později i k nerespektování pravidel lidského soužití. Svoboda a volnost však opravdu jsou ve výchovné a vzdělávací koncepci Montessori klíčovými pojmy. Jejich uplatňování ovšem musí být cílené a systematické. Rozhodujícím faktorem je rozpoznání činností přirozených, vedoucích k rozvoji osobnosti, od činností deviantních, vedoucích k destrukci nebo tyranizování okolí. Naprostá svoboda platí jen u činností přirozených. K těm je dítě nutno přivést, a to vůbec není jednoduché. Svoboda typu: Běž si něco dělat, já mám teď práci! je asi stejně užitečná jako bezdůvodné šikanování dítěte. Dítě chce totiž většinou pracovat s námi anebo podle nás. Jenom proto, že je pomalé a méně zručné, mu to obvykle nechceme umožnit. Dáme mu svobodu ve sterilním prostředí, kde příležitost k přirozeným činnostem samo nedokáže najít. Maria Montessori (18701952) byla všestranná italská pedagožka, filozofka a vědkyně. Je známa především svými novými pedagogickými metodami. Vystudovala medicínu, filozofii a psychologii, zabývala se antropologií, biologií a pedagogikou.

Pracovní sešit je určen pro děti především mladšího školního věku, které ještě nevyslovují správně některé hlásky. Obsahuje úkoly vhodné pro upevnění (automatizaci) v řeči již naučených (zafixovaných) hlásek. Běžná logopedická cvičení jsou většinou zajímavá pro mladší děti a nejsou poutavá pro školáky. Starší děti mohou při fixaci dané hlásky využít i čtení a psaní a současně mohou řešit náročnější úkoly. Proto jsou v knížce křížovky, osmisměrky, doplňovačky, kvízy, skrývačky, přesmyčky a další hry zaměřené na procvičení těchto hlásek a skupin: C, S, Z, CSZ, Č, Š, Ž, ČŠŽ, L, R, Ř. Obě autorky jsou klinické logopedky s dlouholetou praxí. V Portále jim vyšlo několik logopedických knížek, Já mám v krabici cukr a krupici, Velké logopedické pexeso 13, Logopedické pohádky a Kouká Mína do komína nebo Logopedické hádanky.

Kniha je určena dětem raného školního věku a představuje pomůcku, jak s nimi vést rozhovory o křesťanských tématech. Vychází z přirozeného dětského světa (rodiče, kamarádi, svět kolem nich, základní vztahy) a formou jednak krátkých otázek a podnětů, jednak vhodně převyprávěných novozákonních úryvků dává dítěti a dospělému (rodič, katecheta) rámec pro povídání o hlavních tématech křesťanství. Úroveň je přizpůsobena tak, abych odpovídala věku dítěte i určitému ekumenickému rozměru. Důraz je kladen na znamení přirozeného světa, která vedou dítě k uvědomění si spirituálního přesahu v každodenním životě. Jana Zajícová vyučuje na Vyšší odborné škole JABOK a věnuje se pastorační činnost, vedení katechezí a vyučování náboženství. V minulosti pracovala mj. jako redaktorka Magazínu AD.

Jednoho dne se mě Jack zeptal: Jakou barvu má pondělí? Cože? odpověděla jsem udiveně. Ty vidíš dny barevně? ptala jsem se. Výchova pěti dětí může být pro většinu rodičů velkou výzvou, ale pokud jedno z dětí dostane diagnózu porucha autistického spektra, život začne být chaotičtější, emotivnější, plný fascinujících momentů s dítětem, jehož způsob myšlení je jiný. Carrie Cariello ve své knize nabízí pohled na to, jak probíhal a probíhá rodinný život v situaci, kdy jedno z dětí prožívá věci jinak. Její kniha je optimistická, Cariello nepíše jen o svém synovi s autismem, ale též o ostatních dětech a o svém muži, o tom, jaký je jejich rodinný život, s čím se potýkají a co zažívají. Nepíše o tom, že by jejich život byl těžší nebo náročnější, ale že je jiný, a dokonce tvrdí, že autismus změnil jejich rodinu k lepšímu. Carrie Cariello je matka pěti dětí, z nichž druhé má poruchu autistického spektra.

Raná péče představuje významnou pomoc rodinám dětí s handicapem. Provází je prvními týdny, měsíci a roky života dítěte a pomáhá jim zprostředkovat nebo dokonce sama zajišťuje komplexní služby v podobě psychosociální pomoci, rehabilitace, právní pomoci, podpůrných aktivit pro rozvoj dítěte. Některá střediska rané péče dokonce disponují ludotékou neboli půjčovnou hraček. Mgr. Terezie Hradilková 30 let působí v oboru raná péče, zakládala a řídila první střediska rané péče v ČR pro rodiny dětí s postižením, 25 let se zabývala zakládáním, řízením a kvalitou rané péče v ČR a v zahraničí.

Tohle je kniha, která vám ušetří finance za pobyt v lázních nebo drahé koučování! Trápí vás někdy nedostatek energie nebo byste jí prostě chtěli mít vždycky dost? Výrazným problémem naší civilizace je vyhoření, tedy nedostatek mentální energie. Vyhořelým lidem se často radí, aby hodně odpočívali. Mnohým z nich to však dlouhodobě nepomáhá nebo nevydrží a teprve nějaká činnost je dovede znovu nabít. A skutečně, mentální energie podle autorky funguje jinak než fyzická čím víc toho děláme, tím víc energie máme. Nabíjející činnosti souvisejí s něčím, co dotyčný jedinec dělá rád, a mohou se týkat například smyslových podnětů, držení těla a pohybů, činností a rituálů, biochemických procesů, představivosti a obrazů, jídla, druhých lidí a předmětů. Ten, kdo umí čerpat mentální energii, se tak během několika minut dokáže dostat ze stresového stavu ke své vnitřní síle, protože rozvíjí rovnováhu mezi svou duší a tělem a také mezi druhými a sebou samým. Takový člověk v sobě rovněž rozvíjí dosud netušený potenciál. Kniha je doplněna příklady a podněty pro vlastní zamyšlení. Anke Precht je psycholožka, hypnoterapeutka, lektorka v oblasti energetické psychoterapie a koučka řady profesionálních sportovců. Má svou vlastní praxi. Žije v německém Offenburgu.

Každý je někdy smutný, sklíčený, bez nálady, podrážděný. Když ale tyhle nálady přetrvávají po delší čas a začínají ti bránit v činnostech, které tě dřív bavily a dělaly ti radost, bylo by dobré poradit se s někým, kdo se v těchto věcech vyzná, třeba s psychologem nebo psychiatrem. Můžeš také sáhnout po této knize. Najdeš v ní příběhy dospívajících, kteří měli depresi, dozvíš se, jak se jejich porucha projevovala a co jim pomohlo. Také zjistíš, kde můžeš hledat pomoc a co můžeš udělat pro to, aby ti bylo lépe. Depresí onemocní jedno z třiatřiceti dětí a jeden z osmi dospívajících, takže je pravděpodobné, že ji někdy měl někdo z tvých kamarádů nebo spolužáků. Bev Cobain je psychiatrická sestra s dlouhodobou zkušeností s prací s dospívajícími. Je sestřenicí amerického zpěváka a kytaristy Kurta Cobaina, který trpěl depresí a závislostí na drogách a ve svých 27 letech spáchal sebevraždu.