Portál strana 40 z 212

Interaktivní aktivizační kniha pro seniory a všechny, kteří o ně pečují. Kniha navazuje na Knížku pro vzpomínání a procvičování paměti a Vlastivědnou knížku pro vzpomínání a procvičování paměti a opět propojuje procvičování paměti s reminiscencí. Tématem je tentokrát jídlo, vaření a stolování. Struktura je obdobná jako u předchozích vzpomínacích knih: každé téma začíná přípravou a přivítáním, následuje kvíz, procvičování paměti s obrázkem, vzpomínání, opakování, diskuse a tipy na další práci. Nechybí ani interaktivní dvoustrana pro seniory se specifickými potřebami. Samozřejmostí jsou správné odpovědi na kvízové otázky a nejrůznější doplňující informace. Klára Cingrošová vystudovala sociální práci na VOŠ sociální práce, v současné době pracuje na Městském úřadě v Brandýse nad Labem Staré Boleslavi jako koordinátorka volnočasových aktivit pro seniory. Má dlouhodobou zkušenost s aktivizací seniorů, absolvovala řadu kurzů a výcviků zaměřených na práci se seniory. Klára Dvořáková vystudovala sociální práci na VOŠ sociálně právní, v současné době pracuje v Hospici Dobrého Pastýře jako aktivizační a sociální pracovnice. Působila jako dobrovolník s dlouhodobě nemocnými pacienty. Absolvovala kurzy trénování paměti a reminiscence.

Lidé, kteří přemýšlejí přísně logicky, někdy říkají legrační věci. Jak je údaj o tom, že můj nejstarší syn má psa, herní konzolu nebo světle hnědé vlasy, důležitý pro určení jeho věku? A co tři logici, kteří v baru nevědí, jestli si všichni chtějí objednat pivo dostanou, co chtějí? V této knize autor představuje svůj osobní výbor nejhezčích logických a matematických hádanek z různých knih a internetových stránek v řadě jazyků. Některé z nich se navíc osvědčily jako hádanka týdne na webu Spiegel Online. Autor zde vyjadřuje své přesvědčení o nutnosti vyhnout se těžkopádnému počítání ve prospěch kreativně-elegantního způsobu řešení. Po úvodu, v němž popisuje základní principy řešení matematických úloh, překládá 100 zadání klasické úkoly, hádanky vyžadující tvořivost, geometrická zadání, početní hlavolamy, problémy zahrnující kombinatoriku a pravděpodobnost, úlohy pojednávající o cestování a nakonec i soubor obzvláště složitých záhad. Holger Dambeck vystudoval fyziku a pracuje jako redaktor ve Spiegel Online, kde píše dva pravidelné matematické sloupky. Je nositelem ceny Německé matematické společnosti.

Nový soubor krátkých duchovních příběhů a zamyšlení známého salesiánského autora dává opět podněty pro osobní rozjímání, společnou četbu nebo jen pro chvíle, kdy potřebujeme potěšit a povzbudit. Moudrost a laskavost každého z povídání ocení všichni, kteří hledají dotek vlídného duchovního poučení a posily. Salesián Bruno Ferrero vydal v Portále řadu knih pro potěchu duše, naposledy např. Hvězdy pro duši, Rosa pro duši, Svítání pro duši nebo Hostina pro duši.

Kniha Člověk, jaký je bývá považována za Adlerovo stěžejní dílo a jakousi učebnici individuální psychologie. Adler zde srozumitelným způsobem představuje své základní myšlenky týkající se například komplexu méněcennosti a pudu k moci, vlivu společnosti na vývoj jednotlivce, vztahu muže a ženy či sourozeneckých konstelací. V druhé části knihy se autor zaměřuje na popis charakteru a výklad některých konkrétních charakterových rysů. Adler svým výkladem poskytuje vodítka, jak utvářet své každodenní vztahy, a nechává projevit své přesvědčení, že člověk je bytost, která se může rozhodovat, je zodpovědná za své chování a dokáže se v případě potřeby změnit. Kniha v češtině vychází po více než 80 letech. Alfred Adler (1870-1937) se narodil na vídeňském předměstí do rodiny židovského obchodníka. Stal se lékařem a po počátečním příklonu k psychoanalýze se s Freudem rozešel a založil vlastní školu individuální psychologie. Nejvíce proslul svým pojednáním o souvislosti mezi pocitem méněcennosti a pudem k moci, které bylo částečně ovlivněno tím, že trpěl tělesným postižením. Byl autorem více než 300 knih a statí na téma lidských vztahů, výchovy či psychoterapie. Zemřel ve skotském Aberdeenu. Bývá považován za předchůdce soudobé humanistické psychologie.

Irvin D. Yalom celý svůj profesní život strávil zkoumáním života druhých lidí. Ve svých vzpomínkách obrací své terapeutické oko na sebe samého. Svůj příběh začíná jednou noční můrou: Je mu dvanáct a jede na kole podél domu, kde bydlí dívka s výrazným akné. Tak jako každé ráno na ni ve snaze se s ní skamarádit volá: Ahoj, Beďarko! Ale dívčin otec mu ve snu vysvětluje, že tenhle pozdrav dívku zraňuje. V Yalomovi se tehdy zrodila empatie. Tato kniha není pouhým popisem jednoho života. Yalom se v ní vrací ke svým klientům a ke knihám, které napsal. Důležité jsou ale hlavně vztahy, které prožil a prožívá. Mluví v ní o své ženě, s níž se seznámil díky tomu, že ho jeho kamarád vtáhl do okna domu, kde se konala party její rodiny, a s níž žije více než 65 let. Vrací se k různým cestám, které se svou ženou uskutečnil, ať už to byly líbánky, na kterých si půjčili starou Vespu a projeli Francii, nebo cesta na Bali, kterou oslavili, že jejich nejmladší dítě odešlo z domu. Reflektuje svůj život i svou práci, smutně mluví o rozpadu manželství svých dětí a o tom, jak s Marylin budovali svůj vztah a překonali různé krizové momenty. Jeho kniha je také vzpomínkami oboru. Zmiňuje v ní řadu významných psychologů, s nimiž se setkal a spolupracoval, a také své kolegy, od nichž se i dnes učí novým přístupům. Se čtenářem se loučí jako starý muž, který bere občasné výpadky paměti jako jistou výhodu. Knihy, na které pozapomněl, si může přečíst znovu. Irvin D. Yalom je emeritním profesorem psychiatrie na Stanfordově univerzitě. V Portále vyšly jeho knihy Lži na pohovce, Existenciální psychoterapie, Když Nietzsche plakal, Máma a smysl života, Chvála psychoterapie, Láska a její kat, Každý den o trochu blíž, Léčba Schopenhauerem, Problém Spinoza a Hovory k sobě. V časopise Psychologie dnes vyšla jeho povídka Volám policii.

Nová kniha známého psychoterapeuta Heinze-Petera Röhra ukazuje, že pouze když mají děti silné sebevědomí, mohou se dobře rozvíjet. Poruchy vývoje sebevědomí často ústí v psychologické problémy v dospělosti a v problémy chování. Je proto třeba, aby rodiče podporovali rozvoj svých dětí. To je však možné pouze tehdy, pokud mají sami dostatečný pocit vlastní hodnoty. Jen tak pochopí, co podkopává sebevědomí jejich dětí, a mohou jim pomoct najít cestu k nalezení jejich sebeúcty. Heinz-Peter Röhr je známý německý psychoterapeut se specializací na terapii závislostí. Původně vystudoval sociální práci a pedagogiku. Je autorem mnoha úspěšných knih, které vyšly v Portále: Narcismus vnitřní žalář, Hraniční porucha osobnosti, Hysterie strach z odmítnutí, Závislé vztahy aj.

Kniha dvou úspěšných německých spisovatelů vychází z jednoduchého, ale často nedoceňovaného faktu: silné a důležité vzpomínky na dětství, které nás často formují na celý život, se nezřídka vážou ke zdánlivě docela obyčejným událostem a zážitkům. Někdo nám ale tehdy věnoval svůj čas, a my jsme na to nikdy nezapomněli. Tento rodičovský rádce je napsaný uvolněným tónem a poskytuje 88 osobních tipů a impulzů dvou zkušených otců, jak (a kde) takové nezapomenutelné zážitky dětem zprostředkovat. Nejde přitom zdaleka jenom o akci, ale často o zdánlivě banální a všední věci, z nichž se však může stát něco mimořádného. Věci, jež významnou měrou přispívají k vytvoření pevné vazby mezi rodičem a dítětem a k dětskému pocitu jistoty a bezpečí a rodičům připomenou, jaké to bylo, když byli ještě dětmi, po čem toužili a co chtěli s vlastními dětmi dělat jinak. Vyšlo v pěti vydáních. Z obsahu: Postavit něco, co plave. Naučit se důstojně prohrávat. Krást třešně. Hádat se. Improvizovat. Loučit se. Šířit strach a hrůzu. Hrát na hudební nástroj. Trénovat občanskou neposlušnost. Vymyslet si tajný jazyk. Společně si číst. Hodit se do gala. Dělat nepořádek. Povídat si o lásce. Naučit se ocenit luxus. Poslouchat náročnou hudbu. Čekat. Psát si dopisy. Zachránit svět. Hans Rath vystudoval psychologii, filozofii a germanistiku. Je úspěšným autorem a scénáristou. Žije v Berlíně. Edgar Rai vystudoval hudební vědu a anglistiku. Pracoval mimo jiné jako scénárista, trenér basketbalu, sbormistr, řemeslník a on-line redaktor. Od roku 2001 je spisovatelem na volné noze. Žije také v Berlíně.

Všichni se dnes a denně musíme rozhodovat. Řada rozhodnutí nemá na náš život nijak zásadních vliv, někdy jde ale o hodně, ba o všechno. A některá naše rozhodnutí jsou tak bláznivá, že jim zpětně sami skoro nemůžeme uvěřit. Ale jak vlastně proces rozhodování funguje a co ho ovlivňuje? Proč se dnes rozhodneme takto a zítra úplně jinak? Rozhodují se ženy jinak než muži? Jsou spontánní rozhodnutí lepší než ta důkladně promyšlená? A pokud ano, proč? Autor se v první části knihy se zabývá (nejen) výše uvedenými otázkami a hledá na ně odpovědi, ve druhé pak nabízí konkrétní praktické techniky a metody, jež mohou čtenářům rozhodovací proces usnadnit. Pojmenovává rovněž typické chyby, jichž se při rozhodování dopouštíme, a ukazuje, jak se jim příště můžeme vyhnout. K lepšímu pochopení vlastních cílů a tedy i ke snazšímu rozhodování napomůže i několik testů. Jedná se o velmi praktickou a zábavně napsanou knihu nejen pro ty, kdo mají s rozhodováním problémy. Jochen Mai je ekonomický novinář a soukromý poradce pro oblasti social media, corporate blogs, employer branding a komunikace na sociálních sítích. Vyučuje rovněž na vysokých školách. Jeho blog karrierebibel.de získal v roce 2009 cenu Lead-Award. Je žádaných řečníkem, účastníkem diskusí a odborníkem na sociální média. Vydal řadu úspěšných knih.

Kniha francouzského antropologa, religionisty a etnologa Arnolda van Gennepa z roku 1909 patří k jeho nejznámějším a stala se klasickým dílem o přechodových rituálech. Formuluje v ní svou klasifikaci těchto rituálů a věnuje se oblastem, jako je těhotenství a porod, narození a dětství, iniciační rituál, zásnuby a svatba, pohřební rituály. Van Gennep se pokouší seskupit všechny obřadní sekvence, které provázejí přechod od jedné situace k druhé. Každý přechodový rituál podle něj obsahuje tři sekvence: rituály odluky, rituály pomezní a rituály sloučení. Jejich funkcí je vytvořit bezpečný rámec pro transformaci, jíž jedinec prochází, a umožnit vědomé prožití této změny (společenské) role. To dovolí nejen přijetí nové role, ale následně i převzetí zodpovědnosti. Tyto myšlenky jsou stále aktuální a setkávají se i v současné společnosti s novou vlnou zájmu, o čemž svědčí vědomé obnovování různých typů takových rituálů. Arnold van Gennep (18731957) byl významný francouzský antropolog, religionista a etnolog.

Komiksový úvod do psychologie nabízí překvapivě chytré a poučené, přesto dostatečně zábavné a uvolněné uvedení do psychologie jako oboru, ale hlavně do rozumění lidskému chování a vnímání. Čtenáři se touto cestou seznámí se základními principy vnímání světa (percepce, učení, paměti, myšlení), vnímání sebe (metakognice, emoce, motivace, stres a zdraví) i vnímání druhých (jazyk, osobnost, sociální vliv, stereotypy). Komiksový úvod do psychologie ocení nejen všichni středoškoláci, ale i zájemci o vysokoškolské studium psychologie. Pro odborníky může být kniha užitečným pomocníkem v tom, jak srozumitelně sdělovat fakta o jejich oboru. Danny Oppenheimer je profesor marketingu a psychologie na UCLA. V roce 2006 získal cenu Ignáce Nobela za literaturu. Grady Klein je komiksový kreslíř, animátor a grafický designér.

Terapie zaměřená na emoce vnímá milostný vztah jako vazbu (attachment) svou intenzitou a hloubkou podobnou té, která se v raném dětství utváří mezi matkou a dítětem. Pokud se však partneři začnou navzájem odcizovat a pocit bezpečného spojení ztrácejí, může to být dáno tím, že uvízli v bludném kruhu negativních reakcí, pod nimiž často silně působí strach ze ztráty toho druhého. Na povrchu se však tento kruh projevuje jako opakované hádky s podobným scénářem. Autorka tento kruh nazývá ďábelskými dialogy, do nichž se pár opakovaně chytá a ve kterém každý z partnerů opakuje svůj negativní vztahový vzorec. Rozpoznání tohoto vzorce je prvním krokem k tomu, aby se partneři z tohoto kruhu vymanili, rozpoznali u sebe i u druhého bolavá místa, naučili se navzájem naslouchat svým hlubším emocím, byli tu opět jeden pro druhého a především posilovali vzájemné pouto a životně důležitou citovou vazbu. Kniha je určena terapeutům i široké veřejnosti a všem, kteří chtějí uzdravit či prohloubit svůj vztah s partnerem či partnerkou. Sue Johnson je kanadská klinická psycholožka a psychoterapeutka, zakladatelka terapie zaměřené na emoce. Autorka dalších populárně naučných knihy na téma citové vazby ve vztahu.

Obrázková kniha o myších brášcích obsahuje vše, co má dětská knížka pro nejmenší čtenáře mít: bláznivé a mistrovsky úchvatné ilustrace, rošťáctví, humor, jednoduchý příběh plný napětí, chytlavou říkanku a poselství o hodnotě spolupráce a přátelství, které překonaná všechny nesnáze. Jedná se o jednu z nejoblíbenějších dětských obrázkových knih na Slovensku. Kniha získala Zlaté jablko na BIB 2005 a byla přeložená do angličtiny, němčiny a korejštiny. Pro nejmenší děti může být tato kniha prvním setkáním se světem opravdového výtvarného díla. Mnohé slovenské mateřské školy si knihu zvolily při vysvětlování hodnoty přátelství. Určeno především pro děti ve věku 38 let. Ľuboslav Paľo patří mezi nejznámější a nejoceňovanější slovenské ilustrátory (35 ilustrovaných titulů). Za svou práci získal řadu významných ocenění např. Zlaté jablko BIB 2005, Associate Prize Oita Biennial of Illustration 2004, ocenění v soutěži Nejkrásnější knihy Slovenska. Vyučuje teorii a praxi ilustrované knihy na VŠVU. Pro Portál ilustroval knihu Kamzíkův velký skok.

Problémy mezi otcem a dcerou mohou narušit identitu mladých žen i žen ve středním věku, vést u nich k pocitu, že si nezaslouží lásku a že jsou bezcenné. To pak může omezit její schopnost navazovat a udržovat partnerské vztahy v dospělosti. Tato kniha líčí příběhy žen, kterým se podařilo tyto problémy překonat a vést uspokojivý pracovní a osobní život navzdory nedostatku pozornosti, uznání a lásky ze strany otce. Autorka naznačuje základní strategie k překonání pocitu prázdnoty pramenícího ze vztahu s násilnickým, nepřítomným, alkoholickým, duševně nemocným, nezodpovědným, sobeckým či nemilujícím otcem. Sarah Simms Rosenthal, Ph.D., je klinická sociální pracovnice a terapeutka se soukromou praxí v New Yorku.

Potřebujete se lépe vymezit? Ve kterých situacích nemáte jasné hranice? Máte příliš nepropustné hranice, nebo naopak příliš propustné? Knihu s půvabným severským koloritem, psanou velmi vtipně a empaticky, lze pojmout jako pracovní sešit pro citlivé jedince kombinaci klasického rádce s osobní výpovědí. Nabízí autentickou zkušenost obou autorek v situacích, kdy je potřeba si stát na svém. Šest kapitol se zabývá radami, jak žít autentickým životem, přehodnocením zažitých vzorců, citlivými dětmi a dospívajícími, technikami vymezování, opouštěním bezpečných zón, vnějšími a vnitřními hranicemi, sadou autorkami osvědčených technik, řečí těla, kontrolními hranicemi, jak si počínat, když sami překročíme něčí hranice nebo když chceme spasit všechny ostatní, a přípravou osobního plánu změny. Doris Dahlin je švédská spisovatelka, Maggan Hägglund je šéfredaktorka jednoho z nejznámějších švédských ženských časopisů Tara.

To, že autorčin zájem o téma introverze tak neuvěřitelně zarezonoval, asi vypovídá o trendu naší doby objevovat sílu v tom, co je (zdánlivě) slabé, a hodnotu v tom, co bylo dříve příliš nenápadné. Miliony lidí tak přijali, že jsou introvertní či plaší, a zjistili, že právě díky těmto vlastnostem jsou dobří posluchači, kteří dovedou navazovat hluboké vztahy. Že jsou v kontaktu se svým vnitřním já. Že zvládnou všechno to, co je běžné pro extraverty, jen si poté musí zalézt někam na klidné místo a načerpat energii. Mnoho lidí Susan Cainové řeklo, že by si bývali rádi její knihu přečetli, když byli děti, dospívali nebo se sami stali rodiči introvertních dětí. A právě pro ně napsala Tichou sílu. Zde se zaměřuje na důležitá témata života dětí a dospívajících (škola, společenský kontakt, koníčky, domov), dává užitečné tipy (jak si uvědomit sílu své povahy, nebo naopak vystoupit z komfortní zóny), dělí se o svůj příběh i výpovědi mnoha introvertních dětí a dospívajících a knihu zakončuje doslovem pro rodiče a učitele. Kniha je určena pro introvertní a plaché děti a dospívající, jejich rodiny a ty, kdo s nimi profesně přicházejí do kontaktu. Susan Cain, která je sama introvertní, se stala vyhledávanou poté, co vydala svou nesmírně úspěšnou knihu Ticho. Její knihy byly přeloženy do 40 jazyků, její přednáška v rámci řady TED talks má 17 milionů zhlédnutí. Je spoluzakladatelkou společnosti Quiet Revolution a přednáší ve firmách, školách či jiných skupinách po celém světě.

Kam zmizí kaluže, které se dělají po dešti? Jak se můžeme zahřát, když nám je chladno? Co se stane s cukrem, který nasypeme do čaje? Odkud máme elektřinu? Podobné otázky podněcují dětskou zvídavost a učitel udělá to nejlepší, pokud dítěti neposkytne okamžitou odpověď, odborné věsvětlení. Věda není něco, co by se děti měly učit nazpaměť. Právě naopak, ať vědeckými metodami objevují svět, zkoumají jevy, s nimiž se setkávají. Nepotřebují k tomu složité přístroje a zařízení, ale postačí jim předměty denní potřeby. Podobné myšlenky podnítily vznik publikace, jejímž cílem je popsat dětské prekoncepty související s vybranými přírodními jevy a navrhnout aktivity využitelné v preprimárním vzdělávání. Kniha se zaměřuje na tato témata: teplo, chlad, magnetizmus, elektřina, tání a tuhnutí, rozpouštění, vypařování. PaedDr. Ivana Rochovská, Ph.D., pracuje v Institutu Juraje Páleše v Levoči pracovišti Pedagogické fakulty Katolické univerzity v Ružomberku. Vyučuje předměty zaměřené na přírodovědné vzdělávání, environmentální výchovu, regionální výchovu. PaedDr. Dagmar Krupová působí jako zástupkyně Základní školy s mateřskou školou Pohorelá. Patří mezi učitelky, které získaly vysokoškolské vzdělání až po 30 letech praxe. V současnosti se věnuje zejména inovaci preprimárního vzdělávání a rozvíjení přírodovědné gramotnosti dětí v MŠ.