Portál strana 33 z 212

Autorka úspěšného titulu Víš, co čteš? připravila nový soubor krátkých a zábavných povídek, které jsou doprovázeny množstvím různých úkolů a otázek připomínajících motivy z pročteného textu. Pro začínající čtenáře je zařazena, stejně jako v předchozím dílu, část s nejrůznějšími na sobě nezávislými úkoly, při nichž si dítě procvičí porozumění textu, logické myšlení, soustředění, paměť a grafomotorické dovednosti. Příběhy v sobě spojují nápaditost, vtip a jednoduchou zápletku, která dokáže malé čtenáře zaujmout. Doplňující luštěnky a dokreslovačky přirozenou a zábavnou formou rozvíjejí zmíněné motivy. Iva Nováková je výtvarnice, vytvořila a publikovala množství autorských knížek rozvíjejících dovednosti předškoláků a dětí mladšího školního věku.

V dalším díle strašidelné série se opět setkáváme s Maikki, jejími sourozenci a kamarádem Grahem. Maikki putuje do podzemního světa a cesta ji zavede až do země bubáků. Se svými přáteli, Grahem a Strážcem zde nalezne něco, co by nečekala ani v nejdobrodružnějším snu. Podzemní síly ale nedovolují těm, kteří sem vstoupili, vrátit se zpět. Maikki proto musí uniknout, nebo se z podzemí už nikdy nedostane zpět Dobrodružné putování Maikki, Hilly a Kaapa přímo navazuje na knihu Strašidelná chůva. Jde tedy o druhý díl volné trilogie o světě lidí a bubáků, jež v sobě mísí to nejlepší z Roalda Dahla, Astrid Lindgrenové a J. K. Rowlingové. Tuutikki Tolonen je úspěšná a oceňovaná finská spisovatelka pro děti a mládež. V Portále jí vyšla kniha Strašidelná chůva (2018).

Kniha vydaná v roce 1872 představuje nejmladší z trojice hlavních Darwinových děl o evoluční teorii. Důraz je kladen na univerzální povahu výrazu emocí, což se projevuje podobnostmi mezi různými etniky i mezi zvířaty a lidmi. To naznačuje vrozený původ emocí. Darwin spojuje mentální stavy s koordinací pohybů, jak již naznačuje příbuznost slov motiv a emoce. Rozdíl mezi lidmi a zvířaty mnohdy spočívá v tom, že u lidí se jedná o symbolické náznaky, které byly u jejich zvířecích předků míněny doslova (například pohrdání a hnus jsou spojeny s pohyby, jejichž původním cílem bylo vyhnout se odpornému zápachu). Darwin tímto způsobem pojednává o jednotlivých emocích typu pláč, zoufalství, veselá nálada, hloubání, hněv, pohrdání, vina, překvapení či stud a detailně popisuje, jak se projevuje jejich výraz. Jedná se zároveň o jednu z prvních publikací, která byla doprovozena fotografiemi. Kniha představuje Darwinův hlavní příspěvek dějinám psychologie 19. století a může být považována za čtenářsky přístupný úvod do Darwinova pojetí evoluce. Charles Darwin (1809-1882) byl slavný britský přírodovědec, geolog a botanik, zakladatel evoluční biologie. Prohlásil, že všechny druhy organismů se postupně vyvinuly ze společných předků, a představil vědeckou teorii, podle níž je tato evoluce výsledkem přírodního výběru, při kterém se uplatňuje zápas o přežití každého jednotlivce i druhu. Mezi jeho nejslavnější knihy dále patří O vzniku druhů přírodním výběrem (1859) a O původu člověka (1871).

Zkušený dětský psychoanalytický psychoterapeut popisuje a komentuje průběh léčby pěti dětí a dospívajících v rozmezí jednoho kalendářního roku. Text je rozdělen na jednotlivá terapeutická sezení několika klientů chlapce z pěstounské péče, dospívající dívku zneužívanou v dětství, malého syna matky, která zemře v průběhu terapie na rakovinu, dívky agresivně se rozvádějících rodičů a mladého supervidovaného terapeuta z dětského domova , která odrážejí teoretické znalosti, praktické i osobní zkušenosti autora v kontextu celoživotních příběhů jeho klientů. Publikace je napsaná odborně fundovaně, současně však poutavě a srozumitelně, díky čemu může sloužit nejen jako manuál psychoterapie dětí, ale poskytne i literární zážitek. Užitek z ní může mít široká čtenářská obec, odborníci pracující v oblasti psychologické péče o děti, studenti psychologie, rodiče i zájemci o psychoterapeutické příběhy. MUDr. Peter Pöthe je vystudovaný lékař, během studií absolvoval několik odborných stáží na prestižních univerzitách zaměřených na obecnou a dětskou psychiatrii. Na Harvardově univerzitě se zabýval problematikou sexuálně zneužívaných a týraných dětí. Mimo diagnostickou a terapeutickou práci s dětmi, dospívajícími a jejich rodinami přednáší na zahraničních a domácích konferencích, vyučuje studenty medicíny a sociální práce, přednáší pedagogům, věnuje se výzkumné a publikační činnosti a podílí se na tvorbě zákonů na ochranu dětí. Je spolupracovníkem evropské pobočky Světové zdravotnické organizace pro oblast ochranu dětí.

Kniha představuje teorii lidského utrpení a model terapie, který toto utrpení léčí. Model utrpení staví na předpokladu, že zakoušená emoční bolest je reakcí na zranění, které brání či narušuje naplnění základních lidských potřeb lásky, bezpečí a uznání. Kniha je určena účastníkům profesních výcviků (v klinické a poradenské psychologii, poradenství a psychoterapii), stejně jako kvalifikovaným profesionálům v navazujícím výcviku v terapii zaměřené na emoce nebo se zájmem o tento přístup. Ladislav Timuľák je slovenský psychoterapeut, působí na Trinity College v Dublinu, kde také provozuje soukromou praxi.

To, že strukturální změny v mozku, např. po zranění nebo při degenerativním onemocnění, ovlivňují naše chování, vědí vědci již poměrně dlouho. Ale jak naopak mozkovou strukturu ovlivňují zkušenosti s bolestí, strachem, depresí či dětskými traumaty? Jakým způsobem mají změny vztahů nebo proces psychoterapie či psychosomatické medicíny za následek neuronální restrukturalizaci? A jak může mozek a psychika ovlivnit zdraví našeho těla, zejména funkci srdce a krevního oběhu, funkci obranyschopnosti organismu proti infekcím a malignitám či funkci žláz s vnitřní sekrecí? Těmto a podobným otázkám složitých interakcí psychických a tělesných procesů se věnuje právě tato publikace. Vědecky fundovaná kniha, která vyšla již v pátém, aktualizovaném a rozšířeném vydání, začíná každé téma od skutečně základních poznatků, takže všechny neurofyziologické a biochemické pochody a jejich vztah k behaviorálním jevům a psychosomatickým poruchám je snadno pochopitelný a srozumitelný. Kniha je věnovaná aktuálním psychosomatickým oblastem: chronické bolesti, kardiovaskulárnímu systému, psychoendokrinologii a stresu, imunitnímu systému, vztahu neuronální plasticity a psychoterapie. Prof. Dr. med. Dr. phil. Johann Caspar Rüegg byl švýcarský lékař v oboru fyziologie a autor několika publikací o psychosomatice.

Dá se kus dortu rozdělit na přesné třetiny? Jak namalovat vejce a ovál? A existují tkaničky, které se opravdu nerozvážou? Ať chceme, nebo ne, s matematikou se v každodenním životě setkáváme neustále. Avšak to, co jsme se naučili ve škole, nám často nepomáhá nebo jsme to už dávno zapomněli. U absurdně nepraktických věcí, jako je teorie množin, je to dobře. Ovšem v jiných případech se může matematika skvěle hodit. V této knize osvědčený autor Holger Dambeck prozrazuje praktické matematické tipy a triky pro rozličné situace, ať už jde o stání ve frontě, parkování, učení se telefonních čísel nazpaměť, mocnění čísla 65 na druhou, vázání kravaty, nebo umělecké kousky s pravítkem a kruhem. A žádný strach: Nikdo se nemusí biflovat vzorce nebo debatovat o křivkách. Pro autora totiž matematika znamená zábavné přemýšlení a nalézání geniálních řešení. Holger Dambeck vystudoval fyziku a pracuje jako redaktor ve Spiegel Online, kde píše dva pravidelné matematické sloupky. Je nositelem ceny Německé matematické společnosti. V Portále vyšla jeho úspěšná kniha Přijdou tři logici do baru

Kniha zpracovává jeden z klíčových konceptů, s nimiž přišel slavný sociolog Zygmunt Bauman. Podle něj ideu tekuté modernity charakterizuje individualismus, narůstající pocit nejistoty a privatizace ambivalence. Jde o chaotické pokračování moderny, kdy jedinec může volně přejít z jedné sociální pozice do jiné. Typickým rysem tekuté modernity je nomádství, člověk proplouvající světem jako turista, měnící místa, zaměstnání, partnery, hodnoty, politickou a sexuální orientaci, aniž by vytvářel a participoval na tradičních sítích vztahů a zodpovědností. Ty jsou nahrazeny osobní, zcela individuální volbou. Zkoumání změn, které znamenají nástup tekuté modernity pro lidskou situaci, rozděluje Bauman do pěti částí, ve kterých podrobně analyzuje proměny základních moderních konceptů: 1. úsilí o emancipaci, 2. myšlenku individualizace představu, že je na jedinci, aby se sám stal tím, kým chce být, 3. představu pokroku a práce jako prostředku, jak ovládnout budoucnost, 4. oddělení času a prostoru, 5. národní stát. Zygmunt Bauman (19252017) byl polsko-britský sociolog a filozof, jeden z nejvýznamnějších teoretiků společenských věd. Zabýval se otázkami modernity, holokaustu, postmoderního konzumerismu apod.

Thomas Frings je známý německý kněz, který na sebe výrazně upozornil poté, co v roce 2016 opustil svou farnost a odešel do kláštera. Pohnutkou k tomu mu byla frustrace z toho, jakým způsobem běžná duchovenská činnost probíhá, jak církev tápe ve svém poslání působit v moderním světě. Ve své knize představuje své chápání křesťanské, resp. katolické víry. Odpovídá na otázky, PROČ věří, ČEMU věří, JAK věří. Bůh pro něj není něco, co funguje, nějaký automat na lidské potřeby. Obrazu takového Boha se klidně vzdává a svou autentickou výpovědí vychází vstříc hledajícím a pochybujícím. Ptá se, jak dnes věřit a svou víru žít, jak se nadchnout pro evangelium. Thomas Frings (1960) je od roku 1987 katolickým knězem. Působil v Münsteru, v roce 2016 odešel do jednoho holandského kláštera. Od roku 2018 opět působí jako kněz v Kolíně nad Rýnem.

Není vám lhostejné, kolik odpadu vaše rodina produkuje, a snažíte se zavést opatření, která produkci odpadu omezují? Nakupujete do vlastních látkových sáčků? Pořídili jste dětem voskové ubrousky na svačinu? Vyrábíte vlastní čisticí a kosmetické prostředky? Pak je tato kniha právě pro vás! Základem knihy je pět principů: odmítat nepotřebné, redukovat, používat znovu, recyklovat, kompostovat. Vyžaduje to poměrně velký zásah do navyklého způsobu života, ale s trochou promyšleného plánování je přechod snadno uskutečnitelný. Navíc se nejedná o žádné radikální dogma, ale o realistický pohled na věc s využitím toho, co má člověk po ruce a co ho příliš nezatěžuje. Kniha nabízí třicetidenní cyklus uskutečňování změn v duchu života bez plastů rozdělený na pět okruhů. Zabývá se například tématy, jako jsou nákupy, vaření a uchovávání potravin, kuchyňské potřeby, cestování, úklid domácnosti, praní, koupelna, neškodící kosmetika, byt, zahrada, kancelář, školní oblečení, dětství, velké svátky v roce, chov zvířat vše bez plastů. Autorka změnu přístupu přirovnává ke stěhování nebo ke změně zaměstnání i v těchto případech je potřeba vše postupně vyzkoušet a zavádět. Na každý den je připraveno jedno téma, ale samozřejmě lze vše uskutečňovat ve vlastním tempu. Autorka, německá novinářka Sylvia Schaab, se už od mládí zajímá o ochranu přírody, alternativní životní styl a udržitelnost. Patří ke generaci, která již byla v tomto duchu vychovávána, a je přední propagátorkou hnutí zero waste v Německu.

Lidé si dnes začínají více všímat toho, jak žili naši předkové. Jejich úspěchy i potíže totiž mohou do značné míry ovlivnit i náš osud. Některá vaše trápení a starosti mají své kořeny v dobách, kdy jste se ještě nenarodili. Tato kniha se zaměřuje právě na ně může proto nabídnout mnohem víc než obyčejný rodokmen sestavený z údajů na matrikách. Pomůže vám, abyste sami prozkoumali osudy svých předků a především vyhledali oblasti, které mohou ovlivňovat vaše životy. Mgr. Lenka Šnajdrová vystudovala jednooborovou psychologii na FF MU v Brně. Poté pracovala jako klinická psycholožka a psychoterapeutka v nemocničních ambulancích. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v analytické psychologii. V současné době je na rodičovské dovolené. V Portále vyšla její kniha Psychoterapie našich prababiček (2018).

Americký katolický kněz Larry Richards, autor úspěšné knihy Buď mužem!, zaujme svým svérázným stylem psaní o duchovních tématech. V něm dominuje strhující síla jeho zanícení, chlapská ráznost, kategoričnost, a přitom velká upřímnost a autenticita. Hlavním tématem knihy je rozhodnutí být svatým, tedy naplnit poslání, ke kterému je povolán každý člověk. Pro Richardse nejde o něco vzdáleného, nedostupného, exkluzivního spíš si ne každý uvědomuje, že v životě nejde o nic menšího. Larry Richards je americký katolický kněz, autor řady spirituálních knih, vyhledávaný kazatel a duchovní doprovázející. V Portále vyšla jeho knihy Buď mužem! (2017).

Většina odborníků v oblasti poruch osobnosti se shoduje, že prognózu léčby těchto pacientů ovlivňuje především včasná a citlivá diagnostika. Ta řídí následnou volbu vhodných terapeutických postupů. Nejen profesionálům v oblasti duševního zdraví, ale i studentům příslušných oborů předkládáme publikaci, která nabízí cestu k porozumění poruchám osobnosti z pohledu nejnovějších poznatků na poli evidence-based diagnostických systémů. V tomto kontextu teoreticky i prakticky představujeme alternativní model DSM-5 pro poruchy osobnosti a poukazujeme na jeho provázanost s modelem osobnostní psychopatologie O. F. Kernberga i modelem pro poruchy osobnosti v nadcházejícím MKN-11. Naší prioritou je nalezení člověka, jenž se skrývá za symptomatickým doprovodem. Zvýšenou pozornost proto věnujeme vymezení normálního a abnormálního osobnostního fungování pro porozumění diagnostickým souvislostem mezi poruchami osobnosti, poruchami závislostními a poruchami příjmu potravy. Mgr. Bc. Karel D. Riegel, Ph.D., pracuje v oblasti poruch osobnosti a závislostních poruch jako psycholog, TFP terapeut, výzkumník a vysokoškolský pedagog. Doc. MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc., EMPH, působí v oblasti závislostních poruch jako psychiatr, psychoterapeut, vysokoškolský pedagog a lékařský ředitel sdružení SANANIM. MUDr. Ondřej Pěč, Ph.D., působí jako psychiatr, psychoanalytik, skupinový analytik a vysokoškolský pedagog. Je ředitelem Psychoterapeutické a psychosomatické kliniky ESET.

Dílo ze sklonku autorovy kariéry patří ke knihám, v nichž autor rekapituluje a shrnuje. Dává prostor tomu, aby završil své celoživotní názory. Na mnoha místech opakuje, co již dříve napsal, a zároveň jako by se zde pokusil shromáždit co nejvíce definicí toho, co zkoumá. Zkrátka tak nepřijdou pojmy jako komplex méněcennosti, touha po moci, pořadí mezi sourozenci, pocit sounáležitosti či rozmazlování. Titulní pojem, smysl života, Adler chápe ve dvojím smyslu: Subjektivně se jedná o smysl, který člověk spatřuje ve svém životě, objektivně pak o to, co souvisí s reálnou schopností spolužití s druhými lidmi. Člověk, jemuž chybí tento objektivní smysl, je podle Adlera neurotický, psychotický, perverzní, závislý nebo kriminální. Kniha z roku 1933 bývá považována za poslední velký Adlerův spis. Alfred Adler (1870-1937) se narodil na vídeňském předměstí do rodiny židovského obchodníka. Stal se lékařem a po počátečním příklonu k psychoanalýze se s Freudem rozešel a založil vlastní školu individuální psychologie. Nejvíce proslul svým pojednáním o souvislosti mezi pocitem méněcennosti a pudem k moci, které bylo částečně ovlivněno tím, že trpěl tělesným postižením. Byl autorem více než 300 knih a statí na téma lidských vztahů, výchovy či psychoterapie. Zemřel ve skotském Aberdeenu. Bývá považován za předchůdce soudobé humanistické psychologie.

Tma dokáže zklidňovat, je laskavá, konejšivá a zároveň dokáže jít až na dřeň našich nejniternějších emocí. Proč ji nepřijmout jako zásadní součást našich životů? Norská novinářka Sigri Sandberg se vypravila na pětidenní pobyt v polární noci na norských horách. Ve své knize píše o tom, proč je pobývání v temnotě prospěšné, proč bychom si měli tmy vážit a prožívat ji, přestože se jí instinktivně obáváme, a obecně se zabývá úvahami o významu tmy v dnešní době projasněné umělým světlem. Proč v nás samota v polární noci na horách vzbuzuje strach? Ztratili jsme instinktivní respekt k přírodě? Jak nás ohrožuje světelný smog, aniž bychom si to uvědomovali? Jak inspiruje tma umělce? Co vyvolává pobyt ve tmě v našem těle? Nepotřebují občas nakonec samotu a tmu všichni, aby se vyhnuli stádnosti? Zajímavý, neotřelý text na pomezí beletrie a literatury faktu využívá i úryvky z deníků a dopisů Christiane Ritterové, rodačky z Karlových Varů (1897-2000), která před druhou světovou válkou strávila s manželem, lovcem arktické zvěře, rok na Špicberkách.

Kniha známého kněze a vychovatele delikventní mládeže přibližuje mimořádné důležité téma odpuštění, které je nejkrásnější cestou ke svobodě. Gilbert skrze svou bohatou zkušenost s lidmi z okraje společnosti, zločinci či vězni nijak nebagatelizuje zlo a příkoří, která se lidem dějí. Přesto potvrzuje, že jen cesta odpuštění vede k vnitřní vyrovnanosti, pokoji a radosti. Právě křesťané jsou pro něj ti, kteří mají ve společnosti neustále realizovat obtížný pokyn odpouštět, a to i tam, kde je to zdánlivě nemožné. Gilbert ukazuje, kde hledat zdroj síly k odpuštění, jak odpouštět v rodině, ve vztazích, jaké nástroje nabízí ve svátostech církev. Jak píše: Kristus nikdy neřekl svým katům: Odpouštím vám, ale: Otče, odpusť jim. Jen tak je totiž možné najít sílu k odpuštění. Nejde totiž o skutek naší vůle, je to akt lásky, který nám může vdechnout jen sám Bůh. Guy Gilbert je francouzský kněz, v Portále vyšla celá řada jeho úspěšných knih, naposledy např. Rodina, Čas žít nebo Víra.