Portál strana 26 z 212

Mezigenerační vztahy, tajemství v rodině, syndrom výročí, přenos traumatu to vše jsou způsoby, jimiž do našich životů zasahují nevyřešené konflikty a traumata našich předků. Toto působení je často nevědomé a proto se jen těžko dobíráme poznání, že to, s čím ve svých životech zápolíme, se táhne naší rodinou po generace. Přerušit bludný kruh v rodině může pomoci terapie využívající metody sociogenogramu, ve kterém jedinec zmapuje linii potíží napříč generacemi. Anne Ancelin Schützenberger byla významná francouzská psycholožka a psychoterapeutka. Studovala u Jacoba Morena, spolupracovala s C. Rogersem, M. Meadovou, G. Batesonem a Paulem Watzlawickem. Psychoterapeutický výcvik absolvovala u Roberta Gessaina a Françoise Dolto.

Uvažujete někdy nad tím, jaký je hlubší smysl pobytů v přírodě v extrémních podmínkách, za nízkých teplot a jen s nejnutnějším vybavením? Podle norského pokořitele obou zemských pólů je jednou z odpovědí tzv. vnitřní rekalibrace. Erling Kagge ve své nové knize shrnuje zkušenosti z těchto expedicí, které ho dovedly až na samou hranici lidských možností, a popisuje, jak jej přežití v náročných situacích dovedlo ke změně pohledu na život a větší vnitřní vyrovnanosti. Je potřeba neustále si rozšiřovat obzory, naučit se chápat pozitivní aspekt samoty, Důležitý je i konstruktivní přístup ke štěstí, pokud nám zkříží cestu. Autor rozebírá své vnitřní stavy, zabývá se vlivem osamělosti během pobytu v přírodě na lidskou mysl a odkazuje na zkušenosti jiných norských objevitelů a myslitelů. Výsledkem by mělo být resetování vnitřního kompasu a nalezení vnitřního klidu, přestože si slovy Kaggeho odvahu s sebou nenosíme v termosce. Erling Kagge je norský cestovatel, nakladatel, sběratel umění a otec tří dcer. Jeho knihy byly přeloženy již do 38 jazyků. Stěžejním tématem jeho prací jsou úvahy o vnitřním klidu, který se často dá nalézt při pobytu v přírodě.

Co si počít, když tatínek přestal mluvit a v poslední době se zdržuje převážně v dílně nebo v zahradním domku? A jak přesvědčit pětatřicetileté dítě, aby se už konečně poohlédlo po vlastním bydlení? Okamžik, kdy děti dospějí, osamostatní se a opustí domov a rodiče, patří v životě k těm přelomovým. Otec a matka zůstanou náhle sami a musí prostor, který až dosud věnovali výchově potomků, znovu zaplnit, což vždy není úplně jednoduché a je to spojeno s mnoha výzvami. Kniha známé německé psycholožky otvírá témata, která se v souvislosti s touto situací objevují, a nabízí konstruktivní řešení, ať už se jedná o samotný proces oddělení od rodičů, nezdravou závislost, očekávání, že nám děti něco dluží, bolestivé pouštění, či specifika mužského způsobu truchlení. Důležitou součástí jsou i tipy na obnovu zanedbaného manželství, návrhy jednání v situacích, kdy se dospělým dětem nechce hnízdo opustit, a možnosti nových, zdravějších vztahů. Adelheid Müller-Lissner je německá pedagožka, psycholožka a novinářka. Napsala větší počet knih o různých aspektech vztahu rodičů a dětí.

Vysvětlovat svému dítěti, že má autismus, může být hodně složité. Má to vůbec vědět? Jak mu to nejlépe vysvětlit? Mám to říci i dalším lidem? Raelene Dundon má osobní i profesní zkušenost s dětmi s autismem a ve své knize nabízí velmi praktické tipy, jak s dítětem i s ostatními mluvit o jeho diagnóze. Vyvrací různé mýty, které se s autismem spojují, dává užitečné rady a dělí se také o svůj příběh matky dvou dětí s PAS. Raelene Dundon má dvě děti s poruchou autistického spektra a je psycholožka specializující se na dětský autismus.

Znáte odpověď, ale neodpovíte, tančíte rádi, ale nejdete si zatančit Ať už je za tím strach z výsměchu nebo hlubší pochyby o sobě, nesmělost či stydlivost je jako krunýř, který člověku brání ve svobodném pohybu. A je mnohem častější, než by se na první pohled mohlo zdát. V návaznosti na vězeňskou studii Philip Zimbardo zkoumal do hloubky téma nesmělosti a sám říká, že je to pro něj nejdůležitější věc, jakou kdy udělal. Díky autorovým poznatkům z výzkumu i jeho praktickým doporučením se může čtenář naučit vlastní nesmělost poznat, pochopit a překonat. Philip G. Zimbardo je americký sociální psycholog, autor známého vězeňského experimentu. V Portále vyšel rozhovor s ním Philip Zimbardo: Paměti psychologa.

Mít občas špatné svědomí je v pořádku, protože je důkazem, naší zodpovědnosti, ať už v jakékoli oblasti. Tato kniha se primárně zaměřuje na zodpovědnost ve vztazích, v nichž jsme na sebe někdy přísní až příliš. Když si uvědomíme, že máme na své svědomí nereálné nebo přehnané požadavky, můžeme získat spoustu energie, kterou lze využít v jiných oblastech života. Tato publikace vám ukáže, jak to provést: jak změnit příliš přísné principy vlastního života, jak se zbavit viny, jež náleží druhým, jak se spřátelit s vlastním strachem. Na konci každé kapitoly se nacházejí cvičení pro práci s vlastním svědomím, shrnutí a na konci knihy i test, který měří váš sklon si něco vyčítat. Ilse Sand je dánská psychoterapeutka, která se systematicky věnuje problematice vysoké citlivosti. Původní profesí je farářkou Dánské národní církve, od roku 2006 provozuje vlastní psychoterapeutickou praxi, kterou doplňuje supervizí a přednáškami. V Portále vyšly její knihy Přecitlivělost není slabost a Citlivý pomocník.

Psychická odolnost patří k důležitým dovednostem pro život. Jak ji posílit? Z čeho vlastně vychází? Jak dosáhnout toho, aby dítě neupadlo do naučené bezmocnosti, ale aby se naopak stavělo k různým obtížím čelem a dokázalo si s nimi tvořivě poradit? Kniha zkušených autorů vysvětluje, co to psychická odolnost je, jak vzniká, co ji může ohrožovat. Klade velký důraz na socializační vliv vrstevníků v různých skupinách. Poskytuje řadu praktických podnětů, z nich mohou pedagogové mateřských škol čerpat. Autoři knihu napsali velmi srozumitelně, text doplnili různými schématy a výčty, jež čtenáři pomohou orientovat se v daném tématu. Maike Rönnau-Böse spolu s Klausem Fröhlichem-Gildhoffem napsali řadu knih na téma psychické odolnosti.

Nové příběhy pro duši známého salesiána Bruna Ferrera opět dodají sílu a naději, zahřejí srdce, poradí, posílí, vyvolají úsměv nebo nabídnou výchozí bod pro meditaci. Bruno Ferrero je italský salesián a autor mnoha populárních příběhů pro duši.

Fastfood, speed dating, power naps, krátká terapie všechny tato moderní výrazy naznačují, jaký je duch doby. Existuje už i aplikace na zrychlování čtení. Poskytuje však toto kvantitativní zrychlování, neustálá sebeoptimalizace, i vyšší kvalitu zážitku? Současnost nás nutí neustále se vyrovnávat s novými trendy a změnami a přizpůsobovat se jim. Klíčovým pojmem je tekutá modernita, i čas je vnímán jako neustále se přelévající substance a nejhorší, co se nám může přihodit, je nehybnost. Jak z toho ven? Svend Brinkmann pojal svou nejznámější knihu jako antipříručku osobního rozvoje, v níž nabízí sedm kroků, jak se bránit tekutosti života a zakořenit ve své existenci. Doporučuje například negativní vizualizaci (oproti obvyklé pozitivní), těšit se ze svých omezení (oproti bezbřehému využívání možností, ovládat a potlačovat své emoce (ne je neomezeně projevovat) či uvažovat o smrtelnosti a těšit se z daru života (oproti dnes běžné tabuizaci smrti). Řešení často přebírá z myšlenek stoických filozofů. Jeho průvodce v sedmi krocích se tak pokouší zpochybnit některé etablované pravdy o pozitivním myšlení a rozvoji. Svend Brinkmann je profesorem psychologie na Katedře psychologie a komunikace v dánském Aalborgu. Zabývá se zejména filozofickými, morálními, etickými a kulturně kritickými tématy, o nichž napsal téměř dvacet knih. V Portále vyšla jeho kniha Umění uměřenosti.

Skupinová a individuální psychoterapie jsou rovnocennými metodami, mají stejnou účinnost, každý z obou přístupů k terapeutické práci má však své zásady a je vhodný pro jiný typ klientů. Každý z přístupů může mít také vliv na jiné proměnné a většinou má odlišné výsledky. Irvin D. Yalom, mezinárodně uznávaný dynamicky orientovaný psychoterapeut a psychiatr s dlouholetou praxí a zároveň světoznámý spisovatel, v této knize spojuje obojí. Velmi podrobně popisuje způsoby práce se skupinou i úskalí, která taková práce má, její omezení i účinné faktory. Vychází nejen ze svých dlouholetých zkušeností a zkušeností svých kolegů, ale také z výzkumů. Teoretická pojednání často prokládá kazuistikami, které činí text čtivějším, a problém vysvětluje na konkrétních případech z praxe. Teorie a praxe skupinové psychoterapie je základní učebnicí a příručkou pro všechny terapeuty a poradce pracující se skupinou, bez ohledu na to, jaký terapeutický směr zastávají. Irvin D. Yalom je emeritním profesorem psychiatrie na Stanfordově univerzitě. V Portále vyšly jeho knihy Lži na pohovce, Existenciální psychoterapie, Když Nietzsche plakal, Máma a smysl života, Chvála psychoterapie, Hovory k sobě a další.

Sebevražda je bezpochyby tabuizovaným tématem. Žádný jiný způsob úmrtí nevyvolává tolik pocitů studu, lítosti a nepochopení. Kolem sebevražd proto dodnes panuje mnoho mýtů. Autor, uznávaný odborník na sebevraždy, se snaží na tyto mýty podívat z pohledu vědy. Jedná se o devět přesvědčení typu O sebevraždě je lepší nemluvit, Někdo, kdo myslí na sebevraždu, chce zemřít, Média mají vliv na počet sebevražd ve společnosti, Antidepresiva riziko sebevraždy zvyšují, Umělci jsou k sebevraždě náchylnější, Ženy o sebevraždě častěji mluví, muži na ni častěji umírají, Víc lidí se zabíjí v době svátků. Některé z těchto výroků jsou skutečně vyvráceny jako mýty, zatímco u jiných se dozvíme, že věda na ně nedává definitivní odpověď. Kniha je určena pro všechny, kdo chtějí více pochopit jedince, již se chtějí zabít, i pro odborníky, kteří chtějí o tomto tématu vhodně komunikovat se svými klienty.

Dnešní výchova je v mnohém jiná, než tomu bylo dřív. O děti pečujeme, jako by šlo o vzácné cizokrajné květiny, kolem kterých je třeba postavit skleník a neustále je chránit, hlídat a se vším jim pomáhat. To se ovšem moc neslučuje s cílem výchovy, jímž by měl být jedinec samostatný, zodpovědný a přiměřeně odolný. Kniha je průvodcem pro rodiče, kteří chtějí, aby se jejich dítě po vylétnutí z hnízda nezhroutilo, ale pevně stálo na vlastních nohách. Pavla Koucká je psycholožka. Pracuje v azylovém domě pro matky s dětmi a ve své soukromé praxi. V Portálu vyšly její knihy Výchova láskou, Zdravý rozum ve výchově a Uvolněné rodičovství.

Pracovní sešit je určen především pro malé předškoláky, ale je možné ho využít i pro odlehčení výuky v první třídě. Souborem zábavných úkolů provází děti pohádkové postavy, díky kterým je bude plnění úkolů opravdu bavit. Najdou zde něžnou vílu, krásnou princeznu, veselého vodníka, umouněného čerta, nosatou čarodějnici a zapomětlivého loupežníka. Nenásilnou a hravou formou si děti procvičí nejen jemnou motoriku, která je pro vstup do první třídy velmi důležitá, ale také jednoduché počítání, posílí koncentraci, budou rozvíjet svou představivost, orientaci, a především pocítí radost při společné práci.

Kniha vypráví o jednom učiteli, jehož životní cesta se propojila s jednou školkou. Vtipnou a poutavou formou představuje na ploše jednoho školního roku každodenní život ve školce, jak ho zná jen málokdo. Budeme svědky situací ryze veselých až groteskních, někdy smutných, někdy poučných. Prožijeme s dětmi všechny důležité okamžiky roku, budeme vnímat jejich starosti, radosti, obavy a přání. Autor se navíc v každé kapitole dostane pod povrch popsaných událostí a nastíní základní premisy předškolního vzdělávání s příklady dobré praxe, s příklady velmi špatné praxe, a především všechno zahalí do hávu reality. To, co čtenář bude číst, bude totiž právě realita, žádné hypotetické historky, ale reálné zážitky reálných dětí a reálných dospělých. Nechme se unést nekončícím vírem energie proudící z předškolních dětí a užijme si spolu všechna dobrodružství. Mgr. Ondřej Koželuh vystudoval bakalářský obor Předškolní a mimoškolní pedagogika, následně navazující magisterský obor AJ/Dě pro 2.st. ZŠ, oboje v Plzni. V mateřské škole učil pět let, pravidelně spolupracuji se třemi univerzitami (ZČU, JČU, UK) na různých projektech.

Psychodiagnostika je základním pracovním nástrojem psychologů v mnoha oblastech praxe i výzkumu. Stále roste zvláště význam psychodiagnostiky dětí a dospívajících, mj. v souvislosti s individualizací přístupu ve vzdělávání a s integrací postižených dětí do běžných škol. Publikace navazuje na knihu prof. M. Svobody Psychologická diagnostika dospělých a pokrývá metody diagnostiky dětí, specifické zejména vývojovým rozměrem sledovaných jevů. Kniha uvádí stručně metodologická východiska diagnostiky, zásady formulace nálezů (s příklady), ale především představuje jednotlivé klinické a testovací metody v dětské psychodiagnostice. Ve speciální části probírá širokou škálu oblastí aplikace dětské diagnostiky podle situací, poruch a postižení a uvádí pro ně specifická diagnostika doporučení. Prof. PhDr. Mojmír Svoboda, CSc., je profesorem klinické psychologie a vedoucím Psychologického ústavu FF MU v Brně, kde přednáší psychodiagnostiku, psychoterapii a jiné klinickopsychologické disciplíny. Je spoluautorem publikace Psychodiagnostika dětí a dospívajících a autorem knihy Psychologická diagnostika dospělých. PhDr. Dana Krejčířová přednáší klinickou psychologii na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnicví a klinicky pracuje ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Je spoluautorkou publikace Psychodiagnostika dětí a dospívajících.

Vojta s Klárkou jsou opět tu a tentokrát se společně vydávají na cestu 20. stoletím. Jak se tlučou špačci, jak dopadne setkání s německým vojákem nebo s partyzány? Mohou přijet v tanku kamarádi? Jak to vypadalo ve škole za normalizace, co to byl prvomájový průvod a proč nám kdysi nenosil dárky Ježíšek? Vojtova prababička je sice stará a možná trochu popletená, zažila ale věci, které si Vojta s Klárkou ani neumí představit. Vydejte se s Vojtou, Klárkou, babičkou a jejím deníkem na dobrodružnou výpravu naší nejbližší historií. Kniha kombinuje čtení s luštěním. Každá kapitola je ukončena logickým, matematickým, jazykovým, postřehovým či jiným úkolem, který čtenáře odkáže na pokračování v příběhu. Na některých místech se čtenáři mohou samostatně rozhodnout, jak by podle nich měl příběh dál pokračovat. Jde tedy o knihu v pravém slova smyslu interaktivní. Děti si bystří hlavu i vlastní úsudek a navíc se nenásilnou formou dozvídají informace z nedaleké minulosti. Kniha je určena především pro děti od 9–13 let. Renata Šindelářová je spisovatelka, redaktorka a lektorka. V Portále vyšly její úspěšné gamebooky Ztraceni v rudolfínské Praze a Tajemství pokladu svatého Václava.