Portál strana 25 z 212

Třetí díl pracovních listů, které pomáhají dětem při problémech se čtením, svým pojetím navazuje na dva předcházející díly. Je to zábavná čítanka, s níž může dítě pracovat doma i ve škole. Je zaměřena na zvládnutí plynulého čtení, syntézy a analýzy slabik se souhláskovými shluky a slov, které tyto slabiky obsahují. Děti se učí tvořivým způsobem, vychází se z dovedností, které už zvládly. Cíleně jsou využívány prvky tvořivé dramatiky, obrazné představivosti, globálního myšlení apod., tedy aktivity, které zapojují do procesu učení pravou hemisféru. Druhá část je více zaměřena na rozvíjení aktivit levé hemisféry (rytmizace, hádanky, doplňovačky). Pracovní listy jsou vhodné pro individuální práci s dyslektickými dětmi, k výuce čtení ve specializovaných dyslektických třídách, zvláštních školách a také k nácviku čtení v domácím prostředí pod vedením rodičů, nejlépe ve spolupráci s vyučujícím.

Čtení slov s otevřenou slabikou Tyto pracovní listy jsou zábavnou čítankou, určenou dětem, které při běžné výuce čtení v první třídě nezvládly plynulé čtení otevřených slabik a slov z nich složených a které čtou bez porozumění. Pracovní listy jsou vhodné i pro individuální práci s dyslektickými dětmi integrovanými v běžných třídách základní školy, případně k výuce čtení ve specializovaných dyslektických třídách, zvláštních školách, a také k nácviku čtení v pedagogicko-psychologických poradnách, nebo v domácím prostředí pod vedením rodičů, s vyučujícím dítěte nebo se speciálním pedagogem.

Rozvoj sluchového vnímání, rozlišování hlásek, slabik a slov pro mateřské školy a první ročníky ZŠ Pracovní sešit s předlohami ke kopírování nabízí úkoly zaměřené na procvičování abecedy. Je určen zejména pro práci s dětmi v mateřských školách, ale také rodičům, kteří chtějí připravit své dítě na zahájení školní docházky nebo se mu věnovat v rámci domácí přípravy v 1. ročníku ZŠ. Děti si budou hrát se slovy - porovnávat je, vyhledávat shodná a rozdílná, rozpoznávat jednoslabičná a víceslabičná. Dále budou vybarvovat, vyprávět o předmětech a zvířátkách na obrázcích, procvičí si sluchové vnímání hlásek, orientaci na ploše a koordinaci pohybů ruky a oka, což jim usnadní vstup do školy i první krůčky v ní. Součástí každého úkolu je mnoho doplňujících cvičení zaměřených na rozvoj základních kompetencí. Renata Frančíková je ilustrátorka dětských knížek, publikuje v nakladatelstvích Axióma, Albatros, Delta Macek. Mgr. Eva Štanclová je ředitelka Mateřské školy v Hospozíně u Velvar. Pro své žáky vymýšlí pohádky, básničky a písničky vztahující se k jednotlivým výchovným celkům. Autorky již společně připravily pro nakladatelství Portál Šimonovy pracovní listy 13 (2009).

Kniha jako malá poetická hádanka. Cítíš vůni trávy? Kůru stromů? Jak chutnají borůvky? kdo že je to všude kolem? Koho vidíme, cítíme, slyšíme? Přece přírodu: vůni lesního ovoce, šum listí, sametovou trávu... Obrázková kniha o všech zvucích, vůních a pocitech, které vnímáme už od malička. A také o tom, jak můžeme přírodě pomoci, aby zůstala přesně taková, jaká je. Ilustrace ve formě koláže jsou jednoduché a jejich něžné barvy dělají ze čtení i vizuální zážitek. Písmo je zde navržené přímo knize na míru a vytvořil jej pod názvem Ucho typograf a designer Michal Tornyai. Kniha je určena pro děti od 1 roku.

Cyklický proces hledání použitelné, naplňující, moderní ženské identity nás provází po celý život. Slavná, stále znovu vydávaná kniha o této pouti, obohacená mnoha konkrétními příběhy, pracuje s jungovskými archetypy, mýty a sny. Zabývá se redefinováním ženské identity poté, co žena (hrdinka) prošla identifikací s mužskou stránkou své osobnosti a má potřebu integrovat obě své součásti do autentického celku. Cesta je rozdělena do několika fází: odmítnutí stereotypního ženství coby závislého, kontrolujícího a plného zuřivosti, ponoření do povědomé cesty hrdinky s pomocí mužských spojenců, jejímž cílem je získat nezávislost, úspěch, peníze, prestiž, moc a úspěch, období sucha následované sestupem do hlubin za hledáním temnější stránky ženství. Z toho vyplývá pochopení potřeby vyléčení nesouladu mezi matkou a dcerou, nové určení a ověření ženských dovedností a jejich integrace s mužskou stránkou z dřívější fáze cesty.

Pracovní sešit zaměřený na období jara a léta je rozdělený na dvanáct týdenních bloků s jednoduchými popisy činností. Veškeré aktivity jsou rozepsány na jednotlivé dny a autorka dbá na jejich vyváženost v kontextu celého týdne. Zabývá se prvotní motivací, následně komunitním kruhem, nabízí činnosti výtvarné, pohybové, hudební, v prostoru, u stolečku a nápady na pobyt venku. Ke každému týdnu jsou připojeny tři pracovní listy, které přímo navazují na určité činnosti a aktivity, které se v knize objevují. Sešit tedy může sloužit velmi dobře jako podklad pro každodenní přípravy začínajícím učitelkám. Těm zkušenějším pak přináší jednoduchý přehled činností, které si mohou následně skládat podle vlastního uvážení a vybírat si z pracovního sešitu pouze ty, které se jim líbí. Jde o první díl série tří pracovních sešitů cílených vždy na jednu část roku. Na sešit budou navazovat obdobně koncipované další dva díly zaměřené na aktivity podzimní a zimní. Marcela Kotová pracuje jako učitelka mateřské školy. Ve své práci se snaží rozvíjet a pomáhat dětem i začínajícím učitelkám. Právě tato snaha ji přivedla k tvorbě knih pro děti i pedagogy. V Portále vyšla např. její Kniha pro začínající učitelky.

Vznik poruchy, průběh a možnosti jejího překonání. V současné době stoupá počet lidí, kteří trpí takzvanými ranými poruchami. Jednou z nich je i borderline čili hraniční porucha osobnosti. Odborníci očekávají, že v budoucnosti bude výskyt raných poruch ještě častější než dnes. V současnosti se odhaduje, že hraniční poruchu osobnosti vykazuje až 50% pacientů, kteří vyhledávají psychoterapeutickou pomoc. Zkušený německý terapeut Hans-Peter Röhr se ve své knize osobitým způsobem zabývá vznikem této poruchy, jejím průběhem a naznačuje možnosti jejího překonání, a to jak v terapii, tak svépomocí. Za východisko si autor zvolil v Čechách méně známý pohádkový příběh ze sbírky bratří Grimmů Jan ježek. Na hlavním protagonistovi příběhu, chlapci, který se narodil s lidským tělem a hlavou ježka, ukazuje kořeny, ze kterých hraniční porucha osobnosti vyrůstá. Pohádkový děj pak doprovází jeho úvahy o hlavních rysech života lidí s touto poruchou, ale také o cestách, které vedou k uzdravení. Dodatek knihy je věcným pojednáním o popisované poruše a konkrétních možnostech svépomoci a terapie. Kniha je určena pro psychology, psychoterapeuty, terapeuticky orientovaní psychiatři, kteří s touto poruchou přicházejí do kontaktu i pro lidi trpící hraniční poruchou osobnosti.

Revidované a doplněné vydání! Řada lidí v naší společnosti byla vychovávána k posuzování, soutěživosti, kladení požadavků a komunikaci s lidmi v termínech, co je správné a co špatné. Komunikace v tomto smyslu často vede k nedorozuměním a přerušení spojení. Nenásilná komunikace představuje nejen určitou metodu, ale ucelený pohled na svět. Je založena na naslouchání sobě i partnerovi a ochotě vnímat potřeby a pocity sebe samého i toho druhého. Tak napomáhá k řešení konfliktů a názorových rozdílů a rozvíjí vztahy založené na vzájemné úctě, vcítění a spolupráci. Knihu, která byla pro nové vydání důkladně revidována, ocení čtenáři se zájmem o témata efektivní komunikace, školitelé v oblasti komunikace, učitelé, vychovatelé a kdokoli, kdo kdy ve svých vztazích narazil na potíže a přeje si je transformovat. Marshall B. Rosenberg, Ph.D. byl americký psycholog a tvůrce konceptu nenásilné komunikace. Vyrůstal v neklidné detroitské čtvrti, kde si vypěstoval hluboký zájem o nové formy komunikace, které by poskytly alternativu násilí, s nímž se setkával. Jeho zájem ho dovedl až k doktorátu z klinické psychologie, který získal v roce 1961 na Univerzitě ve Wisconsinu, kde studoval pod vedením Carla R. Rogerse. Další životní zkušenosti a studium srovnávací religionistiky ho motivovaly k rozvíjení principu nenásilné komunikace. Desítky let pracoval jako instruktor a mediátor po celém světě. V Portále dále vyšly jeho knihy Co řeknete, změní váš svět, Nenásilná komunikace v praxi, Nenásilná komunikace a moc.

K čemu jsou nám pravidla? Aby nám tu bylo hezky. Kniha otvírá téma nastavování pravidel v mateřské škole. Existují dvě cesty, jak to udělat. Jedna je ta jednoduchá: sepíšeme pravidla a vy se jimi, děti, budete pěkně řídit. Obvykle takto stanovená pravidla nefungují. Ta druhá stojí více sil a práce, podílejí se na ní děti, ale můžeme se radovat, že je děti dodržují, a dokonce si jejich dodržování vzájemně připomínají. Taková pravidla pak platí pro všechny, pro malé i velké. Abychom byli úspěšní, potřebujeme, aby pravidla byla smysluplná a také aby z nich bylo jasné, co kdo u nás ve třídě potřebuje a co kdo od ostatních očekává. I to, že nejsou pravidla jako pravidla. O tom, že se nepřechází na červenou, nikdo nepochybuje, ale jak to u nás bude třeba s uklízením hraček? Nepřijdou děti náhodou (a s naší pomocí) na to, jak to udělat, aby to ve třídě bylo všem příjemné a abychom se tam v nepořádku neztratili? Autorka přibližuje téma na četných příkladech z praxe mateřských škol. Mgr. Eva Svobodová vyučuje na PF JČU v Českých Budějovicích obor učitelství pro MŠ. Je spoluautorkou knih Vzdávání v mateřské škole, Metody dramatické výchovy v MŠ, Do školky za zvířátky a Osobnost předškolního pedagoga.

V knize z roku 1956 byla poprvé formulována slavná teorie kognitivní disonance (stav mysli vzniklý rozporem mezi dvěma poznáními či postoji). Vědci se infiltrovali do skupiny, která věřila v nadcházející apokalypsu a svou záchranu prostřednictvím UFO. Když ke konci světa nedošlo, skupina si to vysvětlila tím, že právě díky jejímu působení se bůh země rozhodl naši planetu zachránit. Festinger dochází k závěru, že aby člověk začal ještě silněji věřit nějaké teorii i poté, co se nesplnilo jeho očekávání, musí být splněno několik podmínek například v minulosti musel své víře hodně obětovat a musí mít silnou sociální podporu. Tím dochází k odstranění kognitivní disonance (vnitřního rozporu), takže jakýkoli důkaz svědčící proti zastávané teorii je vysvětlen tak, aby teorii nevadil, nebo ji dokonce podpořil. Kromě své vědecké hodnoty je kniha, kterou lze číst jako román, zajímavým příběhem malé skupiny lidí, jež spojovalo bizarní, ale fascinující přesvědčení. Leon Festinger (19191989) byl americký sociální psycholog, který proslul především svou teorií kognitivní disonance. Velmi se zasloužil o rozvoj experimentů v rámci sociální psychologie. Byl pátým nejcitovanějším psychologem 20. století. Henry Riecken a Stanley Schachter byli Festingerovými spolupracovníky, přičemž Schachter se stal známým díky dvoufaktorové teorii emocí.

V labyrintu života se občas stává, že se nám nedaří najít cestu ven. Jak objevit zakutálené Ariadnino klubko a vyjít z přítmí znovu na světlo, abychom nepropadli naučené bezmoci a neztratili radost ze života? Kniha známé německé psychoterapeutky ukazuje, že každá změna vychází z nás a že je možné se posunout o úroveň výš, kde najdeme odstup a ztracený klid. Nabízí způsob, jak najít východisko ze situací, které nás zasáhnou a jež nemůžeme sami ovlivnit, jako je náhlé úmrtí blízké osoby, rozchod nebo nečekaná výpověď, a popisuje různé vhodné postupy: oživení emoční inteligence, přijetí odpovědnosti za sebe sama, schopnost rozeznat vhodný okamžik či cvičení v odolnosti. Bärbel Wardetzki je zkušená německá psychoterapeutka a autorka několika bestsellerů na téma poruchy příjmu potravy, zvyšování sebevědomí a obrany proti verbálním útokům.

V letech 19381939 byl psycholog Bruno Bettelheim uvězněn v koncentračních táborech v Dachau a Buchenwald. Aby přežil a zachoval si lidskost, začal analyzovat chování vězňů a dozorců, které popisuje až s mrazivou věcností. Lidé nejsou mravenci, aby se vždy ochotně podřídili systému. Extrémní podmínky v nacistických lágrech, cíleně vytvářené technologicky přesnými postupy, však mohou člověka přimět, aby se v zájmu přežití své lidskosti zřekl. Jen menšině podařilo zachovat si integritu, a než aby se jí vzdali, dobrovolně se vydali vstříc smrti. Nechybí zde ani analýza předválečného Německa a možné odpovědi na často kladenou otázku: Jak se mohl velký kulturní národ podvolit tak zrůdné ideologii? Díky této detailní analýze života v koncentračním táboře a tlaku totálního státu můžeme lépe pochopit, jak člověk v takové extrémní situaci reaguje, co jej dokáže připravit o autonomii a integritu a vést k jeho depersonalizaci a ztrátě identity. Bruno Bettelheim byl rakousko-americký psycholog a psychoanalytik. Zabýval se zejména problematikou dětské psychologie. Za druhé světové války byl jakožto Žid vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Po válce přesídlil do USA a stal se profesorem psychologie a psychiatrie na Chicagské univerzitě. V Portálu vyšla jeho kniha Za tajemstvím pohádek (2017).

Mezigenerační vztahy, tajemství v rodině, syndrom výročí, přenos traumatu to vše jsou způsoby, jimiž do našich životů zasahují nevyřešené konflikty a traumata našich předků. Toto působení je často nevědomé a proto se jen těžko dobíráme poznání, že to, s čím ve svých životech zápolíme, se táhne naší rodinou po generace. Přerušit bludný kruh v rodině může pomoci terapie využívající metody sociogenogramu, ve kterém jedinec zmapuje linii potíží napříč generacemi. Anne Ancelin Schützenberger byla významná francouzská psycholožka a psychoterapeutka. Studovala u Jacoba Morena, spolupracovala s C. Rogersem, M. Meadovou, G. Batesonem a Paulem Watzlawickem. Psychoterapeutický výcvik absolvovala u Roberta Gessaina a Françoise Dolto.

Uvažujete někdy nad tím, jaký je hlubší smysl pobytů v přírodě v extrémních podmínkách, za nízkých teplot a jen s nejnutnějším vybavením? Podle norského pokořitele obou zemských pólů je jednou z odpovědí tzv. vnitřní rekalibrace. Erling Kagge ve své nové knize shrnuje zkušenosti z těchto expedicí, které ho dovedly až na samou hranici lidských možností, a popisuje, jak jej přežití v náročných situacích dovedlo ke změně pohledu na život a větší vnitřní vyrovnanosti. Je potřeba neustále si rozšiřovat obzory, naučit se chápat pozitivní aspekt samoty, Důležitý je i konstruktivní přístup ke štěstí, pokud nám zkříží cestu. Autor rozebírá své vnitřní stavy, zabývá se vlivem osamělosti během pobytu v přírodě na lidskou mysl a odkazuje na zkušenosti jiných norských objevitelů a myslitelů. Výsledkem by mělo být resetování vnitřního kompasu a nalezení vnitřního klidu, přestože si slovy Kaggeho odvahu s sebou nenosíme v termosce. Erling Kagge je norský cestovatel, nakladatel, sběratel umění a otec tří dcer. Jeho knihy byly přeloženy již do 38 jazyků. Stěžejním tématem jeho prací jsou úvahy o vnitřním klidu, který se často dá nalézt při pobytu v přírodě.

Co si počít, když tatínek přestal mluvit a v poslední době se zdržuje převážně v dílně nebo v zahradním domku? A jak přesvědčit pětatřicetileté dítě, aby se už konečně poohlédlo po vlastním bydlení? Okamžik, kdy děti dospějí, osamostatní se a opustí domov a rodiče, patří v životě k těm přelomovým. Otec a matka zůstanou náhle sami a musí prostor, který až dosud věnovali výchově potomků, znovu zaplnit, což vždy není úplně jednoduché a je to spojeno s mnoha výzvami. Kniha známé německé psycholožky otvírá témata, která se v souvislosti s touto situací objevují, a nabízí konstruktivní řešení, ať už se jedná o samotný proces oddělení od rodičů, nezdravou závislost, očekávání, že nám děti něco dluží, bolestivé pouštění, či specifika mužského způsobu truchlení. Důležitou součástí jsou i tipy na obnovu zanedbaného manželství, návrhy jednání v situacích, kdy se dospělým dětem nechce hnízdo opustit, a možnosti nových, zdravějších vztahů. Adelheid Müller-Lissner je německá pedagožka, psycholožka a novinářka. Napsala větší počet knih o různých aspektech vztahu rodičů a dětí.

Vysvětlovat svému dítěti, že má autismus, může být hodně složité. Má to vůbec vědět? Jak mu to nejlépe vysvětlit? Mám to říci i dalším lidem? Raelene Dundon má osobní i profesní zkušenost s dětmi s autismem a ve své knize nabízí velmi praktické tipy, jak s dítětem i s ostatními mluvit o jeho diagnóze. Vyvrací různé mýty, které se s autismem spojují, dává užitečné rady a dělí se také o svůj příběh matky dvou dětí s PAS. Raelene Dundon má dvě děti s poruchou autistického spektra a je psycholožka specializující se na dětský autismus.