Portál strana 24 z 212

Ve své době průkopnické, dnes již klasické dílo je srozumitelným průvodcem pro sebepoznání i psychoterapii z hlediska transpersonální psychologie, jež se zabývá změněnými stavy vědomí. Kniha obsahuje podrobný popis principů holotropního dýchání významného přínosu autora v rámci hlubinné psychologie a psychoterapie. Na základě holotropního dýchání, založeného na relaxaci a hyperventilaci organismu, se může jedinec dostat k prožitkům v období před narozením i prožitkům, které přesahují jeho osobní existenci (identifikace se zvířaty, předky, kolektivní vědomí, kosmické vědomí apod.), a využít je pro svůj osobnostní rozvoj. Grof se v knize oproti jiným svým dílům zaměřuje více na laické čtenáře a nabízí jim řadu příběhů a prožitků souvisejících se změněnými stavy vědomí. Stanislav Grof je psychiatr s více než padesátiletou zkušeností ve výzkumu změněných stavů vědomí. Svoji dráhu začal ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze, kde se zabýval psychedeliky. Po emigraci do USA působil v Marylandském psychiatrickém výzkumném centru a později na Univerzitě Johnse Hopkinse, ve slavném Esalenském institutu a na Kalifornském institut integrálních studií. Se svou ženou Christinou rozvinul metodu holotropního dýchání a stal se jednou z hlavních postav transpersonální psychologie. U nás obdržel cenu VIZE 97 manželů Dagmar a Václava Havlových, ale na druhou stranu i dva Bludné balvany od Českého klubu skeptiků Sisyfos.

Téměř tři desetiletí po knize Třinácté komnaty dětské duše, kterou mnozí považují za základní knihu o terapii hrou, přišla autorka s novou publikací. I ta se zaměřuje na vztah mezi terapeutem a dítětem či dospívajícím a představuje řadu tvořivých, expresivních a projektivních technik pro odhalení klientova vnitřního já. Stává se tak mapou ke skrytému pokladu, který ale nikdy nelze úplně odhalit, protože dítě se stále rozvíjí a mění a jeho hloubka je nezměrná. Pomocí této mapy se autorka snaží, aby děti navázaly kontakt s vlastními emocemi, zlepšily své vztahy s druhými lidmi, oživily své smysly a našly kontakt s vlastním tělem. I když je kniha psaná z pozice gestalt terapie, je vhodná pro všechny psychoterapeuty, psychology, sociální pracovníky, vychovatele a další odborníky, kteří pracují s dětmi a mládeží, pro rodiče, a dokonce i pro dospělé, kteří chtějí navázat kontakt se svým vnitřním dítětem. Spíše než o text, jejž je nutné číst od začátku do konce, se jedná o studnici různých pozorování, příkladů, podnětů a metodických doporučení. Violet Oaklander vystudovala klinickou psychologii, manželské a rodinné poradenství a speciální pedagogiku. Pracovala jako psycholožka a psychoterapeutka zaměřená na děti a dospívající. Vedla výcvikové semináře o svém přístupu, který kombinuje gestalt terapii s řadou expresivních technik. V Portále vyšly její slavné Třinácté komnaty dětské duše.

Kniha Bázeň a chvění si bere název z novozákonních epištol. Kierkegaard se snaží pochopit úzkost, jakou musel cítit Abraham, když ho Bůh vyzval, aby obětoval svého syna Izáka. Posledním stadiem před dosažením víry je podle autora stav nekonečné rezignace a odhodlání vzdát se všeho, co by člověk upřednostňoval před Bohem. Nemoc k smrti pojednává o zoufalství, které Kierkegaard z křesťanského pohledu označuje za hřích, i když psychologicky ho chápe. Název odkazuje na příběh vzkříšeného Lazara. Autor rozebírá různé podoby zoufalství, které se vztahují k tomu, jak člověk dokáže přijmout vlastní konečnost (fyzickou složku) či nekonečnost (duchovní složku). Oba spisy vznikly ve čtyřicátých letech 19. století a dodnes zůstávají významné jak v rámci autorova díla, tak v kontextu existencialistické filozofie a psychologie. Soren Kierkegaard (18131855) byl dánský filozof a předchůdce existencialismu, zabývající se etickými, teologickými a psychologickými tématy. Měl sklon k metaforickému, poetickému vyjadřování. Silně kritizoval pro jeho dobu typickou Hegelovu filozofii i formálnost tehdejší církve. Řada jeho prací se zaměřuje na konkrétní lidské prožívání a nutnost osobní volby v kontrastu k abstraktnímu myšlení. Pro víru v Boha nemá podle něj člověk žádný důkaz, a tak musí učinit skok do absurdna víra a pochybnost existují ruku v ruce. Kierkegaard je tak pokládán za zakladatele křesťanské a existenciální psychologie.

Ve své nové knize se Guy Gilbert zamýšlí nad fenoménem samoty. Ta pro něj není omezena jen na fyzickou nepřítomnost jiných lidí v nejbližším okolí. Mluví i o pocitu osamělosti uprostřed davu, o vyloučení ať už sociálním, nebo fyzickém, daném hendikepem , o samotě starých lidí, o samotě po rozvodu nebo smrti blízkého člověka, o samotě chudých, cizinců či sebevrahů. Nabízí ovšem i cesty ze samoty skrze službu druhým, odpuštění, pokoru, sílu modlitby, a v neposlední řadě se obrací i na prarodiče, často trpící pocitem samoty, a ukazuje jim jejich výjimečný úkol v rámci rodiny a společnosti. Poslední kapitola je věnována tématu samoty kněží. Guy Gilbert je známý francouzský kněz a vychovatel delikventní mládeže. V Portále vyšla celá řada jeho knih, naposled např. Štěstí, Čas žít, Rodina, Víra, Odpuštění, Srdcem k srdci aj.

Cyklický proces hledání použitelné, naplňující, moderní ženské identity nás provází po celý život. Slavná, stále znovu vydávaná kniha o této pouti, obohacená mnoha konkrétními příběhy, pracuje s jungovskými archetypy, mýty a sny. Zabývá se redefinováním ženské identity poté, co žena (hrdinka) prošla identifikací s mužskou stránkou své osobnosti a má potřebu integrovat obě své součásti do autentického celku. Cesta je rozdělena do několika fází: odmítnutí stereotypního ženství coby závislého, kontrolujícího a plného zuřivosti, ponoření do povědomé cesty hrdinky s pomocí mužských spojenců, jejímž cílem je získat nezávislost, úspěch, peníze, prestiž, moc a úspěch, období sucha následované sestupem do hlubin za hledáním temnější stránky ženství. Z toho vyplývá pochopení potřeby vyléčení nesouladu mezi matkou a dcerou, nové určení a ověření ženských dovedností a jejich integrace s mužskou stránkou z dřívější fáze cesty. Maureen Murdock je americká psycholožka, terapeutka a vysokoškolská profesorka. Napsala několik dalších knih na téma ženské identity.

Manažer koučem je učebnicí základů koučování pro manažery a vedoucí pracovníky tedy pro ty, kdo netouží koučovat na profesionální úrovni, ale chtějí se naučit používat koučovací techniky, nástroje a dovednosti, jež by jim pomohly při každodenním vedení lidí. V knize se dozvíte, proč je pro manažery užitečné umět koučovat, a také si ověříte, jestli máte pro koučování předpoklady. Dozvíte se, jak vést koučovací rozhovor, jak klást koučovací otázky, jak aktivně naslouchat. Naučíte se, jak za pomoci koučování nastavovat cíle, vytvářet akční plány, poskytovat zpětnou vazbu, vést hodnoticí a motivační rozhovory, řešit problémy či vést týmová setkání. Text je doplněný mnoha ukázkami z koučovacích rozhovorů a praktickými tipy pro využití daných technik. Mgr. Ing. Irma Bohoňková, PCC, je profesionální certifikovaný kouč a lektor manažerských a koučovacích dovedností. V knize vychází ze své více než patnáctileté praxe profesionálního kouče, z vedení stovek kurzů a výcviků koučovacích dovedností, ze svých zkušeností při koučování mnoha vedoucích pracovníků v řadě různých firem a organizací i ze svého vlastního působení na manažerských pozicích. Je autorkou knihy Sám sobě koučem (2010).

Jak klást správně otázky? Jak se vyhnout nedorozuměním a chybným závěrům? Jak nastavit v rozhovoru pozitivně hranice? Proč je důležité naslouchat s laskavostí i sobě? Jak poznat, kdy už naslouchání není řešením? Kniha se zaměřuje na schopnost efektivně, neagresivně a bez odsudku naslouchat sobě i druhým a využívat ji pro účinnou mezilidskou komunikaci. Je doplněná srozumitelnými příklady z praxe a nabízí čtenáři množství nástrojů, jak dokázat lépe porozumět druhým, i náměty k přemýšlení v závěru každé kapitoly. Annika Telléus je švédská odbornice v oblasti lidských zdrojů, která se specializuje na komunikaci, vedení a prezentační techniky. Opakovaně byla zvolena jednou ze sta nejlepších švédských lektorek a lektorů. Vystupuje také v oblíbeném programu švédské televize o mezilidských vztazích.

Když váš život vypadá perfektně, ale stále vám něco chybí Pokud vám jako malým říkali, že bolestivé emoce jsou známkou slabosti, nebo že pokud jste zranitelní, je to pro vás nebezpečné, možná jste si vytvořili život, který vypadá na první pohled perfektně. Působíte úspěšně, zapojujete se do veřejného dění, zdá se, že jste vždy ochotni pomáhat druhým. V čem je tedy problém? Jste plni sebekritičnosti a zahanbení, nedovolíte si dát najevo svůj strach, hněv, ztrátu nebo zármutek. Je vám jasné, že něco není v pořádku, ale nejste si jisti, co to je. Máte pocit, že jste v pasti a sami. Pokud je tomu tak, možná máte perfektně skrytou depresi. Tento průvodce pomůže rozpoznat perfekcionismus, identifikovat destruktivní myšlenkové scénáře, objevíte díky němu mocné strategie zvládání nepříjemných pocitů, a co je nejdůležitější, zjistíte, že když si řeknete o pomoc, nebude to známka slabosti, ale síly. Knihu uvítají terapeuti, lidé s perfekcionistickým zaměřením a lidé s depresí. Margaret Robinson Rutherford, Ph.D., je klinická psycholožka s více než pětadvacetiletou praxí. Pracuje s lidmi s depresí a se vztahovými problémy. Publikuje blog a podcasty s tematikou perfektně skryté deprese a má velmi sledovanou prezentaci na Facebooku, kde nabízí i konzultace.

Na začátku bylo znásilnění, incest, cizoložství, opuštění, zločin, potupná nemoc. Při prudkém vzplanutí pocitu zahanbení, strachu nebo viny nás však obestře ticho a zrodí se rodinné tajemství, kterým trpí jedna generace za druhou. Jak ukončit toto nevyřčené, přijmout ho a vystoupit z mlčení? Jak zabránit vzniku dalšího rodinného tajemství a zneškodnit ho dřív, než se zrodí? Autorka analyzuje mechanismus rodinných tajemství, jejich psychologické důsledky a zkoumá různé cesty k osvobození, včetně psychogenealogické terapie. Kniha bude cenná nejen pro ty, kteří nesou břímě mlčení, tak pro ty, kteří zoufale hledají pravdu. Naučme se odemknout dveře rodinnému tajemství, poznat ho, abychom ho mohli přijmout a překonat. Yvonne Poncet-Bonnissol je francouzská psychoterapeutka. V Portále vyšly její knihy Psychický nátlak v rodině a O matkách a dcerách.

Kdo vlastně jsem? Souvisí s mojí identitou to, jak mě vidí jiní lidé? Co mě dělá nezaměnitelným a takovým, jaký chci být? Ten, kdo má pocit, že žije v souladu se sebou, zakouší rovněž dobrý pocit vlastní hodnoty, který také vyzařuje navenek. Identita je ale něco živého a stále znovu se ustavuje. Autorka proto vysvětluje, v čem spočívá schopnost být sám sebou a co nás vlastně drží pohromadě jako svébytné osobnosti. K tomu si vypomáhá zejména Eriksonovou teorií psychosociálního vývoje a Jungovým pohledem na individuaci, ale také příklady z života konkrétních jedinců. Verena Kast vystudovala filozofii a psychologii, působí jako analytička ve švýcarském St. Gallenu a přednáší na Institutu C. G. Junga v Curychu. Je autorkou řady knižních titulů. V nakladatelství Portál vyšly její knihy Imaginace jako prostor setkání s nevědomím, Krize a tvořivý přístup k ní, Dynamika symbolů, Otcovédcery, matkysynové, Hněv a jeho smysl, Touha po druhém, Úzkost a její smysl, Sny, Truchlení, Závist, žárlivost a jejich smysl či Stín v nás.

Psychická odolnost je vlastnost, kterou v dnešním světě opravdu potřebujeme. Pomáhá nám vypořádat se s nesnázemi, které nás potkávají. Je mocnou zbraní, díky níž překonáme i ty největší výzvy svého života. A co je na ní nejlepší? To, že ji můžeme budovat, ať jsme jakéhokoli věku. Autorka představuje 12 základních dovedností, které potřebujeme k aktivaci své psychické odolnosti. V každé kapitole najdete kromě krátkého popisu dané schopnosti také různá cvičení, aktivity a samozřejmě též příklady ze života lidí, kteří procházeli něčím podobným jako vy. Každá dovednost v sobě pojí techniky známé z kognitivně-behaviorální terapie, pozitivní psychologie a intervence zaměřené na řešení. Knihu uvítají lidé se zájmem o téma psychické odolnosti a zvládání životních výzev. Stephanie Azri pracuje jako klinická sociální pracovnice. Má více než desetiletou zkušenost s budováním psychické odolnosti a rozpoznáváním časných depresivních příznaků a dalších psychických problémů u dětí a mladých lidí.

Pracovní listy jsou sestaveny z patnácti krátkých příběhů, které se odehrávají kolem jednoho zdánlivě obyčejného domu. Příběhy popisují život zajímavých nájemníků, kteří v něm žijí. Ke každému příběhu jsou připojeny tři pracovní listy s úkoly. Ty je hravou formou ještě doplňují a čtenáři si děj mohou prožít i jiným způsobem. Úkoly - pracovní listy k příběhům jsou pestré, jejich společným jmenovatelem je procvičování grafomotoriky, rozvoj zrakového a sluchového vnímání, orientace na ploše, rozvíjení slovní zásoby i dětské fantazie. Listy jsou určeny dětem v předškolním věku a čerstvým školákům. Ale využijí je i družinářky a rodiče při cestách a při společných chvilkách trávených s rodinou. Kateřina Markalousová je speciální pedagožka s mnohaletou praxí v běžné i speciální mateřské škole a ve škole základní. V Portále vyšla její kniha Špunti ve školce.

Vyjádření vlastních pocitů v konfliktních situacích bez toho, abychom ublížili ostatním, je velkou výzvou pro děti v mateřské i základní škole. Angelika Grubert proto sestavila tento soubor her pomáhající dětem konstruktivně se vypořádat se vztekem, strachem nebo neklidem. Díky této sbírce her mohou pedagogové, učitelé a rodiče poskytnout dětem nástroje pro kontrolu impulzů a podnětů, nástroje, které u dětí usnadňují řešení silných emocí. Prostřednictvím hry se děti učí ovládat neklid, tlumit svůj hněv a překonávat strach, učí se měnit strach a hněv v pohyb nebo pomáhají regulovat hladinu hluku ve skupině. Hry slouží ale i k objevování pocitů a pomáhají dětem konstruktivně zvládat silné emoce. Děti si své nové dovednosti vyzkouší a posilují své sociální kompetence. Kniha také obsahuje podněty k zamyšlení a uvedené hry v mnoha obměnách! Hry nevyžadují žádné nebo jen velmi málo dopředu připravených pomůcek a dají se lehce přizpůsobovat věkové skupině dětí od 4 do 10 let. Angelika Grubert, kvalifikovaná sociální pedagožka, pracuje od roku 2004 na volné noze jako systémová konzultantka, supervizorka a koučka pro vzdělávací instituce.

Sny nás nemusejí jen bavit, děsit či jako bezvládné bytosti vést do míst, kde nad sebou nemáme kontrolu. Využít jejich hlubší potenciál pro osobní růst, vyšší sebevědomí a snazší řešení tvůrčích problémů nám pomůže lucidní snění. Stephen LaBerge se bdělým (lucidním) sněním zabývá a shrnuje deset let výzkumů v Centru pro výzkum spánku na Stanfordově univerzitě. Dokazuje, že vědomé a svobodné jednání ve snu je skutečně možné. Mnoho psychologů dnes vyzdvihuje vědu lucidního snění jako nejvýznamnější pokrok ve výzkumu snů od dob Sigmunda Freuda, jenž považoval sen za královskou cestu do nevědomé mysli. Kniha nabízí nejen inspiraci, ale i rady a techniky, jak se stát lucidním snícím a jak tento stav prakticky využít. Stephen LaBerge je americký psychofyziolog, specializuje se na zkoumání a využití lucidního snění. Výzkum prováděl na Stanfordu. Založil a vede Lucidity Institute a kurzy lucidního snění pro veřejnost.

Cvičení všímavosti v sobě skrývá možnost nejen pomíjivého pocitu spokojenosti, ale opravdového přijetí hlubší jednoty. Tato kniha vás může naučit přetvořit vlastní vztah k tomu, jak přemýšlíte, cítíte, milujete, pracujete a hrajete si, abyste dokázali procitnout a ztělesnit úplněji to, kým skutečně jste. Mindfulness pro začátečníky lze pojmout buď jako sbírku úvah, kterou je možné náhodně otevřít a začíst se, nebo jako základ pro každodenní praxi. Čtenář se tak například dozví, proč má smysl vracet se k vlastním smyslům, jak se naše myšlenky osvobodí, když si je uvědomujeme, jak lze zakoušet přímo, jak se vyhnout utrpení, jak se stát sám sebou, konkrétní podněty pro praxi všímavosti, popisy různých meditací všímavosti. Kniha byla dosud přeložena do 20 jazyků. Jon Kabat-Zinn, Ph.D., je zakladatel a ředitel Kliniky pro snížení stresu při Massachusettské univerzitě, vědec a učitel meditace. Díky jeho úsilí je dnes koncept všímavosti obecně přijímanou součástí západní medicíny a psychoterapie. V češtině vyšly jeho knihy Uvědomujte si přítomnost a Život samá pohroma.

Široce pojatá kniha pro děti mladšího školního věku popisuje, co je odpad, jak vzniká, jak se třídí a recykluje, jak vznikají smetiště a odkladiště odpadu, jak lze předcházet jeho vzniku, kde všude se nachází. Děti se při četbě této encyklopedie učí, jak se vyznat v nástrahách konzumního života a jak si osvojit různé strategie, které jsou přátelštější k jejich životnímu prostředí. Gerda Raidt je ilustrátorka a autorka populárně-naučných knih pro děti.