Portál strana 17 z 212

Petr miluje trampolínu,dráček Kudrnka zase výlety s vydrou Drndou, obr Bróňa brokolici, Prokop opravuje pračky a hraběnka Draha hledá ztracený prsten. Děti ze třetí třídy zase jedou na výlet do Třeboně a Ondřej zažívá s dědou Jindřichem pravé dřevěné dobro družství! Kniha obsahuje 20 krátkých příběhů, které v sobě snoubí logopedické pohádky a obrázkové čtení. S mladšími dětmi je tedy možné procvičovat výslovnost pouze na obrázcích, které doplňují do čteného textu, starším je pak možné celou knihu nabídnout ke čtení s větším zastoupení slov s procvičovanou hláskou. Každý příběh je doprovozen obrázky, na kterých děti mohou problematickou hlásku procvičovat a které se pak objevují i v textu samotném. Kniha se věnuje výslovnosti hlásek L, R a Ř (ve shluku hlásek Tr, Dr, Kr, Br, Pr, Hr, Fr, Mr, Tř, Dř, Kř, Bř, Př, Hř), příběhy s L neobsahují hlásku R a Ř, příběhy s R neobsahují hlásku Ř.

Psychické trauma je zaplavující zkušenost, kterou nedokážeme zpracovat. Když traumatický stres přetíží naši nervovou soustavu, je přirozeným důsledkem disociace. Ta znamená rozdělení – ochrání nás před nesnesitelnou bolestí a plným uvědoměním toho, co se nám stalo. Umožní nám přežít, ale později se může stát sama o sobě utrpením. Kniha vysvětluje disociaci jako pozadí posttraumatické symptomatiky. Popisuje, jak se zranění z dětství a ve vztazích projevují a co je pro traumatizované lidi zatěžující a co léčivé. Zabývá se také rolí společnosti v zacházení s realitou traumatizace. Autorka ke čtenářům promlouvá srozumitelným jazykem a opírá se o současné vědecké poznatky z psychotraumatologie a neurobiologie. Komplexně provází tématem a smysluplným využitím teorie v praxi. Přináší soucitné vysvětlení zkušeností traumatizovaných lidí. Mgr. Hana Vojtová je klinická psycholožka a psychoterapeutka, spoluzakladatelka a lektorka Slovenského institutu pro psychotraumatologii a EMDR. Kromě terapie má zkušenosti se supervizí, přednáší a vede výcviky v EMDR. Je spoluautorkou knihy Posttraumatická stresová porucha (2012).

Větší zájem o přírodu v poslední době má svůj odraz i v terapeutické práci. Příroda nabízí oproti terapeutickému křeslu jinou dimenzi zážitku, psychologové a terapeuti začínají takříkajíc mezi stromy stále více terapeuticky pracovat. Vyrazit s klientem ven totiž rozhodně není jen nouzové řešení – když chodíme a mluvíme, naše mysl a tělo se integrují. Pokud jsme v něčem zaseknutí, zjistíme, že nám pomáhá pohyb a chůze vpřed. Fyzický pohyb také pomáhá například v naladění se na rytmus pohybů klienta, což je fyzický druh empatie. Terapie v přírodě má navíc příznivé dopady na samotné psychology a terapeuty, kteří jsou vystaveni příběhům a prožívání svých klientů. Terapie v přírodě zvyšuje jejich obvyklou fyzickou aktivitu, což vede ke zmírnění negativních dopadů sedavějších přístupů k terapii. Kniha přibližuje teoretické základy i praktické rozměry terapie v přírodě, zaměřuje se na chůzi a mindfulness v přírodě, přináší četné kazuistiky, snaží se definovat dobrou praxi, zdůvodňuje přínosy psychoterapie v přírodě a to, proč dává smysl ve své praxi vyměnit čtyři stěny za stromy a na co si dávat pozor. Adam Táborský vystudoval jednooborovou psychologii a veřejnou politiku. Tématem přírody a duševního zdraví se zabývá ve své terapeutické praxi i v doktorském studiu. Pracuje v PN Bohnice s lidmi s emočně nestabilní poruchou osobnosti pomocí DBT (dialekticko-behaviorální terapie), má zkušenosti z Centra krizové intervence.

Chcete si vyzkoušet, jak využít svého vnitřního psychopata, abyste lépe řídili vlastní život a získali z něj co nejvíc? Mnoho z nás dosahuje úspěchu, ale platí za to vysokou cenu. Jako bychom běhali v křeččím kolečku vnějších závazků a povinností. Pod tlakem umíme zabrat. Ale co kdybychom onu zbraň, kterou nám život klade na spánek, vzali do rukou a obrátili ve svůj prospěch? Nemusíme se přitom stát někým patologickým, ale prostě jen využijeme strategie psychopatů tak, aby z toho mělo prospěch nejen naše okolí, nýbrž i my sami. Psycholog Dutton a elitní voják McNab se ve své příručce pojednávající o tom, jak se stát hodným psychopatem, zaobírají se rozmanitými oblastmi života (práce, odpočinek, zdraví, vztahy, čas, životní úkoly) a nabízejí konkrétní, praktické a přehledné kroky na cestě k spokojenějšímu životu. Kevin Dutton je experimentální psycholog a spisovatel. Výzkumný pracovník katedry experimentální psychologie na Oxfordské univerzitě je autorem úspěšných knih Moudrost psychopatů (2019) a Psychopatův průvodce na cestě k úspěchu (s Andym McNabem, 2021). Andy McNab je bývalý britský elitní voják, dnes konzultant a spisovatel. Proslavil se jako velitel hlídky vysazené během první války v Perském zálivu hluboko v nepřátelském území. Svoje drastické zkušenosti popsal v knize Konečná stanice Bagdád (2004). V Portále vyšla i jeho kniha pro děti Dostaňte mě odsud (s Philem Earlem, 2021).

Dnes již klasická kniha pojednává o procesu citového přilnutí a dokazuje, že tendence dítěte ke vztahové vazbě je instinktivní odpovědí na potřebu ochrany. Dítě vyhledává tělesnou blízkost matky nebo jiné blízké pečující osoby a projevuje svoji potřebu emočně – pláčem, křikem, úsměvem. Jako odpověď se mu dostává hlazení, kolébání, krmení, mluvení apod., čímž mu matka poskytuje péči a bezpečí a odstraňuje jeho úzkost z ohrožení. Tak vzniká tzv. bezpečná vazba. Bowlby zastává názor, že dítě, které tuto vazbu nemá, bude projevovat známky deprivace. John Bowlby (1907–1990) získal vzdělání na University of Cambridge a University College Hospital v Londýně. Po ukončení studia lékařství se specializoval na dětskou psychiatrii a psychoanalýzu. V roce 1946 nastoupil na Tavistockou kliniku, kde pracoval s dětmi, jež často neměly možnost vyrůstat v pevném vztahu s rodiči a v době dospívání se u nich rozvinulo delikventní chování nebo jiné problémy. Bowlby vycházel z psychoanalýzy, dítě vnímal jako bytost se silnými pudy a pudové jednání viděl jako přirozený nástroj pro zvýšení šance dítěte na přežití. Zásadním pudem je právě přimknutí k matce. Bowlbyho výzkumy a publikace podnítily dalekosáhlé změny ve způsobu péče o děti a přispěly k radikálně novému pohledu na sociální a emoční vývoj člověka.

Většina lidí vychovávajících malé děti podobnou situaci zná – občas se neudrží a dítěti začne nadávat. Příručka popisuje, co se děje s dítětem, které je takovýmto způsobem průběžně znevažováno a negativně hodnoceno, a nabízí užitečné postupy, jak něčemu takovému předcházet. Zejména v rodině může totiž vzhledem k nedostatečnému nastavení hranic a roztočené spirále negativního přístupu dojít ke zhoršení atmosféry, pocitu vychovatelského selhání u rodičů a vzniku negativního sebeobrazu u dětí. Kniha rozebírá jednotlivé aspekty této situace: Proč vůbec k negativnímu hodnocení a znevažování prostřednictvím nadávání a urážení v rodině dochází? Co cítí dítě, kterému se nadává? Co cítí rodič? Které jsou nejčastější příčiny a spouštěče? Napodobujeme výchovné vzorce svých rodičů? Pečujeme o sebe dostatečně fyzicky i duševně? Dokážeme najít správnou rovnováhu mezi zodpovědností a důvěrou? Jak s dítětem vhodně komunikovat? A jak to všechno převést do praxe? Každá část je doplněna kapitolkou s vyjádřením odborníka, otázkami a cvičeními. Linda Syllaba je psycholožka, koučka a systemická terapeutka působící ve Vídni. Zabývá se i pedagogikou a vztahovou psychologií podle Jespera Juula. Společně s Danielou Gaigg vytvářejí podcasty a videa a pořádají semináře.

Pracovní listy hravou formou procvičují u dětí logické a předmatematické myšlení. Taktéž se tu děti seznamují s jednoduchými matematickými operacemi (číselná řada, sčítání a odčítání). Vše se ale děje na základě hravého dokreslování, spojování, škrtání a hledání logických souvislostí. Děti se tak učí nacházet vztahy mezi předměty, dozvídají se, co je to počet, číselná řadu, a jak se váží jednotlivé číslice k počtu předmětů.

Tato kniha odhaluje vzdělávací metodu Marie Montessori. Klade důraz na raný vývoj dítěte a ukazuje dospělým, jak se sami mohou učit tomu, co děti přirozeně dokážou, jak je mohou pozorovat a pomáhat jim. Vzdělávací metoda Marie Montessori pracuje s připraveným prostředím, které děti přirozeně vede. Pomocí vnímavého přístupu a také promyšlených pomůcek se děti v montessori školách učí vlastně samy. Dospělý je jejich průvodcem. Knihu ocení zájemci o knihy a vzdělávací metodu Marie Montessori. Maria Montessori (1870–1952) byla všestranná italská pedagožka, filozofka a vědkyně. Je známa především svými novými pedagogickými metodami. Vystudovala medicínu, filozofii a psychologii, zabývala se antropologií, biologií a pedagogikou. V Portálu vyšly její knihy Absorbující mysl, Objevování dítěte a Londýnské přednášky.

Velmi čtivě napsané vyprávění o historii psychologie. Autorovi se podařilo spojit novinářskou srozumitelnost s velkým množstvím informací o psychologii. Vznikl tak nezjednodušený a současně zajímavý příběh o objevování lidské duše. Jednotlivé psychologické teorie podává autor jako vyprávění o konkrétních osobách a jejich práci. Autor sleduje rozvoj psychologie i podle jejích jednotlivých disciplín. Postupně se věnuje psychologii osobnosti, vývojové a sociální psychologii, psychologii vnímání, zkoumání motivace a emocí, kognitivní psychologii a nakonec psychoterapii. V závěrečné části kniha se autor zabývá problémem zneužitelnosti psychologie. Předkládá příklady zneužití psychologie ve výchově, reklamě, soudnictví a zamýšlí se nad některými důsledky psychologického zkoumání pro dnešek. Morton Hunt je americký psycholog a publicista, který své studium a publicistickou práci zaměřuje na význam psychologie jako vědy v současné době a zamýšlí se nad jejími možnostmi a hranicemi, nad riziky a perspektivami. Je autorem knihy Dějiny psychologie.

Uštěpačné poznámky, chybějící slova poděkování nebo přehlížení mohou zasáhnout něčí srdce stejně silně jako nečekané odmítnutí či při hádce pronesená ostrá slova. I když budeme nadále fungovat navenek, psychicky jsme zraněni. Pokud bolest z tohoto zranění ignorujeme, zůstává podprahová. Teprve když ji přijmeme, můžeme uvolnit místo pro jiné, pozitivnější pocity. Autor ve své knize ukazuje, jak můžeme najít odvahu podívat se a rozpoznat, co přesně v nás bylo zraněno, jak se můžeme postarat o svá zranění, vyrůst z nich, a dokonce je uzdravit, jak reagovat co nejrychleji nebo s odstupem a jak vyléčit i ty nejdávnější rány. Přitom nabízí řadu konkrétních návodů a metod práce s emoční bolestí.

Po klasicích Sigmundu Freudovi a C. G. Jungovi přichází James Hillman s originálním pohledem na sny a práci s nimi. Vychází z klasických teorií, ale netradičně je obohacuje o nový přístup čerpající z poetiky mytologie. Spojuje sny zejména s temnou stránkou duše, s jejími představami a stíny, s obrazy smrti. Hillmanovým řešením v přístupu ke snu je především odvaha k imaginativní, poetické, metaforické svobodě, odvaha k tvořivému ponoru do hlubiny… Na teoretickou část knihy, která je prokládána množstvím příkladů z mýtů i Hillmanovy vlastní praxe, navazují úvahy nad některými konkrétními snovými motivy.

Jaké to je, když se trápíte úzkostmi a depresemi? Komiksová umělkyně a známá introvertka Debbie Tung by o tom mohla vyprávět… A také vypráví ve svém novém komiksu. Jaké to je, když chcete mít pod kontrolou každý okamžik svého života? Stále dokolečka vymýšlíte možné a nemožné scénáře, jejichž společným mottem je katastrofa? Když máte pocit, že jste na světě úplně sami? Debbie kreslí příběh o tom, proč je dobré myslet na své duševní zdraví a hledat lidi, kteří jí mohou pomoci. O terapii, o tom, že i když máte pocit, že deprese a úzkosti aka černý pes s vámi bude pořád a že se dokonce položí na váš hrob (pochopitelně po předčasné a katastrofické smrti), pořád je šance ho od sebe odehnat. Komiks ocení lidé se zájmem o psychologické komiksy, čtenáři, kteří sami zažívají úzkosti či deprese. Deborah „Debbie“ Tung je ilustrátorkou a tvůrkyní komiksů. Její komiksy vycházejí z každodenního života a z její lásky k čaji a knihám. Se svým mužem žije v Birminghamu. V Portálu vyšly její úspěšné komiksy Introvertka v hlučném světě a Když se introvertka vdá.

Řekli jste si někdy: „Co jsem to udělal?“ nebo „Proč jsem své chování neudržela na uzdě?“ Ostatní mohli nad vaším chováním uvažovat a říkat si, co je asi tak na vás špatného. Když přemýšlíme o svých pocitech, nemáme daleko k sebeobviňování nebo z toho, co děláme, udělat jakýsi podivný standard. Během hluboce osobních rozhovorů Oprah Winfrey s odborníkem na lidský mozek a trauma Brucem Perrym se otázka: „Co je na tobě špatného?“ proměnila v: „Co se ti stalo?“. Oprah Winfrey otevírá příběhy ze své minulosti, traumatické zkušenosti a nepřízeň osudu, a Bruce Perry nabízí poznatky o traumatu, psychické odolnosti a uzdravení z odborného pohledu. Kniha je plná příběhů, spojují se v ní prožitky známé americké moderátorky s tím, co zažily děti, s nimiž pracoval doktor Perry. Knihu ocení zájemci o téma traumatu, resilience a uzdravení, psychologové.

Je možné, že velká většina štěstí, které v životě prožijeme, nepramení ze zamilovanosti ani profesních úspěchů, ale z kvalitních přátelských vztahů? Na základě zkušeností švédských terapeutů specializovaných na toto téma se dozvíme, jak zmapovat historii našich přátelství, vyhodnotit vlastní kvality i slabá místa v rámci těchto vztahů, jak zjistit, co konkrétně v přátelských vztazích nejčastěji zanedbáváme, kde jsme nejzranitelnější, jak vyhodnotit reakce ostatních, když se jim otevřeme. Dalšími oblastmi jsou kladení odvážných otázek, schopnost odpouštění či přání bez vyžadování. Zajímavou součástí knihy jsou doporučení, techniky a cvičení, jak oprášit a oživit dávné, často nefunkční přátelské vazby a dodat jim v životě znovu patřičnou důležitost, a hry navržené tak, abychom dokázali své schopnosti v oblasti navazování přátelských vztahů co nejlépe uchopit a definovat, například mapa přátelství či přehled povahy našich přátelství v podobě stromu. Kniha se částečně dotýká i tématu vysoké citlivosti, pokud jde o odvahu otevřít se ostatním.

Agnes se společně s maminkou seznamuje se svým novým domem, který jim odkázala před svou smrtí tajemná a překvapivě nalezená prababička Agnes Maria. Stará dřevěná vila Rauhala ale zdaleka není obyčejný dům. Agnes najde v domě utajenou skříň a v ní deník neznámé dvanáctileté dívky. Skrytou skříní však celá záhada vily rozhodně nekončí. Proč voní v pokojích neexistující květiny? A proč je víko klavíru každé ráno vždy znovu otevřené? Kde končí schody, když ne na půdě? Co všechno ze svých tajemství vila ještě vydá? A kolik odvahy to bude Agnes a jejího kamaráda Piškota stát?

Kontexty sociální interakce Konverzace a komunikace Interakce s druhými Přitažlivost druhých lidí Postoje, jejich změny a měření Konflikt a spolupráce Jsme společenští tvorové. Neustále se stýkáme s jinými lidmi, vyměňujeme si názory, spolupracujeme či soupeříme. Kultura, životní prostředí, sociální skupina nebo rodina silně ovlivňují naše činy a chování. Poznáním sociálních kontextů poznáme lépe sebe, pochopíme snáze ostatní ve svém okolí a uvědomíme si, proč se s nedůvěrou díváme na ty, kteří se od nás liší. Přehledně, systematicky, ale čtivě napsaná učebnice shrnuje základní teorie a výzkumy jednoho z nejdůležitějších oborů psychologie.