Portál strana 22 z 212

V kancelářské budově si lidé stěžují na pomalý výtah. Pokud budeme brát problém doslova, budeme se snažit výtah opravit nebo rovnou instalovat nový. Někdo však přišel na mnohem jednodušší a elegantnější řešení: umístit vedle výtahu zrcadlo, aby do něj lidé mohli při čekání fascinovaně zírat. Otázka tedy zní: Řešíme vždycky ten správný problém? Abychom to zjistili, musíme vystoupit z daného rámce čili problém přerámovat. Ve své graficky výrazné knize autor popisuje konkrétní postupy přerámování, nabízí příklady a nechává zaznít názory odborníků. Jeho cílem je, abychom si začali klást otázky, místo abychom unáhleně nacházeli řešení. Jak říká Eric Schmidt, bývalý generální ředitel Googlu: „Autor nám přesvědčivě ukazuje, že problém často začínáme řešit dříve, než se hluboce zamyslíme nad tím, zda řešíme ten správný problém. Chcete-li mít superschopnost řešit lepší problémy, přečtěte si tuto knihu.“ Thomas Wedell-Wedellsborg je celosvětově uznávaný odborník na inovace a řešení problémů. Svou metodu přerámování využíval a zdokonaloval spolu s klienty jako Microsoft, Time Warner, Caterpillar, Deloitte, Wall Street Journal a OSN.

Sestává život křesťana jen z toho, že neustále úzkostlivě prověřuje, co je dovoleno, co je zakázáno a co se nedoporučuje? Nebo spočívá poselství evangelia, a z něj vycházející život, v něčem důležitějším? Adrien Candiard, francouzský dominikán žijící v Káhiře, se ve své oceňované knize inspiruje nejkratší biblickou knihou, dopisem apoštola Pavla Filemonovi, v němž prosí za uprchlého otroka Onesima. Epištola slouží autorovi jako základ zcela aktuálních, jasných, a přitom hlubokých úvah o křesťanské svobodě, svědomí, o povolání k náročnému, ale autentickému a naplněnému životu z Ducha svatého. Dilemata, která prožívají Pavel, Filemon i Onesimus, jsou dilematy i moderního člověka. Kniha získala ve Francii Cenu vnitřní svobody 2019. Adrien Candiard je francouzský dominikán žijící v Káhiře, autor několika knih, za něž získal ocenění.

Kniha představuje 50 nejběžnějších, výzkumem podložených chyb, kterých se psychoterapeuti ve své praxi dopouštějí. Nespokojenost s terapeutem je častým důvodem pro předčasné ukončení terapie. Navíc většina terapeutů nemá představu, proč jejich klienti odešli. Dobrou zprávou ale je, že dnes již existuje řada prozkoumaných strategií, které míru předčasného ukončení terapie snižují. Mezi nejčastější chyby patří: neznat vlastní limity, ignorovat vědu, poškozovat terapeutický vztah, nepečovat o hranice, dopouštět se špatného časování, nepředcházet vlastnímu vyhoření a mnoho dalších. Kromě jejich popisu autoři zároveň nabízejí k úvaze, jak se jich vyvarovat. Jde o užitečný text především pro psychoterapeuty v praxi a studenty v terapeutickém výcviku, knihu ale využijí také psychologové a pracovníci v pomáhajících profesí. Bernard Schwartz, Ph.D., je specialista na poli sportovní psychologie, autor řady knižních titulů. John V. Flowers, Ph.D., je profesor psychologie na Chapman University, klinický psycholog v soukromé praxi, klinický supervizor, autor mnoha knižních titulů.

Novela z roku 1964, která vyšla česky jedinkrát v roce 1967, v mnohém překročila svou dobu. Autorka v ní líčí posledních několik týdnů života své matky. Téměř reportážní až naturalistické líčení fyzického a mentálního chátrání člověka je spojeno s bilancováním vztahu mezi matkou a dcerou. Péče, kterou se Simone snaží v posledních týdnech poskytnout své matce, je svědectvím o její lidskosti, touze přenést se přes všechno špatné, připravit jí skutečně snesitelný odchod, ale zároveň je to velké duchovní cvičení. Autorka je ledově upřímná, jako by chápala, že jen pravdivost ve vztahu k matce jí umožní vymanit se z nánosů stereotypů, rodinných falší, toxických vztahů. Vystupuje tak za všechny dcery, které řeší svou široce chápanou emancipaci, jež vykračují zpoza Stínu, které na ně matky vrhají. Zachovává si nicméně pořád něhu, láskyplnost, soucit, trpělivost, umocňované tím, jak pokračuje matčino fyzické chátrání. Pozoruhodná novela Velice lehká smrt Simone de Beauvoir promlouvá po téměř šedesáti letech možná víc než v době svého vzniku. Je nejen reportáží o posledních dnech života, zajímavou i co se technických a medicínských aspektů celého procesu týče a vývoje, k němuž v této oblasti došlo. Popisuje řadu jevů, s nimiž se ve vztazích uvnitř rodiny setkal skoro každý, bez sentimentu a falešné úcty obnažuje patologické rysy, manipulace, zákeřné stereotypy, čímž ilustruje mnohé z toho, co už dnes přece jen vešlo do širšího povědomí. To vše v literárně výjimečné, sevřené a pronikavé formě. Cílem autorky nicméně není jen bořit, neboť v centru jejího zájmu je koneckonců celou dobu člověk a jeho důstojnost. Nesmířenost se smrtí a až živočišný boj za život, vyplývající z autorčina filozofického přesvědčení, je zároveň inspirujícím bojem za svobodu v životě, nespoutanou patologiemi, které rodí společnost a mezilidské vztahy, i vztahy mezi rodiči a dětmi. Simone de Beauvoir (1908–1986) byla významná francouzská spisovatelka a filozofka, autorka řady klasických děl evropské literatury a myšlení.

Eloise je energická a zajímavá dívka, která do Toryina života vstoupí poněkud nečekaně. Má za sebou řadu náročných životních peripetií, na dvanáctileté děvče toho prožila opravdu hodně. Zvládat různá zklamání a traumata jí pomáhá její bohatý vnitřní život, imaginární svět, který je jí útočištěm i pastí. Prostředí, ze kterého Eloise pochází, je plné různých sociálních patologií. Otec závislý na drogách skončí ve vězení, laxní matka, které je osud jejích dětí naprosto lhostejný, matčin přítel, jemuž násilí na dětech není cizí. Eloise se ocitne v kolotoči pěstounské péče a snaží se zvládat věci po svém, což ale nedopadne vždycky tak, jak by chtěla. Navíc se u ní vzhledem k pohnutému osudu rozvinou poruchy chování. I když se ale zdá, že Eloise se už ze svého vzorce chování nevymaní, objeví se životní šance. Otec opustil drogy, našel si mladou přítelkyni a má s ní chlapečka. A chtěl by, aby poznal svou starší sestru. Eloise tedy odejde k němu, a i když ani poté není život tak jednoduchý, jak by si možná přála, povede se jí navázat úžasný vztah k malému bratrovi i k partnerce svého otce. Dospěje a postaví se na vlastní nohy, potvrzuje to, že „nikdy není pozdě na šťastné dětství“. Torey Hayden je autorkou řady velmi úspěšných románů, které představují skutečné příběhy z prostředí škol pro děti s poruchami chování. Pracuje jako speciální pedagožka a rodinná terapeutka. Žije ve Velké Británii. V Portále vyšly její knihy Spratek, Dračice a mazánek, Zvíře, Tygřice, Sebranka a Holka, kterou nechtěli.

Vyprávění volně navazuje na celoroční putování Aničky a Honzíka z knihy Rok stromů, kteří tráví víkendy na chalupě u dědečka a babičky v severních Čechách. Hned na začátku prázdnin na půdě najdou starý, trochu roztrhaný a místy nečitelný deník dědečkova bratra Ferdinanda – světoběžníka, který měl vždycky rád cestování, hádanky, bádání, tajemství a dobrodružství. Ferdinandovy zápisky je vrhnou do světa nejrůznějších objevů a vynálezů, které posunuly lidstvo. Díky tomu, že některé stránky v deníku jsou nečitelné, nebo dokonce celé chybí, musejí děti hodně přemýšlet a hledat v knihách a mapách. Na rozluštění deníku pracují celé prázdniny a všech deset objevů se jim nakonec někdy i s pomocí dědečka podaří rozluštit. Ferdinand svoje cestování zahájil přesně 1. září 1962 a na cestách byl celých deset měsíců – jednotlivé kapitoly tak kopírují celý školní rok.

Kniha aktivit pro MŠ navazuje na stejnojmenný úspěšný první díl a zaměřuje se na široký repertoár různých druhů činností: témata pro ranní kruh, výtvarné práce, hry s písmenky a textem, manipulační stolní hry, hudební aktivity, pokusy a objevy, konstrukční hry, sebeobslužné dovednosti, rozvoj pohybu a relaxace, manuální aktivity, dramatika a práce s pískovničkou. Kniha slouží jako soubor nápadů, jak dané aktivity ve všech těchto oblastech s dětmi provádět. Je tedy možné využít všechny aktivity, nebo pouze některé, pracovat s knihou tvořivě a brát si z ní nápady dle probíraného tématu. Každé téma je na úvod opatřeno charakteristikou v rámci RVP a na závěr kapitoly pak přehlednou tabulkou, kterou je možno umístit na nástěnku pro rychlejší orientaci rodičů. Marcela Trantinová je ředitelkou Mateřské školy Šestajovice. Věnuje se logopedii, rozvoji komunikačních a řečových dovedností dětí. Jana Zetková vystudovala střední pedagogickou školu, obor učitelství pro MŠ. Této profesi se věnuje víc než 30 let. Je lektorkou keramické dílny pro děti. Marie Bartošová působí jako učitelka v MŠ. Věnuje se hudebním projektům a lektorství dětské jógy. Petra Dvořáková je metodičkou a lektorkou programu Začít spolu v organizaci Step by Step Česká republika, o.p.s. Vystudovala Univerzitu Hradec Králové, obor Pedagogika předškolního věku. Patricie Koubská je speciální pedagožka a ilustrátorka. S nakladatelstvím Portál autorsky i ilustračně spolupracuje na mnoha knihách a pracovních listech, především ve spojitosti s předškolní pedagogikou.

Zbrusu nový soubor krátkých duchovních příběhů a zamyšlení známého salesiánského autora dává opět podněty pro osobní rozjímání, společnou četbu nebo jen pro chvíle, kdy potřebujeme potěšit a povzbudit. Moudrost a laskavost každého z povídání ocení všichni, kteří hledají dotek vlídného duchovního poučení a posily. Salesián Bruno Ferrero vydal v Portále řadu knih pro potěchu duše, naposledy např. Hvězdy pro duši, Rosa pro duši, Svítání pro duši nebo Hostina pro duši.

Kniha se zabývá tématem věkově heterogenních a homogenních tříd. Jaké jsou výhody heterogenního uspořádání? Co udělat pro to, aby se v nich daly naplňovat výchovně vzdělávací záměry? Na co bychom se měli při práci s heterogenní skupinou zaměřit? Věkově heterogenní třídy umožňují individualizované vzdělávání snáze než homogenní, lze v nich vytvářet malé skupinky a pracovat s dětmi podle jejich možností. Mladší děti se navíc učí lépe od starších spolužáků a kamarádů než od dospělých. Učitelka je facilitátorem, nabízí dětem připravené prostředí a podporuje jejich samostatnost. Autorky nabízejí jak zahraniční zkušenosti s heterogenním uspořádáním tříd v mateřské škole, tak příklady dobré praxe z prostředí českých mateřských škol. Kniha obsahuje i výsledky výzkumu české situace v předškolním vzdělávání. Doc. PhDr. Zora Syslová, Ph.D., je vysokoškolská pedagožka s předchozí pedagogickou praxí v mateřské škole. V Portále vyšla řada knih, na nichž se autorsky podílela.

Vysoká citlivost znamená intenzivnější vnímání a hlubší zpracování dojmů všeho druhu. Objevuje se už v dětství a doprovází lidi po celý život. Vysoce citlivé děti jsou součástí rodinného života, obvykle potřebují harmonii, blízkost přírody, hlubokou péči a péči. Mnoho z nich nasává nálady jiných lidí jako houba. Tyto a podobné vlastnosti však mohou také vést k problémům, protože vysoce citlivé děti se jen stěží mohou chránit před stresem a hlukem a je pro ně složité vyhnout se sociálním konfliktům. Julie Leuze je odborná novinářka, vedla rozhovory s mnoha matkami a otci vysoce citlivých dětí, shromáždila jejich rady a zkušenosti a zpřístupnila je v této knize. Výsledkem je kniha, která rodinám dodá povzbuzení – protože každodenní život s vysoce citlivými dětmi může být úžasný!

Umět se správně vyjádřit, dát najevo, co chci, najít ta správná slova… To vše někdy představuje zejména pro děti velkou výzvu. Tato kniha je plná zábavných a kreativních nápadů, které pomáhají k rozvíjení vyjadřovacích schopností. Najdeme v ní hry, jež rozvíjejí slovní zásobu, dechová cvičení, aktivity pro zdokonalení neverbální komunikace a artikulace. Hry jsou určeny pro skupinovou i individuální práci s dětmi a využijí ji nejen učitelé a vychovatelé, ale zajímavé podněty v ní najdou i rodiče. Deborah M. Plummer je vysokoškolská pedagožka (De Montfort University, Leicester) a terapeutka, autorka řady publikací pro práci s dětmi i s dospělými.

Publikace, která vychází ze starší knihy M. Svobody Psychologická diagnostika dospělých, komplexně pojednává o psychodiagnostice dospělých. V první části uvádí stručný přehled hlavních metodologických požadavků, věnuje se etickým otázkám psychodiagnostické činnosti, pojednává též o psychologické diagnostice online. V dalším oddílu se věnuje klasifikaci metod, popisuje základní klinické přístupy. Následuje výčeta popis metod splňujících psychometrická kritéria: zde je zvláštní pozornost věnována testům inteligence a testům kognitivních funkcí a organického poškození CNS. Podrobně jsou popsány významné testy, které se u nás začaly užívat nedávno a plně odrážejí současný stav psychologických poznatků (např. nejnovější verze WAIS-III, WMS-III i řada testů užívaných v neuropsychologii). Část týkající se testů osobnosti je otevřena kapitolou o projektivních metodách, kde je – vedle Bohmovy klasifikace – velká pozornost věnována komprehenzivnímu systému interpretace. Rorschachova testu podle Exnera. Rovněž je značně rozšířeno pojednání o interpretačních postupech u testu TAT. Kapitola o dotazníkových metodách je obohacena o mnohé nové metody, které se objevily v uplynulých letech a s nimiž psychologové již pracují nebo v dohledné době pracovat budou. Kniha je uzavřena pojendáním o budoucnosti psychodiagnostické práce a o psaní psychologických nálezů. Publikace je určena pro studenty, praktikující psychology i další odborníky, kteří přicházejí do kontaktu s výsledky psychodiagnostické činnosti či ji sami provádějí. Kniha vychází s podporou Vědecké rady skladatelství Portál. Prof. PhDr. Mojmír Svoboda, CSc., pracuje v Psychologickém ústavu FF MU v Brně, který dlouhá léta vedl. Kromě Psychologické diagnostiky dospělých vyšly v Portálu jím editované knihy Psychopatologie a psychiatrie a Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Podílel se i na dalších publikacích. PhDr. Pavel Humpolíček, Ph.D., je odborný asistent klinické psychologie a vedoucí Psychologického ústavu FF MU v Brně. V oblasti psychodiagnostiky se zaměřuje na metody projektivní a neuropsychologické. Působí také jako lektor a terapeut. Mgr. Václav Šnorek je odborným asistentem na katedře psychologie a speciální pedagogiky při Zdravotně sociální fakultě JČU a klinickým psychologem Nemocnice České Budějovice. Působí rovněž jako lektor Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a Institutu klinické psychologie.

Terapeut, právník a mediátor Bill Eddy popisuje, jak nebezpečné a vysoce konfliktní osobnosti (HCP) získávají moc ve vládách po celém světě a co mohou občané udělat, aby se tito lidé nedostali do úřadu. Demokracie je totiž v ohrožení. Příliš mnoho zemí se dostalo pod nadvládu problematických lidí, kteří se stali politiky. Většina jich má rysy narcistické či antisociální poruchy osobnosti, případně rovnou obojí. Autor, který je přední světový odborník na HCP, vysvětluje, proč jsou tito lidé tak svůdní, a popisuje čtyřicet jejich typických vlastností. Čerpá přitom z příkladů od Hitlera, Stalina, Maa a Nixona po Trumpa, Madura a Putina a ukazuje, jak problematičtí politici vymýšlejí nepřátele a vyrábějí falešné krize, aby se mohli vykreslit jako jediná hrdinská postava, která se s nimi dokáže vypořádat, a to navzdory vlastní neschopnosti problémy skutečně řešit. Autor také popisuje nejlepší způsoby, jak odhalit HCP jako šarlatány, jak reagovat na jejich prázdné a zavádějící sliby a jak najít opravdové lídry. Přitom využívá svou hlubokou psychoterapeutickou zkušenost, aby se dostal na kloub dosud neidentifikovanému jevu, který představuje skutečnou hrozbu pro svět. Bill Eddy je spoluzakladatel a ředitelem Institutu pro řešení konfliktů a je zkušeným rodinným mediátorem Národního centra pro řešení konfliktů. Je také právníkem a licencovaným klinickým sociálním pracovníkem, který v současnosti působí i na Pepperdine University School of Law. Je autorem nebo spoluautorem čtrnácti knih a má oblíbený blog na stránkách Psychology Today s více než dvěma miliony zhlédnutí.

Norský františkán Ole Martin se rozhodl opustit klášter a strávit padesát dní rozprostřených do tří let jako bezdomovec na ulicích Osla a Kodaně. Jeho zážitky přinášejí pohled na život na okraji společnosti, který si běžný člověk stěží dokáže představit, a podněcují k úvahám nad bezdomovectvím z nezvyklé perspektivy. Ole prochází městskou krajinou a s humorem a soucitem se snaží pozorovat drsný život lidí na samém dně společnosti. Zaměřuje se přitom na detail, epizody se před čtenářem odvíjejí jako film. Přemítá o pokoření, o oživení lásky k samozřejmým věcem, jako je strom, o nečekané lidské dobrotě, ale i o neustálé nutnosti vztahování se ke smrti, o hledání Boha v drogách, o povaze konfliktů s představiteli slušné společnosti, o problematice ztráty identity a závislosti na společnosti.

Norský františkán Ole Martin se rozhodl opustit klášter a strávit padesát dní rozprostřených do tří let jako bezdomovec na ulicích Osla a Kodaně. Jeho zážitky přinášejí pohled na život na okraji společnosti, který si běžný člověk stěží dokáže představit, a podněcují k úvahám nad bezdomovectvím z nezvyklé perspektivy. Ole prochází městskou krajinou a s humorem a soucitem se snaží pozorovat drsný život lidí na samém dně společnosti. Zaměřuje se přitom na detail, epizody se před čtenářem odvíjejí jako film. Přemítá o pokoření, o oživení lásky k samozřejmým věcem, jako je strom, o nečekané lidské dobrotě, ale i o neustálé nutnosti vztahování se ke smrti, o hledání Boha v drogách, o povaze konfliktů s představiteli slušné společnosti, o problematice ztráty identity a závislosti na společnosti. Ole Martin Holte je bývalý františkán, teolog, sociální pracovník a gestalt terapeut. Nyní žije v Africe.

Možná nevíš, že u vás doma žije kromě jiných bytůstek i skřítek Ospálek. Má rád vůni peřinek a nejvíc práce má navečer, když pomáhá dětem do postýlek, aby si všechno hezky zapamatovaly a na nic s mámou a tátou nezapomněli. Můžeš jít klidně spát a už se nemusíš stokrát vracet, protože se chceš ještě napít a vyčurat, anebo nevíš, kde máš plyšáka do postýlky. A jéje, vždyť jste si nedali pusu na dobrou noc. A co pohádka? Třeba o Ospálkovi! No, a co by to bylo za noc bez pyžamka. A vyčistit zuby přece ještě! Kniha je určena pro děti, které mají obtíže s navozením večerního řádu. Ale nejen pro ně. Hravou formou zpracovává večerní rituály a obsahuje i část textu pro rodiče, kde se autorka snaží pomoci rodičům rozpoznat, jak vypadá dítě zralé na spaní, v čem jsou večerní rituály dobré, pro dítě velmi potřebné a že jejich absence jej stresuje. Kniha je určena dětem od 3 do 7 let.