Portál strana 21 z 212

Slavná kniha Já jsem OK, ty jsi OK vyšla jako dílo amerického psychiatra Thomase A. Harrise, ale důležitou roli při jejím vzniku měla i Harrisova žena a spolupracovnice Amy. Šestnáct let poté se již Amy stala hlavní autorkou navazující publikace Zůstaň OK, která mnohá témata první knihy rozpracovává a aplikuje v praxi. Čtenáři se tak za pomoci výkladů, příkladů a diagramů dozvědí další informace o Rodiči, Dospělém a Dítěti, kteří představují různé složky našeho já a které se projevují jak v našem vnitřním životě, tak v kontaktu s druhými lidmi, například v našem vztahu k vlastním dětem. Kniha je vhodná pro každého, kdo chce ve svém životě omezit různé neblahé hry a scénáře typu „ano, ale“ nebo „až se stane to a to, udělám to a to“. S její pomoci se naučíte nastavovat si hranice, být odolní, přijmout zodpovědnost za vlastní život, řešit konflikty a předcházet všem příčinám starostí, strachu, deprese či pocitů neadekvátnosti. Kniha je ceněna pro maximálně přístupnou formu, s jakou představuje základy transakční analýzy. Thomas A. Harris byl americký psychiatr, transakční analytik, kolega a přítel Erica Berneho. V roce 1967 vydal svou proslulou knihu Já jsem OK, ty jsi OK, jejíž název se stal jedním z hesel americké kultury tehdejší doby. Jeho žena Amy Bjork Harris je bývalá novinářka a lektorka transakční analýzy.

Významnou součástí Freudovy práce, s jejíž pomocí si ujasňoval své základní teorie, byly popisy jeho klinických případů – kazuistiky jeho pacientů. Ty představují fascinující možnost podívat se na to, jak probíhala Freudova každodenní sezení. V předkládaném výboru představujeme kazuistiky Krysího muže a Vlčího muže. Krysí muž shrnuje jeden z prvních popisů celé psychoanalytické léčby, klinické detaily i vnitřní svět pacienta. Ilustruje konflikt mezi touhou po lásce otce a zápasem s ním, mezi láskou a nenávistí a přemístění nenávistných pocitů do nutkavých příznaků. Naproti tomu Vlčí muž osvětluje záhadu psychosexuality, obsahující fantazie kastrace, primární scény a svedení. Freud v této kazuistice předkládá myšlenku zpětného přepracování traumatické zkušenosti, dodatečného proměňování vzpomínek a fantazií. Kazuistika Krysího muže je doplněna o rozsáhlé Freudovy poznámky, které si dělal bezprostředně po každém sezení. Ty se našly v jeho pozůstalosti a nebyly dosud česky publikovány. Jsou ale skvělým dokladem toho, jak Freud klinicky pozoroval a přemýšlel. Při četbě Freudových případových studií se ukazuje nejen to, že Freud byl schopen mistrovsky analyzovat lidské nitro a promluvit o vytěsněných stránkách lidské duše, ale i to, že jeho výpovědi mají vysokou literární úroveň. Sigmund Freud (1856–1939), vídeňský neurolog a psychoterapeut, zakladatel psychoanalýzy. Narodil se v moravském Příboru v židovské rodině, během jeho raného dětství se rodina přestěhovala do Vídně. Zemřel v londýnské emigraci, kam se uchýlil před nastupujícím nacismem. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na pacientových volných asociacích, navázání přenosového vztahu s analytikem a interpretaci snů. Vymyslel či rozvinul řadu pojmů, mezi něž patří libido, stadia psychosexuálního vývoje (orální, anální, falické, genitální), oidipovský komplex, předvědomí, nevědomí a vědomí (topografický model psychiky), id, ego a superego (strukturální model psychiky), narcismus, pud smrti a pud života. Hluboce ovlivnil řadu psychologických, filozofických i antropologických teorií. Stal se třetí nejcitovanější osobou v psychologii 20. století. V Portále vyšly jeho knihy Psychopatologie všedního života, Totem a tabu, Přednášky k úvodu do psychoanalýzy.

Finanční vzdělávání by mělo být pevnou součástí našeho celoživotního učení, protože nám pomáhá pochopit, jak správně hospodařit se svými penězi, jak je zhodnotit, jak funguje trh, jak se nepředlužit, jak nenaletět a mnoho dalšího. K dosažení toho je ale zapotřebí rozvíjet i další dovednosti a osvojovat si postoje, které nám pomohou k uplatnění se na trhu práce i celkově v životě. Finanční gramotnost by měl ideálně učit i finančně gramotný a podnikavý učitel. Ten potřebuje oporu v metodice výuky finanční gramotnosti, přístup k novým výukovým metodám, zapojení mezipředmětových vazeb a propojení výuky s praxí. Publikace, která vznikla ve spolupráci se společností yourchance o.p.s. a jejím projektem Finanční gramotnost do škol, je praktickým průvodcem pro učitele sloužícím k tomu, aby dovedl finanční gramotnost dobře předat žákům. Přehledně zpracovává téma a nabízí řadu praktických podnětů do výuky na ZŠ i SŠ, tipy pro činnosti, pracovní listy či ukázky dobré praxe. Autorský tým je složený ze zkušených učitelů a spolupracovníků na projektech Finanční gramotnost do škol.

Výbor z klasického díla švédské myslitelky Ellen Key (1849–1926), která svými úvahami o výchově na přelomu 19. a 20. století zásadně ovlivnila pedagogické myšlení zejména ve Skandinávii a v Německu, ale i v Itálii, USA a Japonsku. Kniha obsahuje texty zabývající se úvahami o výchově dětí. Pozoruhodná je jejich nadčasovost, čtenář v nich zajisté rozpozná „věčná“ výchovná témata, která jsou i po více než sto letech stále předmětem pedagogického diskurzu. Autorka se jimi zabývá s pozoruhodným zápalem pro věc a s velkou dávkou temperamentního humoru. Dočteme se tak o „škole budoucnosti“, o úskalích náboženské výchovy nebo o „vraždění duší“ ve školách. Ellen Key (1849–1926), švédská pedagožka, spisovatelka a myslitelka, se počátkem 20. století v Evropě proslavila zejména jako autorka pojednání o výchově nové generace Století dítěte, napsala však i řadu dalších esejů a článků, které získaly mezinárodní ohlas. Ve své době byla nazývána díky svým hojným kontaktům s významnými osobnostmi „babičkou Evropy“. V poslední době byl ve Švédsku obnoven zájem o její polozapomenuté dílo a objevují se snahy znovu nahlédnout některé její myšlenky a práce ze současné perspektivy.

„Jak zjistím, že jsem se rozhodla správně?“ „Co když se pletu?“ „Chci to vědět na 100 procent.“ „Vypnul jsem ten plyn?“ Honí se vám někdy hlavou podobné myšlenky? Potřebujete se pořád o všem ujišťovat a zpochybňujete svá předchozí rozhodnutí? Trávíte dny a noci kontrolováním e-mailů a zpráv? Pořád všechno analyzujete a rozvíjíte spousty hypotetických scénářů? Pokud ano, možná jste uvízli v ujišťovací pasti. Díky této knize zjistíte, kudy a jak z ní ven. Tento jedinečný průvodce vychází z technik kognitivně-behaviorální terapie a nabízí tipy a techniky, které autoři prověřili ve své praxi. Pomůže vám vybudovat si odolnost vůči nejistotám, s nimiž se můžete setkat, a osvojíte si díky němu i základy kritického myšlení. Najdete v ní příběhy lidí, kteří mají podobně jako vy pocit, že si musejí být vším naprosto jisti, že potřebují věci opakovaně kontrolovat a pochybují o svých činech. Naučíte se, jak se vymanit z únavných a nekonečných cyklů pochybování a ujišťování, podpoříte díky němu svou sebejistotu a přestanete se vracet do kuchyně, abyste se ujistili, zda jste vypnuli plyn. Martin N. Seif, Ph.D., je spoluzakladatel Americké asociace pro úzkosti a deprese a řadu let se podílel na jejím řízení. Je uznávaným odborníkem na léčbu úzkostí a fobií. Působí taktéž jako psychoterapeut. Sally M. Winston, PsyD, je zakladatelkou Institutu pro úzkost a stres v Marylandu a podílí se na jeho vedení. Desítky let se věnuje školení pro psychoterapeuty.

Šimon je kluk jako každý jiný. Chodí do druhé třídy, moc ho neposlouchají písmenka, má mladší sestru Anežku a taky jednu starší, Sandru, ale té už je dvanáct a je občas trochu divná. Jednoho večera zažije Šíma pravé předvánoční dobrodružství: ocitne se sám na zasněženém náměstí. Nikde nikdo. Jen on, bílé náměstí, kašna, stánky připravené na adventní trhy a krásný tajemný vyřezávaný betlém. A ten večer se stane zázrak: jedna figura z betléma, ta nejmenší hned u zábradlí, Šímovi přímo před očima obživne. Jaké to je, stát celé dny a celé noci uprostřed vánočního těšení a poslouchat vánoční přání? Nezapomínáme někdy náhodou přes vlastní přání, na přání těch druhých? Příběh o tom, že krásné je dostávat. Ale stejně krásné může být i dávat. Hana Zobačová je speciální pedagožka, redaktorka a autorka knih pro děti. V Portále vyšly její oblíbené knihy prvního čtení Žil byl kdysi kdesi, Auta, vlaky, bagry taky nebo Pokojíček plný hraček.

Psychoterapeuty můžeme vidět jako rizikové pracovníky vystavené emocionálně náročným depresivním stavům klienta. Prožívají drama nekonečného okamžiku, kdy proti sobě sedí dva lidé, kteří cítí beznaděj a neschopnost se jeden druhému přiblížit. V tu chvíli mohou mít pokušení to vzdát, rezignovat, prohrát, vzdát se naděje, a přece musejí zůstat a tím naději ztělesnit. Zpracováním vlastního prožitku terapeuti proměňují dynamiku depresivní situace a umožňují klientovi zažít lidské spolubytí bez nároku a očekávání. Deprese se pak může transformovat ve zdravé truchlení. Kniha terapeutům nabízí průvodce, jak se při psychoterapeutickém sezení ukotvit tím, že porozumí svému prožitku s depresivním klientem a transformují své často negativní pocity do soucitu vůči klientovi i vůči sobě. Autor odkazuje na vlastní výzkumnou práci a uvádí četné příklady ze své terapeutické praxe. Doc. MUDr. Jan Roubal, Ph.D., je psychoterapeut, psychiatr, supervizor a lektor psychoterapeutických výcviků. Vyučuje na katedře psychologie FSS MU v Brně, kde se účastní práce Centra pro výzkum psychoterapie. Pracoval v psychiatrické nemocnici převážně s depresivními pacienty, nyní má soukromou praxi.

Kniha aktivit, která především prvostupňové děti jistě zabaví, ať už na živo, nebo v online prostoru. Lze tu najít tvořivé postupy s návody, hry znalostní, tělocvičné, postřehové, ale také aktivity čistě pro zábavu a dobrou náladu. Některé jsou opravdu jednoduché, jiné zase spíše osloví starší děti. Všechny se ale dají realizovat s žáky 1. stupně, v družině nebo ve třídním kolektivu. Každá hra je opatřena jednoduchými a přehlednými informacemi, na jakou kompetenci míří, co je dobré si k ní připravit, kolik příprava zabere času, kolik času je pak potřeba na její realizaci. U každého nápadu je také doporučení, jak hru modifikovat v případě online družiny. Lada Flachsová je dlouholetá vychovatelka ve školní družině s obrovskou praxí. Libor Drobný je výtvarník, malíř a ilustrátor dětské literatury.

Stres, hluk, odpovědnost, to vše je součástí života učitelek v mateřských školách. Jóga a cvičení mindfulness nabízejí možnost regenerace po náročném pracovním dni. Tato kniha není příručkou, která vám říká, co máte dělat, abyste se cítily dobře. Spíše vás má podnítit, abyste dělaly některé věci jinak, než jste zvyklé, zkoušely nové věci a pozorovaly, jak to ovlivňuje vás, vaše tělo, mysl a duši! Katharina Bralo-Zeitler je lektorkou jógy a meditace.

Slavný psychoanalytik Erik Erikson vyšel z Freudova pojetí dětského vývoje, ale obohatil ho o popis společenských vlivů a rozpracoval i vývojové fáze v dospělosti a stáří. Člověk má podle jeho teorie v každém věku určitý úkol, jehož splněním si osvojuje určitou hodnotu. Pozoruhodné je na knize Dětství a společnost spojení psychologie s kulturní antropologií. Na jeho základě se autor snaží ukázat, že kultura, v níž jedinec vyrůstá, má zásadní vliv na jeho osobnost. To dokládá na pozorování členů dvou indiánských kmenů, které vytvářejí odlišný typ jedince (spontánní Siouxové a mnohem sevřenější Jurokové). Vliv společenských podmínek ukazuje i na analýze Němce Hitlera a Rusa Gorkého. Autor se kromě popisu různých životních stadií zabývá i vývojem identity, včetně popisu nebezpečí její ztráty a důležitosti doby adolescence pro její rozvoj. Kniha, která byla napsána v roce 1950 a o 13 let později důkladně revidována, je Eriksonovou nejslavnější a nejzásadnější prací a její teorie jsou dodnes nedílnou součástí vývojové psychologie. Erik H. Erikson (1902–1994) byl německý a později americký psychoanalytik, zástupce ego psychologie. Proslul svou teorií psychosociálního vývoje, která rozšiřuje klasické psychoanalytické pojetí o vliv kultury a prodlužuje ho až do stáří. Známé jsou i jeho rozbory slavných osobností (Einstein, Gándhí, Ježíš apod.). Byl dvanáctým nejcitovanějším psychologem ve 20. století. V češtině vyšly také jeho knihy Životní cyklus rozšířený a dokončený (2015) a Mladý muž Luther (1996).

Kniha přehledným způsobem mapuje běžnou táborovou agendu, která bývá na zdravotnických kurzech upozaděna. Jak porozumět specifikům dětského věku, jak vyzrát na alergie a chronická onemocnění, jak si poradit s aplikací léků, hygienou, právními aspekty nebo administrativou? Praktický pomocník každého táborového zdravotníka nebo vedoucího na dětských akcích se skvěle hodí i do rodinné knihovničky. Za Táborovou ordinací stojí odborníci – lékaři i právníci – v čele s pediatrem MUDr. Matoušem Záleským, kteří mají desítky let praxe z reality zotavovacích akcí. Publikace je odborná a seriózní, přesto srozumitelná, přehledná a obohacená o svěží ilustrace. MUDr. Matouš Záleský vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, v roce 2017 atestoval v oboru dětské lékařství. Pracuje jako lékař Dětského oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě. Od dětství skautoval ve Střelicích na Brněnsku, kde se věnoval vedení vlčat a skautů. Nyní s manželkou vede katolický oddíl Ochránci pramene ve Žďáru nad Sázavou.Ilustrace Sasha Chagina, Anastasiia Chagina

Výbor z klasického díla švédské myslitelky Ellen Key (1849–1926), která svými úvahami o výchově na přelomu 19. a 20. století zásadně ovlivnila pedagogické myšlení zejména ve Skandinávii a v Německu, ale i v Itálii, USA a Japonsku. Kniha obsahuje texty zabývající se úvahami o výchově dětí. Pozoruhodná je jejich nadčasovost, čtenář v nich zajisté rozpozná „věčná“ výchovná témata, která jsou i po více než sto letech stále předmětem pedagogického diskurzu. Autorka se jimi zabývá s pozoruhodným zápalem pro věc a s velkou dávkou temperamentního humoru. Dočteme se tak o „škole budoucnosti“, o úskalích náboženské výchovy nebo o „vraždění duší“ ve školách. Ellen Key (1849–1926), švédská pedagožka, spisovatelka a myslitelka, se počátkem 20. století v Evropě proslavila zejména jako autorka pojednání o výchově nové generace Století dítěte, napsala však i řadu dalších esejů a článků, které získaly mezinárodní ohlas. Ve své době byla nazývána díky svým hojným kontaktům s významnými osobnostmi „babičkou Evropy“. V poslední době byl ve Švédsku obnoven zájem o její polozapomenuté dílo a objevují se snahy znovu nahlédnout některé její myšlenky a práce ze současné perspektivy.

Praktický zdroj, z něhož lze čerpat v okamžicích rozhodování, krizí či konfliktů, představuje metoda aktivní imaginace, kterou rozpracoval slavný psychiatr C. G. Jung. Autoři knihy na základě osobních zkušeností i mnohaleté psychoterapeutické praxe názorně a s pomocí řady příkladů ukazují, jak lze s touto metodou pracovat. Vyvoláním představ a jejich zápisem či výtvarným zpracováním lze podle nich klienta vyléčit z často zbytečných pocitů duševní vyprahlosti, sebepodceňování i depresí. Imaginací jedinec odhalí část své nevědomé duše, která se mu projeví jako dobrý rádce a korektor jeho pocitů. Autoři praktickým způsobem popisují, jak pomocí technik imaginace dospět k většímu zklidnění a porozumění vlastnímu životu. Ang Lee Seifert je transakční analytička a autorka řady knih. Theodor Seifert je jungiánský psychoterapeut a přednáší na Institutu C. G. Junga ve Stuttgartu. Paul Schmidt je teolog a jungiánský psychoterapeut, rovněž přednáší na Institutu C. G. Junga ve Stuttgartu.

Kniha přináší ucelený přehled oborových přístupů užívaných v současné sociální práci. Jejich praktická aplikace je pak dokumentována na názorných kazuistikách, jednotlivá hesla jsou logicky členěna do tematických oddílů. Jedinečnost publikace spočívá i v rozsáhlé autorské základně, díky níž se na jednom místě potkávají texty předních teoretiků i praktiků sociální práce, čímž vzniká původní dílo na rozhraní teorie a praxe. Důležitým impulzem pro vznik knihy byl výzkum, který proběhl v letech 2018–2021 pod názvem „Profesionalizace sociální práce“ a jehož výstupem byl i soubor profesiogramů obsahující činnosti, které sociální pracovníci vykonávají na jednotlivých typech pracovních pozic. Použité členění strategií a postupů používaných v sociální práci chce s tímto přehledem faktických činností českých sociálních pracovníků korespondovat. Kniha je proto určena jak akademikům a výzkumníkům, tak praktikům i studentům. Doc. PhDr. Oldřich Matoušek učí na katedře sociální práce FF UK v Praze. Má za sebou dlouholetou praxi klinického psychologa a psychoterapeuta. Je autorem řady odborných publikací, v posledních letech zejména z oblasti sociální práce. PhDr. Kateřina Šámalová, Ph.D., působí jako vedoucí Katedry sociální práce FF UK, kde vyučuje sociální právo, sociální politiku a sociální správu. Je garantem předmětu Lidská práva v kontextu sociální práce. PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D., působí jako odborná asistentka na Katedře sociální práce FFUK. Přednáší též vybranou problematiku oboru sociální práce na ETF UK. PhDr. Petr Vojtíšek, Ph.D., působí jako odborný asistent na Katedře sociální práce FFUK.

Co udělat, když ve výkladní skříni uvidíme odraz svého dávno zemřelého rodiče a po chvíli pochopíme, že to jsme my sami? Kniha se s velkou laskavostí, humorem a nadhledem vypořádává se situacemi, které přináší stárnutí. Může to být například šok, jenž utrpíme při náhlém zjištění, kolik nám je, různé známky stárnutí, strach z „neviditelnosti“, stavy zuřivosti a protesty spojené s omezením tělesných sil, erotické touhy, ageismus, stud za nemoci, hierarchie stárnutí, stereotypizace, ztráta „životního svědka“, protijed na stařecký pesimismus a další. Patnáct kapitol, částečně úvahových, částečně návodných, částečně proložených situacemi ze života klientů i terapeutky, se zaměřuje na překvapivost stárnutí a nabízí různé návody, jak se s touto situací konstruktivně vyrovnat. Sissel Gran je známá norská psycholožka a terapeutka a autorka mnoha úspěšných knih. Pravidelně přispívá sloupky do norského tisku a vystupuje v médiích.

Koktavost a jiné neplynulosti řeči Přibližně u 5 % lidí se někdy v životě objeví delší nebo kratší dobu trvající problémy s plynulostí řeči. Může se jednat o koktavost, breptavost nebo příznak jiného druhu narušené komunikační schopnosti, ale může jít také o přirozený jev – „normální“ neplynulost jako průvodní znak vývoje řeči dítěte. Rodiče i pedagogové jsou proto často při konfrontaci s neplynulostí řeči dítěte bezradní, nevědí, do které ze zmíněných kategorií své dítě zařadit, případně neplynulost řeči podceňují s argumentem, že z toho dítě „vyroste“. Cílem této příručky je tedy odpovědět na nejčastější otázky, s nimiž se autoři setkávali během své terapeutické a poradenské praxe: co bývá příčinou neplynulosti v řeči a jak se projevuje, o jakou diagnózu se může jednat, jak dítěti s neplynulostí/koktavostí účinně pomoci, kde získat další informace. Prof. PhDr. Viktor Lechta, Ph.D., má 36 let praxe v oblasti terapie koktavosti, je zakladatelem Centra pro dysfluence – pracoviště speciálně zaměřeného na poruchy plynulosti řeči v Bratislavě. PhDr. Barbara Králiková je klinická logopedka.