Portál strana 14 z 212

Prudká bouře, kterou na Lesní království seslal zlý černokněžník, připravila Lesní paní o vzácný perlový náhrdelník. Skoro všechny perly se podařilo sesbírat, zbývá posledních sedm. Ty se však zakutálely až na louku, kam už moc Lesní paní nesahá. Naštěstí je tu Matyáš, malý chlapec, který se za bouře ztratil v lese. Vydá se ztracené perly najít. Když vkročí mezi zvonky, chrpy, máky a luční traviny, zdaleka netuší, jaké dobrodružství ho zde čeká. Pohádkový příběh o boji dobra se zlem seznámí dětské čtenáře s nejběžnějšími lučními květinami. Aby si děti znalosti o rostlinách upevnily, následují za každou kapitolou jednoduché otázky. Příběh je určen předškolákům a dětem mladšího školního věku. Daniela Krolupperová je překladatelka ze severských jazyků a spisovatelka. Za dětské knihy dostala mnoho ocenění (Zlatou stuhu, Cenu knihovníků, Cenu učitelů a další). V Portále jí vyšla řada titulů, mimo jiné Zákeřné keře, Jde sem lesem, Mizící hmyzíci, Polární pohádka, Sněhová víla a další. Eva Chupíková se věnuje ilustrování dětských knih. Svou prací doplnila díla řady českých a slovenských autorů a na kontě má také několik vlastních autorských titulů. V Portále vyšlo mnoho knih, které ilustračně doprovázela, např. Zákeřné keře, Taje olivového háje nebo Co napoví stromoví.

Byl jednou jeden králíček a toho napadlo, že uteče z domova. A tak řekl mamince: „Já uteču.“ „Jestli utečeš,“ odpověděla maminka, „poběžím za tebou, protože jsi můj králíček…“ Citlivé a něžné vyprávění o tom, co by se stalo, kdyby… Kdyby byl králíček pstruhem, kosem, námořníkem, artistou, malým chlapce… Ať je, čím chce, maminku má ale vždycky jen jednu. A ta ho bude chránit, doprovázet a milovat, ať už bude králíček, čím bude. Kniha poprvé vyšla v roce 1942 a od té doby se stala dětskou knižní stálicí, která svým příběhem nepřestává lákat a těšit ani dnes. Margaret Wise Brown byla známá spisovatelka dětských knih. Díky svému pedagogickému vzdělání a osobnímu nadhledu dokázala vidět svět očima dětí. Její knihy jsou dětsky upřímné a jemné zároveň. Vydávají se po celém světě i půl století po její smrti. Ivona Knechtlová je přední česká ilustrátorka převážně dětských knihy. Ilustraci se profesně naplno věnuje od roku 2018.

Oliver Sacks je dnes snad nejslavnější neuropsycholog na světě. Jeho „klinické povídky“ nejsou jen nezúčastněné kazuistiky kuriózních případů. Autor v nich totiž popisuje životy, nemoci i odlišnosti svých pacientů s neobvyklou mírou empatie a představuje je jako hluboce lidské bytosti. V knize se dočteme například o slepé sochařce, která svůj talent objevila až v šedesáti letech, neboť do té doby měla ochrnuté ruce, o nahluchlé ženě, která slyšela nepřetržitě hrát irskou hudbu a měla za to, že to jen její zubní plomba funguje jako krystalka, o muži, jemuž se zdálo, že se stal psem, a ráno se probudil s mimořádně vyvinutým smyslem pro rozeznávání pachů a vůní a s nutkavou potřebou vše očichávat, o dalším, jinak nikterak výjimečném člověku, který znal nazpaměť všech šest tisíc stran hudebního slovníku, či o dvojčatech, která uměla odříkávat prvočísla až po ta dvanáctimístná, ale nesvedla jednoduché sčítání a odčítání. Příběh muže, který si pletl manželku s kloboukem, byl dokonce využit jako námět pro operu skladatele Michaela Nymana, která byla uvedena i v České republice. Oliver Sacks (1933–2015) byl britský lékař, který žil od roku 1965 v New Yorku a věnoval se neurologické praxi. Byl znám svými knihami, v nichž čtenáře seznamoval s nejzajímavějšími klinickými případy své praxe, ale zároveň se hluboce zamýšlel nad otázkami vztahu mozku, duše a nemoci. Jeho dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků a vyšlo i v češtině. Kniha Probouzení se stala předlohou pro film Čas probuzení (1990), jenž byl nominován na Oscara.

České vydání zachycuje nejdůležitější aktualizace, změny a úpravy, které přinesla revize DSM-5-TR, vydaná Americkou psychiatrickou asociací v roce 2022. Navazuje na vydání DSM-5 z roku 2015, které je použito jako odborný a terminologický základ pro toto nové vydání. Vlastní text příručky byl nově přeložen týmem překladatelů z Národního ústavu duševního zdraví a autoři a editoři českého překladu provedli unikátní počin propojením s odkazy připravované MKN-11. Výhradní distribuci zajišťuje Portál

Setkání s C. G. Jungem přestavují pečlivý výběr z velkého množství novinových článků, deníkových zápisů, reportáží, ukázek z knih či záznamů besed, jejichž protagonistou je C. G. Jung. Nejstarší stať pochází z roku 1925 a nejmladší z počátku 60. let minulého století. Editoři díla brali ohled i na to, kterým výpovědím lze spíše věřit – například proto, že nejsou jen projevem zbožné úcty k uznávané autoritě nebo že nebyly za života jejich autora nikdy publikovány. Mají tak co nejautentičtěji odrážet osobnost C. G. Junga v paměti jeho současníků. Mezi autory textů patří například Jungův kamarád z dětství, Jungovi žáci, zájemci o jeho učení, náhodné návštěvy v Jungově Bollingenské věži, lidé, kteří Junga poznali na jeho vědeckých a studijních cestách či kongresech. Například s anglickou spisovatelkou Patricií Hutchins a odbornicí na Jamese Joyce vedl Jung rozhovor o tomto spisovateli, s americkou klavíristkou Margaret Tilly hovořil o možnostech muzikoterapie, se slavným americkým letcem Charlesem A. Lindberghem zase diskutoval o tehdy populárním tématu létajících talířů. A Jungův spolužák Albert Oeri vzpomíná, že Jungovi nešla matematika a přezdívalo se mu „Soudek“. William McGuire působil jako hlavní editor anglického vydání Jungových Sebraných spisů. R. F. C. Hull byl Jungovým překladatelem do angličtiny.

Nový soubor duchovních zamyšlení a krátkých příběhů Ladislava Heryána dává opět jiným způsobem nahlédnout do jeho vnímání Boha, spirituality a křesťanství. Psané Heryánovým osobitým způsobem, zalidněné svéráznými postavami z jeho okolí, plné soucitu, vhledu do potřeb současného člověka a naděje v to, že nad vším stojí Láska. Úvahy jsou doplněny biblickými úryvky a dalšími texty z autorova zápisníku, takže kniha vytváří svébytný „Exotův breviář“, který se hodí k duchovní četbě, rozjímání, jako posila i zdroj inspirace. Ladislav Heryán je salesián, biblista, vyhledávaný duchovní doprovázející, kytarista, „pastýř undergroundu“. V Portále vyšla řada jeho úspěšných knih Exotem na této zemi, Stopařem na této zemi, Sami na této zemi a Exotova abeceda.

Kniha je úvodem do tzv. systémů vnitřní rodiny (Internal Family Systems, IFS), který dnes patří mezi uznávané psychoterapeutické přístupy. IFS zpochybňuje představu jednotné identity a zdůrazňuje existenci různých části v jednom člověku (např. vnitřní dítě, vnitřní kritik, vnitřní sabotér). Tyto části jsou na sobě do jisté míry nezávislé a záleží na koherenci našeho já, jestli z nich dovede utvořit dostatečně vyvážený a zvládnutý celek. Jednou ze základních autorových myšlenek je, že tyto části nejsou samy o sobě nikdy patologické, i když mohou přispívat k jedincovu narušení. Mnoho z nich se vyvinulo v průběhu jedincova dětství na jeho obranu, a když je zbavíme jejich zátěže, mohou se opět stát tím, čím v zásadě jsou – našimi pomocníky. IFS je vhodným přístupem např. pro práci s traumaty, závislostmi, depresí či úzkostí. Kniha z pera samotného zakladatele tohoto směru uvádí základní postupy při práci s IFS, ukázky z terapeutických rozhovorů i řadu cvičení.

Metody kvalitativního výzkumu si získávají ve vědách o člověku a společnosti stále větší význam, ať jsou považovány za doplněk tradičních kvantitativních postupů, nebo jejich protipól. Jsou velmi užitečné v případech, kdy jde o zkoumání života lidí, historie i chodu organizací, společenských procesů apod. Příručka, jejíž přepracované a aktualizované vydání přinášíme, se již stala standardní učebnicí těchto metod u nás. Ukazuje, z jakých zdrojů metody kvalitativního výzkumu vycházejí, a představuje hlavní výzkumné plány užívané v této oblasti. Popisuje kvalitativní metody sběru dat, jejich kódování, vyhodnocování a interpretaci. Pozornost věnuje i počítačovým nástrojům sloužícím kvalitativnímu výzkumu, psaní zprávy o výzkumu a hodnocení jeho kvality. Doc. RNDr. Jan Hendl je přední odborník v oblasti metodologie vědy a zpracování dat. Zabývá se kvantitativními i kvalitativními metodami v oblasti sociálních a biomedicínských věd, metaanalýzou, kinatropologií. Přednáší na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK v Praze, je autorem četných odborných sdělení a knih. V nakladatelství Portál vyšly publikace Přehled statistických metod zpracování dat, Kvalitativní výzkum, Metody výzkumu a evaluace a Statistika v aplikacích.

Kniha Tonyho Osgooda, britského odborníka na problematiku podpory lidí s mentálním postižením a chováním náročným na péči, vychází z metody podpory pozitivního chování (angl. zkratka PBS). Tato metoda představuje komplexní a etický systém, který napomáhá snižovat výskyt náročného chování u dětí a dospělých s hlubším mentálním nebo vývojovým postižením, včetně autismu.Náročné chování je vždy určitou formou komunikace, která z nějakých důvodů nemůže probíhat standardním způsobem. Osgood nabízí řadu strategií a praktických návodů, jak umožnit lidem s mentálním postižením či autismem, aby k prosazení svých potřeb využívali jiné způsoby než náročné chování. Nabízí možnosti a postupy pro různé situace, ať už v rodině, ve škole, či v prostředí sociálních služeb. Osgood vždy doporučuje přístup zaměřený na člověka a zdůrazňuje potřebu zachovat jeho individualitu. Každá kapitola obsahuje otázky k diskusi nebo zamyšlení. Hlavním cílem této knihy je zlepšit kvalitu života všech zúčastněných, jak osob, které podporu potřebují, tak i těch, kteří jim ji mají poskytovat: pečovatelů i rodičů. Tony Osgood pracoval téměř třicet let v oblasti mentálního postižení, autismu, duševního zdraví a tělesného postižení. Působil jako lektor pro mentální a vývojové postižení v Tizard Centre na univerzitě v Kentu. Od roku 2004 do roku 2019 vyučoval jak na bakalářském stupni studia, tak i na magisterském a postgraduálním stupni se speciálním důrazem na problémové chování, přístupy zaměřené na člověka a podporu pozitivního chování. Před působením na akademické půdě byl zaměstnán na manažerských pozicích i v přímé práci s klienty. Nyní poskytuje konzultace a píše na plný úvazek.

Psychoanalýza se nemusí nutně odehrávat jen na psychoanalytickém sezení s psychoanalytikem. O tom je přesvědčená autorka, když nastiňuje možnosti využití psychoanalýzy k samostatné práci na sobě, ať už mezi sezeními, či v době přerušení terapie například z důvodu nemoci nebo dovolené, ale i v rámci seberozvoje. Rozebírá hnací síly neurotických potíží, různá stadia psychoanalytického porozumění, pacientův a analytikův podíl v procesu psychoanalýzy, příležitostnou a systematickou sebeanalýzu i realistická očekávání, která může člověk mít, a možné překážky, pokud sebeanalýzu podstoupí.Velmi čtivě a s vědomím, že kniha je určena nejen odborníkům, ale i pacientům v psychoanalýze či laikům se zájmem o sebepoznání, představuje základní body svého přístupu k analýze a vede čtenáře k praktickému využití psychoanalytických technik k sebepoznání, překonání potíží a osobnímu rozvoji.

Vůle ke smyslu představuje autorský výbor z Franklových přednášek, které měl mezi lety 1946 a 1980. Jejich základní téma je následující: Člověk je tvor hledající smysl (logos) a poskytnout člověku pomoc v jeho hledání je jedním z úkolů psychoterapie – a to především Franklem koncipované logoterapie. Výbor doplňuje příspěvek Franklovy žačky Elisabeth S. Lukasové o validizaci účinků logoterapie a Logo-test k měření životní smysluplnosti a jejího opaku – existenciální frustrace. Jedná se o jednu z nejznámějších Fraklových knih, která byla v tomto vydání obohacena o stať „Alpinismus a patologie ducha doby“. Viktor E. Frankl (1905–1997) byl profesorem neurologie a psychiatrie na Vídeňské univerzitě a profesorem logoterapie na United States International University v Kalifornii a dalších amerických univerzitách. Je tvůrcem tzv. logoterapie a existenciální analýzy jakožto „třetího vídeňského směru psychoterapie“, který se zaměřuje na hledání smyslu v lidském životě. Ve svých knihách Frankl mj. využil své zkušenosti vězně nacistických koncentračních táborů.

Psychoanalýza se nemusí nutně odehrávat jen na psychoanalytickém sezení s psychoanalytikem. O tom je přesvědčená autorka, když nastiňuje možnosti využití psychoanalýzy k samostatné práci na sobě, ať už mezi sezeními, či v době přerušení terapie například z důvodu nemoci nebo dovolené, ale i v rámci seberozvoje. Rozebírá hnací síly neurotických potíží, různá stadia psychoanalytického porozumění, pacientův a analytikův podíl v procesu psychoanalýzy, příležitostnou a systematickou sebeanalýzu i realistická očekávání, která může člověk mít, a možné překážky, pokud sebeanalýzu podstoupí. Velmi čtivě a s vědomím, že kniha je určena nejen odborníkům, ale i pacientům v psychoanalýze či laikům se zájmem o sebepoznání, představuje základní body svého přístupu k analýze a vede čtenáře k praktickému využití psychoanalytických technik k sebepoznání, překonání potíží a osobnímu rozvoji. Karen Horney (1885–1952) byla významná americká psycholožka a psychiatrička německého původu, spolu s Erichem Frommem a Harrym S. Sullivanem jedna z čelních představitelek neoanalýzy vzdalující se biologickému determinismu klasické psychoanalýzy a kladoucí důraz na širší sociální vlivy a vnitřní potenciál jedince.

Traumatické zážitky zanechávají následky, které mnohdy přetrvávají až desítky let. Řadu let se soudilo, že s traumatem nejlépe pomáhá, pokud o něm člověk opakovaně mluví a hledá, co by mohlo jeho následky uzdravit. Lidé, kteří zažili trauma, popisují něco jiného. Neustálé opakování příběhu v nich často znovu vyvolává traumatické zážitky a místo aby jim pomohlo s jejich překonáváním, zaplavuje je. Autorka na základě svých terapeutických zkušeností soudí, že mnohem více pomáhá, pokud lidé přijmou trauma jako normální reakci na nenormální situaci. Je třeba, aby pracovali se symptomy, které ovlivňují jejich život, a přestali jen přežívat ve stínu traumatu. Janina Fisher Ph.D. působí na lékařské fakultě Harvardovy university. Je světově uznávanou expertkou na práci s traumatem.

Když člověk bojuje o přežití, dosud důležité věci náhle ztratí na závažnosti a do popředí vystoupí docela jiné hodnoty. Mladá inuitská žena Ivalu přežívá ze dne na den, protože její rodina nemá živitele-lovce. O nápadníky nemá nouzi, zůstává ale věrná svému snu: chce se stát manželkou bílého muže. Pak se v osadě objeví dánský lovec lišek Basi a postaví si tam dům. Když chce jeho pomocník, proradný Minik, Ivalu unést a přinutit ji, aby se stala jeho ženou, Basi ji zachrání a začnou žít spolu. Basi, který se považuje za příslušníka vyspělejší civilizace, se stále znovu dostává do situací, kdy musí uznat, že jeho žena, bělochy považovaná za primitivní, činí mnohem moudřejší rozhodnutí a ví si mnohem lépe rady, když se dostanou do obtížných, život ohrožujících situací.Příběh z počátku minulého století je vyprávěn z perspektivy domorodých Inuitů, kteří s úžasem a bezděky humorně komentují neznámé situace, které do jejich života vnášejí nově příchozí bílí muži. Čtenář se seznamuje s dnes již zaniklým způsobem života obyvatel Grónska, s jejich způsobem myšlení, účastní se lovu na ledního medvěda, pochopí fungování dynamiky ve skupině závislé na bohatství úlovku, kde jsou neúspěšní odkázáni na blahovůli úspěšných. Zdánlivě prostý jazyk knihy a popisované, často drsné události spolu pozoruhodně kontrastují.

V každé době existuje nějaká populární diagnóza. Bezesporu to má vztah k tomu, co je ve společnosti důležité. Jaká je podle autora psychiatrická porucha naší doby? Hraniční porucha osobnosti. Dirk de Wachter věnuje u každého diagnostického vodítka této nemoci zamyšlení, nakolik je příznačné nejen pro lidi s touto nemocí, ale vůbec pro typické jedince naší společnosti. Do jaké míry nás charakterizují nestabilní vztahy? Narušená identita? Impulzivita? Ztráta smyslu a prázdnota? Jak s touto diagnózou souvisí dnešní honba za svobodou, slastí a úspěchem? Na konci autor nabízí naději: Může nás zachránit umění, hledání smyslu, pouto s druhými, každodenní drobné laskavosti? Kniha se v Belgii a Nizozemsku stala fenoménem a mnohokrát dotiskovaným bestsellerem. Prof. dr. Dirk de Wachter je belgický psychiatr a psychoterapeut v Univerzitním psychiatrickém centru na Katolické univerzitě (KU) v Lovani. Je odborníkem na systemickou a rodinnou terapii, v tomto oboru působí jako školitel a supervizor. V Portále vyšla jeho kniha Umění být nešťastný.

Mentální anorexie, deprese, závislost na alkoholu, potíže otěhotnět, sebepoškozování, tetanie a panická porucha… Proč se nemůžeme zbavit katastrofických strachů o své blízké? Jak je možné dostat se do stavu, kdy se nám nechce žít? Naši dobrou vůli udržet si tělesnou váhu zhatí genetika, nebo psychika? Snahy pochopit lidskou duši provází plno otázek a tajů. Lze porozumět složitým mechanismům, o kterých mluví psychoanalýza, aniž bychom byli zkušení odborníci? Tato kniha se o to snaží. Pro svou odbornost může sloužit jako učebnice, formou je ale určená pro širokou laickou veřejnost. Bez cizích slov a komplikovaných termínů, zato s řadou ukázek z hodin psychoterapie představuje témata, kvůli nimž lidé často vyhledávají psychoterapeutickou péči. Psychoterapeut s dvacetiletou praxí předává své znalosti a umožňuje nahlédnout do příběhů lidí, se kterými se v psychoterapii setkával. Čtenář v nich najde i sebe samého. Může zažít překvapení, že duševní poruchy lze pochopit jako srozumitelný příběh. PhDr. Michael Václavík je klinický psycholog a psychoterapeut v oblasti psychodynamické psychoterapie. Kromě toho se věnuje přednášení, vzdělávání a supervizi. Je autorem řady odborných článků i textů pro laiky, publikovaných na webu uTerapeuta.cz.