Portál strana 13 z 212

Představa, kterou máme sami o sobě, je formována v našem dětství a nezřídka je ovlivněna nejrůznějšími emočními zraněními. Kniha Všímavost a Já popisuje čtyři typy těchto zranění a ukazuje, jak je lze léčit a transformovat prostřednictvím všímavosti a soucitu k sobě. Nabízí postupy, jak odhalovat vlastní skrytá jádrová přesvědčení a jak ošetřovat ty nejbolavější niterné pocity – existenciální strach, stud a osamělost. Věnuje se ale i rozvíjení autentického a transcendentního Já a upozorňuje na nejčastější úskalí, s nimiž se můžeme setkat na duchovní cestě. Kniha čerpá z moderních terapeutických přístupů a integruje poznatky neurověd, psychedelického výzkumu i tradiční buddhistické psychologie. Obsahuje 20 praktických cvičení a představuje postupy a techniky, které lze využít v psychoterapii i v rámci osobního rozvoje. PhDr. Jan Benda Ph.D. je psycholog a psychoterapeut s dvacetiletou zkušeností s využíváním všímavosti v psychoterapii. Prošel výcvikem satiterapie, Pesso Boyden psychomotorické terapie, terapie zaměřené na emoce a výcvikem pro práci se změněnými stavy vědomí. Opakovaně pobýval v meditačních centrech na Srí Lance. V Portále vyšla jeho velmi úspěšná kniha Všímavost a soucit se sebou.

Znáte výzkumy amerického psychologa Johna Gottmana, který tvrdí, že poté, co bude 15 minut sledovat rozhovor mezi vámi a vaším partnerem, s více než devadesátiprocentní pravděpodobností odhadne, jestli spolu budete i za deset let? Gottman s kolegy připravil praktický doplněk ke své slavné knize Sedm principů spokojeného manželství. Ať už jste se svým partnerem pár dní, nebo několik desetiletí, můžete si společně domluvit osm schůzek a popovídat si na témata důvěra, konflikty, sex, peníze, rodina, dobrodružství, růst a spiritualita, životní sny. Cílem je odvážně sdílet pocity a potřeby, projevit si respekt, více porozumět jeden druhému a prohloubit lásku. Autoři na základě více než čtyřicetiletého výzkumu pomáhají čtenářům s přípravou rozhovorů, nabízejí dotazníky, tematické okruhy i seznamy otevřených otázek a radí, jak řešit typické obtíže při jakémkoli z těchto setkání. Knihu využijí partnerské dvojice i odborníci, kteří provozují párovou terapii. John Gottman je emeritní profesor psychologie na Washingtonské univerzitě, kde se svou ženou, klinickou psycholožkou a spoluautorkou Julií Schwartz Gottman v osmdesátých letech minulého století založil slavnou „laboratoř lásky“. Manželským párem jsou i spisovatel a literární agent Doug Abrams a lékařka Rachel Carlton Abrams.

Ačkoli kniha vychází z ověřené pedagogické teorie, nabízí velmi čtivého průvodce běžným dnem v mateřské škole. Autor se ptá, zdali si děti mohou mazat chleba k svačině samy, jak zorganizovat náročné situace typu přechodů z jednoho prostředí do druhého, a ukazuje, že děti toho zvládnou mnohem více, než si sami myslíme. Vychází z reálných zkušeností z prostředí MŠ, jakožto i ze zkušeností jeho kolegů, přátel… V MŠ se každý pedagog každý den setkává s desítkami, ne-li stovkami situací, které se pravidelně opakují a které se podle dají dělat lépe, efektivněji. V knize proto najdete jak praktické tipy na zlepšení jednotlivých edukačních aspektů dne v MŠ, tak i teoretické základy daného aspektu. Ondřej Koželuh působil několik let jako učitel v MŠ, je lektorem DVPP pro MŠ, v současné době vyučuje na VŠ v oblasti pregraduální přípravy budoucích učitelek MŠ. V Portále vyšla jeho úspěšná kniha Učitelem ve školce.

Laskavý, soucítící svět začíná u laskavých, soucítících dětí. V této knize najdete účinné a praktické strategie, díky nimž dokážete na své děti reagovat s vlídností a bez posuzování. Běžíte do školy na poslední chvíli? Snažíte se přesvědčit svého potomka, aby jedl více zeleniny? Drásají vás strašlivé záchvaty vzteku, které vaše dítě provozuje u police s bonbony v místním obchodě? Máte pocit, že jedinou odpovědí je přísná výchovná intervence? Zkuste se zastavit a vžít se do pocitů svého dítěte a především do toho, co cítíte vy sami. Autorka nás ve své knize plné příběhů ze života vede k tomu, abychom nesahali hned po první výchovné intervenci. Možná si říkáte: „Když jsem jako malá nechtěla jít mrkev, máma mi nasekala, a jaký je ze mě dobrý člověk!“ Nebylo by ale lepší, kdyby vaši rodiče přemýšleli o tom, proč vám něco nechutnalo? S výchovnou laskavostí dojdeme dále než s tresty. Hunter Clarke-Fields je lektorkou mindfulness. Moderuje populární podcast Mindful Mama a vytvořila kurz všímavého rodičovství. Pomáhá rodičům zavést do výchovy vlídnost a laskavost. Má dvě dcery, které její rodičovský přístup vystavují každodenním výzvám.

Trápí vás propady nálad, automatické negativní myšlenky a obavy vám přerůstají přes hlavu? Těžko hledáte způsoby, jak relaxovat a uvolnit se? Tento svižný průvodce vám pomůže osvojit si šestici dovedností, které vám pomohou naladit se na tu správnou náladu a vylepšit si ji. Autoři vycházejí z technik kognitivně-behaviorální terapie a nabízejí krátké aktivity, jimiž můžete trénovat svou psychickou odolnost a které vám pomohou vystoupit ze začarovaného kruhu nepříjemných myšlenek a sebepodceňování. Zjistíte, jak to, co si myslíte, ovlivňuje vaši náladu, a jak změna vašeho myšlení doslova změní i váš život. Matthew McKay Ph.D. je profesorem na Wrightově institutu v Berkeley v Kalifornii. Je autorem mnoha knih. Specializuje se kognitivně-behaviorální terapii depresí a úzkostí. Martha Davis Ph.D. působila jako psycholožka na psychiatrickém oddělení Kaiserova stálého lékařského centra v kalifornské Santa Claře. Bezmála třicet let zde poskytovala individuální, párovou i skupinovou psychoterapii. Je spoluautorkou několika knih. Patrick Fanning je žurnalista specializující se na oblast duševního zdraví. Je autorem a spoluautorem 12 knih.

Znáte někoho, kdo jako by si liboval v krizi? Někoho, kdo si vytváří vypjaté situace i tam, kde nejsou? Často takové lidi označujeme jako „hysterky“ či „chaotiky“, přitom ale trpí i oni sami, protože se nacházejí v setrvalém stavu stresu a vnitřní nejistoty. Jedná se o jedince, kteří prostřednictvím dramat řeší pocit, že nejsou dost „živí“, že mezi nimi a ostatními je nějaká bariéra, že něco v jejich životě je špatně. Podobně jako u jiných typů závislostí se zvyšuje jejich tolerance vůči tomu, co prožívají, takže potřebují stále kritičtější situace a své blízké vtahují do stále větších dramat. Lékem na závislost na dramatech je podle autora pocit, že daný jedinec někam náleží, že má skutečné vztahy s druhými lidmi. Lyons zároveň ukazuje, že podobný mechanismus se vyskytuje v celkovém nastavení společnosti. Kniha vám pomůže odhalit, jak objevit závislost na dramatech u jiných lidí i sami u sebe, a nabídne vám různé metody, jak tento stav léčit pomocí meditace, vizualizace, práce s myšlenkami, dýchání či psaní deníku. Knihu využijí i terapeuti, kteří mají klienty s některými poruchami osobnosti. Scott Lyons je americký klinický psycholog a psychosomatik.

Pokud jste vyrostli s emočně nezralým, nedostupným nebo sebestředným rodičem, můžete v dospělosti pociťovat hněv, emoční osamělost, pocit zrady, úzkosti, deprese, obtíže v navazování vztahů. Je možné, že jste v dětství ve snaze sloužit potřebám rodičů ztratili kontakt se svým pravým já a přijali jste úlohu, kterou od vás vyžadovali. Autorka popisuje dva hlavní typy jedinců podle jejich reakce na dětství s emočně nezralými rodiči: externalizátory, kteří zodpovědnost za řešení svých záležitostí přenechávají ostatním, a internalizátory, kteří mají pocit, že práci na vztazích musejí odvést především oni sami. Ti druzí bývají citliví k potřebám ostatních a snaží se také s velkým nasazením pracovat na svém osobním růstu. Právě pro ně je určena tato kniha, v níž se dozví, jak se zbavit viny, která jim ve skutečnosti nenáleží, jak nalézt ztracený kontakt s vlastními potřebami a jak rozpoznat lidi, s nimiž se budou moci cítit sami sebou. Lindsay C. Gibson je klinická psycholožka v soukromé praxi, žije v americkém státě Virginia. Zaměřuje se na práci s dospělými dětmi emočně nezralých rodičů.

Všichni chceme žít zdravý život. Ale pouhé „nebýt nemocný“ zdaleka není totéž jako být skutečně zdravý. Stav opravdového uzdravení pociťujeme pouze tehdy, když se nám daří dobře fyzicky, psychicky i sociálně. Cesta k tomuto stavu je úzce spjata s našimi zkušenostmi a postoji. Tato kniha ukazuje vše, co k tomu potřebujeme. Ať už jde o případ vážné nemoci, nebo o silnou psychickou zátěž, k uzdravení přispívá kromě klasické lékařské léčby také víra a láska, smysl života a vnitřní klid. Heinz-Peter Röhr zprostředkovává své dlouholeté znalosti, zkušenosti, podněty k zamyšlení a cvičení do praktického průvodce holistickým léčením a sebeléčením. Spiritualita a psychologie jsou zde představeny jako doplňkové zdroje síly k uzdravení. Heinz-Peter Röhr je známý německý psychoterapeut se specializací na terapii závislostí. Původně vystudoval sociální práci a pedagogiku. Je autorem mnoha úspěšných knih, které vyšly v Portále: Narcismus – vnitřní žalář, Hraniční porucha osobnosti, Hysterie – strach z odmítnutí, Závislé vztahy, Sebeúcta u dětí aj.

Cílem knihy je na základě řady příkladů ze života mladých sportovců a jejich rodin, s nimiž autor pracuje, lépe porozumět tomu, v čem může být sport pro život a růst mladého člověka užitečný a jak tyto možnosti naplno rozvinout – ale také tomu, jak lehce se může ze sportu stát primárně zdroj negativních emocí, frustrace a demotivace. Kniha se obrací na rodiče, kteří mají v rukou obrovskou moc – mohou všechny pozitivní vlivy sportu znásobit, ale také je překlopit do jejich nejznetvořenější podoby. Tato kniha jim poradí, jak si všímat typických „rodičovských chyb“, a pomůže nalézt takový přístup a styl komunikace, kterým umožní mladému sportovci vytěžit z jeho sportovního příběhu maximum – jak sportovně, tak lidsky. Václav Petráš je sportovní psycholog. Dlouhodobě spolupracuje s řadou sportovních svazů a organizací, mimo jiné s HC Oceláři Třinec. Je autorem velmi úspěšné knihy Psychologie vítězství.

Dobře komunikovat znamená dobře pečovat. Kniha představuje základy komunikace při péči o pacienty, ale zaměřuje se zejména na osoby s demencí. Důležité je, aby se člověk s demencí cítil respektovaný a oceňovaný (hovoří se o tzv. validaci). Kniha popisuje, jakou roli má komunikace v různých modelech péče. Najdeme zde řadu užitečných tipů – např. ohledně nepoužívání otázek začínajících na proč, mluvení v první osobě a v kladných větách, v dialektu nemocného, pomalu a klidně, ve stejné výšce očí, autenticky, se zahrnutím pacientových neverbálních signálů. Cílem je komunikovat citlivě, eticky a předcházet nedorozumění a náročným situacím. Kniha, která je doprovázená příklady z praxe, je vhodná pro profesionály, kteří se zabývají léčbou osob s demencí, i pro všechny ty, kdo o ně pečují v pracovním i osobním kontextu. Katja Pape-Raschen vystudovala sociologii a sociální behaviorální vědy. Již mnoho let pracuje ve zdravotnictví a v současnosti provozuje lůžkové zařízení pro lidi s demencí v německých Brémách.

Pracovní listy seznamují předškoláky a mladší školáky s úvodem do literární tvorby, odkrývají dětem zákonitosti toho, co dělá příběh příběhem, učí je vymýšlet postavy, prostředí, i vlastní svět každého vyprávění. Malým tvůrcům ukazuje, jak rozvíjet jazykové prostředky, fantazii, imaginaci a zároveň se i tvůrčím způsobem dívat na okolní svět. V rámci sebepoznání se děti naučí mapovat a interpretovat vlastní zážitky a emoce. Kromě samotného psaní se listy zaměřují i na to, jak dále s příběhem pracovat, vytvořit si vlastní knihu i s obrázky, stolní hru, nebo kde nasbírat inspiraci. Ludmila Bakonyi Selingerová je autorka, maminka, učitelka a divadelnice. Napsala mnoho knih pro děti. V Portále vyšla její kniha Kdo zatočí s Naschválníkem. Martin Hanschild je ilustrátor knih pro děti a výtvarník.

Systematická kniha přináší přehled základních psychoterapeutických směrů včetně psychodynamického, existenciálního, interpersonálního, behaviorálního, kognitivního, systemického, konstruktivistického, multikulturního a integrativního. Jednotlivé školy jsou spolu srovnávány s cílem vytvořit transteoretický pohled na psychoterapii. Každá kapitola je pojata jednotně, takže od příkladu a příslušné teorie osobnosti a psychopatologie se přechází k typickým terapeutickým procesům a podobě terapeutického vztahu, jsou rozebrány různé přístupy v rámci daného směru, pojednány výzkumy efektivity, kritika z pohledu jiných přístupů a také hypotetická kazuistika pacienta C. léčená optikou tohoto přístupu. Nechybějí další příklady ani klíčové pojmy a doporučené zdroje k dalšímu studiu. Obsahem knihy je analýza 15 vůdčích psychoterapeutických směrů a stručný přehled další 32 škol. Autoři docházejí k závěru, že různé pohledy se shodují v tom, jaké procesy navozují změnu, ale liší se v názoru na to, co je třeba měnit. Celosvětově uznávaná kniha, která je určená pro všechny typy psychoterapeutů i studentů psychoterapie, je překladem devátého amerického vydání. James O. Prochaska Ph.D. je profesor psychologie a ředitel Výzkumného centra pro prevenci rakoviny při University of Rhode Island. John C. Norcross, Ph.D., je profesor psychologie na University of Scranton a hostující profesor psychiatrie na SUNY Upstate Medical University. Jak autoři říkají, mají za sebou společně 85 let klinické praxe. Česky vyšla jejich kniha Změna k lepšímu o transteoretickém pohledu na změnu lidského chování (2018).

Zimní drak si s sebou každý rok odnáší sníh a led, aby mohlo přijít jaro. Letos je ale všechno jinak. Drak si poranil křídlo a zimu nemá kdo odnést. Když je sníh a mráz nejtužší, na řadu přichází teplo přátelství, fantazie a chuť pomáhat. Kniha o tom, že poté, co nahlédneme za náš vlastní strach, najdeme někdy jen smutek a bolest někoho jiného. Když se rozhodneme pomoci druhým, může z naší dobroty vykvést nové jaro. Kniha vyhrála ve Vídni v roce 2014 Cenu poroty za knihu pro mládež udělovanou rakouským ministerstvem školství, umění a kultury. Byla též zařazena do užšího výběru Rakouské ceny za literaturu pro děti a mládež. Příběh o soucitu, lásce a naději pro děti od 6 let. Troon Harrison původem z Kanady, je mezinárodně uznávanou spisovatelkou píšící v několika jazycích. Pracovala jako redaktorka a učitelka tvůrčího psaní, nyní je spisovatelkou na volné noze. Její tvorba zahrnuje více než 40 titulů různých žánrů a některé z nich se staly základem animovaných filmů. Andrea Offermann pochází z Kolína nad Rýnem. Výtvarnou tvorbu vystudovala v Kalifornii. Dětské knihy ilustruje od roku 2006 a její tvorba provází mnoho titulů pro děti i mladé dospělé.

Prudká bouře, kterou na Lesní království seslal zlý černokněžník, připravila Lesní paní o vzácný perlový náhrdelník. Skoro všechny perly se podařilo sesbírat, zbývá posledních sedm. Ty se však zakutálely až na louku, kam už moc Lesní paní nesahá. Naštěstí je tu Matyáš, malý chlapec, který se za bouře ztratil v lese. Vydá se ztracené perly najít. Když vkročí mezi zvonky, chrpy, máky a luční traviny, zdaleka netuší, jaké dobrodružství ho zde čeká. Pohádkový příběh o boji dobra se zlem seznámí dětské čtenáře s nejběžnějšími lučními květinami. Aby si děti znalosti o rostlinách upevnily, následují za každou kapitolou jednoduché otázky. Příběh je určen předškolákům a dětem mladšího školního věku. Daniela Krolupperová je překladatelka ze severských jazyků a spisovatelka. Za dětské knihy dostala mnoho ocenění (Zlatou stuhu, Cenu knihovníků, Cenu učitelů a další). V Portále jí vyšla řada titulů, mimo jiné Zákeřné keře, Jde sem lesem, Mizící hmyzíci, Polární pohádka, Sněhová víla a další. Eva Chupíková se věnuje ilustrování dětských knih. Svou prací doplnila díla řady českých a slovenských autorů a na kontě má také několik vlastních autorských titulů. V Portále vyšlo mnoho knih, které ilustračně doprovázela, např. Zákeřné keře, Taje olivového háje nebo Co napoví stromoví.

Oliver Sacks je dnes snad nejslavnější neuropsycholog na světě. Jeho „klinické povídky“ nejsou jen nezúčastněné kazuistiky kuriózních případů. Autor v nich totiž popisuje životy, nemoci i odlišnosti svých pacientů s neobvyklou mírou empatie a představuje je jako hluboce lidské bytosti. V knize se dočteme například o slepé sochařce, která svůj talent objevila až v šedesáti letech, neboť do té doby měla ochrnuté ruce, o nahluchlé ženě, která slyšela nepřetržitě hrát irskou hudbu a měla za to, že to jen její zubní plomba funguje jako krystalka, o muži, jemuž se zdálo, že se stal psem, a ráno se probudil s mimořádně vyvinutým smyslem pro rozeznávání pachů a vůní a s nutkavou potřebou vše očichávat, o dalším, jinak nikterak výjimečném člověku, který znal nazpaměť všech šest tisíc stran hudebního slovníku, či o dvojčatech, která uměla odříkávat prvočísla až po ta dvanáctimístná, ale nesvedla jednoduché sčítání a odčítání. Příběh muže, který si pletl manželku s kloboukem, byl dokonce využit jako námět pro operu skladatele Michaela Nymana, která byla uvedena i v České republice. Oliver Sacks (1933–2015) byl britský lékař, který žil od roku 1965 v New Yorku a věnoval se neurologické praxi. Byl znám svými knihami, v nichž čtenáře seznamoval s nejzajímavějšími klinickými případy své praxe, ale zároveň se hluboce zamýšlel nad otázkami vztahu mozku, duše a nemoci. Jeho dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků a vyšlo i v češtině. Kniha Probouzení se stala předlohou pro film Čas probuzení (1990), jenž byl nominován na Oscara.

Byl jednou jeden králíček a toho napadlo, že uteče z domova. A tak řekl mamince: „Já uteču.“ „Jestli utečeš,“ odpověděla maminka, „poběžím za tebou, protože jsi můj králíček…“ Citlivé a něžné vyprávění o tom, co by se stalo, kdyby… Kdyby byl králíček pstruhem, kosem, námořníkem, artistou, malým chlapce… Ať je, čím chce, maminku má ale vždycky jen jednu. A ta ho bude chránit, doprovázet a milovat, ať už bude králíček, čím bude. Kniha poprvé vyšla v roce 1942 a od té doby se stala dětskou knižní stálicí, která svým příběhem nepřestává lákat a těšit ani dnes. Margaret Wise Brown byla známá spisovatelka dětských knih. Díky svému pedagogickému vzdělání a osobnímu nadhledu dokázala vidět svět očima dětí. Její knihy jsou dětsky upřímné a jemné zároveň. Vydávají se po celém světě i půl století po její smrti. Ivona Knechtlová je přední česká ilustrátorka převážně dětských knihy. Ilustraci se profesně naplno věnuje od roku 2018.