Portál strana 13 z 212

Laskavý, soucítící svět začíná u laskavých, soucítících dětí. V této knize najdete účinné a praktické strategie, díky nimž dokážete na své děti reagovat s vlídností a bez posuzování. Běžíte do školy na poslední chvíli? Snažíte se přesvědčit svého potomka, aby jedl více zeleniny? Drásají vás strašlivé záchvaty vzteku, které vaše dítě provozuje u police s bonbony v místním obchodě? Máte pocit, že jedinou odpovědí je přísná výchovná intervence? Zkuste se zastavit a vžít se do pocitů svého dítěte a především do toho, co cítíte vy sami. Autorka nás ve své knize plné příběhů ze života vede k tomu, abychom nesahali hned po první výchovné intervenci. Možná si říkáte: „Když jsem jako malá nechtěla jít mrkev, máma mi nasekala, a jaký je ze mě dobrý člověk!“ Nebylo by ale lepší, kdyby vaši rodiče přemýšleli o tom, proč vám něco nechutnalo? S výchovnou laskavostí dojdeme dále než s tresty. Hunter Clarke-Fields je lektorkou mindfulness. Moderuje populární podcast Mindful Mama a vytvořila kurz všímavého rodičovství. Pomáhá rodičům zavést do výchovy vlídnost a laskavost. Má dvě dcery, které její rodičovský přístup vystavují každodenním výzvám.

Trápí vás propady nálad, automatické negativní myšlenky a obavy vám přerůstají přes hlavu? Těžko hledáte způsoby, jak relaxovat a uvolnit se? Tento svižný průvodce vám pomůže osvojit si šestici dovedností, které vám pomohou naladit se na tu správnou náladu a vylepšit si ji. Autoři vycházejí z technik kognitivně-behaviorální terapie a nabízejí krátké aktivity, jimiž můžete trénovat svou psychickou odolnost a které vám pomohou vystoupit ze začarovaného kruhu nepříjemných myšlenek a sebepodceňování. Zjistíte, jak to, co si myslíte, ovlivňuje vaši náladu, a jak změna vašeho myšlení doslova změní i váš život. Matthew McKay Ph.D. je profesorem na Wrightově institutu v Berkeley v Kalifornii. Je autorem mnoha knih. Specializuje se kognitivně-behaviorální terapii depresí a úzkostí. Martha Davis Ph.D. působila jako psycholožka na psychiatrickém oddělení Kaiserova stálého lékařského centra v kalifornské Santa Claře. Bezmála třicet let zde poskytovala individuální, párovou i skupinovou psychoterapii. Je spoluautorkou několika knih. Patrick Fanning je žurnalista specializující se na oblast duševního zdraví. Je autorem a spoluautorem 12 knih.

Znáte někoho, kdo jako by si liboval v krizi? Někoho, kdo si vytváří vypjaté situace i tam, kde nejsou? Často takové lidi označujeme jako „hysterky“ či „chaotiky“, přitom ale trpí i oni sami, protože se nacházejí v setrvalém stavu stresu a vnitřní nejistoty. Jedná se o jedince, kteří prostřednictvím dramat řeší pocit, že nejsou dost „živí“, že mezi nimi a ostatními je nějaká bariéra, že něco v jejich životě je špatně. Podobně jako u jiných typů závislostí se zvyšuje jejich tolerance vůči tomu, co prožívají, takže potřebují stále kritičtější situace a své blízké vtahují do stále větších dramat. Lékem na závislost na dramatech je podle autora pocit, že daný jedinec někam náleží, že má skutečné vztahy s druhými lidmi. Lyons zároveň ukazuje, že podobný mechanismus se vyskytuje v celkovém nastavení společnosti. Kniha vám pomůže odhalit, jak objevit závislost na dramatech u jiných lidí i sami u sebe, a nabídne vám různé metody, jak tento stav léčit pomocí meditace, vizualizace, práce s myšlenkami, dýchání či psaní deníku. Knihu využijí i terapeuti, kteří mají klienty s některými poruchami osobnosti. Scott Lyons je americký klinický psycholog a psychosomatik.

Pokud jste vyrostli s emočně nezralým, nedostupným nebo sebestředným rodičem, můžete v dospělosti pociťovat hněv, emoční osamělost, pocit zrady, úzkosti, deprese, obtíže v navazování vztahů. Je možné, že jste v dětství ve snaze sloužit potřebám rodičů ztratili kontakt se svým pravým já a přijali jste úlohu, kterou od vás vyžadovali. Autorka popisuje dva hlavní typy jedinců podle jejich reakce na dětství s emočně nezralými rodiči: externalizátory, kteří zodpovědnost za řešení svých záležitostí přenechávají ostatním, a internalizátory, kteří mají pocit, že práci na vztazích musejí odvést především oni sami. Ti druzí bývají citliví k potřebám ostatních a snaží se také s velkým nasazením pracovat na svém osobním růstu. Právě pro ně je určena tato kniha, v níž se dozví, jak se zbavit viny, která jim ve skutečnosti nenáleží, jak nalézt ztracený kontakt s vlastními potřebami a jak rozpoznat lidi, s nimiž se budou moci cítit sami sebou. Lindsay C. Gibson je klinická psycholožka v soukromé praxi, žije v americkém státě Virginia. Zaměřuje se na práci s dospělými dětmi emočně nezralých rodičů.

Všichni chceme žít zdravý život. Ale pouhé „nebýt nemocný“ zdaleka není totéž jako být skutečně zdravý. Stav opravdového uzdravení pociťujeme pouze tehdy, když se nám daří dobře fyzicky, psychicky i sociálně. Cesta k tomuto stavu je úzce spjata s našimi zkušenostmi a postoji. Tato kniha ukazuje vše, co k tomu potřebujeme. Ať už jde o případ vážné nemoci, nebo o silnou psychickou zátěž, k uzdravení přispívá kromě klasické lékařské léčby také víra a láska, smysl života a vnitřní klid. Heinz-Peter Röhr zprostředkovává své dlouholeté znalosti, zkušenosti, podněty k zamyšlení a cvičení do praktického průvodce holistickým léčením a sebeléčením. Spiritualita a psychologie jsou zde představeny jako doplňkové zdroje síly k uzdravení. Heinz-Peter Röhr je známý německý psychoterapeut se specializací na terapii závislostí. Původně vystudoval sociální práci a pedagogiku. Je autorem mnoha úspěšných knih, které vyšly v Portále: Narcismus – vnitřní žalář, Hraniční porucha osobnosti, Hysterie – strach z odmítnutí, Závislé vztahy, Sebeúcta u dětí aj.

Cílem knihy je na základě řady příkladů ze života mladých sportovců a jejich rodin, s nimiž autor pracuje, lépe porozumět tomu, v čem může být sport pro život a růst mladého člověka užitečný a jak tyto možnosti naplno rozvinout – ale také tomu, jak lehce se může ze sportu stát primárně zdroj negativních emocí, frustrace a demotivace. Kniha se obrací na rodiče, kteří mají v rukou obrovskou moc – mohou všechny pozitivní vlivy sportu znásobit, ale také je překlopit do jejich nejznetvořenější podoby. Tato kniha jim poradí, jak si všímat typických „rodičovských chyb“, a pomůže nalézt takový přístup a styl komunikace, kterým umožní mladému sportovci vytěžit z jeho sportovního příběhu maximum – jak sportovně, tak lidsky. Václav Petráš je sportovní psycholog. Dlouhodobě spolupracuje s řadou sportovních svazů a organizací, mimo jiné s HC Oceláři Třinec. Je autorem velmi úspěšné knihy Psychologie vítězství.

Dobře komunikovat znamená dobře pečovat. Kniha představuje základy komunikace při péči o pacienty, ale zaměřuje se zejména na osoby s demencí. Důležité je, aby se člověk s demencí cítil respektovaný a oceňovaný (hovoří se o tzv. validaci). Kniha popisuje, jakou roli má komunikace v různých modelech péče. Najdeme zde řadu užitečných tipů – např. ohledně nepoužívání otázek začínajících na proč, mluvení v první osobě a v kladných větách, v dialektu nemocného, pomalu a klidně, ve stejné výšce očí, autenticky, se zahrnutím pacientových neverbálních signálů. Cílem je komunikovat citlivě, eticky a předcházet nedorozumění a náročným situacím. Kniha, která je doprovázená příklady z praxe, je vhodná pro profesionály, kteří se zabývají léčbou osob s demencí, i pro všechny ty, kdo o ně pečují v pracovním i osobním kontextu. Katja Pape-Raschen vystudovala sociologii a sociální behaviorální vědy. Již mnoho let pracuje ve zdravotnictví a v současnosti provozuje lůžkové zařízení pro lidi s demencí v německých Brémách.

Jistě jste se někdy setkali s člověkem, který se chová arogantně, bez pochopení druhých, nebo neustále dává najevo, že je ta nejlepší superhvězda na světě. Tyto projevy se vyskytují u lidí s narcistickou poruchou osobnosti a je velmi složité s nimi vycházet. Přesto se o to musíme pokoušet, třeba když se narcisticky chová naše kolegyně nebo vedoucí. Ačkoli nás takový vztah frustruje, musíme najít způsob, jak s narcistickým člověkem komunikovat a jak vztah s ním přežít. Tato kniha je praktickým průvodcem, který nás provede zvládáním vztahu s člověkem s narcistickou poruchou osobnosti. Ano, můžeme se snažit dotyčnou osobu ignorovat, ale to nám moc nepomůže. Autorka nabízí techniky efektivní komunikace a ukazuje, jak se nenechat zahnat do pasti. Otevírá také téma soužití s narcistickým partnerem, jež má často v pozadí spoluzávislost a které může mít velmi negativní dopad na děti. Ukazuje, jak člověku s narcistickou poruchou nastavit hranice a dát najevo, jaké chování nebudete akceptovat. Knihu provázejí četné příklady z praxe. Wendy Terrie Behary založila a řídí Centrum kognitivní terapie New Jersey. Podílí se také na vedení Institutu schematerapie. Ve své terapeutické praxi se specializuje na narcismus a vysoce konfliktní páry.

Kniha dvou mladých psycholožek a autorek stejnojmenného podcastu přibližuje širší veřejnosti psychologii a péči o duševní zdraví skrze aktuální problémy a praktická doporučení. Přináší čtenářům jednotlivá odborná témata autenticky a uvolněně, přičemž se vždy opírá o evidence-based výzkumy a doporučení. Pomáhá udělat si jasno v otázkách, které se týkají náš všech, kdo žijeme ve 21. století a ve světě sociálních sítí, nových médií, změn a krizí. Díky zkušenostem z psychologické a psychoterapeutické praxe přibližuje témata skrze často se opakující příběhy či vzorce a poskytuje v každé kapitole i návody, tipy a praktická východiska. Kniha dává čtenářům naději na zlepšení jejich duševního života, je optimisticky laděná a dokonce i zábavná. Mgr. Tereza Jirotka Beníčková je psycholožka a absolventka psychoterapeutického výcviku. Psychologii vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a ještě při studiu nastoupila do pětiletého výcviku v kognitivně-behaviorální terapii. Ve své soukromé praxi Hubnu hlavou se věnuje především psychologickému poradenství při hubnutí a psychoterapii obezity. Je lektorkou kurzů zdravého hubnutí od společnosti STOB, vede semináře o duševním zdraví a tématech spojených s psychologickým pohledem na hubnutí a udržení váhy. Mgr. Karolína Peruth je psycholožka, krizová interventka a psychoterapeutka. Jednooborovou psychologii absolvovala na Univerzitě Karlově a psychoterapeutické vzdělání v kognitivně-behaviorálním směru získala absolvováním pětiletého psychoterapeutického výcviku. Pracovní zkušenosti získala z různých oblastí práce s dospělými i s dětmi od práce na krizové lince, krizovou pomoc a terapii tváří v tvář po práci psychologa v nemocnici. Aktuálně působí v soukromé praxi (www.jeoknebytok.cz), v níž se specializuje na poskytování psychologického poradenství, psychoterapie a určitý čas věnuje lektorování.

Základní dílo kognitivní lingvistiky způsobilo ve své době revoluci ve filosofii jazyka a přístupu k němu vůbec. Fundamentální premisy, na základě nichž byly jazyk a myšlení v jazyce teoreticky i prakticky zpracovávány a pojímány, byly tímto dílem narušeny a musely být přebudovány. Základní strukturou jazyka už nebylo slovo či propozice, ale metafora, která se dostala do popředí zájmu jazykovědců i filosofů. Metafora sama současně přestala být výsostnou doménou básnického světa a aktualizace jazykových forem a přesunula se v celé šíři do sféry běžné komunikace. Současně se ukázala podstatná role metafory také v nejazykových oborech: v teorii poznání, estetice, kulturní antropologii, sociologii, psychologii ad. Metafora je podle autorů prvotním konceptem organizace světa, myšlení i sebe sama. Autoři vycházejí z nejběžnějších příkladů každodenních situací, v jejichž vnitřní struktuře nacházejí podobnosti s vytyčenými centrálními metaforami a ukazují jejich uspořádání. Na mnoha analytických příkladech dokazují formativní sílu metafory: její vliv v politice, válce, finančnictví, byznysu, kultuře, médiích. Způsob, jimiž svůj výklad podávají, je velmi jednoduchý, čistý, terminologicky nezatížený a přístupný. Toto revidované vydání je rozšířeno o rozsáhlý autorský doslov, v němž Lakoff a Johnson shrnují výsledek působení své knihy od 80. let, kritiku a rozšířené badatelské pole jejich teorie metafor a srovnávají svá východiska a závěry s opozičními koncepcemi a protichůdnými teoriemi. Metafory, kterými žijeme vyšly poprvé r. 1980 a od té doby v dalších a dalších vydáních i v překladech do mnoha jazyků. George P. Lakoff (*1941) je profesorem lingvistiky na University of California, Berkeley, CA, USA. Polem jeho zájmu jsou některé oblasti pojmové analýzy v rámci kognitivní lingvistiky. Zaobírá se povahou konceptuálních systémů (zejm. metaforických systémů pro koncepty času, události, příčiny, citů, morálky, egocentrických kategorií, politiky ad.) a jejich vyjadřováním v různých jazycích světa. V oblasti kognitivní sociální vědy se zabývá aplikacemi kognitivní sé-mantiky. S Markem Johnsonem zkoumá důsledky kognitivní vědy pro filozofii. S Jeromem Feldmanem se zabývá neurálními základy a reprezentacemi konceptuálních systémů. Nejnověji se věnuje i kognitivním metaforickým strukturám v matematice. Mark L. Johnson (*1949) je profesorem filozofie na University of Oregon, Eugene, OR, USA. Hlavním okruhem jeho zájmu je filozofie jazyka, teorie metafory, tzv. vtělená filosofie a kognitivní věda a vzájemný vztah těchto disciplín. Další jeho doménou je filozofie umění, estetika a vztah hudby a významu. Předmětem jeho badatelského zájmu je také filozofie Immanuela Kanta, zejména jeho teorie morální a estetická. Čtvrtým okruhem je morální fi-lozofie v nejširším slova smyslu. Nadto se Johnson obírá i americkou filozofií, zejména pragmatismem, a nověji také kognitivní neurovědou.

Když kniha Jak si lidé hrají poprvé před více než padesáti lety vyšla, stala se revolučním textem umožňujícím porozumět, co se skutečně děje mezi lidmi během základních sociálních interakcí. Publikace se stala na dlouhou dobu populárně psychologickým bestsellerem, který autorovi přinesl slávu a uznání, a jednou ze základních knih transakční analýzy. My všichni bez přestání hrajeme hry – sexuální hry se zástupci druhého pohlaví, manželské hry s našimi partnery, mocenské hry s našimi šéfy, soutěživé hry s našimi přáteli... Berne nás nechává porozumět tajným trikům a nevědomým manévrům, které jsou součástí našich důvěrných vztahů. Po přečtení knihy se všichni v nějaké hře poznáme a poznáme i naše partnery, rodiče, kolegy. Některé věci se změnily, tak jako doba, ale některé se nemění. Proto zůstává tato kniha i po letech stále aktuální a přínosná pro pochopení vztahů mezi lidmi a chování vlastní i ostatních. Eric Berne (1910–1970) byla americký psychiatr, tvůrce transakční analýzy jakožto psychoterapeutického jednání, které odvodil z psychoanalýzy. Je autorem řady knihy, v Portále dále vyšla např. jeho kniha Co řeknete, až pozdravíte.

Stále nestíháte, a ať děláte, co děláte, nikdy nepřijdete včas? Váš seznam úkolů se rychle zaplňuje, ale že byste je stíhali i řešit, o tom se mluvit nedá? Jak vystoupit ze začarovaného kolečka pro křečky, určit si priority a vytřídit balast, který k ničemu nevede? Zejména když je vaším každodenním pomocníkem ADHD neboli porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou, nabídne vám tato kniha praktické metody a strategie, které vám pomohou v budování motivace a zvládnete díky ní lépe organizaci času. Zbavíte se tím stresu a najednou zjistíte, že existuje i něco jako volný čas. 25 různých technik vychází z kognitivně-behaviorální terapie, mindfulness a klasické psychoterapie a jejich kombinace vám pomůže proměnit způsob, jakým zacházíte s časem, v efektivnější. Risa Williams je spisovatelka, klinická terapeutka a koučka v oblasti organizace času.

Řeč v akci, řeč v pohybu, to je hlavní myšlenka užitečné knihy obsahující 90 aktivit pro rozvoj řečových dovedností. Děti s postižením, zejména ty s poruchou autistického spektra nebo vývojovou dysfázií, si řečové dovednosti osvojují snadněji, pokud jejich nácvik obsahuje i pohybovou část. Aktivity lze využít ve škole i při individuální práci a s dětmi je mohou provádět učitelé, logopedi i sami rodiče. Nepotřebujete k nim žádné zvláštní pomůcky ani vybavení, stačí to, co je ve třídě, v herně nebo doma. Kniha obsahuje krátké případové studie. America X Gonzales je logopedka, Lois Jean Brady se specializuje na logopedickou práci s dětmi s postižením a má více než třicetiletou praxi a Jim Elliott se věnuje rozvoji pohybových dovedností u dětí s PAS a s dalšími poruchami.

Systematická kniha přináší přehled základních psychoterapeutických směrů včetně psychodynamického, existenciálního, interpersonálního, behaviorálního, kognitivního, systemického, konstruktivistického, multikulturního a integrativního. Jednotlivé školy jsou spolu srovnávány s cílem vytvořit transteoretický pohled na psychoterapii. Každá kapitola je pojata jednotně, takže od příkladu a příslušné teorie osobnosti a psychopatologie se přechází k typickým terapeutickým procesům a podobě terapeutického vztahu, jsou rozebrány různé přístupy v rámci daného směru, pojednány výzkumy efektivity, kritika z pohledu jiných přístupů a také hypotetická kazuistika pacienta C. léčená optikou tohoto přístupu. Nechybějí další příklady ani klíčové pojmy a doporučené zdroje k dalšímu studiu. Obsahem knihy je analýza 15 vůdčích psychoterapeutických směrů a stručný přehled další 32 škol. Autoři docházejí k závěru, že různé pohledy se shodují v tom, jaké procesy navozují změnu, ale liší se v názoru na to, co je třeba měnit. Celosvětově uznávaná kniha, která je určená pro všechny typy psychoterapeutů i studentů psychoterapie, je překladem devátého amerického vydání. James O. Prochaska Ph.D. je profesor psychologie a ředitel Výzkumného centra pro prevenci rakoviny při University of Rhode Island. John C. Norcross, Ph.D., je profesor psychologie na University of Scranton a hostující profesor psychiatrie na SUNY Upstate Medical University. Jak autoři říkají, mají za sebou společně 85 let klinické praxe. Česky vyšla jejich kniha Změna k lepšímu o transteoretickém pohledu na změnu lidského chování (2018).

Pracovní listy seznamují předškoláky a mladší školáky s úvodem do literární tvorby, odkrývají dětem zákonitosti toho, co dělá příběh příběhem, učí je vymýšlet postavy, prostředí, i vlastní svět každého vyprávění. Malým tvůrcům ukazuje, jak rozvíjet jazykové prostředky, fantazii, imaginaci a zároveň se i tvůrčím způsobem dívat na okolní svět. V rámci sebepoznání se děti naučí mapovat a interpretovat vlastní zážitky a emoce. Kromě samotného psaní se listy zaměřují i na to, jak dále s příběhem pracovat, vytvořit si vlastní knihu i s obrázky, stolní hru, nebo kde nasbírat inspiraci. Ludmila Bakonyi Selingerová je autorka, maminka, učitelka a divadelnice. Napsala mnoho knih pro děti. V Portále vyšla její kniha Kdo zatočí s Naschválníkem. Martin Hanschild je ilustrátor knih pro děti a výtvarník.

Zimní drak si s sebou každý rok odnáší sníh a led, aby mohlo přijít jaro. Letos je ale všechno jinak. Drak si poranil křídlo a zimu nemá kdo odnést. Když je sníh a mráz nejtužší, na řadu přichází teplo přátelství, fantazie a chuť pomáhat. Kniha o tom, že poté, co nahlédneme za náš vlastní strach, najdeme někdy jen smutek a bolest někoho jiného. Když se rozhodneme pomoci druhým, může z naší dobroty vykvést nové jaro. Kniha vyhrála ve Vídni v roce 2014 Cenu poroty za knihu pro mládež udělovanou rakouským ministerstvem školství, umění a kultury. Byla též zařazena do užšího výběru Rakouské ceny za literaturu pro děti a mládež. Příběh o soucitu, lásce a naději pro děti od 6 let. Troon Harrison původem z Kanady, je mezinárodně uznávanou spisovatelkou píšící v několika jazycích. Pracovala jako redaktorka a učitelka tvůrčího psaní, nyní je spisovatelkou na volné noze. Její tvorba zahrnuje více než 40 titulů různých žánrů a některé z nich se staly základem animovaných filmů. Andrea Offermann pochází z Kolína nad Rýnem. Výtvarnou tvorbu vystudovala v Kalifornii. Dětské knihy ilustruje od roku 2006 a její tvorba provází mnoho titulů pro děti i mladé dospělé.