Portál strana 11 z 212

Mezi Freudovy nejslavnější knihy patří Přednášky k úvodu do psychoanalýzy, jejichž první řadu přednesl mezi lety 1915 a 1917 v posluchárně Vídeňské psychiatrické kliniky. Jeho cílem byla srozumitelnost při výkladu základních psychoanalytických pojmů a jevů. Freud na tento projekt navázal v Nové řadě přednášek k úvodu do psychoanalýzy z roku 1933, ačkoli tato řada už nikdy před posluchači přednesena nebyla. Freud zde své poznatky (např. nauku o snech či téma ženskosti) reviduje a doplňuje a představuje mimo jiné strukturální model psychiky (id, ego, superego). Tím završuje své učení. Freudovy přednášky dodnes patří k základním psychoanalytickým textům z pera samotného tvůrce tohoto směru. Sigmund Freud (1856–1939), vídeňský neurolog a psychoterapeut, zakladatel psychoanalýzy. Narodil se v moravském Příboru v židovské rodině, během jeho raného dětství se rodina přestěhovala do Vídně. Zemřel v londýnské emigraci, kam se uchýlil před nastupujícím nacismem. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na pacientových volných asociacích, navázání přenosového vztahu s analytikem a interpretaci snů. Vymyslel či rozvinul řadu pojmů, mezi něž patří libido, stadia psychosexuálního vývoje (orální, anální, falické, genitální), oidipský komplex, předvědomí, nevědomí a vědomí (topografický model psychiky), id, ego a superego (strukturální model psychiky), narcismus, pud smrti a pud života. Hluboce ovlivnil řadu psychologických, filozofických i antropologických teorií. Stal se třetí nejcitovanější osobou v psychologii 20. století. V Portále vyšla řada jeho knih.

Kniha představuje zasvěcené pojednání o významu snů. První část popisuje metodiku výkladu snů, různé funkce snu (kompenzační, situační, redukční atd.) i druhy snů např. podle hloubky (běžné, závažnější, velké archetypové) či věku (dětské, pubertální, na prahu smrti apod.). Autor rovněž zdůrazňuje význam skupiny snů, které se točí kolem jednoho tématu. Druhá část zahrnuje stručnou charakteristiku 500 symbolů, které se ve snech nejčastěji vyskytují. Tyto výklady sice nelze brát doslova, ale je možné díky nim získat určitá vodítka pro nalezení snového smyslu. Symboly jsou seřazeny podle tematických okruhů (např. sny o jídle, škole, zvířatech, domech, barvách, hudbě, filmu). Kniha je určena těm, kdo se snaží vnímat sny jako důležitá sdělení své psýché a chtějí se něco dozvědět o tom, co v denním shonu uniklo jejich vědomí. Vhodná je také pro psychoterapeuty, kteří vykládají sny se svými klienty. Ernst Aeppli byl švýcarský psycholog a spolupracovník C. G. Junga.

Dvacátý čtvrtý titul úspěšné řady knih „pro duši“ přináší nové povídky a duchovní zamyšlení, které mohou jako v „tabletkách“ pomáhat bolavé a unavené duši, ale své místo najdou i při osobní meditaci, v katechezi či během rodinné četby. Bruno Ferrero je italský salesián a autor mnoha populárních příběhů „pro duši“.

Nepříliš rozsáhlá studie významného ruského psychologa je mimořádným svědectvím o jeho téměř třicetiletém zkoumání člověka, jehož paměť neměla zřetelné hranice nejen pokud šlo o její rozsah, ale i co do trvalosti zapamatování. Luria díky své důvěrné znalosti muže obdařeného mimořádnou pamětí, s nímž vedl řadu rozhovorů a prováděl mnoho testů, popisuje v bohatých detailech nejen zjevné přednosti úžasné paměti, ale i její překvapivé slabiny. I s pomocí doslovných přepisů jeho výpovědí můžeme nahlédnout do mysli člověka neschopného zapomenout a sledovat, jak se jeho mimořádná paměť projevovala v ostatních stránkách jeho osobnosti, v jeho myšlení, představivosti a chování, jak ovlivňovala jeho vnitřní svět i kontakt s okolím. Kniha patří ke klasickým dílům světové literatury o lidské paměti a ani po letech neztratila nic ze své fascinující intenzity. Aleksandr Romanovič Lurija (1902–1977) byl profesorem Moskevské univerzity. Jeho nejznámější příspěvky se týkají paměti, jazyka a mentální retardace. Zpočátku byl propagátorem psychoanalýzy, po setkání se Lvem Vygotskym se stal jeho žákem a posléze klíčovým představitelem jeho nového psychologického směru, tzv. kulturně-historické psychologie.

Zvládání je dynamický proces. Tuto dovednost si začínáme vytvářet již v dětství a často ji ovlivní různé stresující nebo traumatické události. I když se díky takovým návykům můžeme cítit bezpečně, v dospělosti nám nemusejí prospívat. Tento průvodce založený na kognitivně-behaviorální terapii, schématerapii a teorii vztahové vazby nabízí inovativní přístup založený na ověřených zkušenostech z praxe. Pomůže nám osvobodit se od nezdravých vzorců chování, schémat, která jsme si osvojili v dětství, a rozbít začarovaný kruh negativních myšlenek a sebesabotáže. Tato kniha pomáhá rozpoznat, které vzorce chování nám neprospívají, a ukazuje, jak můžeme tyto destruktivní zvyky proměnit a adoptovat strategie, které nám pomohou rozpoznat, co opravdu potřebujeme. Díky mnoha příkladům z terapeutické praxe se stává autentickým pomocníkem pro náš osobní rozvoj. Richard Brouillette je klinický sociální pracovník, spisovatel, certifikovaný schématerapeut, který pracuje s podnikateli, kreativci a profesionály, kteří se snaží překonat úzkost, najít naplnění a zlepšit své vztahy. Začínal v oblasti lidských práv s lidmi, kteří přežili mučení a válečná traumata. Svůj vlastní terapeutický přístup zakládá na zaměření na dětství, cvičení a techniky založené na příběhu, kreativitě a laskavosti, s důrazem na práci založenou na důkazech. Je praktikující buddhista, ve své praxi také využívá mindfulness.

Jak si udržet chladnou hlavu na zahřívající se planetě Rádce pro „klimatickou generaci“ vysvětluje, proč a jak se musíme zbavit ekologické viny, odolávat vyhoření, pěstovat odolnost a zároveň se nepřestat v malých krocích zasazovat o klimatickou spravedlnost. Kniha Průvodce klimatickou úzkostí je nezbytnou příručkou pro všechny, kteří berou vážně ekologickou hrozbu naší doby a mají problém vypořádat se s pocity bezmoci a zoufalství. Průvodce přináší návod nejen jim, ale i jejich rodinám, učitelům, mentorům a všem, kteří v této hrozbě nevyrostli, ale stojí před ní stejně jako jejich děti. „Vyhledávejte krásu, užívejte si drobné dary života, vnímejte všechno, co dokážete, optikou požehnání, a nikoli oběti, přesměrujte svoje úsilí na malou a lokální úroveň, střádejte a tvořte pozitivní příběhy, držte se svého poslání tím, že se nebudete snažit být víc, než jste, berte se méně vážně a zastavte se, abyste se mohli zhluboka nadechnout a uctít přítomný okamžik.“ Sarah Jaquette Ray je americká environmentální humanistka a vysokoškolská pedagožka. Čerpá z desetiletých zkušeností s vedením studentů v programech environmentálních studií i z řady disciplín a epistemologií ve službách klimatické spravedlnosti. Kombinuje poznatky z psychologie, sociologie, sociálních hnutí, mindfulness a environmentálních věd a snaží se propojovat myšlenky na sociální spravedlnost s důsledky prožívání klimatické hrozby.

Oceněné vyprávění ze švédského ostrůvku, kde osamělá školačka Vinga náhle dospívá během léta stráveného u moře s dědečkem, bývalým námořníkem, je napínavé, vřelé, poetické i dobrodružné. Hluboký vztah k dědečkovi a přírodě jako jedinému nositeli použitelných hodnot pomáhají introvertní citlivé hrdince zpracovat obtížnou rodinnou situaci. Sen o moři a životě námořnice a mořské bioložky se přiblíží, když dědeček věnuje Vinze starou plachetnici, kterou si dívka může upravit k první plavbě. Vinžino horké osamělé léto se promění s příchodem dívky s černým kloboukem. S protikladnou Ruth Vingu spojuje nejen věk a léto na ostrově, ale hlavně probouzející se city. Emocionálně dobrodružný příběh pro dospívající čtenáře napsal Oscar Kroon se smyslem pro atmosféru letního Severu a s pochopením pro dívčí duši, která musí překonávat rozkol rodiny, rozloučení s milovaným člověkem, jenž je jí příkladem manévrování v neklidných životních vodách, i zpracovat první lásku. Pro děti od 12 let. Oskar Kroon je švédský novinář, spisovatel a pekař. Jeho kniha o Vinze byla oceněna Srpnovou cenou 2019 v kategorii Děti a mládež. V roce 2021 získala nizozemskou cenu Vlag en Wimpel v kategorii 12–15 let. Kateřina Kotyk ilustrátorka a výtvarnice, studovala na VOŠ Václava Hollara a na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara, obor ilustrace. Strávila také semestr na Accademia di Belle Arti di Roma, kde se věnovala malbě. Ve své tvorbě se zabývá starými příběhy, mytologickými světy, abstraktní temnou krajinou a bytostmi, které ji obývají.

Tradiční přístupy v manželském poradenství poskytují rady, dávají instrukce a učí páry správným formám chování. Psychoanalytický přístup v párové terapii oproti tomu respektuje životní styl každého páru, postoje a hodnoty každého z partnerů. Snaží se pomoci klientům najít společnou dohodu a umožnit realizovat sebe sama ve vztahu, více si ho užít a získat z něj více podpory. Pracuje s pocity, touhami a fantaziemi (často nevědomými), které klienti do vztahu vkládají. Teoretická část knihy nabízí přehled hlavních prvků klasické i moderní psychoanalytické teorie, které se uplatňují v párové terapii. Nejdůležitější pojmy a teorie objasňuje na příkladech z psychoanalytické praxe. V praktické části autor formuluje svůj přístup k porozumění a terapii párových konfliktů a objasňuje vlastní teorii nevědomých přesvědčení. Zabývá se technikou párové terapie, jejími základními principy, vedením prvních rozhovorů, technikami terapie, práce se ztrátou a truchlením v terapii a ukončováním terapeutického procesu. Oproti prvnímu vydání z roku 2014 je kniha aktualizována a doplněna o nové poznatky. PhDr. Slavoj Titl je přední český psychoanalytik a psychoterapeut, člen České psychoanalytické společnosti, České společnosti pro psychoanalytickou terapii a spoluzakladatel Institutu psychoanalytické párové a rodinné terapie. V Portále dále vyšla jeho kniha Nevědomé fantazie ve vztazích.

Představa, kterou máme sami o sobě, je formována v našem dětství a nezřídka je ovlivněna nejrůznějšími emočními zraněními. Kniha Všímavost a Já popisuje čtyři typy těchto zranění a ukazuje, jak je lze léčit a transformovat prostřednictvím všímavosti a soucitu k sobě. Nabízí postupy, jak odhalovat vlastní skrytá jádrová přesvědčení a jak ošetřovat ty nejbolavější niterné pocity – existenciální strach, stud a osamělost. Věnuje se ale i rozvíjení autentického a transcendentního Já a upozorňuje na nejčastější úskalí, s nimiž se můžeme setkat na duchovní cestě. Kniha čerpá z moderních terapeutických přístupů a integruje poznatky neurověd, psychedelického výzkumu i tradiční buddhistické psychologie. Obsahuje 20 praktických cvičení a představuje postupy a techniky, které lze využít v psychoterapii i v rámci osobního rozvoje. PhDr. Jan Benda Ph.D. je psycholog a psychoterapeut s dvacetiletou zkušeností s využíváním všímavosti v psychoterapii. Prošel výcvikem satiterapie, Pesso Boyden psychomotorické terapie, terapie zaměřené na emoce a výcvikem pro práci se změněnými stavy vědomí. Opakovaně pobýval v meditačních centrech na Srí Lance. V Portále vyšla jeho velmi úspěšná kniha Všímavost a soucit se sebou.

Kniha nabízí spektrum činností zaměřujících se především na rozvoj smyslového vnímání. Obsahuje 6 tematických bloků se zaměřením na roční období a obecná témata sebeobsluhy a hygieny. V knize jsou jednotlivé aktivity jednoduše popsány, jsou opatřeny seznamem vhodných pomůcek a snaží se vycházet z běžných postupů a materiálů. Veškeré aktivity jsou obohaceny o texty doprovodných básniček nebo písniček, které do činností vnesou rytmus a tematické umocnění. Neklade si za cíl seznámit čtenáře s terapeutickými postupy, ale naopak s jednoduchými a v praxi velmi snadno proveditelnými aktivitami, kterými mohou pečující osoby dětem doma, ve škole i v pobytovém zařízení doplnit vzdělávací, terapeutický a léčebný program. Je určen pedagogickým i osobním asistentům, speciálním pedagogům, pracovníkům v sociálních službách a rodičům, kteří pečují o děti s těžkým (často kombinovaným) postižením. Tedy těm, kteří s dítětem v praktickém životě tráví drtivou část dne. Martina Hadačová je dlouholetá speciální pedagožka, která se stará o děti s těžkým kombinovaným postižením. Je součástí týmu Mateřské, Základní a Praktické školy v Trhových Svinech. Své dlouholeté zkušenosti s touto opomíjenou, ale velmi potřebnou částí pedagogiky se rozhodla vtělit do praktické příručky pro všechny, kteří chtějí takovým dětem pomáhat.

Slavnou monografií o lidské komunikaci z roku 1967 se etablovala skupina psychologů a psychiatrů kolem Mental Research Institute v americkém Palo Altu. Knihu lze považovat za základní přehled tzv. komunikační psychoterapie. A tak se již dnes klasickou stala teze „nemůžeme nekomunikovat“ či předpoklad, že klient nemůže být léčen izolovaně, nýbrž jako součást systému, především rodiny. Autoři popisují, jak k patologii přispívají různé komunikační hry a paradoxy, operují s pojmy typu „dvojná vazba“, „digitální a analogová komunikace“, „metajazyk“. Role jazyka ve vztazích je demonstrována na rozboru divadelní hry Kdo se bojí Virginie Woolfové od Edwarda Albeeho. Nechybí propojení komunikační teorie s existenciální filozofií ani její aplikace v psychoterapeutické praxi. Paul Watzlawick (1921–2007) byl jedním z nejvýznamnějších představitelů terapeutické školy v kalifornském Palo Altu, která zkoumala vliv komunikace na patologii i psychoterapii. V češtině vyšly také další jeho knihy jako Úvod do neštěstí či Všechno dobré je k něčemu zlé. Janet Beavin Bavelas (1940–2022) působila jako profesorka psychologie na Univerzitě ve Victorii. Don D. Jackson (1920–1968) byl psychiatrem a zakladatelem a ředitelem paloaltoského institutu a profesorem na Stanfordově univerzitě.

Někde v hloubce každého příběhu se nachází poklad, který čeká, až ho objevíme. Arteterapeutický přístup, který autorka představuje, pracuje s mýty a pohádkami, které slouží k odhalení výzev, jimž čelíme. Klienti začínají tím, že si vyberou postavu z mýtu či pohádky, která je přitahuje, aniž by věděli, proč. Pak spolu s postavou, kterou si vybrali, vyrážejí na tvůrčí cestu, aby na ní objevili své skryté a nevědomé stránky. Představovaný přístup je komplexní. Autorka v úvodní části vysvětluje jeho zakotvení v teorii a následně nabízí postupy, jež krok za krokem popisuje. Zprostředkovává prožitky a reflexe svých klientů, kteří se na tuto cestu vydali. Součástí terapeutické práce je tvorba masky. Každý máme svou masku, za kterou se skrýváme. Nebo maska znázorňuje to, čím bychom chtěli být? Yehudit Silverman M.A. R-DMT, RDT, je arteterapeutka a bývalá vedoucí oddělení tvůrčí terapie na Concordia University, Montreal. Metodu, kterou v knize představuje, sama vyvinula a přes 20 let s ní seznamuje své studenty.

Po staletí pomáhaly duchovní a meditační praktiky lidem stát se vyrovnanějšími, soustředěnějšími a šťastnějšími. Křesťanští světci jako Jan od Kříže či Terezie z Ávily podporovali rozvoj srdce i duše. Nyní víme, že takové návyky prospívají celému člověku. Autorka se ve své knize, vydané prestižním jezuitským nakladatelstvím Loyola Press, opírá o aktuální výzkumy z oblasti neurologie a psychologie, aby spojila tradiční křesťanskou duchovní praxi s péčí o zdraví a mysl. Díky svému vzdělání a zkušenostem v oblasti rozvoje mozku, pozitivní psychologie a teologie je Anne schopna spojit zdánlivě jednoduché praktiky, jako je soustředěné dýchání, zahradničení, všímavost nebo procházky v přírodě, s pozitivním vlivem, které to má na vaši mysl, tělo a duši. Její kniha je laskavá, praktická a čtivá, každá kapitola zkoumá konkrétní témata, jako je dech, vděčnost a soucit se sebou a obsahuje jednoduché postupy, které si čtenáři mohou ihned vyzkoušet. Kniha získala v roce 2021 Illumination Book Award. Anne Kertz Kernion je americká lektorka, řečnice, vydavatelka motivačních a inspiračních karet a autorka knih. Má titul z křesťanské teologie na Duquesne University, studovala ale také environmentální inženýrství.

Bolesti se možná vyhnout nemůžeme, ale utrpení – tedy náš postoj k bolesti – je volitelné. Mindfulness (všímavost) je vědecky ověřená metoda využívaná nejen při léčbě různých duševních obtíží. Dnes je aplikována též u lidí s chronickými bolestmi, kteří nereagují na konvenční léčbu na základě léků nebo chirurgických zákroků. Pomocí knihy se naučíte bolest chápat ne jako něco, co je třeba nějak „opravit“ a odvést od toho pozornost, ale přijmout to jako součást sebe samých – jako svého učitele, přítele, jako příležitost k novému začátku. Už to vaši bolest promění! Kniha obsahuje popis metody mindfulness, základní principy pro práci s bolestí (např. za pomoci všímavého dýchání, zpřítomnění, hledání útočiště v uvědomění) a také návrhy na řízené meditace. Jon Kabat-Zinn Ph.D. je zakladatel a ředitel Kliniky pro snížení stresu při Massachusettské univerzitě, vědec a učitel meditace. Díky jeho úsilí je dnes koncept všímavosti obecně přijímanou součástí západní medicíny a psychoterapie. V Portále vyšla jeho úspěšná kniha Mindfulness pro začátečníky.

Autogenní trénink (AT) představuje tradiční a nejrozšířenější evropskou relaxační metodu. Jeho cílem je dosáhnout svalové relaxace s cílem duševního uvolnění. Jde rovněž o zlepšení orgánových funkcí řízených vegetativní nervovou soustavou a autosugestivní ovlivnění pomocí intenčních formulí. Předkládaná publikace se zabývá historií metody, osobností jejího tvůrce J. H. Schultze a jeho následovníky, indikacemi a kontraindikacemi, formami nácviku, praktickým popisem jednotlivých stupňů AT, vhodnými pozicemi pro nácvik, prací s intenčními formulkami, autogenní meditací a terapií, výzkumy na poli AT, spojením AT s hudbou a řadou dalších témat. V závěru knihy čtenář najde přehled obtíží a onemocnění, které lze úspěšně ovlivnit pomocí AT. Mgr. et Mgr. Veronika Víchová je psycholožka s atestací z klinické psychologie a funkční specializací z psychoterapie. Absolvovala mj. výcviky v autogenním tréninku, hypnoterapii, léčbě traumatu pomocí EMDR a aktuálně dokončuje výcvik v katatymně-imaginativní terapii. V klinické praxi se věnuje dospělým se zaměřením na závislosti a léčbu traumatu. AT se věnuje výzkumně, v klinické praxi i supervizně. Vede Pracovní skupinu pro autogenní trénink při Sekci pro hypnózu PS ČLS JEP. Metodu podporuje také lektorsky a v rámci přednáškových aktivit.

„Originál, kterej si nikdy nevybral nic lehkýho,“ řekla o něm Dana Němcová. Volání stát se knězem zaslechl na koupališti. Tři roky po kněžském svěcení podepsal Chartu 77. Přišel o státní souhlas, přesto dál sloužil mše, za což dostal půlroční podmínku. Začátkem 70. let vstoupil k jezuitům, koncem 70. let od nich odešel. Živil se rukama. Po listopadu 1989 se stal farářem v Železnici kousek od Jičína, kde dodnes vytváří živé farní společenství. V nedalekých Valdicích slouží jako vězeňský kaplan. Jako poutník zdolal 3 000 kilometrů dlouhou cestu z Železnice do Santiaga de Compostela. Josef Kordík (* 1948) – kněz, který se nevejde do škatulek. „Originál, kterej si nikdy nevybral nic lehkýho,“ jak o něm řekla Dana Němcová. Knihu tvoří obsáhlý rozhovor s Josefem Kordíkem, několik rozhovorů s lidmi, kteří jsou mu blízko, a několik jeho vlastních textů. Bob Fliedr je novinář, hudebník a spisovatel, autor knižního rozhovoru s Janem Konzalem.