Portál strana 45 z 212

Pracovní sešit se zaměřuje na rozvoj grafomotorických dovedností. Předškolní děti, jimž jsou pracovní listy určeny, se stávají spoluautory hravých a veselých obrázků. Smyslem není napodobení přesných tvarů, ale uvolnění ruky a fixování správného držení tužky a také správného sezení, a dále vedení nepřerušované linie. Jednotlivé úkoly jsou hravé, mají komiksový ráz. Provázejí jimi dvě děti – chlapec Šimon, pravák, a holčička Simona – levačka. Marie Těthalová je speciální pedagožka, šéfredaktorka Informatoria 3–8 a autorka ŠPL 23 – Rozvoj slovní zásoby.

Profesor Csikszentmihalyi celosvětově proslul knihou Flow. V publikaci Flow a práce aplikuje svůj slavný koncept na pracovní prostředí a svět organizací. Autor zpovídal několik desítek úspěšných manažerů s vysokým morálním kreditem, aby zjistil, co zlepšuje pracovní prostředí a lidské fungování v něm. Ukazuje se, že odpovědi manažerů jsou slučitelné s konceptem flow. Flow lidi podporuje v tom, aby co nejvíce využívali svůj potenciál. K tomu, aby flow zakoušeli, potřebují mít jasné cíle; musí dostávat zpětnou vazbu; výzvy, s nimiž se potýkají, a jejich schopnosti musejí být ve vhodné rovnováze. Kniha představuje svět práce jako ústřední sílu v lidském životě a ukazuje, že vysoké pracovní nasazení lze snadno sloučit s optimálním fungováním a pozitivním prožíváním. Prof. Mihaly Csikszentmihalyi působil jako vedoucí katedry psychologie na Chicagské univerzitě a nyní pracuje na Claremont Graduate University. Pochází z Maďarska. Je jedním z čelných představitelů pozitivní psychologie, ve svých výzkumech a pracích se zabývá především konceptem flow a jeho souvislostmi s rozvojem osobnosti, kreativitou, motivací, smysluplností apod. V češtině vyšla jeho kniha Flow (naposledy Portál, 2015).

Napínavý příběh pro starší čtenáře je prvním dílem volné série originálních detektivek pro mládež. Hlavní hrdina, šestnáctiletý Leon, se dostane na šikmou plochu a skončí ve vězení pro mladistvé. Naštěstí je brzy propuštěn na podmínku a získá dokonce i výuční místo v květinářství. Naneštěstí hned první den doslova zakopne o mrtvolu – a pro policii je pochopitelně podezřelým číslo jedna. Naštěstí je tu Laura, dcera jeho šéfa, která mu jako jediná věří. Ti dva se společně rozhodnou vypátrat skutečného vraha a dokázat Leonovu nevinu. Bláznivé dobrodružství může začít…

Jung vlastní psychologický přístup považoval za své „osobní vyznání“, a tak není divu, že i jeho způsob, jakým pojednává o mužství, je způsobem, jak se vyrovnat s komplikovaným vztahem k vlastnímu otci. Se skutečným otcem se dostatečně identifikovat nedokázal, a tak se střetává s mužstvím na obrazné, vnitřní, archetypální rovině. Vzhledem k tomu, že se Jung v žádném díle nezabývá výlučně psychologií mužů, podnikl editor John Beebe mravenčí práci, aby mužská témata našel v Jungových statích, přednáškách, dopisech či rozhovorech. Ve svém výboru se tak zaměřuje například na problematiku mužského hrdiny jako toho, kdo se snaží získat vědomou nezávislost na nevědomých, instinktivních silách reprezentovaných matkou. Neopomíjí téma ženství (animy) v mužích a mužství (anima) v ženách. Zahrnuje stati, kde se Jung zabývá otcem nebo kde zpracovává téma Logu a Erótu, ducha či alchymického sjednocení protikladů. Výbor je významným příspěvkem k poznání díla C. G. Junga a tématu, které je dodnes vysoce aktuální a čtenářsky přitažlivé. Doslov Martin Skála.

Jak dobře vás znají ostatní? Jak dobře znáte lidi, se kterými pracujete? Co můžete udělat pro zlepšení svých sociálních dovedností? Kniha jde pod povrch mechanického souboru dovedností a nabízí promyšlená a praktická vodítka účinného zvládání vztahů na pracovišti. K důležitým faktorům patří sociální hodnocení, přisuzování motivace, vliv stereotypů, schopnost vést lidi a asertivita, ale také chyby ve vedení rozhovorů, aktivní naslouchání, nabízení pomoci, sdělování nepříjemných zpráv a zvládání hněvu při konfrontaci. Cvičení a příklady z praxe z různých oblastí pracovního života pomáhají čtenáři identifikovat a prozkoumat stinné stránky vztahu s kolegy, šéfy, žáky, klienty a pacienty, jimž ve své praxi čelí. David Fontana je pedagogický psycholog a autor mnoha knih z oblasti psychologie a osobního rozvoje. V Portálu vyšly jeho knihy Psychologie ve školní praxi, Cesta ducha v moderním životě a Stres v práci a v životě.

Obsáhlá monografie předního českého psychoterapeuta předkládá v pátém, přepracovaném vydání podrobný výklad základních myšlenek vlivných směrů současné psychoterapie, podává instruktivní přehled důležitých psychoterapeutických metod a poukazuje na možnosti, problémy a výsledky vědeckého výzkumu v psychoterapii. Integrativně a eklekticky orientovaná práce postihuje přínos jednotlivých směrů pro porozumění psychogenním poruchám a nabízí návod k diferencovanému využití osvědčených metod v praxi. V pátém vydání je mimo jiné doplněna kapitola o kvantitativním a kvalitativním výzkumu a výrazně aktualizován seznam literatury.

Autorský pracovní sešit je tvořený tematickými dvoustránkami, na kterých si dítě procvičí jednak čtení s porozuměním (krátké vyprávění s následným jednoduchým úkolem, jehož správné řešení potvrdí, že dítě článek opravdu přečetlo) a dále sčítání a odčítání do dvaceti bez přechodu přes desítku. Děti pomocí výsledků vyluští tajenky, což je více motivuje k počítání. Iva Nováková je absolventka střední odborné školy výtvarné, zaměřuje se na tvorbu pro děti. Je autorkou zábavných a didaktických doplňovaček, hádanek, omalovánek a vystřihovánek. V Portále vyšly mj. její knihy Zábavný pravopis, Víš, co čteš?, Čtu a vím o čem, Počítej a lušti a Anglicko-české doplňovačky.

Dodnes vysoce uznávanou prací amerického psychoanalytika rakouského původu Bruna Bettelheima se stala jeho kniha Za tajemstvím pohádek. V ní autor tvrdí, že je nezbytné, aby se děti v raném věku setkávaly se světem klasických pohádek. Pohádky umožňují zhmotnění obsahů dětského nevědomí ve vědomých fantaziích, jejichž prostřednictvím se dítě učí zvládat obtíže svého života a postupně v něm nacházet smysl. Hrdina, kterým bývá někdo, kdo původně vypadá hloupě nebo bezbranně, symbolizuje nezralé, o své štěstí bojující já, kdežto protivník, jemuž se nakonec dostane zaslouženého trestu, představuje zlé impulzy, s nimiž se dítě učí zacházet. Proto je v pořádku, jsou-li klasické pohádky někdy kruté, ale příběh, který je pro dítě prospěšný, by zároveň měl končit dobře, a dát tak dítěti naději. Druhá část knihy přináší rozbor a výklad mnoha pohádek, jako je Jeníček a Mařenka, Sněhurka, Šípková Růženka, Popelka, Červená Karkulka či Zlatovláska a tři medvědi. Autor ve svém pojednání užívá klasickou psychoanalytickou terminologii, ale jeho text je čtivý a srozumitelný. Doslov Lucie Lucká. Bruno Bettelheim (1903–1990) byl rakousko-americký psycholog a psychoanalytik. Zabýval se zejména problematikou dětské psychologie. Za druhé světové války byl jakožto Žid vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Po válce přesídlil do USA a stal se profesorem psychologie a psychiatrie na Chicagské univerzitě.

Prakticky zaměřená publikace nabízí činnosti, hry a přírodní náměty určené pro nejrůznější typy táborů (skautské, turistické, zálesácké apod.) včetně stále oblíbenějších táborů příměstských. Jsou zde stručně popsány nejjednodušší základy táboření, ale také málo známé tábornické a zálesácké „lahůdky“. Součástí každé kapitoly jsou hry a náměty k poznávání přírody. Vše je přiblíženo praktickým obrazovým doprovodem. Kniha volně navazuje (především strukturou, ale i některými náměty) na publikaci Výpravy do přírody, Portál 2002.

Mysl, já a společnost je základní dílo G. H. Meada, jež je považováno za zakladatelskou práci symbolického interakcionismu. Mead je svébytnou postavou intelektuálních dějin, která za svého života v oblasti společenských věd nevydala žádnou knihu. Mysl, já a společnost byla sestavena Meadovými žáky po jeho smrti na základě záznamů autorových přednášek. Kniha, jež se stala jedním z významných děl v historii sociologie, sociální psychologie a filozofie, vychází v češtině poprvé a ve zkrácené podobě, s důrazem na autorovy psychologické teorie. Je důležitá pro pochopení vývoje jedince a jeho neoddělitelnost od společnosti, v níž vyrostl. Závěry, k nimž Mead dospěl, jsou dodnes aktuální a velmi dobře korespondují například s poznatky soudobých kognitivních neurověd. Doslov Roman Madzia. George Herbert Mead (1863–1931) byl americkým filozofem, sociologem a psychologem, který působil na Chicagské univerzitě. Je považován za jednoho ze zakladatelů sociální psychologie i americké sociologické tradice. Jeho nejslavnější kniha Mysl, já a společnost vyšla v roce 1934.

Autorka ve svých příbězích z druhé strany pohovky ukazuje, jak terapeutický proces vnímá terapeut, co mu práce s klientem dává, co pro něj znamená. Lilian B. Rubin vybrala ze své praxe několik terapeutických příběhů, které pro ni byly náročné a stály ji hodně sil. Jsou to příběhy, kdy – jak sama říká – „klient očekává více, než by měl, a my slibujeme více, než můžeme poskytnout“. Otevírá komplikované případy, jako například příběh muže, jehož matka užívala v těhotenství Thalidomid a on se narodil bez končetin. Porucha osobnosti, kterou trpěl a jež komplikovala život všem kolem něj, byla důsledkem jeho nepřijetí sebe samého. Příběhy představují humanistickou terapii, často neortodoxní, s velkým osobním zaujetím terapeutky, která bolesti svých klientů nese spolu s nimi, jsou to i její trápení. Terapeuti jsou často vedeni k tomu, aby se drželi striktních pravidel, ale Lilian B. Rubin ví, že pravidla jsou pro lidi, ne lidi pro pravidla, a že někdy nastane chvíle, že musíme pravidla porušit. V příbězích, které nabízí, je patrný „aha moment“, kdy přišla na to, že by měla vystoupit z naučeného scénáře a hledat jinou cestu. Lilian B. Rubin byla americká psychoterapeutka a socioložka. Napsala řadu knih, které vesměs pojednávaly o tom, jak genderové a třídní normy poškozují lidský potenciál. Všechny její knihy vycházejí z její vlastní zkušenosti z práce s lidmi

Americký rabín a autor bestselleru Když se zlé věci stávají dobrým lidem se v knize zabývá tím, co je pro většinu lidí klíčové – jak žít život tak, aby měl smysl, aby na něm záleželo, aby byly jeho plody k něčemu. K tomu je třeba lépe poznat lidskou povahu, pochopit mnohé lidské tužby a dilemata. Na řadě příkladů ze života lidí kolem sebe, ale také na velkých příbězích z Bible a světové literatury Kushner ukazuje lidskou touhu být dobrý, stejně jako jeho vnitřní spory týkající se otázek lidské falešnosti a zloby, uvažuje o tématech pomsty, spravedlnosti a odpuštění. Duchovní moudrost je v knize kořeněna židovským pohledem na svět a smyslem pro humor a paradox, psychologická poučení zároveň dávají řadu jasných termínů a orientačních bodů, které velká životní zkušenost stahuje sympaticky na zem. Harold S. Kushner je americký rabín a uznávaný autor duchovní literatury. V Portále vyšla jeho úspěšná kniha Když se zlé věci stávají dobrým lidem.

Sešit obsahuje úkoly pro trénování logického a matematického myšlení a rozvíjení úsudku dětí pomocí dedukce, kombinace více prvků, orientace v čase a prostoru. Nabízí 50 hádanek, v nichž děti trénují čtení s porozuměním, analýzu informací, pozorování obrázků a schémat, chápání vztahů mezi odlišnými prvky. Každý úkol obsahuje logické nápovědy, které neprozrazují řešení, ale dál vedou myšlení dítěte k správnému závěru. Ověřování výsledku se odehrává na samostatné straně, kde se postupně skládá další úkol. Roger Rougier je francouzský pedagog, autor úspěšné knihy Rozvíjíme logické myšlení.

Zpěvník Písnička jako dárek je poslední knihou Pavla Jurkoviče, kterou rozpracoval, ale za svého života ji už nestihl vydat. Obsahuje celkem třicet písniček s texty nejrůznějších autorů a Jurkovičovou hudbou doplněnou o notové zápisy. Písničky jsou určené zejména dětem z mateřských škol a jsou vhodné jako dárek maminkám, tatínkům, prarodičům, ke zpívání na besídkách a vystoupeních. Knížku ilustracemi doprovodila Edita Plicková a metodickým úvodem pro pedagogy opatřila Eva Hurdová. Přiložené CD obsahuje nahrávky všech písní. Pavel Jurkovič (1933–2015) byl významný český hudebník, zpěvák, skladatel, pedagog a popularizátor lidových písní.

Originální ucelená koncepce rodiny, která sdružuje biologická a psychosociální fakta. Vývojový systém rodiny jako sociální dělohy je postavený na soudobém systemickém paradigmatu narativní terapie. Hlavní nástroj k zobrazení média rodiny představuje dialog, který oba autoři vedou. Rodina jako rostoucí organismus je tak nahlížena současně pohledem muže i ženy, lékaře i psycholožky. Tento přístup odkrývá netušené možnosti, jak pohlížet na stav zdraví a nemoci. Celá řada poruch a nemocí je zde líčena jako důsledek stagnujících vývojových oscilací celého rodinného systému. Autoři uvádějí i praktické zkušenosti s možností léčby, které sice pokrývají široké spektrum nemocí, nejlépe jsou však ilustrované na léčbě poruch příjmů potravy. Postoje autorů jsou v některých ohledech provokativní vzhledem ke stávajícímu paradigmatu, které je stále více orientováno na jedince. Přestože autoři integrují známá fakta, otevírají čtenáři nové a revoluční pohledy.

Cyklus života zkoumá vzorce, které se promítají do našeho života s tím, jak si hledáme své místo ve světě, snažíme se žít autenticky a budovat si domov – to místo uvnitř nás, které v rychlém tempu dnešního světa tak snadno opomíjíme či přehlížíme. V první polovině života jako mladí cestovatelé domov opouštíme za dobrodružným hledáním vlastní cesty. V druhé polovině se obvykle vydáváme na velmi dlouhou cestu utváření vlastního domova. V každé životní fázi je v nás přítomna archetypová podstata – božské dítě, puer a puella, dospělý, senex. Porozumět jí můžeme prostřednictvím příběhů, v nichž se odvíjejí témata typická pro každý věk – slast, strach z opuštění, stud, sebeláska, nezávislost a iniciativa, osud, stažení se z života. Archetypová cesta životem se pak odvíjí v neustálém procesu individuace a hledání smyslu a životních hodnot.