Refugium Velehrad-Roma strana 2 z 14

Úsilí o jednotu křesťanů nachází svůj nejhlubší zdroj v modlitbě. Prvním, kdo se modlil za jednotu svých učedníků, byl přitom samotný vtělený Boží Syn. Soubor textů a modliteb rozvržených do osmi dnů může napomoci, abychom jako křesťané vrůstali do takové jednoty, za jakou Kristus prosí ve své Velekněžské modlitbě.

Služba varhaníka, v místech, kde má svou tradici, patří k duchovnímu bohatství chrámu, ale i společenského a kulturního života. Text reflektuje nesnadnou profesi z pohledu spirituality. Dbá nejen o praktická provozní témata, ale připouští rovněž otázky vnitřnějšího rázu.

O tématech víry a duchovního života se vede rozprava nejlépe mezi přáteli. Text sleduje dialogickou formu, v níž se označují naše nesnáze, záměry, karikatury i příznivé podněty.

I když se Jean-Joseph Surin SJ (1600-1665) vydání svého Průvodce duchovním životem už nedočkal, vycházel později a mnohokrát. Znalci dějin spirituality považují tohoto autora za předního mistra duchovního života, a další ho počítají mezi nejdůležitější francouzské mystiky. K jeho pohnutému životu patří rovněž mnohá nespravedlivá obvinění (např. z posedlosti) byl ale ze všech zcela rehabilitován. Jean-Joseph Surin patří mezi oblíbené autory současného papeže Františka.

Text komentuje události duchovního života v kontextu koronaviru. Podstatná je Pánova vznešená přítomnost a hluboká zúčastněnost. Autor je přesvědčen, že žijeme v bezprostředním očekávání slavného Pánova příchodu a je nezbytné se na tuto událost připravovat.

Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu.

Text odkrývá témata duchovního života s pohledem na církev třicet let po Anežce. Můžeme se vyjadřovat protievropsky, pokud jsme na delší dobu ani nepřekročili hranice vlastní země? Žije Pán tím, co je nám vlastní? A jak poznat, že k nám hovoří? Slyší papež jeho hlas? Jak v sobě objevit tvořivost ticha? Jak skloubit modlitbu a starosti všedního dne?

Text o jednotlivých svátostech církve nabízí podněty k duchovnímu životu. Opírá se o předchozí zkušenost klasiků spirituální teologie. Jde o praktické uchopení tématu.

Po celých devět dní jsme vtaženi do textů vý­značného myslitele Romana Guardiniho (18851968). Dokázal spojovat mentalitu německé oblasti s románskou, ryzí zbožnost s hlubokým vzděláním, zájem o osudy světa s pronikavým nazíráním tajemství Kristova života. Papež František v něm uznává nejen teologa-vědce, ale člověka nesmírné laskavosti a církevního otce 20. století.

Hledáme osobnější vztah ke dvěma světcům, kteří k nám velkoryse na počátku našich dějin přišli vyprávět o Bohu a vytvořili pro nás ge­niální abecedu. Ve světové cyrilometodiáně se již leccos posunulo dál, takže získáváme stále nové poznatky i podněty. Po devět dní Hospodinu děkujme, co velikého přes dílo Cyrila a Metoděje pro nás vykonal.

Jako Šestovovy Athény a Jeruzalém představují autorovu syntézu filosofickou, tak Potestas clavium (Vláda klíčů) je považováno za syntézu autorova teologického pohledu. Autor sází na existenciální paradoxy života, kterými zdařile narušuje uzavřené myšlení, spokojené se svým sebedefinováním. Jde rovněž o vážnou reflexi k tématu papežského primátu.

Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu. Dějiny filosofie I.XI.: I.Řecko a Řím / II.Od Augustina ke Scotovi / III.Od Ockhama k Suárezovi / IV.Od Descarta k Leibnizovi / V.Od Hobbse k Humovi / VI.Od Wolffa ke Kantovi / VII.Od Fichteho k Nietzschemu / VIII.Od Benthama k Russellovi / IX.Od Maine de Birana k Sarterovi / X.Ruská filosofie / XI.Logický pozitivismus a existencialismus.

Soubor Pramen dokonalé útěchy: O kázání, zpovídání a eucharistické úctě zahrnuje tři příspěvky k prohloubení duchovního života. Text nabízí k oněm tématům také prakticky cílené otázky k vyhodnocení. Například: můžeme upřednostňovat úlohu společenství před vnitřním zakoušením Božích tajemství? V dějinách křesťanské spirituality existuje jedinečná zkušenost bohaté svátostné praxe. To, co nyní prožíváme jako výstřelky při liturgické praxi, to se v dějinách i ve větších výkyvech či karikaturách již mnohokrát opakovalo. Prohlubování duchovního života hojí všechny extrémy. Úvodní předmluvu napsal biskup žilinský Mons. Tomáš Galis.

Meditativní texty o biblickém tématu Josefa Egyptského rozvíjejí naši citlivost pro realitu vztahů, v nichž si vytváříme postoje k hodnotám. V Rupnikově textu čteme o závisti, svárlivosti, mstivosti, ale také o velkorysosti, umění podnětných gest a statečném odpuštění. Mezi otázkou a odpovědí je mnoho sdělení, která nemohou být povrchní ani obecná. Prvořadou roli má životní zkušenost, kde objasňování, vyhodnocování a uskutečňování je více než administrativní úkon odkazuje na vlastní duchovní život.

V septembri 2016 bola podaná žiadosť o otvorenie procesu blahorečenia Stanislavy Ernstovej (18911968). Ide o slovenskú uršulínku, ktorá zomrela na Bílé Vodě (na severnej Morave) v povesti svätosti. Celý život zasvätila túžbam Ježišovho Srdca: jeho veľkňazstvu. Po vyslovení večných sľubov bola vychovávateľkou v učiteľskom ústave v Trnave. Prechádzala skrze neľahké pozície rehoľných predstavených: novicmajsterka, predstavená konventu, provinciálka. V roku 1950 ju zastihlo povestné zabratie rehoľníkov. Prešla si tiež niekoľkými internačnými tábormi. Od roku 1956 žila s myšlienkou na založenie duchovného spoločenstva, ktoré by sa usilovalo o väčšiu úctu a lásku ku Kristovi Veľkňazovi a k jeho Srdcu. Z jej odkazu doteraz čerpáme výživné podnety.

Jak muž prožívá součást svého těla, darovanou ženu? O tom zasvěceně pojednává dramatická četba prvních stránek biblického příběhu o stvoření ženy, v interpretaci umělce-teologa Marka Rupnika SJ. Text hovoří o četných stránkách manželského soužití.