Refugium Velehrad-Roma strana 5 z 14

Tradice velehradských kongresů ožila v roce 2007 jubilejním setkáním více než 200 delegátů z celého světa. Sborník přináší kompletní vystoupení účastníků kongresu. Atmosféru významného ekumenického setkání dokreslují jedinečné fotografie.

Dílo Člověk a realita (metafyzicky podložené křesťanské chápání světa) je zásadní filosofickou prací z posledních let života ruského filosofa S. L. Franka (vázaného celoživotně zejména na německé a francouzské exilové prostředí). Knižně vychází titul až v padesátých letech, po autorově smrti, a to v Paříži, posléze v Londýně nebo New Yorku. Autor nazývaný kolegy doctor subtilis je v dějinách filosofie řazen do proudu tzv. intuitivismu (hledá ontologické podmínky možnosti intuice jako bezprostředního poznávání bytí, a k tomu říká: vztah mezi jednotlivostmi je zdůvodnitelný pouze předchozím osobním Celkem, který je Jednotou metalogickou. Logické poznání je tedy možné pouze v napojení na poznání metalogické, což nazýváme „intuicí celistvého bytí“). V návaznosti na pojem živoucí poznání, jež nacházíme už u Plotina, tak objeví čtenář myšlení rozvíjené v souvislostech, vinoucích se od Platona, Plotina, Augustina, až k Miluláši Kusánskému, Fichtemu, Schellingovi, Baadeerovi nebo Solovjovovi. Četba S. L. Franka vynáší to nejlepší z filosofických tradic starého i nového světa.

Kolekce básní zahrnuje témata všedního dne: střety při názorových odlišnostech a hledání společných množin; odhalení životního středu při setkávání se s mimikou a funkčními alibi mocných. Navazuje na předchozí sbírku Vítězný domov.

Již osud tohoto disertačního spisu představuje téma pro román: odstrkování, příklony, výtky, ale i uváženě věcné – a nadále významné – podněty. Francouzský myslitel se v objemném díle pokouší o originální syntézu lidské činnosti z hlediska metafyzických témat. Překlad je životním zájmem českého jezuity Karla Říhy.

Kniha věnovaná ignaciánským tématům. Obsahuje trojí: část historickou, filosofickou a teologicko-spirituální. Tento titul obzvláště podtrhává zkušenost exercicií.

Kniha Ivana Alexandroviče Iljina Hegelova filosofie jako nauka o konkrétnosti Boha a člověka byla vydána v Moskvě na samém začátku roku 1918. Byla to doba málo vhodná pro zamyšlení nad hutnýmy problémy bytí. Lidi v Rusku v té době zneklidňovaly jiné věci.Nahlédneme-li do současné odborné hegeliánské literatury, zjistíme, že jméno Iljin má patřičnou váhu. Iljin nalézá v Hegelovi podporu pro nezměrnou kulturu spekulace.

Duchovní deník jezuity z dob reformace. Současník Ignáce z Loyoly, delegovaný papežem pro obtížná jednání s kurfiřty a teology doby německé reformace, si zaznamenává poznámky z cest a svá duchovní hnutí. Máme před sebou jedinečný historický dokument a zároveň subtilní teologii „života kvůli Duchu“, jak sám tento první svědek založení jezuitského řádu rád přiznává.

Systematické shrnutí dosavadního teologického myšlení pedagoga Cyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci k otázkám, které si často klademe. Nemusí být samozřejmé, že teolog s církví souzní.

Prvotina, jíž tehdy mladý petrohradský filosof vstoupil do filosofické arény a rozvířil v obci univerzitních akademiků dalekosáhle diskuse, zůstává nadále cenným impulsem: nebát se kriticky promýšlet hodnotná témata metafyziky.

Irský jezuita Brian OLeary vychází z pestré zkušenosti dlouhodobě přednášejícího na různých institutech, ale rovněž ze zkušenosti exercitátora v několika světových centrech spirituality Ignáce z Loyoly. V textu nám ukazuje, jak pomáhá ignaciánská spiritualita odhalovat, že Pán je stále větší než naše představy o něm.

Hysterie má svou historii. Čtivé vyprávění o tom, jak vzdělaný lidumil, zastánce nešťastných obětí, Friedrich Spee SJ, odvážně sdělil těm, kdo sami soudili, že nemoci jsou vlastně na opačné straně tribunálů...