Regia strana 7 z 7

Překrásná krajina Českého středohoří je jakýmsi přirozeným valem malých i větších kupovitých a kuželovitých vrchů - dávných třetihorních sopek. Nejvýrazněji z nich se do výše 837 metrů vypíná Milešovka, nazývaná zde "královnou Středohoří". A výhled z jejího vrcholu - v celé Evropě nenajdete podobného! Historický význam celé oblasti potvrzuje i hustota zde rozesetých tvrzí, hradů, vsí, městeček a měst. V průběhu věků tudy prošli mnozí význační učenci, vojevůdci, vévodové, králové i císaři - a někteří si magicky krásné končiny Českého středohoří zamilovali. Navštivme i my - spolu s autorem - horu Říp či slavnou Budyni s laboratoří největších evropských alchymistů, města jako Roudnici nad Labem, Libochovice, Terezín, Žatec, Louny, Teplice, Most, Ústí nad Labem či předlouhé Lovosice, ale též podmanivé hrady a zámky jako Házmburk, Peruc, Střekov, záhadný Paradies, loupežnickou jeskyni u Olešnice či rodiště nejslavnějšího českého loupežníka Babinského v Pokraticích u Litoměřic. Nahlédneme do historie zámku Duchcov, v jehož zdech dožil svůj dobrodružný život legendární Casanova, vystoupíme na tajemný vrch Boreč, čedičový kužel Lovoš či znělcový vrch Kybička. Svoji pouť ukončíme uprostřed tajemné alchymistické zahrady v Zákupech. O každém z těchto míst se vždy dozvíme leccos zajímavého, povíme si, kdo ze slavných tu žil - a rozhodně se nevyhneme ani celé řadě půvabných příběhů a pověstí.

Kraj táhnoucí se od řeky Ohře na jih a jihovýchod k nevelkému pohoří Džbán zdaleka není spojen jen s pěstováním chmele. Spolu se spisovatelem Lubošem Y. Koláčkem budeme putovat vykořeněnou krajinou, tolik poznamenanou poválečným odsunem německého obyvatelstva. O někdejší slávě tohoto regionu svědčí velké množství památek, na které cestou narazíme. Snad v každé vesnici se nachází zámek, tvrz nebo jiné panské sídlo. Řada z nich je ve velmi špatném stavu, některé se ale daří průběžně zachraňovat. O hluboké víře místních obyvatel nás přesvědčí mnoho kostelů, kaplí, božích muk a křížů, z velké části také poničených. Povíme si spoustu zajímavých příběhů, mnohdy s tragickým koncem. Naše putování zahájíme na kdysi mocném hradu Šumburku, jehož ruiny se tyčí nad zákruty řeky Ohře. Přivítají nás slavná královská města Klášterec nad Ohří, Kadaň, Žatec a Louny, povíme si o tragickém osudu kdysi okresního města Doupova a podél hranice Vojenského újezdu Hradiště dojdeme až k Podbořanům. Navštívíme městečko Mašťov s bohatou židovskou historií, nádherné barokní zámky ve Valči a Krásném Dvoře, vystoupáme na holý vrch Rubín, podle mnohých bájný Sámův Wogastisburg. Milovníky záhad jistě potěší tajemstvím obestřené kounovské kamenné řady uprostřed džbánských kopců. Na závěr nás čeká husity kdysi vyvolené město Slaný a cestu zakončíme v magickém Panenském Týnci vyprávěním o Plichtovi ze Žerotína, svého času nejslavnějším rytíři středověké Evropy.

Spatřili jste někdy UFO? Nikoliv „zelené mužíčky“, ale něco skutečně tajemného, co se vám nedařilo nijak vysvětlit. Jaký to byl pocit? Co prožívají svědkové záhadných jevů nad našimi hlavami, jež nazýváme UFO? Jak popisují své zážitky s UFO lidé, kteří jej skutečně viděli? Autor této knihy řídil třicet let projekt Záře, který shromažďoval svědectví o UFO a vyhodnocoval je. V letech 1992–2022 projekt získal celkem 4 215 případů, z nichž některé byly objasněny. Část jich ale zůstává nevysvětlena, je zahalena tajemstvím a podněcuje naši fantazii. Co za nimi může být? To bohužel zatím nevíme. Mohlo by jít o dosud nepopsané přírodní jevy? Vyskytují se mezi nimi i setkání s neznámou a utajovanou vojenskou technikou či experimenty? Nebo se za pozorovanými událostmi skrývá návštěva z kosmu? Návštěva z jiného času? Či snad z nějakého paralelního světa? Záleží pouze na naší fantazii, protože jde o zatím neobjasněné jevy. UFO se naší zemi nijak nevyhýbá. Tato kniha zachycuje svědectví lidí o setkání s UFO v České republice, a to pokud možno v nezměněné formě, jak je sami popsali. Výpovědi jsou tudíž nejen autentické, ale i nezkreslené. Seznámíte se s příběhy lidí, jež byli konfrontováni s realitou, která je částí společnosti popírána nebo zesměšňována. Někdy sami pozorovatelé těchto jevů byli dříve skeptiky a nevěřili na existenci něčeho podobného – až do chvíle, kdy to sami spatřili a zažili na vlastní kůži.

Vydejme se spolu s autorem, historikem Ladislavem Smejkalem, na cestu za krásami a pamětihodnostmi nádherného kousku země na pomezí severních a středních Čech - Dubska a Kokořínska. Výchozím bodem našich toulek bude severní dominanta tohoto kraje - hora Vlhošť. Z ní sestoupíme do roklin a borovými háji budeme pokračovat k vesničkám pod skalami. Na březích rybníků u Holan navštívíme ruiny starobylých hrádků a kolem osad s půvabnými jmény a nádhernými staveními dojdeme až k městu - svého času okresnímu - Dubé. Odtud se, s krátkou odbočkou do Doks, vydáme údolím Liběchovky k Liběchovu. Prohlédneme si skalní oblasti nazývané v minulosti Dubským Švýcarskem, na zámku v Liběchově poznáme osudy autora monumentálních sochařských děl Václava Levého, mecenáše Antonína Veitha či básníka a exkomunikovaného kněze Františka Matouše Klácela. Přes Kokořín a Mšeno, půvabné městečko, kde se snad zastavil čas, přes Štorchovu Lobeč a Nosálov vystoupíme na Vrátenskou horu s rozhlednou a nádhernými výhledy. Zastavíme se i na tajuplném hradě Houska, ve Skalsku se projedeme zajímavou zahradní železnicí. Z Katusic doputujeme do Bělé pod Bezdězem a naše putování zakončíme na Bezdězu, hoře opěvované básníky, z níž lze, za dobré viditelnosti, přehlédnout téměř třetinu naší krásné země. Autor knihu okořenil množstvím dalších zajímavých příběhů lidí, kteří zde, v tomto kraji žili, spoluvytvářeli jeho historii a tím vlastně i jeho dnešní podobu. Co více dodat? Snad už jen: Račte vstoupit…

Neobyčejná krajina Českého ráje je od věků hustě protkaná romantickými skalami, skalními věžemi i kamennými „městy“, kde už naši předkové nacházeli svá obydlí – v jeskyních, pod skalními převisy a později i v opevněných hradištích. Bránili se vražedným útokům nepřátel, chovali domácí zvířata, pěstovali plodiny. Vzývali tu i své bohy a démony, magické bytosti, bez nichž by jejich přírodní život ani nebyl možný. Nadpřirozeno je pak úzce spojeno i s dobami, kdy v Českém ráji vznikají kamenné tvrze a posléze pevné, často nedobytné hrady, ale i města a vesnice, kláštery, kostely, pivovary. Některé hrady zničí obléhatelé, jiné jsou opuštěny či dokonce rozbořeny na příkaz císaře. Pověstný „zub času“ pak dokonal dílo zkázy. Proto dnes zdobí Český ráj desítky romantických zřícenin – pokud nebyly včas přestavěny v přepychové zámky na svérázných skalních podložích. Tyto objekty i mnohé přírodní lokality zde mají svou historii, svérázné příběhy a legendy: děsivé i srdcervoucí, protkané láskou, zradou i vraždami, kdy do lidských osudů mnohdy zasahují i bytosti z „jiných světů“. Žily tu osoby bezejmenné i legendární. O tom všem – a o mnohém navíc – vypráví naše kniha. Neopomněla ani zástup slavných i méně známých horolezců – „pískařů“. Mnozí pak z Českého ráje vyšli a dobývali i světové velehory. Vyprávíme jejich drobná i veliká vítězství nad Přírodou, dramatické skalní příběhy, jež někdy ukončila sama nevyzpytatelná Smrt…

Pověst o blanických rytířích zná každý. Někdo jako tajemný příběh vážící se k mytickému vrchu, jiný jako žertovnou hru v podání divadla Járy Cimrmana. Podblanicko ale nejsou pouze rytíři. Na Blanících můžete obdivovat vzácná rostlinná i živočišná společenstva, z rozhledny na Velkém Blaníku obhlédnout široké okolí, na Malém pro změnu rozjímat ve stínu zřícené kaple sv. Máří Magdaleny. Městečko Louňovice pod Blaníkem láká dlouhou historií sahající do roku 1149, ale i místním minipivovarem. Blaníky obtéká zlatonosná říčka Blanice, po níž vedl své čtenáře v knize Stříbrnou cestou od Tábora k Mladé Vožici Otomar Dvořák. Na dohled Blaníků ve středočeském Kamberku předal pomyslnou štafetu louňovické spisovatelce Zuzaně Koubkové. Ta zve čtenáře nejen na Blaníky, ale i do starobylého a trochu ospalého Načeradce, Pravonína, Zdislavic a dalších městeček a vesnic rozesetých po kraji kolem bájných vrchů. Nejsou nijak slavné, ale v každé z nich objevíte nějaký skvost – románský kostelík, zapomenutý židovský hřbitov nebo třeba bylinkovou zahrádku. Ve Vlašimi se můžete projít nádherným anglickým parkem a pokochat místním zámkem. Čekají na vás handicapovaná zvířátka i bizarní příběhy a pověsti o vodnících, strašidlech či zakopaných pokladech. Po zlatě se budete moci porozhlédnout na Roudném, v Jankově vás ohluší ryk nejkrvavější bitvy třicetileté války a ve Voticích se na vás těší nejen památky a s nimi spojené pověsti a příběhy, ale i poněkud tragikomické historky z relativně nedávné doby. Možná budete mít štěstí a někde vám přes cestu přeletí ledňáček, nad hlavou se vám zatřepotá moták pochop nebo nonšalantně proplachtí výr velký, z řeky vystrčí hlavu nutrie a třeba i vydra… Vydejte se do líbezného kraje plného překvapení, ať už s knihou nebo po vlastní ose, a poznáte, že nebudete litovat. Zjistíte, že jsem neslibovala nic nadarmo, naopak uvidíte a dozvíte se mnohem víc. Přeji vám šťastnou cestu!

Zbytky starého hvozdu lemují dávnou hranici mezi Plzeňskem a Pražskem. Vydejme se spolu se spisovatelem Otomarem Dvořákem do kraje jeho předků, do míst, kde Brdy splývají s Křivoklátskou vrchovinou. I tentokrát to bude dobrodružné putování, které začneme hledáním stop po středověkých Rokycanech, vzpomeneme na americké osvoboditele z května 1945 a dramatické příhody na demarkační čáře, naše cesta povede přes Břaskou planinu poznamenanou hornickou tradicí a podél říčky Klabavy až k řece Berounce, poznáme legendární léčitelku z Radnic a projdeme se po hřebeni pověstmi opředeného pohoří Radče, pokocháme se malebným světem dřevěných chaloupek na Zbirožsku, navštívíme největší háj jedovatých tisů v Čechách, poznáme taje zapomenutého provaznického řemesla a podíváme se do železitých lázní v Cerhovicích.

Králický Sněžník je magickou horou na pomezí tří historických zemí Koruny české – Čech, Moravy a Kladska. Rozlohou jedno z našich nejmenších pohoří je však co do výšky třetí nejvyšší. Považuje se za střechu Evropy, neboť právě zde se setkávají rozvodí tří moří, a navíc zde pramení matka všech řek východní části naší země, řeka Morava. Zdejší kraj je obestřen množstvím legend a pověstí, které sahají ještě před první písemné zmínky o této oblasti. Vládne mu bájný Stamichman, ale také víly, permoníci a další nadpřirozené bytosti. Krajina je bohatá na zvěř, na tajemné jeskyně i hluboké lesy. Také na květnaté louky plné vzácných bylin, rozdávajících život, zdraví i smrt. Ve stínu těchto hor se v údolích putovalo za vzácným jantarem, dobývaly se drahé kovy, ozdobný mramor i černá tuha. Prací místních lidí se tuhé stonky lnu proměňovaly v to nejjemnější plátno, drsný písek v průzračné sklo a množství dřeva v nejhebčí papír. Je to kraj drsný, stejně jako lidé, kteří zde žili a žijí. A právě o tom všem je tato kniha. Není to turistický průvodce, ale výpověď o kraji dalekých rozhledů i lesních zákoutí. O městech a horských dědinách, o lesních samotách i místech zcela prázdných, která lidé opustili. O horách a údolích, do nichž se zamilujete na první pohled. Pochopit, jak v nich trvale žít, však někdy trvá déle než jeden lidský život.

Tajemné Rychlebské hory. Kraj hlubokých údolí, průzračných potoků, starých hradů, zaniklých vesnic a v podzemí ukrytého nezměrného bohatství. Kraj, kudy kráčela historie, i země na kterou se zapomnělo. Jmenují se podle stejného města, ale jejich název zní jinak v Polsku a jinak v Česku. Ani mnozí místní netuší, kde hřebeny Rychlebských hor začínají a kde končí. Najdeme v nich kouty opuštěné a zapomenuté Bohem i lidmi, stejně jako místa, kde kypí život a voda uzdravuje tisíce lázeňských hostů. Je to prostě pohoří plné rozporů. Snad je tím vinna historie, která dala tomuto kraji poznat bohatství obsažené ve zlatě a dalších nerostech ukrytých v podzemí či v obchodu a výrobě. Poskytla mu vzdělanost, kulturu i krásnou architekturu. Pak však tento kraj rozdělila a uvrhla ho do chudoby i zapomnění. A aby toho nebylo dost, nakonec odsud odvedla i lidi, kteří tyto hory osídlovali, dobývali i chránili. Přivedla na obě strany hranice nové osadníky, jenže ti mnohdy nevěděli, co si s nově nabytým domovem počít. Zanikly vesničky, které dávaly zdejšímu kraji pestrost, zůstaly jen nezhojené rány v krajině. Ani turisté se do Rychlebských hor v poválečných letech příliš nehrnuli. Byl to kraj osamělých trampů, milovníků samoty a podivínů. I díky tomu si Rychlebské hory uchovaly nedotčenost a do jisté míry nádech divočiny. Vše se mění, i tyto hory. Stále více lidí touží po klidu, takže ten se zde stává stále vzácnější komoditou. Lidé z obou stran hranice opět objevují půvab zdejší krajiny a vzájemnou spolupráci. Rychlebské hory přestávají být kopečky na konci světa a stále více se stávají krajem uprostřed Evropy. A také domovem pro generaci lidí, kteří sice nemají kořeny v tomto kraji zarostlé tak hluboko jako staré rychlebské buky, ale kořínky pomalu zapouštějí a začínají být novodobými pravými „Rychlebáky“. Tato kniha je jak pohledem do minulosti Rychlebských hor, tak nahlédnutím do jejich možné budoucnosti, a to očima autora, který těmto horám věnoval své srdce.

Buďte vítáni na procházce Kouzelným pomezím Lužických hor, nádherným přírodním koutem ohraničeným Jěštědským hřbetem na východě, Žitavskými horami na severu, malebnou říčkou Ploučnicí na jihu a rozervanými skalami Českosaského Švýcarska na západě. Potkat zde můžete svérázného šamana Václavka z Vlčí Hory, aristokrata mezi výtvarníky Michala Vitanovského, nesmazatelné stopy zde zanechal slavný opat zbraslavského kláštera Petr Žitavský, světice Zdislava z Lemberka, geniální hudebník Bedřich Smetana, ruralista František Křelina či spisovatelka českého venkova Karolina Světlá. Spolu s autorem Lubošem Y. Koláčkem navštívíme mnohé z místních hradů, hrádků, měst, městeček a tvrzí – Jablonné, Grabštejn, Lemberk,Vartemberk, Milštejn, Žitavu, sklářský Nový Bor či Kamenický Šenov a mnohé další. Nádherný výhled do všech světových stran nám nabídnou starobylé rozhledny na Hvozdu, Jedlové, Dymníku a Tanečnici i ty novější na Ještědu, nebo Na Stráži ve Sloupu v Čechách. Dozvíme se zajímavosti z historie pivovarnictví a ve Varnsdorfu ochutnáme pivo z místního pivovaru. A potom, budeme-li mít štěstí, můžeme potkat i horské trpaslíky, strašidelné psy, krvavé přízraky a jiná místní strašidla. Nač čekat? Magická krajina Lužických hor a Podještědí se těší na vaši návštěvu.

Ve své další knize pozve autorka Otilie K. Grezlová čtenáře i tuláky do míst kdysi zvaných Kaiserwald. Podělí se s vámi o své poznatky i zážitky, připomene bohatou historii, i tu méně slavnou v polovině 20. století. Vyprávění začíná tvrdě: dvěma mordy, jeden ze žárlivosti, druhý z touhy po penězích. Nechybí výšlap na nejvyšší horu Slavkovského lesa, návštěva okouzlující Kladské s připomínkou dávných časů. Lázně Kynžvart zahrnují nejen pomyslnou návštěvu u Metternichů. Zjistíte, jak to bylo s prameny v Pramenech, vydáte se za nejkrásnější rozhlednou i za kostelem, v němž bylo kino. Do cesty se vám často připletou minerální vody, jako třeba v Mnichově. Kdo nenavštívil Tři kříže, jako by ve Slavkovském lese nebyl. V Bečově nad Teplou vás uhrane slavný relikviář sv. Maura, historií budete žít i v nedalekém Horním Slavkově. Dostanete se na Krudum a pod ním si prohlédnete zbytky kostela doslova vypreparovaného ze země. Březová připomínající Hollywood má v dějinách i cara Petra Velikého. Loket je zázrak sám o sobě, s památkami se tu doslova roztrhl pytel, má chráněné břečťany a v blízkosti Svatošské skály. Poputujete k viklanům, monastýru i do Kostelní Břízy, jejímž čestným občanem byl Karel Höger. Objevíte nespočet židovských hřbitovů, užasnete nad socialistickým experimentem v obci Rovná a vydáte se hledat zaniklý hrad Plikenštejn. Zjistíte, jak byla tato oblast „úrodná“ na slavné a zajímavé osobnosti. Pozůstatkům šibenic se možná někteří vyhnete. Řada míst Slavkovského lesa má dobře našlápnuto, jinde se zastavil čas, někde přetrvává pocit zmaru. To vše dává dohromady přepestrou mozaiku, z níž si vybere každý. Nicméně nevybírejte, abyste nepřebrali, raději poznávejte Slavkovský les v plné škále jeho rozmanitostí. A užívejte si ticha hlubokých lesů, cest i steziček vedoucích odnikud nikam.

Sázava neboli Zlatá řeka, jak ji více než sto let nazývají skalní trampové, vytéká jako malý potůček z divočiny Žďárských vrchů, postupně nabírá na síle a po více než 200 kilometrech spojuje své vody nedaleko středočeské Davle s Vltavou. Během putování krajem při horním toku Zlaté řeky navštívíme zajímavá města a vísky s bohatou historií. Namátkou Krucemburk, Chotěboř nebo Žďár nad Sázavou s bývalým klášterem a překrásným Santiniho poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. A zjistíme, že z tohoto města vyrazila dobýt svět síťovka. Občas se od vodního toku odpoutáme, aby nám neušla například lyžařská historie Nového Města na Moravě, Přibyslav a Polná s kdysi rozlehlým hradem, několika kostely a známým zločinem. Víte, kde došlo k poslední české havárii stíhaček Mig 21? I na toto místo se dostaneme. Projdeme se malebnými kaňony, navštívíme jeden z největších chrámů v Česku, budeme naslouchat starým příběhům, které nám ševelením listů prozradí stromy. Často se setkáme se jmény známých umělců, kteří se zde buď narodili, žili, anebo měli k hornímu Posázaví nějaký vztah. Cestu nám zpestří hradní zříceniny i zámky, spojené s legendami a nadpřirozenými bytostmi, a jako bonus navštívíme Mrkvancovou pouť ke sv. Liguriáši. Závěrem se podíváme do Havlíčkova Brodu i Humpolce, poslední kroky nás dovedou do Světlé nad Sázavou.