Regia strana 6 z 7

Spisovatel Otomar Dvořák nás tentokrát zve do krajiny bizarních stolových hor, které jako by přímo vystoupily z mýtů a pohádek. Své putování začneme v klášteře Teplá, založeném rytířem Hroznatou, poznáme překvapivou historii léčivých pramenů Mariánských Lázní i zdejší zlověstné démony. Pověst o pekelných havranech a zázračném krystalu nás povede k říčce Střele, kterou budeme sledovat od jejího pramene na Toužimské plošině, přes starobylé Žlutice, romantickou Chyši a nejmenší město v Evropě Rabštejn (Havraní kámen), až k jejímu ústí do Berounky. Poznáme tajemství mocné hory Vladař s rozsáhlým hradištěm na temeni, zapomenuté poutní místo Skoky, obří balvany u Žihle, Odlezelské jezero, které vzniklo jako důsledek přírodní katastrofy, barokní perlu Manětín, klášter Plasy, postavený odvážně na močále, pozoruhodnou Čertovu hráz, a posléze dvojici nedobytných hradů Libštejn a Krašov, střežících přechody přes Berounku. Zajímavé informace prolínají s autorovými zážitky z cesty, a také s napínavými příběhy, které našel ve starých knihách či vyslechl z úst pamětníků.

Podhůří Bílých Karpat, rozlehlé území mezi jejich hřebenem a tokem Olšavy v jihovýchodní části Moravy, nárazníkové pohraniční pásmo mezi Slovenskem (před r. 1918 Horní Uhry) a Moravou, mnoho nadějí na klidný život neskýtalo. A právě sem, do kraje, kde končil chleba a začínalo kamení, půjdeme po tajemných stezkách. Setkáme se na nich s hejtmanem Šarovcem, který v čele slováckého regimentu bránil tento kraj proti hordám Bočkajovců, a s moravskými husity, kteří zde svedli poslední zápas s vojsky Zikmundovými. Na pouti u sv. Antonínka se budeme obdivovat kráse slováckých krojů a v blatnických vinohradech při ochutnávce vína naslouchat vypravování o duchu nešťastné Lízy. Navštívíme Nivnici, kde opatrují zvon se záhadným nápisem, Moravskou Tróju, jak byl kdysi archeology nazván Bánov, a vydáme se po stopách příběhu poustevníka Jana, jehož památku připomínají poblíž Bystřice pod Lopeníkem dvě kapličky a boží muka. Na Moravských Kopanicích nahlédneme do obydlí nejslavnější žítkovské bohyně Pagáčeny a vystoupáme na Velkou Javořinu, horu spojenou s tradicí česko-slovenské vzájemnosti, ale také útočiště zbojníků, kteří v opuštěných skaliskách horského masivu ukrývali své poklady. A zavítáme i na slovenské kopanice; projdeme se Bošáckou dolinou do Zemanského Podhradí. Na tamní faře pobýval jako host faráře Jozefa Ľudovíta Holubyho spisovatel Alois Jirásek, když sbíral materiál ke svému románu Bratrstvo, a připomeneme si, že park zdejšího zámku byl místem milostných dostaveníček básníka a tvůrce spisovné slovenštiny Ľudovíta Štúra s komtesou Adelou Ostrolúckou. A ta nejtajemnější stezka nás zavede takřka k Váhu, do Trenčanských Bohuslavic, kde v někdejší zámecké kapli pohlédneme do tváře mumii z římských katakomb…

Vítejte v Krkonoších, nejvyšším, a pravděpodobně nejoblíbenějším českém pohoří, které už naši dávní předchůdci nazývali Obřími horami. Spolu s autorem Lubošem Y. Koláčkem si povíme o tajemné a záhadami opředené historii, objevíme staré památky a legendy, potkáme magické bytosti a lidi napříč dějinami. Seznámíme se i s mocným pánem hor, slovutným Krakonošem. Do hor vstoupíme jakousi nepsanou západní branou přes pradávné Rýžoviště a jemu přilehlý hraniční Harrachov. Poznáme Jablonec i Rokytnici nad Jizerou a se zastávkou ve Vrchlabí dorazíme do Špindlerova Mlýna, srdce Krkonoš. Odtud zamíříme na hřebeny, navštívíme magicky i historicky významná místa včetně pověstných krkonošských bud. Zazní řada známých jmen jako Hanč, Vrbata, Buchar a mnohá jiná. Krkonošská městečka a osady Fořt, Dolní Dvůr a Černý Důl nás zavedou do Janských Lázní, jediných lázní na české straně hor. Údolím Úpy se přes Horní Maršov a jemu příslušející Temný Důl dostaneme do Pece pod Sněžkou. Vystoupíme na Sněžku a povíme si o ní, co jen bude možné, včetně vzpomínek a příběhů mnoha významných lidí, kteří sem v průběhu staletí zavítali před námi. Od Pomezních Bud se po slavné hřebenovce vrátíme přes Špindlerovku a Labskou louku s prameny Labe zpět do Harrachova. Zde skončí naše putování českou částí Krkonoš a my se vydáme na návštěvu do sousedního Polska, abychom poznali poutavou historii jejich slezské části. Projedeme řadou horských a podhorských obcí od Szklarske Poręby přes Piechowice, Sobieszów, Jeleniu Góru a třeba Karpacz až po nejvýchodněji položené Kowary, čímž se pomyslný kruh našeho putování uzavře – a může začít nanovo třeba na česko-polských Pomezních Boudách. Nuže - vstupme!