Regia strana 5 z 9

Víte kde mají bezednou hradní studnu? Kde stojí největší černá kuchyně ve střední Evropě? Proč jsou Černínové z Chudenic „černí“? Jaké mystérium skrývá přeštický barokní chrám? Kdo chtěl zničit klatovské zednáře? Proč pláče obraz Panny Marie? Jak to bylo s první láskou Jakuba Arbesa? Kde se našlo nejslavnější falzum české historie? Kolik měl vlastně švihovský hrad věží? Kde se „narodila“ Rusalka? Nevíte? Pojďte spolu s autorem, známým publicistou a západočeským rodákem Alešem Česalem pátrat po starých legendách, pověstech, dramatických historických událostech, po osudech lidí, pokladech a tajemstvích nádherné země, která je klíčem k Českému lesu a Šumavě, země, kterou kdysi básník Ladislav Stehlík nazval „Zemí zamyšlenou“. Navštivte s námi úchvatný kraj, kde se zázračné studánky snoubí s kamennými stopami sv. Vojtěcha, kraj překrásných hradů, romantických zámků a unikátních archeologických nálezů …

VÁLKA PRUSKO-RAKOUSKÁ 1866, zdánlivě lokální konflikt dvou říší, je ve skutečnosti cvičištěm pro válku prusko-francouzskou, a tedy předehrou dvou válek světových. Konflikt vrcholí dne 3. července 1866 v polích v okolí Hradce Králové největší bitvou, která kdy byla na našem území vybojována. Autor, historik a politolog PhDr. Slavomír Ravik naznačuje, že od jisté doby i malé války končívají dramatickou dohrou světového rozsahu. V pozadí historických událostí probíhá krize mocenská, neboť mocnosti, aby dostály své historické roli, zasahují daleko mimo sféru vlastních životních zájmů a potřeb, a většinou s nedostatečným intelektuálním vybavením. Což je tragedií v čase, kdy se v krizi ocitá v mnoha směrech celá planeta. Autor tudíž konfliktu využívá k ilustraci věčného tématu, známého již v časech starověkých veleříší, vyjádřeného na střepu sumerské tabulky, starém mnoho tisíc let: KAMKOLI OKO LIDSKÉ POHLÉDNE, VŠUDE SAMÝ PITOMEC.

Spolu s autorem Janem Řeháčkem se tentokrát podíváme do východních Čech. Naše putování zahájíme v Pardubicích, které za svou slávu vděčí moravskému šlechtickému rodu Pernštejnů a v pozdějších dobách rozvoji železnice. Budeme obdivovat pozůstatky pernštejnských vodních děl - rybníky, kanály a akvadukty. Vždyť Pardubicko ve své době sneslo srovnání i s mnohem slavnějším Třeboňskem. Povíme si také o vojenské nemocnici Karanténa a o dvou výstavách, které Pardubice proslavily nejen doma, ale i v zahraničí. A nesmíme zapomenout ani na Jana Kašpara, průkopníka českého letectví, slavnou dostihovou tradici a tajemství výroby perníku. Po prozkoumání pardubického okolí se vydáme na východ k českomoravskému pomezí. Navštívíme řadu hradů - Kunětickou horu, Lichnici, Košumberk nebo Svojanov, rodiště hudebních skladatelů Bedřicha Smetany a Bohuslava Martinů Litomyšl a Poličku, v Podlažicích si povíme o pověstné Ďáblově bibli. Vynechat nesmíme ani řadu měst a městeček - Chrudim, Vysoké Mýto, Hrochův Týnec nebo Heřmanův Městec. Ve Vraclavi se seznámíme s pohnutou historií rodu Vršovců a v bývalé osadě Ležáky se pokloníme obětem krveprolití z doby po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nechte se pozvat k návštěvě tohoto překrásného a na historii bohatého kraje. Věřte, že nebudete litovat.

Spolu s autorem Janem Řeháčkem se tentokrát podíváme do východních Čech. Naše putování zahájíme v Pardubicích, které za svou slávu vděčí moravskému šlechtickému rodu Pernštejnů a v pozdějších dobách rozvoji železnice. Budeme obdivovat pozůstatky pernštejnských vodních děl - rybníky, kanály a akvadukty. Vždyť Pardubicko ve své době sneslo srovnání i s mnohem slavnějším Třeboňskem. Povíme si také o vojenské nemocnici Karanténa a o dvou výstavách, které Pardubice proslavily nejen doma, ale i v zahraničí. A nesmíme zapomenout ani na Jana Kašpara, průkopníka českého letectví, slavnou dostihovou tradici a tajemství výroby perníku. Po prozkoumání pardubického okolí se vydáme na východ k českomoravskému pomezí. Navštívíme řadu hradů - Kunětickou horu, Lichnici, Košumberk nebo Svojanov, rodiště hudebních skladatelů Bedřicha Smetany a Bohuslava Martinů Litomyšl a Poličku, v Podlažicích si povíme o pověstné Ďáblově bibli. Vynechat nesmíme ani řadu měst a městeček - Chrudim, Vysoké Mýto, Hrochův Týnec nebo Heřmanův Městec. Ve Vraclavi se seznámíme s pohnutou historií rodu Vršovců a v bývalé osadě Ležáky se pokloníme obětem krveprolití z doby po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nechte se pozvat k návštěvě tohoto překrásného a na historii bohatého kraje. Věřte, že nebudete litovat.

Magický kraj kolem hory Vladař (Karlovarský kraj) je plný legend, pověstí a tajuplných příběhů. Lidé si je předávali z generace na generaci, události po konci druhé světové války však tuto tradici násilně zpřetrhaly. Pověsti se naštěstí zachovaly a dodnes tak dotvářejí jedinečný genius loci zdejší čarokrásné krajiny. Sochař, výtvarník a ilustrátor Dalibor Nesnídal je zachytil půvabnou obrázkovou formou, která jistě potěší nejen znalce zdejšího kraje, ale i milovníky umění. Příběhy nás budou provázet mytické postavy čertů, skřítků, lesních žínek, víl a vodníků, ale i postavy reálné, jako byl např. Jan Žižka, který se na vrcholku hory Vladař ubránil přesile katolických vojsk. Zjistíme také, jak hora Vladař ke svému jménu přišla a jak to bylo se slavnou panenkou skákavou. Vstupme tedy do říše pohádek a pověstí, kraj kolem Vladaře nás netrpělivě očekává.

Magický kraj kolem hory Vladař (Karlovarský kraj) je plný legend, pověstí a tajuplných příběhů. Lidé si je předávali z generace na generaci, události po konci druhé světové války však tuto tradici násilně zpřetrhaly. Pověsti se naštěstí zachovaly a dodnes tak dotvářejí jedinečný genius loci zdejší čarokrásné krajiny. Sochař, výtvarník a ilustrátor Dalibor Nesnídal je zachytil půvabnou obrázkovou formou, která jistě potěší nejen znalce zdejšího kraje, ale i milovníky umění. Příběhy nás budou provázet mytické postavy čertů, skřítků, lesních žínek, víl a vodníků, ale i postavy reálné, jako byl např. Jan Žižka, který se na vrcholku hory Vladař ubránil přesile katolických vojsk. Zjistíme také, jak hora Vladař ke svému jménu přišla a jak to bylo se slavnou panenkou skákavou. Vstupme tedy do říše pohádek a pověstí, kraj kolem Vladaře nás netrpělivě očekává.

Magický kraj kolem hory Vladař (Karlovarský kraj) je plný legend, pověstí a tajuplných příběhů. Lidé si je předávali z generace na generaci, události po konci druhé světové války však tuto tradici násilně zpřetrhaly. Pověsti se naštěstí zachovaly a dodnes tak dotvářejí jedinečný genius loci zdejší čarokrásné krajiny. Sochař, výtvarník a ilustrátor Dalibor Nesnídal je zachytil půvabnou obrázkovou formou, která jistě potěší nejen znalce zdejšího kraje, ale i milovníky umění. Příběhy nás budou provázet mytické postavy čertů, skřítků, lesních žínek, víl a vodníků, ale i postavy reálné, jako byl např. Jan Žižka, který se na vrcholku hory Vladař ubránil přesile katolických vojsk. Zjistíme také, jak hora Vladař ke svému jménu přišla a jak to bylo se slavnou panenkou skákavou. Vstupme tedy do říše pohádek a pověstí, kraj kolem Vladaře nás netrpělivě očekává.

Vydejte se s námi na jihovýchodní Moravu na hranici dvou národopisných regionů - Hané a Slovácka, které od sebe odděluje pohoří Chřiby. Není sice rozsáhlé a navenek vypadá poklidně a smírně, neboť četné dramatické příběhy vepsané historií do jeho tváře dávno zastiňují stoleté bučiny. Přitom stěží nalezneme v naší historické literatuře častěji skloňované slovo než Velehrad, považovaný od středověku až do počátku 20. století za hlavní město Velkomoravské říše, sídlo moravských králů i rezidenci soluňských bratří sv. Cyrila a Metoděje. Avšak lidé vstupovali do těchto míst již za pravěku, neboť podél řeky Moravy, jíž je pohoří strážcem, vedla proslulá jantarová stezka. Pojďme se tedy spolu s autory Jiřím Jilíkem a Bořkem Žižlavským projít po valech výšinných hradisek na Holém kopci či na Brdu, obdivujme zlatý solid byzantského císaře Teofila nalezený na hoře sv. Klimenta, zapátrejme ve zříceninách hradů Cimburku a stříleckého hradu po vstupu po podzemních chodeb a v mohylovém poli na Tabarkách po zlaté rakvi krále Belly. Budeme-li pozorní, možná zahlédneme na cimbuří hradu Buchlova řasnatý šat černé paní, která ohlašovala tragickou událost v rodině majitelů, a v temném zákoutí jeskyně na Budačině třpyt zbojnického pokladu.

Hrubý Jeseník je pozoruhodným horským pásmem na pomezí Moravy a Slezska. Jsou to hory, jak se patří, vysoké, drsné a zachmuřené, ale i krásné a vyzývavé. Příroda je zde divoká a půvabná zároveň, od horských luk, přes hluboké lesy, až po údolí se stříbropěnnými bystřinami. Najdete zde tichá rašeliniště i hrozivá skalní bradla, obestřená legendami o čarodějnicích a čertech. Je to však i pohoří protkané historií lidského rodu. Dávné hornické osady, vesnice i města pamatující čilý ruch obchodu, krásné zámky i rozpadající se hrady loupeživých hejtmanů. Nechybí ani poutní místa, kam lidé chodili prosit o spásu duše své i svých bližních. Jsou to však také hory, které do jisté míry ztratily paměť. Jen málo rodin považuje Jeseníky za domov déle než dvě generace a mnoho místních svůj vztah ke zdejší krajině stále ještě hledá. Toulat se Hrubým Jeseníkem je snadné. Poznat jej však smí jen ten, kdo nelituje sil a obětí. Mnohokrát promokne na kost, propadne se do hlubokého sněhu a tvář mu ošlehá vítr plný mrazivých jehliček. V létě mu čelo sežehne nemilosrdné slunce a žízeň vypálí hrdlo do sucha. Musí chodit s otevřenýma očima a všemi smysly vnímat to, co nám zde předkové zanechali. Pak možná mocný Praděd dovolí, aby se poodhalila mlžná záclona a on spatří vše, co hory skrývají. A o tom je i tato kniha. Není to turistický průvodce, ale pozvánka k poznávání kraje, který je tajemný a krásný zároveň.

Hrubý Jeseník je pozoruhodným horským pásmem na pomezí Moravy a Slezska. Jsou to hory, jak se patří, vysoké, drsné a zachmuřené, ale i krásné a vyzývavé. Příroda je zde divoká a půvabná zároveň, od horských luk, přes hluboké lesy, až po údolí se stříbropěnnými bystřinami. Najdete zde tichá rašeliniště i hrozivá skalní bradla, obestřená legendami o čarodějnicích a čertech. Je to však i pohoří protkané historií lidského rodu. Dávné hornické osady, vesnice i města pamatující čilý ruch obchodu, krásné zámky i rozpadající se hrady loupeživých hejtmanů. Nechybí ani poutní místa, kam lidé chodili prosit o spásu duše své i svých bližních. Jsou to však také hory, které do jisté míry ztratily paměť. Jen málo rodin považuje Jeseníky za domov déle než dvě generace a mnoho místních svůj vztah ke zdejší krajině stále ještě hledá. Toulat se Hrubým Jeseníkem je snadné. Poznat jej však smí jen ten, kdo nelituje sil a obětí. Mnohokrát promokne na kost, propadne se do hlubokého sněhu a tvář mu ošlehá vítr plný mrazivých jehliček. V létě mu čelo sežehne nemilosrdné slunce a žízeň vypálí hrdlo do sucha. Musí chodit s otevřenýma očima a všemi smysly vnímat to, co nám zde předkové zanechali. Pak možná mocný Praděd dovolí, aby se poodhalila mlžná záclona a on spatří vše, co hory skrývají. A o tom je i tato kniha. Není to turistický průvodce, ale pozvánka k poznávání kraje, který je tajemný a krásný zároveň.

Druhé doplněné vydání unikátní encyklopedie zachycující dějiny Evropy od pádu Říma v roce 476 n.l. do současnosti. V chronologickém uspořádání popisuje historii všech států, vládnoucích dynastií i jednotlivých panovníků působících v daném období na území dnešní Evropy. Dosud nejkomplexnější příručka určená všem zájemcům o historii našeho kontinentu, studentům, luštitelům křížovek, řešitelům nejrůznějších kvízů a milovníkům televizních soutěží. Doplněno o více než 300 vyobrazení (mince, dobové rytiny, faksimile dokumentů a j.)

Druhé doplněné vydání unikátní encyklopedie zachycující dějiny Evropy od pádu Říma v roce 476 n.l. do současnosti. V chronologickém uspořádání popisuje historii všech států, vládnoucích dynastií i jednotlivých panovníků působících v daném období na území dnešní Evropy. Dosud nejkomplexnější příručka určená všem zájemcům o historii našeho kontinentu, studentům, luštitelům křížovek, řešitelům nejrůznějších kvízů a milovníkům televizních soutěží. Doplněno o více než 300 vyobrazení (mince, dobové rytiny, faksimile dokumentů a j.)

Neobyčejná krajina Českého ráje je od věků hustě protkaná romantickými skalami, skalními věžemi i kamennými „městy“, kde už naši předkové nacházeli svá obydlí – v jeskyních, pod skalními převisy a později i v opevněných hradištích. Bránili se vražedným útokům nepřátel, chovali domácí zvířata, pěstovali plodiny. Vzývali tu i své bohy a démony, magické bytosti, bez nichž by jejich přírodní život ani nebyl možný. Nadpřirozeno je pak úzce spojeno i s dobami, kdy v Českém ráji vznikají kamenné tvrze a posléze pevné, často nedobytné hrady, ale i města a vesnice, kláštery, kostely, pivovary. Některé hrady zničí obléhatelé, jiné jsou opuštěny či dokonce rozbořeny na příkaz císaře. Pověstný „zub času“ pak dokonal dílo zkázy. Proto dnes zdobí Český ráj desítky romantických zřícenin – pokud nebyly včas přestavěny v přepychové zámky na svérázných skalních podložích. Tyto objekty i mnohé přírodní lokality zde mají svou historii, svérázné příběhy a legendy: děsivé i srdcervoucí, protkané láskou, zradou i vraždami, kdy do lidských osudů mnohdy zasahují i bytosti z „jiných světů“. Žily tu osoby bezejmenné i legendární. O tom všem – a o mnohém navíc – vypráví naše kniha. Neopomněla ani zástup slavných i méně známých horolezců – „pískařů“. Mnozí pak z Českého ráje vyšli a dobývali i světové velehory. Vyprávíme jejich drobná i veliká vítězství nad Přírodou, dramatické skalní příběhy, jež někdy ukončila sama nevyzpytatelná Smrt…

Neobyčejná krajina Českého ráje je od věků hustě protkaná romantickými skalami, skalními věžemi i kamennými „městy“, kde už naši předkové nacházeli svá obydlí – v jeskyních, pod skalními převisy a později i v opevněných hradištích. Bránili se vražedným útokům nepřátel, chovali domácí zvířata, pěstovali plodiny. Vzývali tu i své bohy a démony, magické bytosti, bez nichž by jejich přírodní život ani nebyl možný. Nadpřirozeno je pak úzce spojeno i s dobami, kdy v Českém ráji vznikají kamenné tvrze a posléze pevné, často nedobytné hrady, ale i města a vesnice, kláštery, kostely, pivovary. Některé hrady zničí obléhatelé, jiné jsou opuštěny či dokonce rozbořeny na příkaz císaře. Pověstný „zub času“ pak dokonal dílo zkázy. Proto dnes zdobí Český ráj desítky romantických zřícenin – pokud nebyly včas přestavěny v přepychové zámky na svérázných skalních podložích. Tyto objekty i mnohé přírodní lokality zde mají svou historii, svérázné příběhy a legendy: děsivé i srdcervoucí, protkané láskou, zradou i vraždami, kdy do lidských osudů mnohdy zasahují i bytosti z „jiných světů“. Žily tu osoby bezejmenné i legendární. O tom všem – a o mnohém navíc – vypráví naše kniha. Neopomněla ani zástup slavných i méně známých horolezců – „pískařů“. Mnozí pak z Českého ráje vyšli a dobývali i světové velehory. Vyprávíme jejich drobná i veliká vítězství nad Přírodou, dramatické skalní příběhy, jež někdy ukončila sama nevyzpytatelná Smrt…

Českosaské Švýcarsko - to je snad až přespříliš jednoduchý název pro nádherný, neopakovatelně romantický, turisticky nesmírně atraktivní a přitom záhadný kraj na pomezí severních Čech a Saska, kraj se svéráznou historií, opravdový ráj divokých pískovcových skal, roztrhaných hlubokými roklemi uprostřed rozlehlých lesů. To vše je protkáno divokými říčkami, tajemnými skalními labyrinty, impozantními stolovými horami a desítkami hradních zřícenin na podivuhodných skalních útvarech. Lidé sem přicházeli, po staletí zde žili – a vyprávěli příběhy. Pyšní aristokraté i ubozí kmáni, zlotřilí loupežníci i něžné panny, zběsilí vojenští knechti či smrtelně nemocní ubožáci, hledající svůj zázrak na zdejších magických místech - ti všichni spoluvytvářeli dějiny tohoto překrásného kraje. Zdejší pověsti se hemží nejrůznějšími strašidly, pekelníky nebo potměšilými skřítky, hlídajícími ukryté poklady. Nechybí ani bílé paní smutně obcházející po rozeklaných cimbuřích polorozpadlých hradů. Snad každičká průrva, každá krajinná dominanta si tady nese svůj vlastní příběh. Nezáleží na tom, zda se jedná o legendu či pravdivý popis dramatických událostí, k nimž tady v blízké či dávné minulosti došlo, neboť jsou převážně dojemné, poučné, děsivé a strhující. Stačí se jen začíst…

Tajemné pohoří Brdy přetíná jako temná hradba střed české kotliny. V předchozí knize Za poklady brdských Hřebenů jsme prošli jeho východní, nejužší a nejznámější část. Tentokrát se však vydáme přímo do srdce hor, do „zakázané země“, kam nevedou žádné turistické značky, do končin, kde jenom houštím zarůstající základy zbořených vesnic připomínají, že tady kdysi žili lidé. Vstoupíme do končin zakletých a dokonce prokletých; nejen, že můžeme snadno narazit na rezavějící nevybuchlou munici nebo se dokonce dostat do palebného koridoru; číhají tu i zrádná rašeliniště, zvětralé srázy skal, neprůchodná, krátery bomb zjizvená vřesoviště; poznáme zlověstnou Jedovou horu, Chodbu smrti, setkáme se s černou paní, pekelným psem a do cesty se nám vplazí záludný bludný kořen. Budou nám také odhalena místa zázraků a zjevení: neujde nám legendární Svatá Hora ani méně známá Svatá Dobrotivá, poznáme očarovanou studánku Panny Lídy a ve stopách vášnivého kata dojdeme spolu s K. H. Máchou do romantických zřícenin hradu Valečku. Oddychneme si na místech plných malebné krásy, na vyhlídkách Kazatelny, Koníčku či Jindřichovy skály, u hornických kaplí na Březových Horách či v Mrtníku, u roubených chalup v Olešné, u zádumčivých lesních rybníků Láz, Pilský, Octárna či Padrť. Samozřejmě, že si nenecháme ujít výstup na nejvyšší brdskou horu Tok a další „osmistovky“, projdeme přes dopadové plochy vojenských střelnic Jordán a Brdo napijeme se z pramene Litavky a konečně zjistíme, kde skutečně pramení Červený potok. A cestou také zahlédneme zvířata, jaká už jinde neuvidíte – a dokonce i taková, o nichž ani netušíte, že vůbec existují. Viděli jste už někdy útočícího potočního upíra, nebo drželi v dlani mrskajícího se příbuzného trilobitů. Sestoupíme také do podhůří, abychom si prohlédli hornickou Příbram, železářský Komárov a Hořovice, které si svou polohou vysloužily pojmenování „český betlém“. A protože je naším průvodcem romanopisec Otomar Dvořák, je jisté, že to bude cesta dobrodružná a plná všelijakých překvapení.