Regia strana 5 z 7

Českomoravská vysočina, někdy nazývaná také Horácko, je krajem o poznání drsnějším než jiné končiny Čech a Moravy, zimy jsou zde syrovější a mrazivějí, jara přicházejí pozdě, zato léta bývají plná síly a barev. O zdejších končinách, ještě než je protnuly železniční spoje a později i dálnice směřující z Prahy do Brna, se říkávalo, že zde lišky dávají dobrou noc. Leckde, zejména v odlehlých vesnicích na Žďársku, to tak platí vlastně dodnes. Příroda, kdysi divoká a nespoutaná, je zde mnohem méně dotčená než v průmyslově rozvinutějších oblastech. Také lidské dějiny sem vstupovaly později. Hlubokými lesy, kde žili vlci a medvědi, si jen pozvolna prosekávali první stezky Keltové, Markomané a po nich Slované. Teprve objevení stříbrných rud u Jihlavy v době panování krále Václava I. sem přitáhlo větší počet osadníků, kteří počali kraj zvolna zalidňovat. Vydejme se teď po jejich stopách, vydejme se na toulky tou malebnou, divukrásnou, byť leckdy poněkud chladnou Vysočinou. Tato knížka však není ani turistickým průvodcem, ani dějepisem kraje na pomezí Čech a Moravy. Spíše chce být výběrem z historických příběhů a událostí, životních osudů slavných osobností a podivuhodných pověstí, které jsou s tímto kouzelným koutem naší vlasti spjaty. Vydáme do Žďáru, Havlíčkova Brodu, Polné, Jihlavy, Třeště, Telče, Slavonic, Třebíče, Velkého Meziříčí, navštívíme hrady Lipnici, Rokštejn, Roštejn, Landštejn, Pernštejn, budeme si vyprávět o osobnostech tak rozdílných, jako byli například novinář Karel Havlíček Borovský, malíř Jan Zrzavý, šlechtic Zachariáš z Hradce či loupežník Johann Georg Grasel, zkrátka čeká nás náramně pestrá všehochuť, která chce být malou pozvánkou na Vysočinu.

Temná hradba lesnatých kopců přetíná střed české kotliny; je to naše nejvyšší a nejrozsáhlejší vnitrozemské pohoří, prastaré horské pásmo, které vzniklo dříve než Alpy. Typické jsou pro něj táhlé navazující hřebeny a náhorní plošiny, řadící se za sebou jako vlny na vodě. Pro podobné utváření terénu používali staří Slované výraz Brdy. V této knize prozkoumáme východní, nejužší část pohoří, nazývanou příznačně Hřebeny. Vstoupíme do nich hned na hranicích hlavního města Prahy, nad památnou Zbraslaví, a tajemné stezky vyšlapávané po celá staletí lovci, zlatokopy, mnichy, loupežníky, poutníky, vojáky a trampy nás zavedou nejen do míst známých, ale i do těch v širší veřejnosti neznámých. Nahlédneme do zlověstné zlatokopecké Čertovy díry a vyšplháme na černé Čertovy skály, spatříme valy dávných hradišť, v nichž prý sídlili obři, necháme se opájet úžasnými vyhlídkami, posílíme se pivní polévkou od slavné kuchařky Dobromily Retigové a vyslechneme legendy od trampských ohňů, spatříme pozoruhodnou poustevnu v Mníšku pod Brdy a vyluštíme tam "šifru mistra Brandla", spatříme apokalyptickou mrtvou zónu opuštěné raketové základny, prozkoumáme mohylové vrchy v okolí hrobu mluvícího koně Šemíka, projdeme se unikátním zámeckým parkem v Dobříši, ochutnáme léčivou vodu ze zapomenutých lázní Koncipudy, potkáme draka z hory démonů Plešivce a samozřejmě se seznámíme s mocným horským duchem Fabiánem…Spisovatel Otomar Dvořák nám opět bude zasvěceným průvodcem, jenž spoustu zajímavých informací dovede okořenit svým smyslem pro tajemno a dobrodružství.

V samém srdci Čech, západně od Prahy se rozkládá rozsáhlé lesnaté území, jehož přírodní ráz nebyl dosud podstatněji narušen vlivem člověka. Křivoklátsko, nazývané podle významného gotického hradu, bývalo výsadním lovištěm českých knížat a králů a zdejší hluboké hvozdy si dodnes zachovaly ráz dávné divočiny. Tato kniha se vám pokusí přiblížit Křivoklátskou vrchovinu v celé mnohotvárnosti a rozmanitosti. Projdeme se skalnatým údolím řeky Berounky kolem místa, kde čert kdysi stavěl most, nebo kde slavný spisovatel Ota Pavel "potkal ryby", spatříme romantické hrady Křivoklát, Týřov, Jivno, Jenčov a Nižbor, odhalíme tajemství keltských zlatých pokladů, "propadlých zámků", osamělých poutních kostelíků a zaniklých hradišť, pokusíme se nalézt "kamenné ráčky" - trilobity, nahlédneme do štol dávných horníků i do divoké soutěsky Skryjských jezírek, vystoupíme na posvátnou horu staroslovanského boha Velese a podnikneme safari rájem zvěře v Lánské oboře. A k hlubokým lesům samozřejmě také patří napínavé historky o krutých bojích hajných s pytláky, o loveckých tradicích a nebývalých honech, o loupežnících, čarodějích a démonických strašidlech. Otomar Dvořák, známý spisovatel, autor poutavých cestopisů a historických románů je zasvěceným průvodcem, neboť se v tomto kraji narodil, prochodil ho křížem krážem a dodnes tady často pobývá.

Po první knize Hornickou slávou středního Krušnohoří budeme pokračovat směrem na východ. Uvidíme, že tato část Krušných hor je o poznání „jinačejší“ než Vejprtsko, Měděnec a okolí, Výsluní a třeba Křimovsko. Naše putování a povídání zahájíme Jirkovem a Červeným Hrádkem, přes mnohé pozoruhodné obce, hluboké lesy a ještě hlubší údolí doputujeme do Brandova, na Horu Svaté Kateřiny a do Českého Jiřetína. Nevynecháme vodní nádrž Fláje a okolí, propátráme, co je uvnitř vymezené oblasti. Zastavíme se i na jedné ze sedmi nejohroženějších památek v Evropě – na zámku Jezeří. Městem skončíme, tím největším zdejším je Litvínov, a rozloučíme se v Lomu. Charakter krajiny zejména v jižní části má stigma blízkosti silné průmyslové oblasti a městské zástavby, na druhou stranu nás ohromí skalnatá a velmi příkrá údolí, jimiž je tato část hor pověstná. Vrcholy nepřesahují tisíc metrů, ovšem vzhledem k výchozímu místu se člověk při výstupu hodně zadýchá. I do tohoto putování se nám vloudí přehrady, stejně jako rozhlehlé louky a lesy, kde po celé dny ani živáčka nepotkáte, přírodní rezervace a vyhaslé vesnice, jejichž poslední stopy mizí pod taktovkou vládnoucí entropie. Možná se mnou na stránkách knihy budete souhlasit, že se leccos zdá tajuplné, magické a nevysvětlitelné. Co je nového, to jsou hrady – od těch nepatrných pozůstatků až po pozdější výstavné zámky s mnohdy pohnutými osudy jak staveb, tak jejich majitelů. Právě proto jsem zvolila název Z hradu na hrad. Tak tedy pojďme a naslouchejme, co nám Krušné hory budou vyprávět tentokrát. Ujišťuji vás, že nudit se rozhodně nebudeme.

Do již třetího pokračování úspěšné knihy LETECKÉ KATASTROFY A JEJICH VYŠETŘOVÁNÍ vybral letecký publicista Lukáš Musil další havárie, které se černým písmem zapsaly do historie letecké dopravy. Naleznete zde známé, v poslední době medializované katastrofy, ale rovněž nehody, o kterých vědí jen opravdoví znalci. Od poloviny padesátých let minulého století se v USA začaly množit případy pojistných podvodů, souvisejících se sabotážemi letadel. Takový byl případ letu Continental Air Lines 11, který roku 1962 poslala k zemi nálož dynamitu. S terorismem je spojena i katastrofa obřího Boeingu 747 letecké společnosti Air India z roku 1985. Připomenete si, že před pouhými sedmi lety byl nad východní Ukrajinou sestřelen proruskými separatisty Boeing 777 asijského dopravce Malaysia Airlines. Jiná z kapitol se věnuje haváriím moderních letounů Boeing 737 MAX, které způsobily jejich téměř dva roky trvající uzemnění. Stejně jako v předchozích dvou dílech vás autor přehledně seznámí s událostmi, jež leteckým katastrofám předcházely. V řadě kapitol naleznete přepisy hovorů v pilotní kabině, případně komunikace posádek s letovými dispečery, které popisu dodávají na autentičnosti. A budete při tom, až se na místo dostaví vyšetřovatelé. Přestože jejich práce není vůbec jednoduchá, ve většině případů se jim podaří letecké havárie objasnit.

Většina z nás již někdy letěla dopravním letadlem. Zatímco v minulosti bylo létání považováno za mimořádnou událost, dnes je běžnou součástí našich životů. Letenky do evropských destinací jsou mnohdy levnější než jízdenky na vlak nebo autobus. Zajímali jste se ale někdy, jakým letounem letíte na dovolenou nebo služební cestu? Jste zvědaví, v jakých strojích létali naši rodiče a prarodiče? Pokud ano, právě pro vás je určena ENCYKLOPEDIE DOPRAVNÍCH LETADEL, která mapuje historii dopravního letectví od konce druhé světové války po současnost. Najdete v ní nejen všechna „slavná“ letadla jako např. Douglas DC-3, Antonov An-225 Mrija, BAC/Aerospatiale Concorde, Boeing 747 nebo Airbus 380, ale také mnohé další, často zapomenuté typy. V abecedním pořadí se vám postupně představí 182 dopravních letadel. Dozvíte se o jejich historii, seznámíte se s jejich technickými parametry, překvapí vás mnoho zajímavostí, které se běžně neuvádějí. Kniha je bohatě ilustrována často unikátními fotografiemi. Autor Lukáš Musil, pro něhož je letecká doprava nejen koníčkem, ale i profesí, vás zasvětí do odvětví leteckého průmyslu, které výrazně formovalo naši moderní společnost. Již druhé, rozšířené a aktualizované vydání ENCYKLOPEDIE DOPRAVNÍCH LETADEL jistě potěší nejen letecké nadšence, ale všechny čtenáře, kteří se o letectví alespoň trochu zajímají.

Vydejte se spolu s badatelem a spisovatelem Vladimírem Šiškou do kraje kolem Orlické přehrady. Kdysi jej protínalo hluboké údolí s divokou Vltavou a rozeklanými skalami. Dnes je tu jezero dlouhé 68 kilometrů. Okolí nabízí plno rozmanitých přírodních krás, zajímavou historii i pamětihodnosti na doby dávno minulé. Připomeneme si, jak se budovala přehrada s nejvyšší hrází u nás i jak se stavěly a bouraly mosty přes vltavské údolí, dozvíme se, které památky měly štěstí a podařilo se je zachránit. V kraji nacházíme spoustu bývalých tvrzí, hrádků i zámečků. Jaký byl jejich osud a kolik pověstí se k nim váže? Potkáme zde i mnohem starší pozoruhodnosti: nad vltavským údolím byla kdysi velká strážní hradiště z doby dávných Keltů i Slovanů. Jak asi vypadala v době největší slávy? Nemůžeme vynechat ani dvě nejslavnější památky s bohatou a tajemnou historií: zámek Orlík a hrad Zvíkov. Obě stavby, původně hrady na vysokých skalách nad řekou, se dnes zrcadlí na vodní hladině. Na každém kroku narážíme na chráněná území, kde ještě nedotčená příroda skrývá své skvosty v podobě vzácných zvířat, především ptáků, i chráněných rostlin. Při výstupu na Makovou horu nad Orlickou přehradou se nám na chvilku zastaví dech, když se před námi na vrcholku kopce uprostřed lesů zjeví mystický kostelík, který právě zde stojí patrně nikoliv pouhou náhodou. Jen škoda, že mnoho takto klidných, nádherných až magických míst rychle ubývá pod náporem turistického průmyslu.