Regia

Známý autor literatury faktu a dvojnásobný držitel prestižní literární Polanovy ceny Aleš Česal (* 1976) nás znovu zavede do nejzápadnějších končin naší vlasti. Poprvé se tam s námi vypravil na stránkách knihy Za skrytou krásou Chebska (2020). Zastavili jsme se tehdy krátce i na Ašsku. Po šesti letech se autor na Ašsko znovu vrací, aby zájemcům o historii, přírodu a koneckonců i záhady, tajemné příběhy a zajímavosti představil tento region z méně známé perspektivy. V kapitolách věnovaným nejstarším dějinám Ašska se seznámíme s tajuplnými runami nebo kruhovými hradišti – takzvanými ringvaly. Vydáme se za šlechtickými rody, které formovaly život zdejších obyvatel i krajinu, a navštívíme jejich sídla, z nichž některá se po letech devastace opět pomalu probouzejí k životu. Neujde nám ani zajímavá historie ašských svatostánků a mnoha kostelů, kapliček a dalších drobných sakrálních památek v okolí. Zjistíme, že Ašsko je rovněž místem, kde se odehrávaly pochmurné události našich novodobých dějin. Dostane se také na svobodné zednáře, tajemné pověsti, lidovou magii a pověry. Na skok se podíváme i k německým sousedům, města, městečka a vesnice na druhé straně hranice určitě stojí za vidění. Knihu doprovází velké množství starých fotografií a pohlednic i současných snímků. Tak tedy vítejte na Ašsku, račte vstoupit.

Milovnice historie a regionální badatelka Ladislava Doubravová nás zve na procházku do kraje, jehož název vyvolává romantickou představu dálek. Přitom se nacházíme v samém srdci Čech, v překrásném údolí obkrouženém zalesněnými hřbety. Zvlněnou krajinu tvoří barevná pole s temně zelenými remízky, mezi kterými se vinou aleje stromů lemující klikaté silničky. Proti slunci se lesknou vodní plochy rybníků, navléknutých jako korálky na potoky a potůčky stékající z okolních kopců. Tato krajina vybízí k toulání a právem tak patří do turistické oblasti Toulava. Uprostřed té krásy se nacházejí vesnice, vesničky a samoty soustředěné kolem Sedlce-Prčice, centra vzniklého spojením dvou původních městeček. Navštívíme tu mnoho zajímavých památek – tvrze, zámky, kostely, zříceninu hradu a spoustu drobných sakrálních staveb. Poodhalíme tajemství spjatá s těmito místy a představíme si řadu osobností zdejšího kraje – především Vítka z Prčice, praotce významného šlechtického rodu Rožmberků. Povíme si o geniálním rybníkáři a renesanční osobnosti Jakubovi Krčínovi z Jelčan a Sedlčan a pokusíme se vyřešit záhadu jeho posledního spočinutí. Setkáme se spisovatelem a novinářem Prokopem Chocholouškem, s pedologem, kreslířem a básníkem Jaroslavem Spirhanzlem-Durišem, hudebníky bratry Čechovými a skladatelem Josefem Jelínkem, přítelem Wolfganga Amadea Mozarta. Z tohoto malebného kraje pochází také rodina romantického básníka Karla Hynka Máchy, on sám zde často pobýval a zdejší krajinou se inspiroval. Vítejte v Českém Meránu. Račte vstoupit.

Milí čtenáři, vydejme se spolu do Českého lesa. Do kraje s hlubokými a téměř nekonečnými lesními porosty kdysi téměř neprostupnými, v minulém století skoro padesát let nedostupnými. Nachodíme či na kole ujedeme spoustu kilometrů, někde je setkání se zvěří pravděpodobnější než s člověkem. Naštěstí tu nekonečnou samotu naruší tu vesnice, tu města. Navštívíme třeba Tachov, Poběžovice, Horu Svatého Václava, Tři Sekery nebo Broumov, Nové Domky (kde ministři symbolicky přestřihli ostnatý drát) a další, nad jejichž historií a osudy se leckdy zatají dech. Kapitolou sama pro sebe je památka roku 2023, jízdárna ve Světcích, druhá největší ve střední Evropě. Připomeneme si slavné postavy minulosti jako Windischgrätze, Kolowrat-Krakowské a Coudenhove-Kalergi. Překvapí nás množství kostelů a kdysi slavný klášter v Pivoni i hodně židovských hřbitovů. Samozřejmě zdoláme mnoho kopců a hor, v první řadě Dyleň a Čerchov, a zjistíme o nich hodně zajímavostí. Pomyslně se setkáme také s „českoleským Hasilem“ – konkrétně Josefem Zikou. Aby toho nebylo málo, zvědavě občas nahlédneme za hranice k sousedům. Pokud se nás na některých místech zmocní smutek nad zaniklými vesnicemi a životem v nich, je to normální. Zároveň si ale jinde uvědomíme, že Český les i se svými obcemi se zhluboka nadechl a je to vidět i cítit. A buďte připraveni, že se i trochu zasmějeme a nejspíš někde zabloudíme. Tak ať nám to dobře šlape!

V naší zemi se odehrává velké množství záhadných a často dosud neobjasněných jevů. Někdy se je podaří objasnit až po usilovném pátrání, jindy úplnému vysvětlení odolávají a stávají se předmětem nejrůznějších spekulací i základem legend. Autor byl po 30 let vedoucím badatelského projektu Záře, který tyto případy zkoumal. Projekt byl sice dílem amatérských badatelů, ale díky svému racionálnímu přístupu spolupracoval s řadou vědců a odborníků. V této knize se dozvíte podrobnosti o podivných obrazcích v obilí, záhadných zjeveních zvaných „stříbrňáci“, o pověstných bludičkách, hrozivém „spontánním uhoření osob“ a mnoha dalších anomáliích. I u nás existují strašidelné domy spojované s působením „poltergeista“, dochází k nálezům nezvyklých předmětů či substancí, pro něž se nenachází vysvětlení. Přestože se některé jevy občas podaří objasnit, jiné stále obestírá závoj tajemna.

Kraj kolem města Mohelnice nepatří mezi vyhledávané turistické destinace. Spíše je to takový dopravní koridor. Díky železnici i silnici z Prahy do Olomouce, která tudy prochází, zdejší krajinou mnoho lidí jen tak projede. A když už se zastaví, tak jen na nejnutnější dobu. To je ovšem chyba. Mohelnicko rozhodně stojí za bližší prozkoumání. Je půvabné svou přírodou, do níž patří mlžná niva řeky Moravy, přecházející do rovin Hané s žírnými lány. Patří sem i CHKO Litovelské Pomoraví s okouzlujícími lužními lesy, stejně jako půvabné podhorské a horské lesy Zábřežské a Hraběšické vrchoviny. Teplé a prosvětlené doubravy, horské louky i suché pažity na pískovcových skalách jsou zjara plné květů. Najdeme zde i místa s překvapivě dalekým výhledem. Mohelnicko bylo osídleno už v dobách dávných lovců. Zdejší města, vesnice i krajina ukrývají nesčetné množství památek. Některé jsou přístupné, například úsovský zámek, loštické muzeum tvarůžků či mohelnický Biskupský hrádek, jiné můžeme obdivovat výjimečně, třeba židovské památky Úsova a Loštic, gotický kostelík ve Vyšehorkách, tvrz v Podolí, překrásný gotický kostel v Mohelnici s blízkou vysokou hláskou. Na řece stojí staré mlýny a elektrárny, v lesích se ukrývají dávné milníky, pod cestami jsou stovky let staré mosty a na návrších se setkáme s dávnými hradišti prehistorického původu. Tajemné pískovcové lomy daly vzniknout kamenné kráse barokních a renesančních soch a staveb v širokém okolí, z lesů vzešla i nejslavnější liška Moravy. A nad tím vším se skví růžovou barvou natřený mírovský hrad, sloužící už po staletí jako nejtěžší žalář. Všechno dohromady spojují příběhy lidí, kteří zde žili a žijí. Rodilých Hanáků, Němců z Hřebečska i přistěhovalců z celé země i ze světa. Pracantů, celebrit, hrdinů, pábitelů i prostých lidí. Krajina a lidé tvoří v okolí města Mohelnice pohádkový svět plný malých i velkých kouzel. A právě o tom je tato kniha.

Jan Řehounek má k řece Mrlině mimořádný citový vztah. V dětství se kolem ní s oblibou toulal, později v ní chytal ryby a koupal se pod nymburským lokomotivním depem, po jejích březích nachodil nebo na kole najezdil stovky kilometrů. Zná ji jako málokdo. Proto se rozhodl sepsat její „příběh“. Navázal na pět svých předchozích svazků Tajemných stezek a uzavřel tak toulky po regionu blízkém svému srdci. Putování začíná u pramene Mrliny v podkrkonošské vesničce Příchvoji a po zprvu uzoučkém potůčku schází dolů k Leštině, Střevači, Chyjicím a Dolanům. Občas odbočí, například do půvabné Sobotky korunované zámkem Humprecht, k hrdému hradu Kost a romantickému údolí Plakánku či do Bukvice, nad níž se tyčí pozoruhodná Loreta. Pokračuje k Jičíněvsi s dominantou zámku a ke staroslavnému Kopidlnu, jemuž se s několika dalšími obcemi (Mlýnec, Rožďalovice, Křinec…) níže po toku řeky věnoval již v Tajemných stezkách Svatojiřským lesem, nicméně i nyní nachází stále nové zajímavosti. Neodolá a zavítá ke Starým Hradům, Libáni nebo Češovským valům, aby objevil turisticky téměř nedotčená místa. Pod Křincem se dostává do polabské roviny, jíž se klikatí uměle vytvořený Sánský kanál spojující Mrlinu s Cidlinou, a svoji pouť končí v historickém královském městě Nymburce, kde se Mrlina vlévá do Labe. I když Nymburk představil v Tajemných stezkách Zlatým pruhem Polabí, i tady přináší čtenářům nová sdělení. Ze své velké sbírky lidových pověstí a povídaček, které soustřeďuje dlouhá léta, obohatil řadu míst poutavými příběhy, které by jinak postupně upadly v zapomnění. Vydejte se tedy s Janem Řehounkem na cestu po meandrech řeky Mrliny a nechte se unášet jeho vyprávěním.

Badatel a spisovatel Vladimír Šiška vás provede krajem na obou březích Vltavy od začátku bývalých Svatojánských proudů až k Solenicím pod hrází Orlické přehrady. Původně hluboké údolí zakryly vody Kamýcké a Slapské přehrady. V této oblasti spatříte mnoho rozmanitých přírodních krás, seznámíte se se zajímavou historií, pověstmi i památkami z doby dávno minulé. Jak asi vypadalo hradiště dávných Keltů, které se rozkládalo nad Vltavou, jak byl postaven kdysi mocný královský hrad Vrškamýk s horkovzdušným vytápěním? Jakými cestami se ubíraly osudy mnoha zámků a sídel, které tu byly vybudovány? Je autorem slapského kostelíku opravdu geniální architekt Jan Blažej Santini-Aichel? Žilo tady mnoho zajímavých lidí, kteří zde tvořili a zanechali po sobě trvalou stopu. Dočtete se kromě jiných o geniálním zakladateli rybníků Jakubu Krčínovi, prozíravém architektovi Liboru Zárubovi-Pfeffermannovi, českém skladateli Josefu Sukovi a také o zákeřně zavražděném antifašistovi Rudolfu Formisovi. V kraji, kde bylo vždycky těžké najít obživu, se střídala období válek a zmaru s chvílemi štěstí a prosperity. Lidé tu byli několikrát vyhnáni ze svých domovů, jednou nacistickým režimem za okupace, podruhé komunisty, jindy vodou nově postavených přehrad. Pokud se vrátili, museli začínat znovu a opravovat zničená sídla. Objevíte tady i místa dosud tolik nezasažená turistickým ruchem, která nabízejí jedinečné přírodní památky a kde při troše štěstí zahlédnete vzácné živočichy i chráněné rostliny, vyskytující se právě zde a skoro nikde jinde. A jako bonus k tomu všemu se vám z vysokých skal, lemujících břehy obou přehrad, otevřou úchvatné vyhlídky do nádherného povltavského kraje.

Zajímáte se o svět civilního letectví a letecké dopravy? Vzbudíte se ráno a chcete se dozvědět, co se ten den stalo zajímavého? Nebo vás jen baví pátrat po historických souvislostech a významných datech? Pak právě pro vás je určen nový titul Lukáše Musila 365 dní letecké dopravy. Kniha obsahuje stovky významných událostí v komerčním letectví, které se vážou k jednotlivým datům v kalendáři, a to od úplných počátků letecké dopravy před první světovou válkou až po současnost. Naleznete v ní také více než 700 jedinečných fotografií letadel, významných osobností, letišť a výrobních závodů, ale i technických detailů, které nějakým způsobem ovlivnily vzdušnou přepravu zboží a osob. Dozvíte se rovněž o řadě leteckých nehod a jejich vyšetřování. Letecká doprava je dynamický obor, ve kterém se neustále něco děje, a pokrok je tedy nesporně viditelný. Stačí se podívat na stroje, jakými lidé létali v minulosti a jež brázdí oblohu dnes. Bonusem knihy jsou významné milníky československého a později českého dopravního letectví, opět s bohatým fotografickým doprovodem. Nezbývá než se pohodlně usadit, nalistovat si datum, které vás zajímá, a příjemně se začíst.

Sázava neboli Zlatá řeka, jak ji více než sto let nazývají skalní trampové, vytéká jako malý potůček z divočiny Žďárských vrchů, postupně nabírá na síle a po více než 200 kilometrech spojuje své vody nedaleko středočeské Davle s Vltavou. Během putování krajem při horním toku Zlaté řeky navštívíme zajímavá města a vísky s bohatou historií. Namátkou Krucemburk, Chotěboř nebo Žďár nad Sázavou s bývalým klášterem a překrásným Santiniho poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. A zjistíme, že z tohoto města vyrazila dobýt svět síťovka. Občas se od vodního toku odpoutáme, aby nám neušla například lyžařská historie Nového Města na Moravě, Přibyslav a Polná s kdysi rozlehlým hradem, několika kostely a známým zločinem. Víte, kde došlo k poslední české havárii stíhaček Mig 21? I na toto místo se dostaneme. Projdeme se malebnými kaňony, navštívíme jeden z největších chrámů v Česku, budeme naslouchat starým příběhům, které nám ševelením listů prozradí stromy. Často se setkáme se jmény známých umělců, kteří se zde buď narodili, žili, anebo měli k hornímu Posázaví nějaký vztah. Cestu nám zpestří hradní zříceniny i zámky, spojené s legendami a nadpřirozenými bytostmi, a jako bonus navštívíme Mrkvancovou pouť ke sv. Liguriáši. Závěrem se podíváme do Havlíčkova Brodu i Humpolce, poslední kroky nás dovedou do Světlé nad Sázavou.

Ve své další knize pozve autorka Otilie K. Grezlová čtenáře i tuláky do míst kdysi zvaných Kaiserwald. Podělí se s vámi o své poznatky i zážitky, připomene bohatou historii, i tu méně slavnou v polovině 20. století. Vyprávění začíná tvrdě: dvěma mordy, jeden ze žárlivosti, druhý z touhy po penězích. Nechybí výšlap na nejvyšší horu Slavkovského lesa, návštěva okouzlující Kladské s připomínkou dávných časů. Lázně Kynžvart zahrnují nejen pomyslnou návštěvu u Metternichů. Zjistíte, jak to bylo s prameny v Pramenech, vydáte se za nejkrásnější rozhlednou i za kostelem, v němž bylo kino. Do cesty se vám často připletou minerální vody, jako třeba v Mnichově. Kdo nenavštívil Tři kříže, jako by ve Slavkovském lese nebyl. V Bečově nad Teplou vás uhrane slavný relikviář sv. Maura, historií budete žít i v nedalekém Horním Slavkově. Dostanete se na Krudum a pod ním si prohlédnete zbytky kostela doslova vypreparovaného ze země. Březová připomínající Hollywood má v dějinách i cara Petra Velikého. Loket je zázrak sám o sobě, s památkami se tu doslova roztrhl pytel, má chráněné břečťany a v blízkosti Svatošské skály. Poputujete k viklanům, monastýru i do Kostelní Břízy, jejímž čestným občanem byl Karel Höger. Objevíte nespočet židovských hřbitovů, užasnete nad socialistickým experimentem v obci Rovná a vydáte se hledat zaniklý hrad Plikenštejn. Zjistíte, jak byla tato oblast „úrodná“ na slavné a zajímavé osobnosti. Pozůstatkům šibenic se možná někteří vyhnete. Řada míst Slavkovského lesa má dobře našlápnuto, jinde se zastavil čas, někde přetrvává pocit zmaru. To vše dává dohromady přepestrou mozaiku, z níž si vybere každý. Nicméně nevybírejte, abyste nepřebrali, raději poznávejte Slavkovský les v plné škále jeho rozmanitostí. A užívejte si ticha hlubokých lesů, cest i steziček vedoucích odnikud nikam.

Pověst o blanických rytířích zná každý. Někdo jako tajemný příběh vážící se k mytickému vrchu, jiný jako žertovnou hru v podání divadla Járy Cimrmana. Podblanicko ale nejsou pouze rytíři. Na Blanících můžete obdivovat vzácná rostlinná i živočišná společenstva, z rozhledny na Velkém Blaníku obhlédnout široké okolí, na Malém pro změnu rozjímat ve stínu zřícené kaple sv. Máří Magdaleny. Městečko Louňovice pod Blaníkem láká dlouhou historií sahající do roku 1149, ale i místním minipivovarem. Blaníky obtéká zlatonosná říčka Blanice, po níž vedl své čtenáře v knize Stříbrnou cestou od Tábora k Mladé Vožici Otomar Dvořák. Na dohled Blaníků ve středočeském Kamberku předal pomyslnou štafetu louňovické spisovatelce Zuzaně Koubkové. Ta zve čtenáře nejen na Blaníky, ale i do starobylého a trochu ospalého Načeradce, Pravonína, Zdislavic a dalších městeček a vesnic rozesetých po kraji kolem bájných vrchů. Nejsou nijak slavné, ale v každé z nich objevíte nějaký skvost – románský kostelík, zapomenutý židovský hřbitov nebo třeba bylinkovou zahrádku. Ve Vlašimi se můžete projít nádherným anglickým parkem a pokochat místním zámkem. Čekají na vás handicapovaná zvířátka i bizarní příběhy a pověsti o vodnících, strašidlech či zakopaných pokladech. Po zlatě se budete moci porozhlédnout na Roudném, v Jankově vás ohluší ryk nejkrvavější bitvy třicetileté války a ve Voticích se na vás těší nejen památky a s nimi spojené pověsti a příběhy, ale i poněkud tragikomické historky z relativně nedávné doby. Možná budete mít štěstí a někde vám přes cestu přeletí ledňáček, nad hlavou se vám zatřepotá moták pochop nebo nonšalantně proplachtí výr velký, z řeky vystrčí hlavu nutrie a třeba i vydra… Vydejte se do líbezného kraje plného překvapení, ať už s knihou nebo po vlastní ose, a poznáte, že nebudete litovat. Zjistíte, že jsem neslibovala nic nadarmo, naopak uvidíte a dozvíte se mnohem víc. Přeji vám šťastnou cestu!

Zbytky starého hvozdu lemují dávnou hranici mezi Plzeňskem a Pražskem. Vydejme se spolu se spisovatelem Otomarem Dvořákem do kraje jeho předků, do míst, kde Brdy splývají s Křivoklátskou vrchovinou. I tentokrát to bude dobrodružné putování, které začneme hledáním stop po středověkých Rokycanech, vzpomeneme na americké osvoboditele z května 1945 a dramatické příhody na demarkační čáře, naše cesta povede přes Břaskou planinu poznamenanou hornickou tradicí a podél říčky Klabavy až k řece Berounce, poznáme legendární léčitelku z Radnic a projdeme se po hřebeni pověstmi opředeného pohoří Radče, pokocháme se malebným světem dřevěných chaloupek na Zbirožsku, navštívíme největší háj jedovatých tisů v Čechách, poznáme taje zapomenutého provaznického řemesla a podíváme se do železitých lázní v Cerhovicích.

Králický Sněžník je magickou horou na pomezí tří historických zemí Koruny české – Čech, Moravy a Kladska. Rozlohou jedno z našich nejmenších pohoří je však co do výšky třetí nejvyšší. Považuje se za střechu Evropy, neboť právě zde se setkávají rozvodí tří moří, a navíc zde pramení matka všech řek východní části naší země, řeka Morava. Zdejší kraj je obestřen množstvím legend a pověstí, které sahají ještě před první písemné zmínky o této oblasti. Vládne mu bájný Stamichman, ale také víly, permoníci a další nadpřirozené bytosti. Krajina je bohatá na zvěř, na tajemné jeskyně i hluboké lesy. Také na květnaté louky plné vzácných bylin, rozdávajících život, zdraví i smrt. Ve stínu těchto hor se v údolích putovalo za vzácným jantarem, dobývaly se drahé kovy, ozdobný mramor i černá tuha. Prací místních lidí se tuhé stonky lnu proměňovaly v to nejjemnější plátno, drsný písek v průzračné sklo a množství dřeva v nejhebčí papír. Je to kraj drsný, stejně jako lidé, kteří zde žili a žijí. A právě o tom všem je tato kniha. Není to turistický průvodce, ale výpověď o kraji dalekých rozhledů i lesních zákoutí. O městech a horských dědinách, o lesních samotách i místech zcela prázdných, která lidé opustili. O horách a údolích, do nichž se zamilujete na první pohled. Pochopit, jak v nich trvale žít, však někdy trvá déle než jeden lidský život.

Spatřili jste někdy UFO? Nikoliv „zelené mužíčky“, ale něco skutečně tajemného, co se vám nedařilo nijak vysvětlit. Jaký to byl pocit? Co prožívají svědkové záhadných jevů nad našimi hlavami, jež nazýváme UFO? Jak popisují své zážitky s UFO lidé, kteří jej skutečně viděli? Autor této knihy řídil třicet let projekt Záře, který shromažďoval svědectví o UFO a vyhodnocoval je. V letech 1992–2022 projekt získal celkem 4 215 případů, z nichž některé byly objasněny. Část jich ale zůstává nevysvětlena, je zahalena tajemstvím a podněcuje naši fantazii. Co za nimi může být? To bohužel zatím nevíme. Mohlo by jít o dosud nepopsané přírodní jevy? Vyskytují se mezi nimi i setkání s neznámou a utajovanou vojenskou technikou či experimenty? Nebo se za pozorovanými událostmi skrývá návštěva z kosmu? Návštěva z jiného času? Či snad z nějakého paralelního světa? Záleží pouze na naší fantazii, protože jde o zatím neobjasněné jevy. UFO se naší zemi nijak nevyhýbá. Tato kniha zachycuje svědectví lidí o setkání s UFO v České republice, a to pokud možno v nezměněné formě, jak je sami popsali. Výpovědi jsou tudíž nejen autentické, ale i nezkreslené. Seznámíte se s příběhy lidí, jež byli konfrontováni s realitou, která je částí společnosti popírána nebo zesměšňována. Někdy sami pozorovatelé těchto jevů byli dříve skeptiky a nevěřili na existenci něčeho podobného – až do chvíle, kdy to sami spatřili a zažili na vlastní kůži.

Kraj táhnoucí se od řeky Ohře na jih a jihovýchod k nevelkému pohoří Džbán zdaleka není spojen jen s pěstováním chmele. Spolu se spisovatelem Lubošem Y. Koláčkem budeme putovat vykořeněnou krajinou, tolik poznamenanou poválečným odsunem německého obyvatelstva. O někdejší slávě tohoto regionu svědčí velké množství památek, na které cestou narazíme. Snad v každé vesnici se nachází zámek, tvrz nebo jiné panské sídlo. Řada z nich je ve velmi špatném stavu, některé se ale daří průběžně zachraňovat. O hluboké víře místních obyvatel nás přesvědčí mnoho kostelů, kaplí, božích muk a křížů, z velké části také poničených. Povíme si spoustu zajímavých příběhů, mnohdy s tragickým koncem. Naše putování zahájíme na kdysi mocném hradu Šumburku, jehož ruiny se tyčí nad zákruty řeky Ohře. Přivítají nás slavná královská města Klášterec nad Ohří, Kadaň, Žatec a Louny, povíme si o tragickém osudu kdysi okresního města Doupova a podél hranice Vojenského újezdu Hradiště dojdeme až k Podbořanům. Navštívíme městečko Mašťov s bohatou židovskou historií, nádherné barokní zámky ve Valči a Krásném Dvoře, vystoupáme na holý vrch Rubín, podle mnohých bájný Sámův Wogastisburg. Milovníky záhad jistě potěší tajemstvím obestřené kounovské kamenné řady uprostřed džbánských kopců. Na závěr nás čeká husity kdysi vyvolené město Slaný a cestu zakončíme v magickém Panenském Týnci vyprávěním o Plichtovi ze Žerotína, svého času nejslavnějším rytíři středověké Evropy.

Podhůří Bílých Karpat, rozlehlé území mezi jejich hřebenem a tokem Olšavy v jihovýchodní části Moravy, nárazníkové pohraniční pásmo mezi Slovenskem (před r. 1918 Horní Uhry) a Moravou, mnoho nadějí na klidný život neskýtalo. A právě sem, do kraje, kde končil chleba a začínalo kamení, půjdeme po tajemných stezkách. Setkáme se na nich s hejtmanem Šarovcem, který v čele slováckého regimentu bránil tento kraj proti hordám Bočkajovců, a s moravskými husity, kteří zde svedli poslední zápas s vojsky Zikmundovými. Na pouti u sv. Antonínka se budeme obdivovat kráse slováckých krojů a v blatnických vinohradech při ochutnávce vína naslouchat vypravování o duchu nešťastné Lízy. Navštívíme Nivnici, kde opatrují zvon se záhadným nápisem, Moravskou Tróju, jak byl kdysi archeology nazván Bánov, a vydáme se po stopách příběhu poustevníka Jana, jehož památku připomínají poblíž Bystřice pod Lopeníkem dvě kapličky a boží muka. Na Moravských Kopanicích nahlédneme do obydlí nejslavnější žítkovské bohyně Pagáčeny a vystoupáme na Velkou Javořinu, horu spojenou s tradicí česko-slovenské vzájemnosti, ale také útočiště zbojníků, kteří v opuštěných skaliskách horského masivu ukrývali své poklady. A zavítáme i na slovenské kopanice; projdeme se Bošáckou dolinou do Zemanského Podhradí. Na tamní faře pobýval jako host faráře Jozefa Ľudovíta Holubyho spisovatel Alois Jirásek, když sbíral materiál ke svému románu Bratrstvo, a připomeneme si, že park zdejšího zámku byl místem milostných dostaveníček básníka a tvůrce spisovné slovenštiny Ľudovíta Štúra s komtesou Adelou Ostrolúckou. A ta nejtajemnější stezka nás zavede takřka k Váhu, do Trenčanských Bohuslavic, kde v někdejší zámecké kapli pohlédneme do tváře mumii z římských katakomb…