Regia strana 4 z 9

Překrásná krajina Českého středohoří je jakýmsi přirozeným valem malých i větších kupovitých a kuželovitých vrchů - dávných třetihorních sopek. Nejvýrazněji z nich se do výše 837 metrů vypíná Milešovka, nazývaná zde "královnou Středohoří". A výhled z jejího vrcholu - v celé Evropě nenajdete podobného! Historický význam celé oblasti potvrzuje i hustota zde rozesetých tvrzí, hradů, vsí, městeček a měst. V průběhu věků tudy prošli mnozí význační učenci, vojevůdci, vévodové, králové i císaři - a někteří si magicky krásné končiny Českého středohoří zamilovali. Navštivme i my - spolu s autorem - horu Říp či slavnou Budyni s laboratoří největších evropských alchymistů, města jako Roudnici nad Labem, Libochovice, Terezín, Žatec, Louny, Teplice, Most, Ústí nad Labem či předlouhé Lovosice, ale též podmanivé hrady a zámky jako Házmburk, Peruc, Střekov, záhadný Paradies, loupežnickou jeskyni u Olešnice či rodiště nejslavnějšího českého loupežníka Babinského v Pokraticích u Litoměřic. Nahlédneme do historie zámku Duchcov, v jehož zdech dožil svůj dobrodružný život legendární Casanova, vystoupíme na tajemný vrch Boreč, čedičový kužel Lovoš či znělcový vrch Kybička. Svoji pouť ukončíme uprostřed tajemné alchymistické zahrady v Zákupech. O každém z těchto míst se vždy dozvíme leccos zajímavého, povíme si, kdo ze slavných tu žil - a rozhodně se nevyhneme ani celé řadě půvabných příběhů a pověstí.

Po putování po Tajemných stezkách Zlatého pruhu Polabí, Svatojiřského lesa a Českobrodska se tentokrát nymburský spisovatel a publicista Jan Řehounek vydal tajemnými stezkami dolního Pocidliní. Jeho literární pouť vede od soutoku s Labem proti proudu Cidliny po soutok s Javorkou. Je to oblast, která leží tak trochu stranou turistického zájmu veřejnosti, ač nabízí opravdu velké množství mimořádně zajímavých míst s bohatou historií a se spoustou architektonických památek. Všeobecně známá jsou dvě města regionu Chlumec nad Cidlinou a Nový Bydžov, z obcí pak např. Žehuň se souborem barokních památek a obrovským rybníkem či slavníkovská Libice nad Cidlinou. Kdo však zná například oboru Kinských u Kněžiček, keltské Dobšice, Zbraň se zajímavým technickým zařízením na přítoku Žehuňského rybníka, historické Žiželice, dřevěné zvonice ve Skřivanech, Končicích, Vysočanech či Měníku, místo posledního odpočinku Kinských v Mlékosrbech, kostely v Opočnici, Nepolisech, Smidarech, Lučici, Starém Bydžově, dientzenhoferovský zámek ve Sloupnu, lidovou architekturu v Libni či Olešnici? Pocidliní je rovněž velmi bohaté lidovou slovesností. Vždyť jen bájný vrch Oškobrh je opředen řadou příběhů o vojsku svatého Vojtěcha, svatovojtěšské legendy se tradují v Libici nad Cidlinou, čerti a hastrmani se hemží kolem Žehuňského rybníka, ohnivý kočár se prohání Hradišťkem, zakleté duby najdete v lese u Mlékosrb, v Zábědově se vypráví o Kudibalovi s koňskou hlavou Samotná řeka Cidlina s řadou přítoků, mlýnských struh a s okolními rybníky dotváří malebnou krajinu Pocidliní, v níž určitě najdete místa svému srdci blízká.

Je mnoho větších a známějších řek jako je Olšava. Spíš říčka, nežli řeka, ba dokonce potok, jak ji ve své kronice nazval kronikář Kosmas, je dnes stejně zapomenutá jako události, které se v jejím povodí kdysi odehrály. Dlouhou dobu tvořila hranici mezi Moravou a Uhry a navíc podél ní vedla zemská stezka spojující obě země. Vydáme se podél ní i my a začneme hned u pramene Olšavy pod hřebenem Bílých Karpat. Na zámku nový Světlov budeme přítomni koncertu orchestru poddaných a v Bojkovicích doprovodíme miškáře-zvěroklestiče před jejich dlouhou cestou do dalekých zemí k „uplakanému dubu“, kde se loučili s rodinami. Navštívíme všechna tři zaručená rodiště J. A. Komenského a měšťanům v Uherském Brodě pomůžeme spolu s Černým Jankem bránit hradby města před dobyvateli. Válečná vřava nás doprovodí i na místa dvou velkých bitev – na Lucké pole, kde kníže Vladislav porazil dvanáctiletého uherského krále Štěpána, a ke Hrubému boru. Na tamní slavné vítězství Jindřicha z Poděbrad nad Matyášem Korvínem mládenci z Vlčnova podnes vzpomínají jízdou králů. Obětí války, té poslední, se stal zámeček Pepčín v Oboře nad Veletinami, postavený stárnoucím hrabětem Václavem Kounicem pro Josefínu, dívku nešlechtického původu. Na dolním toku nás řeka přivede do blízkosti velkomoravského Veligradu. Na Výšině sv. Metoděje staneme u hrobů Velkomoravanů, jejichž potomci podnes v kraji žijí. Pokud jde o vzdálenost v kilometrech, proputujeme sice malý kousek Moravy, v čase však mnohem větší - od lovců mamutů až po rok slavného vítězství našich hokejistů v Naganu. Tož, vzhůru na cestu!

Nymburský spisovatel, publicista a znalec historie širokého regionu na pomezí Nymburska a Mladoboleslavska, k němuž ho přitahují rodinné vazby a vzpomínky z dětství, přichází po knize Zlatým pruhem Polabí s publikací představující Svatojiřský les. Tento mohutný lesní komplex mezi Milovicemi a Dymokury je zajímavý nejen krásnou přírodou, historií, architektonickými památkami, mimořádnými a nezřídka i slavnými osobnostmi, atraktivními turistickými cíli, ale rovněž přebohatou zásobou lidových vyprávění, pověstí a legend. V regionu Svatojiřského lesa sice nenajdeme žádné velké město, to ovšem neznamená, že není o čem psát. Milovice, respektive zaniklá obec Mladá, jsou svědkem víc jak staleté historie vojenského výcvikového prostoru. V Jabkenicích se můžeme v bývalé myslivně potkat s Bedřichem Smetanou, ale také se projít romantickou oborou. Loučeň se pochlubí barokním zámkem a v jeho parku největším souborem labyrintů a bludišť. V místním lese Bludníku prý bloudil i sám Ježíš v doprovodu svatého Petra. Další zámek hledejme ve Mcelích, nedaleko od něj pak přírodní rezervaci Čtvrtě s koberci bledulí a dalších chráněných rostlin. Do Ledců odskočíme vzdát hold hrdinům, kteří položili život v květnovém povstání v roce 1945, mají tu ovšem i Karlíčka se zajímavou historkou. V Seleticích a Košíku se seznámíme se zpytákem tatarským. Vesnické památkové rezervace se zachovanou lidovou architekturou jsou v Bošíně a v Pojedech. Křinec se v posledních letech blýsknul rekonstrukcí zámku s mimořádně cennými interiéry, láká ale rovněž svědeckým kopcem Chotuc, opředeným řadou legend. V nedalekých Rožďalovicích se nachází zámek, barokní kostel, ale také muzeum klasického knihařství. Pocházel odtud slavný rodák Jiří Melantrich, a začíná tu rozsáhlá oblast „ptačích rybníků“. Rybníky jsou rovněž významným prvkem Dymokurska a Kopidlenska. Se Svatojiřským lesem se rozloučíme v Městci Králové, kde Kanovnickým lesem končí obrovský lesní komplex táhnoucí se od Milovic. Přijměte tedy pozvánku na severní okraj středních Čech – uvidíte, že se vám tu bude líbit.

Na skalnatém ostrohu nad řekou Lužnicí se tyčí legendární pevnost husitů s biblickým jménem Tábor. Každý si tohle město pamatuje z hodin školního dějepisu, také pro turisty je atraktivním cílem – a přesto možná ani někteří z jeho obyvatel netuší, jaká podivuhodná tajemství jsou spjatá s jeho původem a dávnou, ještě předhusitskou historií. Spisovatel Otomar Dvořák má k městu osobní vztah, neboť v něm prožil část dětství, znal některé ze zdejších rodáků a vyslechl jejich téměř neuvěřitelné příběhy, z nichž mnohé jsou vůbec poprvé zveřejněny tiskem. Provede nás skrytými zákoutími spletitých uliček, a připomene nám Tábor jako město hornické a lázeňské. Spustíme se spolu s ním do labyrintu podzemních chodeb i na dno přehradní nádrže Jordán, pokusíme se odhalit tajemství táborské „lochnesky“, krvavého mordýře Pinty, pravěkých mohyl, zaniklého středověkého města Sezimova Ústí či zázraků Panny Marie Klokotské. Vydáme se i do nejbližšího městského okolí a romantickým údolím řeky Lužnice dojdeme až k legendárnímu hradu Příběnice. V chystaném druhém dílu knihy poznáme důkladněji táborské zázemí; cesta bude pokračovat širokým okruhem přes Bechyni, Soběslav, Choustník, Chýnov, Borotín až po Jistebnici.

Místnost zahalila neproniknutelná tma. Pes přestal řičet. Něco se jej dotklo a vzápětí na paži pocítil ledové sevření. Ze rtů mu unikl pronikavý jekot. Mráz rozlévající se po paži působil bolest vystřelující nahoru do ramene a vybíhající až k srdci. Tma se začala měnit, prosvětlovala se, řídla. Na jejím rozhraní se pohnul bledý oválný tvar. Tvář! Zplihlé dlouhé tmavé vlasy rámovaly v loknách po obou stranách propadlé tváře, tenké rty odhalující žluté zuby. Obrovské a kulaté oči, studené a křišťálově jasné se otvíraly jako díry do bezedné propasti za hranicí reality, jako doširoka se rozevírající brána zvoucí jej dále. Udiveně vnímal, jak se naklání stále blíž... Náhle si uvědomil, že shlíží odněkud z prostoru z velké výšky skrze neexistující střechu domečku na vlastní ležící tělo obklopené modrou aurou. Rotoval na okraji věčnosti bez tíže, poháněný erupcemi závratí, brzděný těžkým tlakem na hrudi působícím odspodu a suplujícím přitažlivost. Kniha Muž, který viděl démona vypráví příběhy lidí, kteří se setkali s tajemnými, často obtížně vysvětlitelnými jevy. Zavítáme s nimi na místa, kde působí temné síly, zjevují se přízraky, lidově řečeno straší. Navštívíme zámek v Březolupech, majestátní hrad Buchlov nebo sousední pohřební kapli Barborka na vrchu Modla. Přiblížíme si také osudy jedinců, kteří zasvětili svůj život objasňování dávných historických záhad. Budeme spolu s nimi pátrat po hrobě praotce Čecha, věrozvěsta Metoděje, ale i tajemné minulosti zvonu z Nivnice. Vydejte se spolu s autory Jiřím Jilíkem a Bořkem Žižlavským po stopách dosud nevysvětlených záhad. Věřte, že to bude stát za to!

Vydejme se spolu s autorem, historikem Ladislavem Smejkalem, na cestu za krásami a pamětihodnostmi nádherného kousku země na pomezí severních a středních Čech - Dubska a Kokořínska. Výchozím bodem našich toulek bude severní dominanta tohoto kraje - hora Vlhošť. Z ní sestoupíme do roklin a borovými háji budeme pokračovat k vesničkám pod skalami. Na březích rybníků u Holan navštívíme ruiny starobylých hrádků a kolem osad s půvabnými jmény a nádhernými staveními dojdeme až k městu - svého času okresnímu - Dubé. Odtud se, s krátkou odbočkou do Doks, vydáme údolím Liběchovky k Liběchovu. Prohlédneme si skalní oblasti nazývané v minulosti Dubským Švýcarskem, na zámku v Liběchově poznáme osudy autora monumentálních sochařských děl Václava Levého, mecenáše Antonína Veitha či básníka a exkomunikovaného kněze Františka Matouše Klácela. Přes Kokořín a Mšeno, půvabné městečko, kde se snad zastavil čas, přes Štorchovu Lobeč a Nosálov vystoupíme na Vrátenskou horu s rozhlednou a nádhernými výhledy. Zastavíme se i na tajuplném hradě Houska, ve Skalsku se projedeme zajímavou zahradní železnicí. Z Katusic doputujeme do Bělé pod Bezdězem a naše putování zakončíme na Bezdězu, hoře opěvované básníky, z níž lze, za dobré viditelnosti, přehlédnout téměř třetinu naší krásné země. Autor knihu okořenil množstvím dalších zajímavých příběhů lidí, kteří zde, v tomto kraji žili, spoluvytvářeli jeho historii a tím vlastně i jeho dnešní podobu. Co více dodat? Snad už jen: Račte vstoupit…

Vydejme se spolu s autorem, historikem Ladislavem Smejkalem, na cestu za krásami a pamětihodnostmi nádherného kousku země na pomezí severních a středních Čech - Dubska a Kokořínska. Výchozím bodem našich toulek bude severní dominanta tohoto kraje - hora Vlhošť. Z ní sestoupíme do roklin a borovými háji budeme pokračovat k vesničkám pod skalami. Na březích rybníků u Holan navštívíme ruiny starobylých hrádků a kolem osad s půvabnými jmény a nádhernými staveními dojdeme až k městu - svého času okresnímu - Dubé. Odtud se, s krátkou odbočkou do Doks, vydáme údolím Liběchovky k Liběchovu. Prohlédneme si skalní oblasti nazývané v minulosti Dubským Švýcarskem, na zámku v Liběchově poznáme osudy autora monumentálních sochařských děl Václava Levého, mecenáše Antonína Veitha či básníka a exkomunikovaného kněze Františka Matouše Klácela. Přes Kokořín a Mšeno, půvabné městečko, kde se snad zastavil čas, přes Štorchovu Lobeč a Nosálov vystoupíme na Vrátenskou horu s rozhlednou a nádhernými výhledy. Zastavíme se i na tajuplném hradě Houska, ve Skalsku se projedeme zajímavou zahradní železnicí. Z Katusic doputujeme do Bělé pod Bezdězem a naše putování zakončíme na Bezdězu, hoře opěvované básníky, z níž lze, za dobré viditelnosti, přehlédnout téměř třetinu naší krásné země. Autor knihu okořenil množstvím dalších zajímavých příběhů lidí, kteří zde, v tomto kraji žili, spoluvytvářeli jeho historii a tím vlastně i jeho dnešní podobu. Co více dodat? Snad už jen: Račte vstoupit…

Mnozí z nás již někdy letěli dopravním letadlem. Zatímco v minulosti bylo létání považováno za mimořádnou událost, dnes je běžnou součástí našich životů. Letenky do evropských destinací jsou mnohdy levnější, než jízdenky na vlak nebo autobus. Zajímali jste se ale někdy, jakým letounem letíte na dovolenou nebo služební cestu? Jste zvědaví, v jakých strojích létali naši rodiče a prarodiče? Pokud ano, právě pro vás je určena Encyklopedie dopravních letadel, která mapuje historii dopravního letectví od konce druhé světové války po současnost. Najdete v ní nejen všechna "slavná" letadla jako např. Douglas DC-3, Antonov An-225 Mrija, BAC/Aerospatiale Concorde, Boeing 747 nebo Airbus 380, ale také mnohé další, často téměř zapomenuté typy. V abecedním pořadí se nám postupně představí 174 dopravních letadel. Dozvíme se o jejich historii, seznámíme se s jejich technickými parametry, překvapí nás mnoho zajímavostí, které se běžně neuvádějí. Kniha je bohatě ilustrována často unikátními fotografiemi. Autor Lukáš Musil, jemuž je letecká doprava nejen koníčkem, ale i profesí, nás zasvětí do odvětví leteckého průmyslu, které výrazně formovalo naši moderní společnost. Encyklopedie dopravních letadel jistě nepotěší jen letecké "nadšence", ale všechny čtenáře, kteří se o letectví alespoň trochu zajímají.