Regia strana 3 z 7

Vydejte se s námi do Podyjí, do kraje na pomezí Moravy a Dolních Rakous, kde na prosluněných svazích zraje víno a četné hrady a zámky připomínají dávnou historii. Budeme putovat po Vranovské přehradě, nad jejíž hladinou se tyčí hrad Bítov i trosky Cornštejna, jen o kousek dál je na skále barokní zámek Vranov a přes romantické kaňony Národního parku Podyjí se dostaneme do starobylého Znojma pamatujícího dávnou Velkomoravskou říši.Čeká nás pověstmi opředená a básníky opěvovaná Pálava vévodící kraji, kde pobývali lovci mamutů i římští legionáři, Novomlýnské nádrže, Mikulov se zámkem Dietrichštejnů, Lednice a Valtice s jedinečným přírodním areálem zapsaným v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a konečně lužní lesy na soutoku Dyje s Moravou. A nepříliš daleko odtud je na rakouské straně hranic Moravské pole, kde hrdinsky padl pyšný Přemyslovec Otakar toho jména druhý…

Hřeben Krušných hor od pradávna tvořil hranici mezi Čechami a sousedním Saskem. Jednalo se o nespoutaný kraj plný divoké zvěře a strašidelných bytostí, kterému se lidé raději vyhýbali. S koncem středověku však nastala změna. Mohla za to stříbrná horečka, která z Jáchymova a dalekého okolí udělala na čas pomyslný střed Českého království. Vydejme se spolu s autorem Stanislavem Burachovičem po stopách dávných prospektorů a prvních horníků a oprašme spolu s ním zašlou slávu západního Krušnohoří. Naše putování zahájíme pod svahy bájného Mědníku a ukončíme ho v údolí řeky Svatavy pod romantickými zříceninami hradů Hausberg a Hartenberg. Po cestě navštívíme mnohé z místních měst a městeček - Boží Dar, Jáchymov, Abertamy, Pernink, Horní Blatnou, Nejdek, Přebuz a řadu dalších, budeme pátrat po zaniklých obcích - Rýžovna, Jelení, Chaloupky, Nancy a podíváme se také za hranici, neboť dějiny české a saské části Krušnohoří byly vždy silně provázané. Daleké výhledy nám nabídnou rozhledny na Klínovci, Blatenském vrchu, Plešivci nebo Pajndlu. Krajinou nás budou provázet humanističtí učenci Georius Agricola a Johannn Mathesius, lidoví písničkáři Anton Günther a Hans Soph, do tajů magie nás zasvětí krušnohorský Faust Adalbert Hahn a zázračný doktor Johann Baptista Rölz a spolu s Peterem Epperleinem a Karlem Stülpnerem se vydáme na pytláckou stezku. Zjistíme také, jak si místní usedlíci vydělávali na chleba, jak žili, jak se bavili a jaký neslavný osud je po konci druhé světové války potkal. Pojďme se tedy ponořit do hlubokých lesů krušnohorského pohoří. Buďme však potichu, abychom nevyplašili vládkyni místních hor, tajemnou lesní žínku Marzebillu.

Vítejte v Krkonoších, nejvyšším, a pravděpodobně nejoblíbenějším českém pohoří, které už naši dávní předchůdci nazývali Obřími horami. Spolu s autorem Lubošem Y. Koláčkem si povíme o tajemné a záhadami opředené historii, objevíme staré památky a legendy, potkáme magické bytosti a lidi napříč dějinami. Seznámíme se i s mocným pánem hor, slovutným Krakonošem. Do hor vstoupíme jakousi nepsanou západní branou přes pradávné Rýžoviště a jemu přilehlý hraniční Harrachov. Poznáme Jablonec i Rokytnici nad Jizerou a se zastávkou ve Vrchlabí dorazíme do Špindlerova Mlýna, srdce Krkonoš. Odtud zamíříme na hřebeny, navštívíme magicky i historicky významná místa včetně pověstných krkonošských bud. Zazní řada známých jmen jako Hanč, Vrbata, Buchar a mnohá jiná. Krkonošská městečka a osady Fořt, Dolní Dvůr a Černý Důl nás zavedou do Janských Lázní, jediných lázní na české straně hor. Údolím Úpy se přes Horní Maršov a jemu příslušející Temný Důl dostaneme do Pece pod Sněžkou. Vystoupíme na Sněžku a povíme si o ní, co jen bude možné, včetně vzpomínek a příběhů mnoha významných lidí, kteří sem v průběhu staletí zavítali před námi. Od Pomezních Bud se po slavné hřebenovce vrátíme přes Špindlerovku a Labskou louku s prameny Labe zpět do Harrachova. Zde skončí naše putování českou částí Krkonoš a my se vydáme na návštěvu do sousedního Polska, abychom poznali poutavou historii jejich slezské části. Projedeme řadou horských a podhorských obcí od Szklarske Poręby přes Piechowice, Sobieszów, Jeleniu Góru a třeba Karpacz až po nejvýchodněji položené Kowary, čímž se pomyslný kruh našeho putování uzavře – a může začít nanovo třeba na česko-polských Pomezních Boudách. Nuže - vstupme!

Českosaské Švýcarsko - to je snad až přespříliš jednoduchý název pro nádherný, neopakovatelně romantický, turisticky nesmírně atraktivní a přitom záhadný kraj na pomezí severních Čech a Saska, kraj se svéráznou historií, opravdový ráj divokých pískovcových skal, roztrhaných hlubokými roklemi uprostřed rozlehlých lesů. To vše je protkáno divokými říčkami, tajemnými skalními labyrinty, impozantními stolovými horami a desítkami hradních zřícenin na podivuhodných skalních útvarech. Lidé sem přicházeli, po staletí zde žili – a vyprávěli příběhy. Pyšní aristokraté i ubozí kmáni, zlotřilí loupežníci i něžné panny, zběsilí vojenští knechti či smrtelně nemocní ubožáci, hledající svůj zázrak na zdejších magických místech - ti všichni spoluvytvářeli dějiny tohoto překrásného kraje. Zdejší pověsti se hemží nejrůznějšími strašidly, pekelníky nebo potměšilými skřítky, hlídajícími ukryté poklady. Nechybí ani bílé paní smutně obcházející po rozeklaných cimbuřích polorozpadlých hradů. Snad každičká průrva, každá krajinná dominanta si tady nese svůj vlastní příběh. Nezáleží na tom, zda se jedná o legendu či pravdivý popis dramatických událostí, k nimž tady v blízké či dávné minulosti došlo, neboť jsou převážně dojemné, poučné, děsivé a strhující. Stačí se jen začíst…

Neobyčejná krajina Českého ráje je od věků hustě protkaná romantickými skalami, skalními věžemi i kamennými „městy“, kde už naši předkové nacházeli svá obydlí – v jeskyních, pod skalními převisy a později i v opevněných hradištích. Bránili se vražedným útokům nepřátel, chovali domácí zvířata, pěstovali plodiny. Vzývali tu i své bohy a démony, magické bytosti, bez nichž by jejich přírodní život ani nebyl možný. Nadpřirozeno je pak úzce spojeno i s dobami, kdy v Českém ráji vznikají kamenné tvrze a posléze pevné, často nedobytné hrady, ale i města a vesnice, kláštery, kostely, pivovary. Některé hrady zničí obléhatelé, jiné jsou opuštěny či dokonce rozbořeny na příkaz císaře. Pověstný „zub času“ pak dokonal dílo zkázy. Proto dnes zdobí Český ráj desítky romantických zřícenin – pokud nebyly včas přestavěny v přepychové zámky na svérázných skalních podložích. Tyto objekty i mnohé přírodní lokality zde mají svou historii, svérázné příběhy a legendy: děsivé i srdcervoucí, protkané láskou, zradou i vraždami, kdy do lidských osudů mnohdy zasahují i bytosti z „jiných světů“. Žily tu osoby bezejmenné i legendární. O tom všem – a o mnohém navíc – vypráví naše kniha. Neopomněla ani zástup slavných i méně známých horolezců – „pískařů“. Mnozí pak z Českého ráje vyšli a dobývali i světové velehory. Vyprávíme jejich drobná i veliká vítězství nad Přírodou, dramatické skalní příběhy, jež někdy ukončila sama nevyzpytatelná Smrt…

Tajemné pohoří Brdy přetíná jako temná hradba střed české kotliny. V předchozí knize Za poklady brdských Hřebenů jsme prošli jeho východní, nejužší a nejznámější část. Tentokrát se však vydáme přímo do srdce hor, do „zakázané země“, kam nevedou žádné turistické značky, do končin, kde jenom houštím zarůstající základy zbořených vesnic připomínají, že tady kdysi žili lidé. Vstoupíme do končin zakletých a dokonce prokletých; nejen, že můžeme snadno narazit na rezavějící nevybuchlou munici nebo se dokonce dostat do palebného koridoru; číhají tu i zrádná rašeliniště, zvětralé srázy skal, neprůchodná, krátery bomb zjizvená vřesoviště; poznáme zlověstnou Jedovou horu, Chodbu smrti, setkáme se s černou paní, pekelným psem a do cesty se nám vplazí záludný bludný kořen. Budou nám také odhalena místa zázraků a zjevení: neujde nám legendární Svatá Hora ani méně známá Svatá Dobrotivá, poznáme očarovanou studánku Panny Lídy a ve stopách vášnivého kata dojdeme spolu s K. H. Máchou do romantických zřícenin hradu Valečku. Oddychneme si na místech plných malebné krásy, na vyhlídkách Kazatelny, Koníčku či Jindřichovy skály, u hornických kaplí na Březových Horách či v Mrtníku, u roubených chalup v Olešné, u zádumčivých lesních rybníků Láz, Pilský, Octárna či Padrť. Samozřejmě, že si nenecháme ujít výstup na nejvyšší brdskou horu Tok a další „osmistovky“, projdeme přes dopadové plochy vojenských střelnic Jordán a Brdo napijeme se z pramene Litavky a konečně zjistíme, kde skutečně pramení Červený potok. A cestou také zahlédneme zvířata, jaká už jinde neuvidíte – a dokonce i taková, o nichž ani netušíte, že vůbec existují. Viděli jste už někdy útočícího potočního upíra, nebo drželi v dlani mrskajícího se příbuzného trilobitů. Sestoupíme také do podhůří, abychom si prohlédli hornickou Příbram, železářský Komárov a Hořovice, které si svou polohou vysloužily pojmenování „český betlém“. A protože je naším průvodcem romanopisec Otomar Dvořák, je jisté, že to bude cesta dobrodružná a plná všelijakých překvapení.

Hrubý Jeseník je pozoruhodným horským pásmem na pomezí Moravy a Slezska. Jsou to hory, jak se patří, vysoké, drsné a zachmuřené, ale i krásné a vyzývavé. Příroda je zde divoká a půvabná zároveň, od horských luk, přes hluboké lesy, až po údolí se stříbropěnnými bystřinami. Najdete zde tichá rašeliniště i hrozivá skalní bradla, obestřená legendami o čarodějnicích a čertech. Je to však i pohoří protkané historií lidského rodu. Dávné hornické osady, vesnice i města pamatující čilý ruch obchodu, krásné zámky i rozpadající se hrady loupeživých hejtmanů. Nechybí ani poutní místa, kam lidé chodili prosit o spásu duše své i svých bližních. Jsou to však také hory, které do jisté míry ztratily paměť. Jen málo rodin považuje Jeseníky za domov déle než dvě generace a mnoho místních svůj vztah ke zdejší krajině stále ještě hledá. Toulat se Hrubým Jeseníkem je snadné. Poznat jej však smí jen ten, kdo nelituje sil a obětí. Mnohokrát promokne na kost, propadne se do hlubokého sněhu a tvář mu ošlehá vítr plný mrazivých jehliček. V létě mu čelo sežehne nemilosrdné slunce a žízeň vypálí hrdlo do sucha. Musí chodit s otevřenýma očima a všemi smysly vnímat to, co nám zde předkové zanechali. Pak možná mocný Praděd dovolí, aby se poodhalila mlžná záclona a on spatří vše, co hory skrývají. A o tom je i tato kniha. Není to turistický průvodce, ale pozvánka k poznávání kraje, který je tajemný a krásný zároveň.

Vydejte se s námi na jihovýchodní Moravu na hranici dvou národopisných regionů - Hané a Slovácka, které od sebe odděluje pohoří Chřiby. Není sice rozsáhlé a navenek vypadá poklidně a smírně, neboť četné dramatické příběhy vepsané historií do jeho tváře dávno zastiňují stoleté bučiny. Přitom stěží nalezneme v naší historické literatuře častěji skloňované slovo než Velehrad, považovaný od středověku až do počátku 20. století za hlavní město Velkomoravské říše, sídlo moravských králů i rezidenci soluňských bratří sv. Cyrila a Metoděje. Avšak lidé vstupovali do těchto míst již za pravěku, neboť podél řeky Moravy, jíž je pohoří strážcem, vedla proslulá jantarová stezka. Pojďme se tedy spolu s autory Jiřím Jilíkem a Bořkem Žižlavským projít po valech výšinných hradisek na Holém kopci či na Brdu, obdivujme zlatý solid byzantského císaře Teofila nalezený na hoře sv. Klimenta, zapátrejme ve zříceninách hradů Cimburku a stříleckého hradu po vstupu po podzemních chodeb a v mohylovém poli na Tabarkách po zlaté rakvi krále Belly. Budeme-li pozorní, možná zahlédneme na cimbuří hradu Buchlova řasnatý šat černé paní, která ohlašovala tragickou událost v rodině majitelů, a v temném zákoutí jeskyně na Budačině třpyt zbojnického pokladu.

Víte kde mají bezednou hradní studnu? Kde stojí největší černá kuchyně ve střední Evropě? Proč jsou Černínové z Chudenic „černí“? Jaké mystérium skrývá přeštický barokní chrám? Kdo chtěl zničit klatovské zednáře? Proč pláče obraz Panny Marie? Jak to bylo s první láskou Jakuba Arbesa? Kde se našlo nejslavnější falzum české historie? Kolik měl vlastně švihovský hrad věží? Kde se „narodila“ Rusalka? Nevíte? Pojďte spolu s autorem, známým publicistou a západočeským rodákem Alešem Česalem pátrat po starých legendách, pověstech, dramatických historických událostech, po osudech lidí, pokladech a tajemstvích nádherné země, která je klíčem k Českému lesu a Šumavě, země, kterou kdysi básník Ladislav Stehlík nazval „Zemí zamyšlenou“. Navštivte s námi úchvatný kraj, kde se zázračné studánky snoubí s kamennými stopami sv. Vojtěcha, kraj překrásných hradů, romantických zámků a unikátních archeologických nálezů …

Vydejme se spolu s autorem, historikem Ladislavem Smejkalem, na cestu za krásami a pamětihodnostmi nádherného kousku země na pomezí severních a středních Čech - Dubska a Kokořínska. Výchozím bodem našich toulek bude severní dominanta tohoto kraje - hora Vlhošť. Z ní sestoupíme do roklin a borovými háji budeme pokračovat k vesničkám pod skalami. Na březích rybníků u Holan navštívíme ruiny starobylých hrádků a kolem osad s půvabnými jmény a nádhernými staveními dojdeme až k městu - svého času okresnímu - Dubé. Odtud se, s krátkou odbočkou do Doks, vydáme údolím Liběchovky k Liběchovu. Prohlédneme si skalní oblasti nazývané v minulosti Dubským Švýcarskem, na zámku v Liběchově poznáme osudy autora monumentálních sochařských děl Václava Levého, mecenáše Antonína Veitha či básníka a exkomunikovaného kněze Františka Matouše Klácela. Přes Kokořín a Mšeno, půvabné městečko, kde se snad zastavil čas, přes Štorchovu Lobeč a Nosálov vystoupíme na Vrátenskou horu s rozhlednou a nádhernými výhledy. Zastavíme se i na tajuplném hradě Houska, ve Skalsku se projedeme zajímavou zahradní železnicí. Z Katusic doputujeme do Bělé pod Bezdězem a naše putování zakončíme na Bezdězu, hoře opěvované básníky, z níž lze, za dobré viditelnosti, přehlédnout téměř třetinu naší krásné země. Autor knihu okořenil množstvím dalších zajímavých příběhů lidí, kteří zde, v tomto kraji žili, spoluvytvářeli jeho historii a tím vlastně i jeho dnešní podobu. Co více dodat? Snad už jen: Račte vstoupit…

Nymburský spisovatel, publicista a znalec historie regionu středního Polabí Jan Řehounek se vydal podél toku Labe z Kolína do Mělníka, aby vám – čtenářům – zprostředkoval a přiblížil krásy tohoto „zlatého pruhu české země“. Spolu s ním navštívíme ještě další starobylá města, jako jsou např. Poděbrady, Nymburk, Lysá nad Labem, Stará Boleslav či Brandýs nad Labem, s mimořádně hodnotnými památkami, ale i se zajímavými osudy neméně zajímavých lidí. Projdeme se lužními lesy u Libice nad Cidlinou, kolem někdejšího hradu Mydlovar a podél slepých labských ramen se vzácnou flórou. Potkat tu můžeme také vodníky, bludičky a divoženky. Nejstarší historii našeho státu si připomeneme na někdejší akropoli libického slavníkovského hradiště, u zaniklého hradu Oldříš, na dřevčické tvrzi a především ve Staré Boleslavi, spjaté se zavražděním svatého Václava. V Kolíně, Kovanicích a Brandýse položíme kamínky na zašlé náhrobky židovských hřbitovů, v Čelákovicích a Lysé před námi ze starých pohřebišť vystoupí upíři. V posbíraných lidových povídačkách se to hemží loupeživými rytíři, loupežníky, do borovic zakletými dívkami, ukrytými a nalezenými poklady, legendy a pověsti vyprávějí o kněžně Libuši, svatém Vojtěchu, husitském hejtmanu Janu Žižkovi, ale i o kalhotách hraběte Šporka. Od toku Labe se ale také někdy trochu vzdálíme, abychom si zabloudili v bludištích a labyrintech, rozhlédli se z rozhledny v rovině a ochutnali chleby ve stejnojmenné vesnici. Doufáme, že společně s autorem dojdete k poznání, že střední Polabí za ten literární (možná nejen) výlet stálo.