Regia strana 3 z 9

Beskydy, pohoří ležící na východní hranici naší republiky, učarují návštěvníkům nejen překrásnou přírodou, ale také bohatou historií. Beskydy – to jsou nejen hluboké lesy, horské louky, stáda ovcí pasoucích se kolem dřevěných salaší, ale také vzpomínka na slavného zbojníka Ondráše a další nezkrotné goraly, kteří v tvrdých horských podmínkách hospodařili. To vše utváří neopakovatelný genius loci, jímž je beskydské pohoří doslova prodchnuto. Ponořme se spolu s autorem Petrem Juřákem, historikem Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku, do poutavého vyprávění o horách a jejich obyvatelích, o zajímavé historii, pověstech a legendách. V prvním díle, který právě držíte v rukou, se budeme pohybovat v oblasti Slezských Beskyd, ohraničených řekami Olzou (Olší) a Ostravicí. Středobodem našeho putování bude Lysá hora, skutečná vládkyně hor. Toulat se ale budeme i po ostatních vrcholech – Velké Čantoryji, Kozubové, Gírové, Ostrém, Godule, Prašivé a mnoha dalších. Občerstvit se můžeme na některé z horských chat a povíme si i o těch, které již ožívají pouze ve vzpomínkách pamětníků. Nebudeme se ale pohybovat jen v oblacích. Sestoupíme také do údolí a navštívíme malebná městečka, vesnice a osady – Jablunkov, Mosty u Jablunkova, Hrčavu, Horní a Dolní Lomnou, Komorní Lhotku, Krásnou, Raškovice, Pražmo a samozřejmě Morávku. Průvodci nám budou zbojník Ondráš se svým druhem Jurášem, spisovatel Vladimír Vašek alias Petr Bezruč, věčný rebel Jan Koloničný z Morávky nebo národní buditelé František Sláma a Jan Winkler. A cestou se dozvíme rovněž o pohnuté historii Beskyd za druhé světové války i těsně po ní, kdy přes hory prchaly početné skupiny banderovců. Přijměte tedy naše pozvání, Beskydy na vás již čekají.

Na skalnatém ostrohu nad řekou Lužnicí se tyčí legendární pevnost husitů s biblickým jménem Tábor. Každý si tohle město pamatuje z hodin školního dějepisu, také pro turisty je atraktivním cílem – a přesto možná ani někteří z jeho obyvatel netuší, jaká podivuhodná tajemství jsou spjatá s jeho původem a dávnou, ještě předhusitskou historií. Spisovatel Otomar Dvořák má k městu osobní vztah, neboť v něm prožil část dětství, znal některé ze zdejších rodáků a vyslechl jejich téměř neuvěřitelné příběhy, z nichž mnohé jsou vůbec poprvé zveřejněny tiskem. Provede nás skrytými zákoutími spletitých uliček, a připomene nám Tábor jako město hornické a lázeňské. Spustíme se spolu s ním do labyrintu podzemních chodeb i na dno přehradní nádrže Jordán, pokusíme se odhalit tajemství táborské „lochnesky“, krvavého mordýře Pinty, pravěkých mohyl, zaniklého středověkého města Sezimova Ústí či zázraků Panny Marie Klokotské. Vydáme se i do nejbližšího městského okolí a romantickým údolím řeky Lužnice dojdeme až k legendárnímu hradu Příběnice. V chystaném druhém dílu knihy poznáme důkladněji táborské zázemí; cesta bude pokračovat širokým okruhem přes Bechyni, Soběslav, Choustník, Chýnov, Borotín až po Jistebnici.

Nymburský spisovatel, publicista a znalec historie regionu středního Polabí Jan Řehounek se vydal podél toku Labe z Kolína do Mělníka, aby vám – čtenářům – zprostředkoval a přiblížil krásy tohoto „zlatého pruhu české země“. Spolu s ním navštívíme ještě další starobylá města, jako jsou např. Poděbrady, Nymburk, Lysá nad Labem, Stará Boleslav či Brandýs nad Labem, s mimořádně hodnotnými památkami, ale i se zajímavými osudy neméně zajímavých lidí. Projdeme se lužními lesy u Libice nad Cidlinou, kolem někdejšího hradu Mydlovar a podél slepých labských ramen se vzácnou flórou. Potkat tu můžeme také vodníky, bludičky a divoženky. Nejstarší historii našeho státu si připomeneme na někdejší akropoli libického slavníkovského hradiště, u zaniklého hradu Oldříš, na dřevčické tvrzi a především ve Staré Boleslavi, spjaté se zavražděním svatého Václava. V Kolíně, Kovanicích a Brandýse položíme kamínky na zašlé náhrobky židovských hřbitovů, v Čelákovicích a Lysé před námi ze starých pohřebišť vystoupí upíři. V posbíraných lidových povídačkách se to hemží loupeživými rytíři, loupežníky, do borovic zakletými dívkami, ukrytými a nalezenými poklady, legendy a pověsti vyprávějí o kněžně Libuši, svatém Vojtěchu, husitském hejtmanu Janu Žižkovi, ale i o kalhotách hraběte Šporka. Od toku Labe se ale také někdy trochu vzdálíme, abychom si zabloudili v bludištích a labyrintech, rozhlédli se z rozhledny v rovině a ochutnali chleby ve stejnojmenné vesnici. Doufáme, že společně s autorem dojdete k poznání, že střední Polabí za ten literární (možná nejen) výlet stálo.

Vydejme se spolu s autorem, historikem Ladislavem Smejkalem, na cestu za krásami a pamětihodnostmi nádherného kousku země na pomezí severních a středních Čech - Dubska a Kokořínska. Výchozím bodem našich toulek bude severní dominanta tohoto kraje - hora Vlhošť. Z ní sestoupíme do roklin a borovými háji budeme pokračovat k vesničkám pod skalami. Na březích rybníků u Holan navštívíme ruiny starobylých hrádků a kolem osad s půvabnými jmény a nádhernými staveními dojdeme až k městu - svého času okresnímu - Dubé. Odtud se, s krátkou odbočkou do Doks, vydáme údolím Liběchovky k Liběchovu. Prohlédneme si skalní oblasti nazývané v minulosti Dubským Švýcarskem, na zámku v Liběchově poznáme osudy autora monumentálních sochařských děl Václava Levého, mecenáše Antonína Veitha či básníka a exkomunikovaného kněze Františka Matouše Klácela. Přes Kokořín a Mšeno, půvabné městečko, kde se snad zastavil čas, přes Štorchovu Lobeč a Nosálov vystoupíme na Vrátenskou horu s rozhlednou a nádhernými výhledy. Zastavíme se i na tajuplném hradě Houska, ve Skalsku se projedeme zajímavou zahradní železnicí. Z Katusic doputujeme do Bělé pod Bezdězem a naše putování zakončíme na Bezdězu, hoře opěvované básníky, z níž lze, za dobré viditelnosti, přehlédnout téměř třetinu naší krásné země. Autor knihu okořenil množstvím dalších zajímavých příběhů lidí, kteří zde, v tomto kraji žili, spoluvytvářeli jeho historii a tím vlastně i jeho dnešní podobu. Co více dodat? Snad už jen: Račte vstoupit…

Víte kde mají bezednou hradní studnu? Kde stojí největší černá kuchyně ve střední Evropě? Proč jsou Černínové z Chudenic „černí“? Jaké mystérium skrývá přeštický barokní chrám? Kdo chtěl zničit klatovské zednáře? Proč pláče obraz Panny Marie? Jak to bylo s první láskou Jakuba Arbesa? Kde se našlo nejslavnější falzum české historie? Kolik měl vlastně švihovský hrad věží? Kde se „narodila“ Rusalka? Nevíte? Pojďte spolu s autorem, známým publicistou a západočeským rodákem Alešem Česalem pátrat po starých legendách, pověstech, dramatických historických událostech, po osudech lidí, pokladech a tajemstvích nádherné země, která je klíčem k Českému lesu a Šumavě, země, kterou kdysi básník Ladislav Stehlík nazval „Zemí zamyšlenou“. Navštivte s námi úchvatný kraj, kde se zázračné studánky snoubí s kamennými stopami sv. Vojtěcha, kraj překrásných hradů, romantických zámků a unikátních archeologických nálezů …

Magický kraj kolem hory Vladař (Karlovarský kraj) je plný legend, pověstí a tajuplných příběhů. Lidé si je předávali z generace na generaci, události po konci druhé světové války však tuto tradici násilně zpřetrhaly. Pověsti se naštěstí zachovaly a dodnes tak dotvářejí jedinečný genius loci zdejší čarokrásné krajiny. Sochař, výtvarník a ilustrátor Dalibor Nesnídal je zachytil půvabnou obrázkovou formou, která jistě potěší nejen znalce zdejšího kraje, ale i milovníky umění. Příběhy nás budou provázet mytické postavy čertů, skřítků, lesních žínek, víl a vodníků, ale i postavy reálné, jako byl např. Jan Žižka, který se na vrcholku hory Vladař ubránil přesile katolických vojsk. Zjistíme také, jak hora Vladař ke svému jménu přišla a jak to bylo se slavnou panenkou skákavou. Vstupme tedy do říše pohádek a pověstí, kraj kolem Vladaře nás netrpělivě očekává.

Vydejte se s námi na jihovýchodní Moravu na hranici dvou národopisných regionů - Hané a Slovácka, které od sebe odděluje pohoří Chřiby. Není sice rozsáhlé a navenek vypadá poklidně a smírně, neboť četné dramatické příběhy vepsané historií do jeho tváře dávno zastiňují stoleté bučiny. Přitom stěží nalezneme v naší historické literatuře častěji skloňované slovo než Velehrad, považovaný od středověku až do počátku 20. století za hlavní město Velkomoravské říše, sídlo moravských králů i rezidenci soluňských bratří sv. Cyrila a Metoděje. Avšak lidé vstupovali do těchto míst již za pravěku, neboť podél řeky Moravy, jíž je pohoří strážcem, vedla proslulá jantarová stezka. Pojďme se tedy spolu s autory Jiřím Jilíkem a Bořkem Žižlavským projít po valech výšinných hradisek na Holém kopci či na Brdu, obdivujme zlatý solid byzantského císaře Teofila nalezený na hoře sv. Klimenta, zapátrejme ve zříceninách hradů Cimburku a stříleckého hradu po vstupu po podzemních chodeb a v mohylovém poli na Tabarkách po zlaté rakvi krále Belly. Budeme-li pozorní, možná zahlédneme na cimbuří hradu Buchlova řasnatý šat černé paní, která ohlašovala tragickou událost v rodině majitelů, a v temném zákoutí jeskyně na Budačině třpyt zbojnického pokladu.

Neobyčejná krajina Českého ráje je od věků hustě protkaná romantickými skalami, skalními věžemi i kamennými „městy“, kde už naši předkové nacházeli svá obydlí – v jeskyních, pod skalními převisy a později i v opevněných hradištích. Bránili se vražedným útokům nepřátel, chovali domácí zvířata, pěstovali plodiny. Vzývali tu i své bohy a démony, magické bytosti, bez nichž by jejich přírodní život ani nebyl možný. Nadpřirozeno je pak úzce spojeno i s dobami, kdy v Českém ráji vznikají kamenné tvrze a posléze pevné, často nedobytné hrady, ale i města a vesnice, kláštery, kostely, pivovary. Některé hrady zničí obléhatelé, jiné jsou opuštěny či dokonce rozbořeny na příkaz císaře. Pověstný „zub času“ pak dokonal dílo zkázy. Proto dnes zdobí Český ráj desítky romantických zřícenin – pokud nebyly včas přestavěny v přepychové zámky na svérázných skalních podložích. Tyto objekty i mnohé přírodní lokality zde mají svou historii, svérázné příběhy a legendy: děsivé i srdcervoucí, protkané láskou, zradou i vraždami, kdy do lidských osudů mnohdy zasahují i bytosti z „jiných světů“. Žily tu osoby bezejmenné i legendární. O tom všem – a o mnohém navíc – vypráví naše kniha. Neopomněla ani zástup slavných i méně známých horolezců – „pískařů“. Mnozí pak z Českého ráje vyšli a dobývali i světové velehory. Vyprávíme jejich drobná i veliká vítězství nad Přírodou, dramatické skalní příběhy, jež někdy ukončila sama nevyzpytatelná Smrt…

Tajemné pohoří Brdy přetíná jako temná hradba střed české kotliny. V předchozí knize Za poklady brdských Hřebenů jsme prošli jeho východní, nejužší a nejznámější část. Tentokrát se však vydáme přímo do srdce hor, do „zakázané země“, kam nevedou žádné turistické značky, do končin, kde jenom houštím zarůstající základy zbořených vesnic připomínají, že tady kdysi žili lidé. Vstoupíme do končin zakletých a dokonce prokletých; nejen, že můžeme snadno narazit na rezavějící nevybuchlou munici nebo se dokonce dostat do palebného koridoru; číhají tu i zrádná rašeliniště, zvětralé srázy skal, neprůchodná, krátery bomb zjizvená vřesoviště; poznáme zlověstnou Jedovou horu, Chodbu smrti, setkáme se s černou paní, pekelným psem a do cesty se nám vplazí záludný bludný kořen. Budou nám také odhalena místa zázraků a zjevení: neujde nám legendární Svatá Hora ani méně známá Svatá Dobrotivá, poznáme očarovanou studánku Panny Lídy a ve stopách vášnivého kata dojdeme spolu s K. H. Máchou do romantických zřícenin hradu Valečku. Oddychneme si na místech plných malebné krásy, na vyhlídkách Kazatelny, Koníčku či Jindřichovy skály, u hornických kaplí na Březových Horách či v Mrtníku, u roubených chalup v Olešné, u zádumčivých lesních rybníků Láz, Pilský, Octárna či Padrť. Samozřejmě, že si nenecháme ujít výstup na nejvyšší brdskou horu Tok a další „osmistovky“, projdeme přes dopadové plochy vojenských střelnic Jordán a Brdo napijeme se z pramene Litavky a konečně zjistíme, kde skutečně pramení Červený potok. A cestou také zahlédneme zvířata, jaká už jinde neuvidíte – a dokonce i taková, o nichž ani netušíte, že vůbec existují. Viděli jste už někdy útočícího potočního upíra, nebo drželi v dlani mrskajícího se příbuzného trilobitů. Sestoupíme také do podhůří, abychom si prohlédli hornickou Příbram, železářský Komárov a Hořovice, které si svou polohou vysloužily pojmenování „český betlém“. A protože je naším průvodcem romanopisec Otomar Dvořák, je jisté, že to bude cesta dobrodružná a plná všelijakých překvapení.

Spisovatel Otomar Dvořák nás tentokrát zve do krajiny bizarních stolových hor, které jako by přímo vystoupily z mýtů a pohádek. Své putování začneme v klášteře Teplá, založeném rytířem Hroznatou, poznáme překvapivou historii léčivých pramenů Mariánských Lázní i zdejší zlověstné démony. Pověst o pekelných havranech a zázračném krystalu nás povede k říčce Střele, kterou budeme sledovat od jejího pramene na Toužimské plošině, přes starobylé Žlutice, romantickou Chyši a nejmenší město v Evropě Rabštejn (Havraní kámen), až k jejímu ústí do Berounky. Poznáme tajemství mocné hory Vladař s rozsáhlým hradištěm na temeni, zapomenuté poutní místo Skoky, obří balvany u Žihle, Odlezelské jezero, které vzniklo jako důsledek přírodní katastrofy, barokní perlu Manětín, klášter Plasy, postavený odvážně na močále, pozoruhodnou Čertovu hráz, a posléze dvojici nedobytných hradů Libštejn a Krašov, střežících přechody přes Berounku. Zajímavé informace prolínají s autorovými zážitky z cesty, a také s napínavými příběhy, které našel ve starých knihách či vyslechl z úst pamětníků.

Vítejte v Krkonoších, nejvyšším, a pravděpodobně nejoblíbenějším českém pohoří, které už naši dávní předchůdci nazývali Obřími horami. Spolu s autorem Lubošem Y. Koláčkem si povíme o tajemné a záhadami opředené historii, objevíme staré památky a legendy, potkáme magické bytosti a lidi napříč dějinami. Seznámíme se i s mocným pánem hor, slovutným Krakonošem. Do hor vstoupíme jakousi nepsanou západní branou přes pradávné Rýžoviště a jemu přilehlý hraniční Harrachov. Poznáme Jablonec i Rokytnici nad Jizerou a se zastávkou ve Vrchlabí dorazíme do Špindlerova Mlýna, srdce Krkonoš. Odtud zamíříme na hřebeny, navštívíme magicky i historicky významná místa včetně pověstných krkonošských bud. Zazní řada známých jmen jako Hanč, Vrbata, Buchar a mnohá jiná. Krkonošská městečka a osady Fořt, Dolní Dvůr a Černý Důl nás zavedou do Janských Lázní, jediných lázní na české straně hor. Údolím Úpy se přes Horní Maršov a jemu příslušející Temný Důl dostaneme do Pece pod Sněžkou. Vystoupíme na Sněžku a povíme si o ní, co jen bude možné, včetně vzpomínek a příběhů mnoha významných lidí, kteří sem v průběhu staletí zavítali před námi. Od Pomezních Bud se po slavné hřebenovce vrátíme přes Špindlerovku a Labskou louku s prameny Labe zpět do Harrachova. Zde skončí naše putování českou částí Krkonoš a my se vydáme na návštěvu do sousedního Polska, abychom poznali poutavou historii jejich slezské části. Projedeme řadou horských a podhorských obcí od Szklarske Poręby přes Piechowice, Sobieszów, Jeleniu Góru a třeba Karpacz až po nejvýchodněji položené Kowary, čímž se pomyslný kruh našeho putování uzavře – a může začít nanovo třeba na česko-polských Pomezních Boudách. Nuže - vstupme!

Hřeben Krušných hor od pradávna tvořil hranici mezi Čechami a sousedním Saskem. Jednalo se o nespoutaný kraj plný divoké zvěře a strašidelných bytostí, kterému se lidé raději vyhýbali. S koncem středověku však nastala změna. Mohla za to stříbrná horečka, která z Jáchymova a dalekého okolí udělala na čas pomyslný střed Českého království. Vydejme se spolu s autorem Stanislavem Burachovičem po stopách dávných prospektorů a prvních horníků a oprašme spolu s ním zašlou slávu západního Krušnohoří. Naše putování zahájíme pod svahy bájného Mědníku a ukončíme ho v údolí řeky Svatavy pod romantickými zříceninami hradů Hausberg a Hartenberg. Po cestě navštívíme mnohé z místních měst a městeček - Boží Dar, Jáchymov, Abertamy, Pernink, Horní Blatnou, Nejdek, Přebuz a řadu dalších, budeme pátrat po zaniklých obcích - Rýžovna, Jelení, Chaloupky, Nancy a podíváme se také za hranici, neboť dějiny české a saské části Krušnohoří byly vždy silně provázané. Daleké výhledy nám nabídnou rozhledny na Klínovci, Blatenském vrchu, Plešivci nebo Pajndlu. Krajinou nás budou provázet humanističtí učenci Georius Agricola a Johannn Mathesius, lidoví písničkáři Anton Günther a Hans Soph, do tajů magie nás zasvětí krušnohorský Faust Adalbert Hahn a zázračný doktor Johann Baptista Rölz a spolu s Peterem Epperleinem a Karlem Stülpnerem se vydáme na pytláckou stezku. Zjistíme také, jak si místní usedlíci vydělávali na chleba, jak žili, jak se bavili a jaký neslavný osud je po konci druhé světové války potkal. Pojďme se tedy ponořit do hlubokých lesů krušnohorského pohoří. Buďme však potichu, abychom nevyplašili vládkyni místních hor, tajemnou lesní žínku Marzebillu.

V samém srdci Čech, západně od Prahy se rozkládá rozsáhlé lesnaté území, jehož přírodní ráz nebyl dosud podstatněji narušen vlivem člověka. Křivoklátsko, nazývané podle významného gotického hradu, bývalo výsadním lovištěm českých knížat a králů a zdejší hluboké hvozdy si dodnes zachovaly ráz dávné divočiny. Tato kniha se vám pokusí přiblížit Křivoklátskou vrchovinu v celé mnohotvárnosti a rozmanitosti. Projdeme se skalnatým údolím řeky Berounky kolem místa, kde čert kdysi stavěl most, nebo kde slavný spisovatel Ota Pavel "potkal ryby", spatříme romantické hrady Křivoklát, Týřov, Jivno, Jenčov a Nižbor, odhalíme tajemství keltských zlatých pokladů, "propadlých zámků", osamělých poutních kostelíků a zaniklých hradišť, pokusíme se nalézt "kamenné ráčky" - trilobity, nahlédneme do štol dávných horníků i do divoké soutěsky Skryjských jezírek, vystoupíme na posvátnou horu staroslovanského boha Velese a podnikneme safari rájem zvěře v Lánské oboře. A k hlubokým lesům samozřejmě také patří napínavé historky o krutých bojích hajných s pytláky, o loveckých tradicích a nebývalých honech, o loupežnících, čarodějích a démonických strašidlech. Otomar Dvořák, známý spisovatel, autor poutavých cestopisů a historických románů je zasvěceným průvodcem, neboť se v tomto kraji narodil, prochodil ho křížem krážem a dodnes tady často pobývá.

Temná hradba lesnatých kopců přetíná střed české kotliny; je to naše nejvyšší a nejrozsáhlejší vnitrozemské pohoří, prastaré horské pásmo, které vzniklo dříve než Alpy. Typické jsou pro něj táhlé navazující hřebeny a náhorní plošiny, řadící se za sebou jako vlny na vodě. Pro podobné utváření terénu používali staří Slované výraz Brdy. V této knize prozkoumáme východní, nejužší část pohoří, nazývanou příznačně Hřebeny. Vstoupíme do nich hned na hranicích hlavního města Prahy, nad památnou Zbraslaví, a tajemné stezky vyšlapávané po celá staletí lovci, zlatokopy, mnichy, loupežníky, poutníky, vojáky a trampy nás zavedou nejen do míst známých, ale i do těch v širší veřejnosti neznámých. Nahlédneme do zlověstné zlatokopecké Čertovy díry a vyšplháme na černé Čertovy skály, spatříme valy dávných hradišť, v nichž prý sídlili obři, necháme se opájet úžasnými vyhlídkami, posílíme se pivní polévkou od slavné kuchařky Dobromily Retigové a vyslechneme legendy od trampských ohňů, spatříme pozoruhodnou poustevnu v Mníšku pod Brdy a vyluštíme tam "šifru mistra Brandla", spatříme apokalyptickou mrtvou zónu opuštěné raketové základny, prozkoumáme mohylové vrchy v okolí hrobu mluvícího koně Šemíka, projdeme se unikátním zámeckým parkem v Dobříši, ochutnáme léčivou vodu ze zapomenutých lázní Koncipudy, potkáme draka z hory démonů Plešivce a samozřejmě se seznámíme s mocným horským duchem Fabiánem…Spisovatel Otomar Dvořák nám opět bude zasvěceným průvodcem, jenž spoustu zajímavých informací dovede okořenit svým smyslem pro tajemno a dobrodružství.

Vydejte se s námi do Podyjí, do kraje na pomezí Moravy a Dolních Rakous, kde na prosluněných svazích zraje víno a četné hrady a zámky připomínají dávnou historii. Budeme putovat po Vranovské přehradě, nad jejíž hladinou se tyčí hrad Bítov i trosky Cornštejna, jen o kousek dál je na skále barokní zámek Vranov a přes romantické kaňony Národního parku Podyjí se dostaneme do starobylého Znojma pamatujícího dávnou Velkomoravskou říši.Čeká nás pověstmi opředená a básníky opěvovaná Pálava vévodící kraji, kde pobývali lovci mamutů i římští legionáři, Novomlýnské nádrže, Mikulov se zámkem Dietrichštejnů, Lednice a Valtice s jedinečným přírodním areálem zapsaným v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a konečně lužní lesy na soutoku Dyje s Moravou. A nepříliš daleko odtud je na rakouské straně hranic Moravské pole, kde hrdinsky padl pyšný Přemyslovec Otakar toho jména druhý…

Buďte vítáni na procházce Kouzelným pomezím Lužických hor, nádherným přírodním koutem ohraničeným Jěštědským hřbetem na východě, Žitavskými horami na severu, malebnou říčkou Ploučnicí na jihu a rozervanými skalami Českosaského Švýcarska na západě. Potkat zde můžete svérázného šamana Václavka z Vlčí Hory, aristokrata mezi výtvarníky Michala Vitanovského, nesmazatelné stopy zde zanechal slavný opat zbraslavského kláštera Petr Žitavský, světice Zdislava z Lemberka, geniální hudebník Bedřich Smetana, ruralista František Křelina či spisovatelka českého venkova Karolina Světlá. Spolu s autorem Lubošem Y. Koláčkem navštívíme mnohé z místních hradů, hrádků, měst, městeček a tvrzí – Jablonné, Grabštejn, Lemberk,Vartemberk, Milštejn, Žitavu, sklářský Nový Bor či Kamenický Šenov a mnohé další. Nádherný výhled do všech světových stran nám nabídnou starobylé rozhledny na Hvozdu, Jedlové, Dymníku a Tanečnici i ty novější na Ještědu, nebo Na Stráži ve Sloupu v Čechách. Dozvíme se zajímavosti z historie pivovarnictví a ve Varnsdorfu ochutnáme pivo z místního pivovaru. A potom, budeme-li mít štěstí, můžeme potkat i horské trpaslíky, strašidelné psy, krvavé přízraky a jiná místní strašidla. Nač čekat? Magická krajina Lužických hor a Podještědí se těší na vaši návštěvu.