Regia strana 2 z 9

Spisovatel Otomar Dvořák pokračuje ve svém objevném putování okolím města Tábora. Tentokrát se vydal po stopách prospektorů, hledajících kdysi dávno poklady z nitra země. Málokdo už dnes ví, že krajina severovýchodně od Tábora patřila k nejvýnosnějším nalezištím stříbra v Čechách. Je to oblast turisticky méně známá, téměř zapomenutá, ale přitom nabízející neuvěřitelnou škálu přírodních krás a skrytých stavebních památek. Prozkoumáme Dubské vrchy a přírodní park Polánka, kde se pokusíme najít pramen říčky Vlašimská Blanice. Náhrdelník blatnických rybníků utopených v černých lesích nám připomene finská jezera. Projdeme se po náhorních plošinách s překvapivými výhledy do modravých dálek a poznáme typická prospektorská městečka, která podřimují v blednoucích vzpomínkách na hektický ruch svých divokých počátků. Nahlédneme do opuštěných štol a zaniklých havíren. Poznáme starobylé kostelíky, ztracené tvrze místní drobné šlechty i zříceniny velkolepých strážních hradů, jako byly Šelmberk nebo Mladá Vožice. Překvapí nás kdysi proslulé lázně Elbančice nebo poutní místo se zázračným pramenem v Chotovinách. Objevíme skálu, z níž se podle pověsti vrhl smyslný rytíř Smil, a o které dnes skoro nikdo neví. Seznámíme se s podivuhodnými osudy významných rodáků, nezapomeneme také na místní strašidelné pověsti a takřka detektivním pátráním se pokusíme přijít na kloub některým záhadám.

Vydejte se spolu s badatelem a spisovatelem Vladimírem Šiškou do kraje kolem Orlické přehrady. Kdysi jej protínalo hluboké údolí s divokou Vltavou a rozeklanými skalami. Dnes je tu jezero dlouhé 68 kilometrů. Okolí nabízí plno rozmanitých přírodních krás, zajímavou historii i pamětihodnosti na doby dávno minulé. Připomeneme si, jak se budovala přehrada s nejvyšší hrází u nás i jak se stavěly a bouraly mosty přes vltavské údolí, dozvíme se, které památky měly štěstí a podařilo se je zachránit. V kraji nacházíme spoustu bývalých tvrzí, hrádků i zámečků. Jaký byl jejich osud a kolik pověstí se k nim váže? Potkáme zde i mnohem starší pozoruhodnosti: nad vltavským údolím byla kdysi velká strážní hradiště z doby dávných Keltů i Slovanů. Jak asi vypadala v době největší slávy? Nemůžeme vynechat ani dvě nejslavnější památky s bohatou a tajemnou historií: zámek Orlík a hrad Zvíkov. Obě stavby, původně hrady na vysokých skalách nad řekou, se dnes zrcadlí na vodní hladině. Na každém kroku narážíme na chráněná území, kde ještě nedotčená příroda skrývá své skvosty v podobě vzácných zvířat, především ptáků, i chráněných rostlin. Při výstupu na Makovou horu nad Orlickou přehradou se nám na chvilku zastaví dech, když se před námi na vrcholku kopce uprostřed lesů zjeví mystický kostelík, který právě zde stojí patrně nikoliv pouhou náhodou. Jen škoda, že mnoho takto klidných, nádherných až magických míst rychle ubývá pod náporem turistického průmyslu.

Do již třetího pokračování úspěšné knihy LETECKÉ KATASTROFY A JEJICH VYŠETŘOVÁNÍ vybral letecký publicista Lukáš Musil další havárie, které se černým písmem zapsaly do historie letecké dopravy. Naleznete zde známé, v poslední době medializované katastrofy, ale rovněž nehody, o kterých vědí jen opravdoví znalci. Od poloviny padesátých let minulého století se v USA začaly množit případy pojistných podvodů, souvisejících se sabotážemi letadel. Takový byl případ letu Continental Air Lines 11, který roku 1962 poslala k zemi nálož dynamitu. S terorismem je spojena i katastrofa obřího Boeingu 747 letecké společnosti Air India z roku 1985. Připomenete si, že před pouhými sedmi lety byl nad východní Ukrajinou sestřelen proruskými separatisty Boeing 777 asijského dopravce Malaysia Airlines. Jiná z kapitol se věnuje haváriím moderních letounů Boeing 737 MAX, které způsobily jejich téměř dva roky trvající uzemnění. Stejně jako v předchozích dvou dílech vás autor přehledně seznámí s událostmi, jež leteckým katastrofám předcházely. V řadě kapitol naleznete přepisy hovorů v pilotní kabině, případně komunikace posádek s letovými dispečery, které popisu dodávají na autentičnosti. A budete při tom, až se na místo dostaví vyšetřovatelé. Přestože jejich práce není vůbec jednoduchá, ve většině případů se jim podaří letecké havárie objasnit.

Většina z nás již někdy letěla dopravním letadlem. Zatímco v minulosti bylo létání považováno za mimořádnou událost, dnes je běžnou součástí našich životů. Letenky do evropských destinací jsou mnohdy levnější než jízdenky na vlak nebo autobus. Zajímali jste se ale někdy, jakým letounem letíte na dovolenou nebo služební cestu? Jste zvědaví, v jakých strojích létali naši rodiče a prarodiče? Pokud ano, právě pro vás je určena ENCYKLOPEDIE DOPRAVNÍCH LETADEL, která mapuje historii dopravního letectví od konce druhé světové války po současnost. Najdete v ní nejen všechna „slavná“ letadla jako např. Douglas DC-3, Antonov An-225 Mrija, BAC/Aerospatiale Concorde, Boeing 747 nebo Airbus 380, ale také mnohé další, často zapomenuté typy. V abecedním pořadí se vám postupně představí 182 dopravních letadel. Dozvíte se o jejich historii, seznámíte se s jejich technickými parametry, překvapí vás mnoho zajímavostí, které se běžně neuvádějí. Kniha je bohatě ilustrována často unikátními fotografiemi. Autor Lukáš Musil, pro něhož je letecká doprava nejen koníčkem, ale i profesí, vás zasvětí do odvětví leteckého průmyslu, které výrazně formovalo naši moderní společnost. Již druhé, rozšířené a aktualizované vydání ENCYKLOPEDIE DOPRAVNÍCH LETADEL jistě potěší nejen letecké nadšence, ale všechny čtenáře, kteří se o letectví alespoň trochu zajímají.

Po první knize Hornickou slávou středního Krušnohoří budeme pokračovat směrem na východ. Uvidíme, že tato část Krušných hor je o poznání „jinačejší“ než Vejprtsko, Měděnec a okolí, Výsluní a třeba Křimovsko. Naše putování a povídání zahájíme Jirkovem a Červeným Hrádkem, přes mnohé pozoruhodné obce, hluboké lesy a ještě hlubší údolí doputujeme do Brandova, na Horu Svaté Kateřiny a do Českého Jiřetína. Nevynecháme vodní nádrž Fláje a okolí, propátráme, co je uvnitř vymezené oblasti. Zastavíme se i na jedné ze sedmi nejohroženějších památek v Evropě – na zámku Jezeří. Městem skončíme, tím největším zdejším je Litvínov, a rozloučíme se v Lomu. Charakter krajiny zejména v jižní části má stigma blízkosti silné průmyslové oblasti a městské zástavby, na druhou stranu nás ohromí skalnatá a velmi příkrá údolí, jimiž je tato část hor pověstná. Vrcholy nepřesahují tisíc metrů, ovšem vzhledem k výchozímu místu se člověk při výstupu hodně zadýchá. I do tohoto putování se nám vloudí přehrady, stejně jako rozhlehlé louky a lesy, kde po celé dny ani živáčka nepotkáte, přírodní rezervace a vyhaslé vesnice, jejichž poslední stopy mizí pod taktovkou vládnoucí entropie. Možná se mnou na stránkách knihy budete souhlasit, že se leccos zdá tajuplné, magické a nevysvětlitelné. Co je nového, to jsou hrady – od těch nepatrných pozůstatků až po pozdější výstavné zámky s mnohdy pohnutými osudy jak staveb, tak jejich majitelů. Právě proto jsem zvolila název Z hradu na hrad. Tak tedy pojďme a naslouchejme, co nám Krušné hory budou vyprávět tentokrát. Ujišťuji vás, že nudit se rozhodně nebudeme.

Tajemné Rychlebské hory. Kraj hlubokých údolí, průzračných potoků, starých hradů, zaniklých vesnic a v podzemí ukrytého nezměrného bohatství. Kraj, kudy kráčela historie, i země na kterou se zapomnělo. Jmenují se podle stejného města, ale jejich název zní jinak v Polsku a jinak v Česku. Ani mnozí místní netuší, kde hřebeny Rychlebských hor začínají a kde končí. Najdeme v nich kouty opuštěné a zapomenuté Bohem i lidmi, stejně jako místa, kde kypí život a voda uzdravuje tisíce lázeňských hostů. Je to prostě pohoří plné rozporů. Snad je tím vinna historie, která dala tomuto kraji poznat bohatství obsažené ve zlatě a dalších nerostech ukrytých v podzemí či v obchodu a výrobě. Poskytla mu vzdělanost, kulturu i krásnou architekturu. Pak však tento kraj rozdělila a uvrhla ho do chudoby i zapomnění. A aby toho nebylo dost, nakonec odsud odvedla i lidi, kteří tyto hory osídlovali, dobývali i chránili. Přivedla na obě strany hranice nové osadníky, jenže ti mnohdy nevěděli, co si s nově nabytým domovem počít. Zanikly vesničky, které dávaly zdejšímu kraji pestrost, zůstaly jen nezhojené rány v krajině. Ani turisté se do Rychlebských hor v poválečných letech příliš nehrnuli. Byl to kraj osamělých trampů, milovníků samoty a podivínů. I díky tomu si Rychlebské hory uchovaly nedotčenost a do jisté míry nádech divočiny. Vše se mění, i tyto hory. Stále více lidí touží po klidu, takže ten se zde stává stále vzácnější komoditou. Lidé z obou stran hranice opět objevují půvab zdejší krajiny a vzájemnou spolupráci. Rychlebské hory přestávají být kopečky na konci světa a stále více se stávají krajem uprostřed Evropy. A také domovem pro generaci lidí, kteří sice nemají kořeny v tomto kraji zarostlé tak hluboko jako staré rychlebské buky, ale kořínky pomalu zapouštějí a začínají být novodobými pravými „Rychlebáky“. Tato kniha je jak pohledem do minulosti Rychlebských hor, tak nahlédnutím do jejich možné budoucnosti, a to očima autora, který těmto horám věnoval své srdce.

Na předměstí Prahy začíná oblast divoce rozervaných skal, hlubokých strží a jeskynních labyrintů. Táhne se směrem k západu a končí až za Berounem. Voda tu vytvarovala poddajné vápencové usazeniny pravěkých moří a vytvořila krajinu, která se podobá některým romantickým scenériím z Balkánu; proto byla tato část středních Čech podle proslulého slovinského pohoří Kras nazvána Českým krasem. Tato kniha nás zavede i na pohádkový hrad Karlštejn, klášter ve stínu gigantického útesu ve Sv. Janu pod Skalou, prastaré hradiště Tetín nebo rozsáhlé Koněpruské jeskyně s dílnou středověkých padělatelů mincí, ale především nám odhalí zákoutí neprávem opomíjená. Spatříme jeskyně, v nichž poustevníci sv. Prokop a sv. Ivan sváděli vítězný zápas s mocnostmi pekelnými, u trampských ohňů vyslechneme legendy o děsivém fantomu opuštěných lomů Hansi Hagenovi, spustíme se s jeskyňáři na dno propasti a objevíme tam divné, nevysvětlitelné stopy, osvěžíme se vodou ze zázračných krasových pramenů, posedíme s filmovými hvězdami třicátých let na Barrandovských terasách, zahloubáme se nad záhadnými okolnostmi zavraždění sv. Ludmily a nad hrobem „růže tetínské“ vzpomeneme na nenaplněnou lásku jednoho mladého básníka. Zasvěceným průvodcem v druhém, aktualizovaném vydání této knihy nám bude spisovatel Otomar Dvořák, s nímž už jsme navštívili nemalou část naší krásné země. Druhé aktualizované vydání, vázané, 208 stran s množstvím dobových ilustrací a starých pohlednic

Vydejme se spolu s Alešem Česalem do nejzápadnějšího koutu naší vlasti, na Chebsko a Ašsko. Krajinou, kterou formovala řeka Ohře. Do země s pečetí podzemního ohně a léčivých pramenů. Do krajiny plné středověkých památek i přírodních krás. Poodhalíme záhady Chebského hradu i symboliku jeho tajemné kaple. Navštívíme nejzápadnější bod České republiky, vypravíme se i do nitra jedné z nejmladších sopek na našem území a necháme se uchvátit krásou nejzápadnějšího českého hradu. Budeme sledovat stopy básníka a učence Johanna Wolfganga von Goetha, posledního chebského kata a sběratele starožitností Karla Hussa a nezapomeneme ani na vévodu Valdštejna, který byl v Chebu i se svými věrnými zavražděn. Odhalíme mysterium Bismarckových věží, lidské oběti na hradě Skalná i chebského upíra. Navštívíme památky a zajímavosti známé, ale i zapomenuté. Projdeme se místy svatými i klatými. Autor se věnuje i době poměrně nedávné, kdy v pohraničí vládli nacisté a poté jej uzamkla železná opona. Dozvíme se, kdy a proč v Chebu přistála vzducholoď, jak je to se zdejším zemětřesením, jak vznikla legenda o populárním novodobém „bůžkovi“ plodnosti Františkovi, řekneme si, jak to bylo s nacistickou podzemní továrnou a krátce zavítáme i k sousedům na bavorskou stranu hranice.

Dovolím si položit Vám několik otázek. Máte rádi krásnou přírodu? Dlouhé, táhlé pláně, potoky, říčky a rybníky, vodní nádrže i hluboké lesy a úchvatné výhledy – to vše v nerušeném tichu? Máte rádi městečka a vesnice s přebohatou historií a množstvím památek i stopy po důlní činnosti? Fandíte nečekaným překvapením i nezodpovězeným otázkám? Umíte se dívat na současnost s otevřenýma očima? A chtěli byste trochu poznat například Gabrielu Buquoyovou, České Hamry, ojcovské břízy, kostel ve Výsluní, Jiřího Popela z Lobkovic, lesní hřbitov ve Vejprtech, Julia Kallu, vápenku u Kovářské, Halže, výrobu pozamentů, hrady Perštejn a Hasištejn, Bezručovo údolí, kapličky na Měděnci, v Krušných horách snad nejfotografovanější a nejfotogeničtější kostel v Kalku, rašelinového mužíčka, zaniklé vesnice, život obyčejných lidí… a k tomu spoustu dalších osobností, míst a zajímavostí? A na skok zavítat k sousedům na druhé straně hranice? Pak neváhejte a přidejte se, hornická krajina středního Krušnohoří nás netrpělivě očekává. Právě vyrážíme.

Po úspěšné knize Letecké katastrofy a jejich vyšetřování přichází letecký publicista Lukáš Musil s jejím pokračováním. Autor vybral dalších 40 leteckých havárií, které ovlivnily vývoj letecké dopravy po druhé světové válce. První se odehrály v padesátých letech minulého století, k posledním došlo relativně nedávno, vesměs jsme jejich pamětníky, dozvěděli jsme se o nich z médií. Příčiny leteckých katastrof se liší. Za některými stály technické problémy, jiné zapříčinily špatné meteorologické podmínky nebo chyba pilotů či pozemního personálu. Nejčastěji však došlo k nešťastnému souběhu více různých faktorů. Oproti prvnímu dílu se v této knize setkáte také s katastrofami, jejichž pozadí bylo ryze kriminální. V sedmdesátých letech minulého století se v letecké dopravě objevil nový fenomén - terorismus. Stál za tragickými haváriemi Boeingu 747 americké společnosti PAN AM nad skotským Lockerbie nebo Boeingu 707 společnosti Korean Air, který se roku 1987 ztratil nad Indickým oceánem. Od devadesátých let minulého století se svět začal setkávat se zcela novou příčinou leteckých havárií, a sice úmyslným způsobením pádu letadla pilotem. Stalo se tak v případě letů SilkAir 185 v roce 1997, Egyptair 990 v roce 1999 nebo Germanwings 9525 v roce 2015. Kniha vás přehledně provede událostmi, které konkrétním leteckým katastrofám předcházely. Věnuje se nejen jejich příčinám, ale také následkům a opatřením, jež přispěla ke zlepšení bezpečnosti v letecké dopravě. V neposlední řadě vám umožní nahlédnout pod pokličku vyšetřovatelům, jejichž práce nebyla vždy jednoduchá...

Nymburský spisovatel, publicista a znalec regionu středního Polabí Jan Řehounek tentokrát odbočil od Labe po jeho přítoku Výrovce, aby čtenářům přiblížil turisticky dosud téměř neobjevený kus země, obecně známý jako Českobrodsko. Protože jde ale o území sevřené toky Výrovky a Šembery, říká se mu Pošembeří. Začíná kousek za velkou Prahou na hranicích Úval, ve Vyšehořovicích, Tuklatech a Škvorci. Na severu ho ohraničuje dálnice D11, na jihu silnice z Mukařova do Zásmuk. Na východě sahá téměř ke Kolínu. Nejsou tu velké městské aglomerace, největšími městy jsou Český Brod, Kostelec nad Černými lesy, Kouřim a Pečky. Zato ale Pošembeří oplývá krásnou přírodou a historickými památkami. Známá jsou např. městská památková centra výše jmenovaných měst, skanzen v Kouřimi, kostely v Plaňanech či lipanské bojiště… Jen málokdo ale zná soubor gotických památek ve Vyšehořovicích, zámek ve Škvorci, románskou baziliku v Tismicích, rodiště svatého Prokopa v Chotouni a odtud se táhnoucí Čertovu brázdu, tvrze v Tuchorazi či Hradeníně, markomanská archeologická naleziště u Dobřichova, barokní sladovnu v Kounicích, židovský hřbitov v Přistoupimi… Z přírodních krás stojí za návštěvu kopec Klepec u Přišimas, romantické Údolí Šembery, přírodní rezervace u Chroustova, svědecké kopce u Bříství a Přerova… Na kole si lze projet Středočeskou ovocnou cyklostezku, jež vede napříč Pošembeřím. Ani Tajemným stezkám v nadtitulu knihy nezůstaneme nic dlužni. Spousta míst je opředena pověstmi a lidovými povídačkami. Od těch nejstarších legend o svatém Prokopovi až po říkačky související s lidovými zvyky a svátky. Doufáme, že se spolu s autorem, zaníceně zaujatým historií a krásami tohoto koutu středních Čech, s chutí vydáte po tajemných stezkách Pošembeří.

Jak tři zlaté nitky v zeleni nekonečných lesů protíná Šumavu trojice prastarých obchodních cest. Mezi nimi se rozpíná krajina plná horských potoků a řek, modravých jezírek, bobřích hrází i zrádných močálů. Země kopců, jejichž vrcholky se ztrácejí v mracích, země neprostupných pralesů se stromy, které pamatují husitské války. V této pohádkové zemi se jednoho dne na sklonku osmdesátých let, ve stínu Boubína i železné opony, ocitl i Jaroslav Pulkrábek. Poslouchal příběhy dřevorubců, četl ve starých knihách, hledal místa, kde kdysi stávaly samoty i celé vesnice, a tušil, že mnohé bylo jinak, než se na první pohled mohlo zdát. Mezi jehličím nalézal skleněné korálky, v trávě zarostlé zrezivělé hrnce a v břehu potoka torzo mlýnského kola. Prolézal kostely od krypty až po zvonici, pátral po hřbitovech i archivech, hledal zaniklá sídla, ptal se lidí. Den po dni pronikal hlouběji do minulosti a zpod nánosu zapomnění odkrýval ztracený svět. Svět plný lidských osudů a příběhů často k neuvěření. V první knize z cyklu Šumavská toulání nás autor zavede do podhůří Boubína. Budeme putovat krajem šumavských šlágů, po stopách dávných kupců na Zlaté stezce. Navštívíme Vimperk, Záblatí, Lenoru, Horní Vltavici, Stachy, Zdíkov, ale také místa někdejších vesnic a osad, po nichž nezbylo téměř nic. Odhalíme tajemství hradů Hus a Kunžvart, povíme si o osudech šumavského obra Rankla Seppa, proslulého hajného Waltera Palečka nebo legendárního Krále Šumavy a budeme se toulat po šumavských ladech. Tak neváhejte a vydejte se spolu s autorem na cestu, na níž čekají mnohá překvapení.

Létání dopravními letadly je dnes běžnou záležitostí. Pro někoho je to rutina, pro jiného událost. Ale ruku na srdce - každého z nás během bezpečnostní instruktáže před startem někdy napadlo, co by se stalo, kdyby se letadlo zřítilo. Tento strach je naprosto přirozený a patří k lidské podstatě. A nic na tom nemění skutečnost, že létání je vůbec nejbezpečnějším druhem dopravy. Kniha, kterou držíte v rukou, je již druhým literárním počinem leteckého publicisty Lukáše Musila. Debutoval v roce 2016 titulem Encyklopedie dopravních letadel, mapující historii dopravního letectví od konce druhé světové války po současnost. Tentokrát se autor zaměřil na havárie, které k rozvoji letecké dopravy bohužel neodmyslitelně patří. Příčinou letecké havárie může být počasí, konstrukční vada, chyba posádky nebo pozemního personálu, případně špatná údržba. Nejčastěji se však jedná o kombinaci více faktorů. Podívejme se nyní na příběhy letadel, která z různých důvodů nedoletěla v pořádku do cíle. Dozvíme se o nehodě legendárního stroje Concorde, o srážce dvou Boeingů 747 na Kanárských ostrovech, o sestřelu korejského Jumbo Jetu sovětskou stíhačkou, o tragické nehodě hráčů hokejového klubu Lokomotiv Jaroslavl a mnoha dalších. Letecká katastrofa je bezesporu tragickou událostí, zvláště pokud dojde ke ztrátám na lidských životech. Její vyšetřování však často vede k zavedení opatření, která v budoucnu pobobným situacím zamezí. V těchto případech platí dvojnásob, že chybami se člověk učí. Vydejme se tedy po stopách vyšetřovatelů, kteří se snaží příčiny leteckých nehod objasnit. Často jde o práci vskutku detektivní.

Karlovy Vary jsou naším nejznámějším lázeňským městem. Přesto skrývají mnohá tajemství, která teprve čekají na svá odhalení. Vydejme se za nimi spolu s historikem a spisovatelem Stanislavem Burachovičem, čeká na nás nejedno překvapení. Povíme si o zajímavé a mnohdy složité historii tohoto magického místa a budeme svědky toho, jak slovutní lékaři a léčitelé po staletí vyvíjeli léčebné procedury. Nahlédneme i na odvrácenou stranu lázeňské vznešenosti a lesku, na běžnou karlovarskou každodennost, která mnohdy nebyla příliš veselá. Průvodci nám budou významné osobnosti, které s lázněmi spojili svůj život minerální magnát Heinrich von Mattoni, hoteliér Johann Georg Pupp, majitel sklárny Ludwig Moser a tvůrce slavného likéru Josef Vitus Becher. Zapomenout ale nesmíme ani na ty, kteří se z obecného povědomí téměř vytratili. Určitě mezi ně patří chemik Josef Loschmidt, kapelník Anton Schoeneck nebo jeden z prvních průkopníků sjednocené Evropy Carl Weidl-Raymon. A co teprve bájné a mytické postavy jako vodníci, skřeti, noční přízraky, lesní žínky, vodní víly? I na ně samozřejmě dojde. Samostatnou kapitolu tvoří význační pacienti, kteří si v Karlových Varech léčili své tělesné, ale mnohdy i duševní neduhy. Setkáme se např. s básníkem, prozaikem, dramatikem a politikem Johannem Wolfgangem Goethem, ruským carem Petrem Velikým, vojevůdcem Albrechtem z Valdštejna, spisovateli Egonem Ervínem Kischem, Nikolajem Vasiljevičem Gogolem, Ivanem Sergejevičem Turgeněvem a mnoha dalšími. Na co tedy ještě čekáme? Nechme se uhranout podmanivou atmosférou lázeňského města, které se díky jedinečné architektuře a divukrásné přírodě v okolí léčivých pramenů, ale i bohatému kulturnímu a společenskému životu stalo celoevropským fenoménem. Věřte, že jakmile jednou pocítíte zdejšího genia loci, pověstného ducha lázní, budete se sem rádi vracet.

Mohou vést tajemné stezky i po řece? Určitě ano, ale patrně je tam ještě nikdo nehledal. Buďme tedy prvními a vydejme se nejen po souši, ale i po řece Moravě krajem nazývaným Slovácko. Jen v tmavých konturách zahlédneme pod hladinou řeky zbytky kostela na spytihněvském hradišti, pohlceném před staletími řekou. Poblíž Jarošova nás proužek dýmu vystupující z vegetace upozorní na vesnici pravěkých lovců mamutů. Odtud poplujeme až k valům Veligradu-Starého Města, kde archeologové objevili ty nejnádhernější zlaté a stříbrné šperky. Od vodní pevnosti (Uherské) Hradiště již další cesta k Ostrohu a k Veselí nad Moravou nebude bezpečná, neboť před oddíly divokých Bočkajovců, kuruců či osmanských Turků na rychlých koních není úniku. Osudovým se ovšem může stát i vlakové kupé, pokud v něm proti nám usedne proslulý lupič a vrah Lecián. Proto raději ve vedlejším přisedneme k vojvodovi Janu Klimešovi a Jaroslavu Haškovi, kteří odjíždějí vstříc balkánskému dobrodružství. A kdo ví, možná prožijeme i velkou lásku, snad ale šťastnější, než byla láska Mánesova modelu Verunky Čudové k hraběti z bílovického zámku, anebo „galánečky z Ježova“, do níž se zamiloval spisovatel Vojtěch Rozner. Až překonáme Moravskou Saharu, v Kyjově si připijeme pohárem vína s poštovním úředníkem Petrem Bezručem, který si poznamená do notýsku, že „vždy veselo bývalo v Kyjově, vždy veselo v Kyjově bude!“ Což ovšem platí nejen o Kyjově, ale i o celém slováckém Dolňácku.

Zábřežsko vždy bývalo krajem na pomezí. Rozkládalo se na pomyslné i faktické hranici Čech a Moravy, na rozhraní podhůří Jeseníků a Hané, na předělu německého jazykového ostrova Hřebečska, českého osídlení severozápadní Moravy a sudetoněmeckého pohraničí. Střetávala se tady kultura, zvyky i životní styl obyvatel úrodných rovin, kopcovitého podhůří i horských planin. Nebyl to kraj bohatý, ale ani úplně chudý. Lidé zde žili, jak mohli. Za staletí dokázali vybudovat nejen mnoho pozoruhodných památek, ale také osobitou kulturu, zvyky, obyčeje a slovesnost, kde se mísí vlivy české i německé. A právě rozmanitost zdejší krajiny, stavebních stylů, folkloru i naturelu místních obyvatel je největší předností Zábřežska. Kdo čeká, že bude zdejší krajinou ohromen, patrně odjede zklamán. Čeká-li však poutník okouzlení, bezpochyby jej najde. Nechybí rozkvetlé horské louky, smrkové lesy plné mechovitých balvanů, doubravy ukrývající v trávě lesní květenu i lužní lesy plné blatouchů, bledulí či medvědího česneku. Najdete zde vesničky jako malované i města a městečka plná historických zákoutí. Zábřežsko je kraj, kde se patrně nebudete prodírat davy turistů. O to více si ale užijete túru po horské hřebenovce nebo pohodový výlet rovinatým říčním údolím. Jsou zde sjezdovky i běžkařské trasy, značené turistické stezky i cyklotrasy. Kdo se rád toulá, určitě využije stovky polních a lesních cest a pěšin, které lákají k objevování tajemných zákoutí, jež vás chytnou za srdce. Možná potkáte fajrmóny, víly, hastrmany a další havěť zdejších bájí. Z mlhy se vynoří dávné příběhy které přispívají k jedinečnému geniu loci tohoto malebného kraje. Tato kniha není turistickým průvodcem. Je spíše pozvánkou a vyznáním části Moravy, do které pokud vás jednou okouzlí, zůstanete zamilováni až do konce života.