Rybka Publishers strana 18 z 21

Elegantní a trefné pojednání o absurditě světa firem, zábavná a inteligentní kritika psaných i nepsaných pravidel, kterými se firma - a koneckonců dnešní svět vůbec - řídí, a kterým důvěřuje stále méně lidí. Ale pracovat a vydělávat peníze přece musíme všichni...co tedy dělat? Pokud možno co nejméně, jak si troufá hlásat rebelka Corinne Maierová. Tato kniha je nejprodávanější na českém trhu v kategorii nebeletrie již 10 týdnů!

Píše se rok 1415. Celý křesťanský svět vzhlíží k městu Kostnice, kde se bude rozhodovat o budoucnosti katolické církve. Blížící se koncil ovšem nepřitahuje jen církevní a světské autority, nýbrž i množství prostitutek z celého kraje. Když se Daniela, vzdělaná a krásná italská kurtizána, dozví, že dostala nečekaně lukrativní zakázku zpříjemnit večer samotnému Zikmundovi, králi římskému a uherskému, který před několika dny dorazil na papežem Janem XXIII. svolaný všeobecný koncil, netuší ještě, že se má její osud dramaticky změnit. Náhodou vyslechne králův rozhovor s arcibiskupem z Kaloczy a na druhý den ji odvlečou papežské stráže do paláce kostnického biskupa. Tady jí papež Jan, sama hlava křesťanstva, nabídne, aby pro něj vyzvídala královy úmysly. Daniela se jen těžko rozhoduje, komu má sloužit. Charismatickému králi Zikmundovi, nebo papeži Janovi, který je ochoten za její služby dobře platit? Peníze by Daniele umožnily uskutečnit její sen, totiž stát se jednou v budoucnosti počestnou měšťankou. Sen v této době zatížené předsudky prostě neuskutečnitelný. K tomuto těžkému rozhodování se druží ještě zmatek ve vztazích ke královu sekretáři Kašparu Šlikovi, k Husovu soudci kardinálu d‘Aillymu a ke známému tyrolskému trubadúrovi Oswaldovi von Wolkenstein a celá situace se pro Danielu stává neudržitelnou. Z císařova pověření se navíc kurtizána seznamuje s uvězněným mistrem Janem Husem, jen aby v rozhovorech s ním poznala, že skutečný život má jiný smysl, než pro jaký dosud žila. Nevyhnutelné střety na sebe nenechají dlouho čekat a zasáhnou tvrdě do jejího života, v němž jsou šance na vítězství nepatrné a samotné přežití téměř nemožné. Podaří se to Daniele? Dokáže bez úhony projít politickými zápasy, do nichž je stále hlouběji a nebezpečněji zatahována a v nichž se rozhoduje o budoucnosti křesťanského světa? Dokáže si udržet přízeň krále a neztratit přízeň papežovu? Daniela, kurtizána, které okolnosti vnutily roli té, která svými činy rozhoduje o vítězství v zápase mezi světskou a církevní mocí. Anebo je její role pouhou iluzí a Daniela bezvýznamnou figurou mocenského boje? Jak to tedy vlastně bylo v Kostnici 1415? O tom vypravuje tato kniha.

Jiná tvář odbojové činnosti skupiny bratří Mašínů V knize Svědomí hrdinů autor ukazuje odvrácenou tvář odbojové činnosti bratří Mašínů a jejich společníků, která dodnes názorově polarizuje českou společnost. Vrací se k činům, které skupina spáchala počátkem 50. let minulého století na československém území. Na rozdíl od ostatních publikací zabývajících se touto tematikou Miroslav Kačor nabízí pohled z „druhé strany“: Poprvé promlouvají potomci, příbuzní a blízcí těch, kteří se stali nepřímým terčem některého z násilných činů dnes oslavovaných a vyznamenaných odbojářů. A také poprvé promlouvají dosud nezveřejněná fakta: autor rekonstruuje události na základě svědectví a dosud nezpracované kriminalistické dokumentace (výpovědí obviněných a svědků, pitevních protokolů obětí, fotografií z místa činu atd.). Jak se ve skutečnosti odehrály ony známé události, při nichž byli zabiti Oldřich Kašík, Jaroslav Honzátko a Josef Rošický a vážně zraněn Jan Lecián? Kdo a jací byli ti, kteří se po

Šperky jsou ozdobou každé ženy. Jsou synonymem pro krásu, štěstí a úctu. Kouzlo přisuzované drahým kamenům, umně vsazeným do filigránsky vypracovaných skvostů klenotnických řemesel, po staletí svádělo srdce žen, zvyšovalo jejich půvab a okouzlovalo s rdce mužů. Jaký byl osud údajného svatebního daru kněžny Zaháňské mladé Betty Panklové? Měly smaragdy, rubíny a diamanty na Liz Taylorovou skutečně omlazující vliv? Co je pravdy na tom, že se božská Evita vypracovala na prvotřídního znalce klenotů? T o a ještě mnohem více se dozvíte v knize mladé novinářky, která je sběratelkou kuriózních příběhů a legend. Poutavou formou před nás staví defilé marnotratných milovníků přepychu a jejich osudů spjatých s legendárními šperky světa.

„Karionova Kronika světa“ na počátku raného novověku podstatným způsobem ovlivnila obecné vnímání dějinných kořenů naší evropské kultury. Tato kniha, ve které měl čtenář pohromadě celé dějiny světa od stvoření po jeho současnost, se stala nejčastěji vydávanou historickou knihou druhé a třetí třetiny 16. století. Do rukou evropských čtenářů se dostala od roku 1532 do počátku 17. století v několika desítkách vydání v různých jazycích, realizovaných většinou u významných evropských nakladatelů. Byla skutečným best­sellerem historického knižního žánru 16. století. Jejími původními autory byli berlínský dvorní astronom a matematik Jan Karion a luteránský teolog a humanista Filip Melanchton; na mladších vydáních se rozšiřováním a doplňováním textu podílela řada dalších autorů.

Dobré manželství se pozná podle toho, že bez větších úrazů překoná krizi důvěry. Co má žena udělat, když svého muže podezírá z nevěry a nedokáže si to s ním přímo vyříkat? A má smysl chtít manželství zachraňovat za každou cenu? Jsou lidé, pro které byst

Vtipný, bravurně napsaný román ze současnosti, v němž se najdou všichni rodiče, kteří občas (nebo spíše často) zažívají pocit, že už toho mají dost. Novinářka Roxy, toho času na mateřské dovolené, neprožívá právě nejšťastnější období. Odstěhovali se s přítelem Jackem a jejich desetiměsíční dcerkou Joey z Londýna na venkov, nic ovšem nevychází podle plánu. V domě řádí zcela neschopní řemeslníci, místní lidé se nechovají nijak zvlášť přátelsky, Jack je skoro pořád mimo domov a Roxy je s Joey většinu času sama. Je čím dál nespokojenější a podrážděnější a mateřskou roli zvládá jen taktak. Kéž by tak měla po ruce rodiče, své staré přátele, nebo alespoň pár spřízněných duší, se kterými by se mohla o své starosti podělit! A z téhle myšlenky se vyklube nápad, který změní život nejen jí, ale i několika dalším lidem. Co takhle založit klub, kde by se podobně "postižení" mohli pravidelně scházet a načerpat nové síly? A tak se jednoho dne objeví na nástěnce na poště první pozvánka na setkání KLUBU NAS***ÝCH RODIČŮ.

Hlavním tématem této knihy jsou dějiny evropského peněžního oběhu v 16. a 17. století, a to především role stříbra v tomto systému. Ta se totiž výrazně lišila od role zlata, i když se oba drahé kovy po dlouhá staletí paralelně užívaly při směně zboží jako

Rok 1938. Krvavým podzimem znělo rekviem za poslední ostrůvek demokracie ve střední Evropě. V českém a moravském pohraničí vzplál oheň války. Války o to ničivější, že proti sobě stáli Čechoslováci. Na jedné straně statisíce německých, zpravidla fanatických stoupenců Adolfa Hitlera a Konrada Henleina, podporovaných nacistickým Německem. Na straně druhé Češi a s nimi například i - což se ne vždy uvádí - tisíce německých odpůrců nacismu. Byli odhodlaní. Byli stateční. Bojovali. Odmítali kapitulaci. Navzdory tomu měli být záhy obětováni. Politiky, kterým mnozí z nich tolik věřili. Zapomenuté osudy. Zapomenutí lidé. Dramatických událostí na počátku Velkého stmívání využilo pak ještě beckovské Polsko. Jeho vojáci vpadli, hned za vojáky německého wehrmachtu, do Československa. Aby si ještě z padlé a ponížené země včas stihli ukrojit co největší kus Slezska. Válka, která se rozhořela už rok předtím, než začala druhá světová válka, měla své padlé, své oběti. V čase, kdy nás dosud věrní spojenci předhodili, s jistou nadsázkou řečeno, jako kost Adolfu Hitlerovi, se naplňovaly osudy hrdinů této knihy: Český policista, který přežil jen proto, že ho útočníci považovali za mrtvého. Jeho žena - ponížená, téměř ubitá německými spoluobčany. Učitelka, která si ještě před smrtí v německém vězení musela projít martyriem hrůzy. Německá úřednice, matka malé dcery, jež organizovala záchranu německých odpůrců nacismu. Na sebe přitom ale zapomněla. Horolezkyně. Dívka z německé rodiny, která společně s českými a německými přáteli vyhlásila osobní válku Hitlerovi. Jak statečně žila, tak i statečně zemřela. A byli další. Štvanci - lidé, kteří v hodině dvanácté, často jen v tom, co měli na sobě, stihli uprchnout do vnitrozemí. Češi, Židé, němečtí antinacisté. Reportéři - vzdělaní, vnímaví a zpravidla velmi odvážní. Události odmítli vnímat optikou tehdejších představitelů Velké Británie či Francie a navzdory požadavkům svých vydavatelů nebojácně šířili pravdu o tom, co v Československu opravdu viděli a co tu prožívali. V době, kdy ještě spousta Evropanů nebrala německý nacionální socialismus dostatečně vážně, oni už viděli. A věděli. A pochopili. Patřili mezi první. První v boji proti Hitlerovi.

Příběh impozantní a zároveň děsivé postavy, sestry významného filozofa a falzifikátorky jeho děl, která před více než půl stoletím pomáhala spolu se svým manželem založit rasistickou kolonii Nueva Germania uprostřed Jižní Ameriky, která se měla stát líhní vyšlechtěného germánského plemene. Tato publikace vrhá současně nový pohled na život a posmrtný věhlas jednoho z nejvýznačnějších moderních filozofů a odkrývá neznámé skutečnosti o neblahém vlivu, jež měla Elizabeth Nietzschová na svého bratra za jeho života a především po jeho smrti.

Kniha Jak se zbavit Castra pojednává o jedné z nejdramatičtějších kapitol moderních dějin a představuje unikátní sondu do velmocenské politiky a průběhu "karibské studené války", jejímž klíčovým aktérem byl právě zesnulý Fidel Castro a v níž nikoli nevýznamnou roli sehrálo i Československo. Faktograficky hutná, a přitom čtenářsky přitažlivá práce českého politologa, historika a publicisty Jaroslava Fialy nejen přináší nová nebo zapomenutá fakta, ale vyniká rovněž vyváženým, nečernobílým a nepředpojatým pohledem na nedávnou historii. Kniha zároveň nabízí ucelený obraz pohnutých dějin moderní Kuby. Spojené státy americké zkoušely po mnoho let různými způsoby svrhnout nebo oslabit vládu bratří Castrů na Kubě. S pomocí tajných služeb organizovaly atentáty na Fidela Castra, teroristické útoky, invazi, uvalily na Kubu hospodářské embargo a snažily se ostrov uvrhnout do mezinárodní izolace. A i když se američtí politici často oháněli podporou demokracie, současně neváhali spolupracovat s řadou spřátelených diktátorů a nezdráhali se spojit dokonce i s mafií. Svár mezi Washingtonem a Havanou se následně stal katalyzátorem konfliktu mezi USA a SSSR, jenž vyústil v karibskou krizi v říjnu 1962, kdy se svět ocitl na prahu jaderné války. Kniha líčí desítky let nepřátelství mezi USA a Kubou, dramatické peripetie a okolnosti střetu, který skončil smírem teprve v druhém desetiletí jednadvacátého století, její tematický záběr je ale daleko širší. Jaroslav Fiala mapuje, jakou úlohu v době rostoucího americko-kubánského napětí sehrálo Československo, a to především ve vojenské, zpravodajské a ekonomické oblasti. Připomíná také Che Guevarův utajovaný pobyt v Praze nebo třeba okolnosti operace Manuel, jejímž cílem bylo zajištění tranzitu kubánských partyzánů do zemí třetího světa. Zároveň ukazuje, jaký měla kubánská revoluce dopad na československou inteligenci v šedesátých letech 20. století. Kubánská revoluce totiž kdysi pro mnoho lidí na několika kontinentech, například v bývalých koloniích či sovětském bloku, představovala zrcadlo, do něhož si projektovali jiné světy. Často ztělesňovala naději na lepší budoucnost, nezávislost či sociální spravedlnost. Jak dokládají vzpomínky, postřehy a dojmy osobností, jakými byli například Antonín J. Liehm, Adolf Hoffmeister či František Kriegel, v očích mnoha Čechoslováků byla Kuba inspirativním příkladem země, kde se rodí nový typ socialismu - socialismu oproštěného od rigidního byro-kratismu. Nakonec se ale většina z těch, kdo věřili, že z karibského ostrova vzejde alternativa k oběma systémům, které stály v pozadí studené války, dočkala zklamání. Co bylo důvodem, že tyto ideály selhaly? Fialova kniha se tedy zabývá také přitažlivostí kubánské revoluce v době, kdy se lidstvo ještě nebálo snít o jiných, lepších světech, zkoumá její emancipační potenciál i její úpadek. Hledá rovněž odpověd' na otázku, kam dnes Kuba směřuje. Změní se od základu stejně tak jako někdejší socialistické země východní Evropy? A pokud ano, je to dobrá, anebo špatná zpráva?