Rybka Publishers strana 18 z 25

Jedním z řady úskalí psaní o evropské identitě je skutečnost, že ve většině případů vznikají texty příliš teoretické nebo příliš polemické. V souvislosti s připomenutím pátého výročí referenda, ve kterém Češi jednoznačně hlasovali pro členství v Evropské unii, se ANO pro Evropu spolu se studenty Karlovy Univerzity rozhodlo oslovit významné osobnosti napříč Evropskou unií s prosbou o krátký osobní příspěvek na téma Evropa. Tato kniha je sborníkem těchto příspěvků.

„Karionova Kronika světa“ na počátku raného novověku podstatným způsobem ovlivnila obecné vnímání dějinných kořenů naší evropské kultury. Tato kniha, ve které měl čtenář pohromadě celé dějiny světa od stvoření po jeho současnost, se stala nejčastěji vydávanou historickou knihou druhé a třetí třetiny 16. století. Do rukou evropských čtenářů se dostala od roku 1532 do počátku 17. století v několika desítkách vydání v různých jazycích, realizovaných většinou u významných evropských nakladatelů. Byla skutečným best­sellerem historického knižního žánru 16. století. Jejími původními autory byli berlínský dvorní astronom a matematik Jan Karion a luteránský teolog a humanista Filip Melanchton; na mladších vydáních se rozšiřováním a doplňováním textu podílela řada dalších autorů.

"Inteligentní, nezvykle otevřený, vtip­­ný a snad až příliš pravdivý román“, „dlouho očekáva­ný pro­tilék na červenou knihovnu“ – těmito slovy vítá kritika i čtenáři román Kmotra všu­­de, kde byl vydán, ať už ve Vel­ké Bri­tánii, Francii, Ně­mec­ku, Nizo­zem­sku či Spo­jených stá­tech ame­­ric­kých. Moderní a nezávislou Tessu Kingo­vou nic nesvazuje. Snad kromě jejích přátel a čtyř kmotřenců. Je okouzlující, vzdělaná a svobodná. Mohla by přijmout každé pozvání, pustit se do každého dobrodružství. Jenže ona váhá. Přešlapuje na místě a čeká na hap­py end, po kterém by žila šťastně až do smrti. Nic jí neděsí více než po­myšlení, že by nikdy neměla děti. Bez ohledu na to, jak skvělý život vede, ji rej nekonečných večírků a prvoplá­nová bezstarostnost neuspokojuje. Za­tímco její přátelé se zmítají upro­střed partnerských a rodičovských kri­zí, Tessa, vždy připravená pomoci, se nepozorovaně ocitá ve víru jejich problémů, odkud není cesty zpět. Pak se její touha po domácím štěs­tí téměř vyplní. Manželství i rodinu mů­že získat mrknutím oka. Čert ovšem nikdy nespí a Tessa brzy zjistí, že happy end bývá teprve začátkem pří­bě­hu, protože život prostě není pohádka.

Nová kniha znalce českých dějin a autora úspěšných historických románů Antonína Polácha se tentokrát pouští do pátrání v neprobádané oblasti temných stránek osobností našich vládců. Z osudů sedmi panovníků - Přemysla Otakara I., Václava II., Karla IV., Václava IV., Zikmunda Lucemburského, Ladislava Pohrobka a Ferdinanda II. - kteří vládli naší zemi a spoluvytvářeli její dějiny, z historických rekonstrukcí, k nimž dospěl na základě kritického studia pramenných podkladů, dobových dokumentů, analýzy jednání jednotlivých osob a na základě zčásti kriminalistického a zčásti medicínského pátrání, skládá autor plastický portrét osobnosti středověkého krále a pootevírá okno do historického prostoru, kam lidem, kteří se o dějiny zajímají, zatím nebylo ve větším rozsahu dopřáno nahlédnout. Systém středověkého státu fungoval jen potud, pokud fungoval král jako jeho garant. Jen osobnost silného panovníka byla zárukou určitého klidu pro poddané a prosperity země. Jak se ale král mohl stát silným?

„Karionova Kronika světa“ na počátku raného novověku podstatným způsobem ovlivnila obecné vnímání dějinných kořenů naší evropské kultury. Tato kniha, ve které měl čtenář pohromadě celé dějiny světa od stvoření po jeho současnost, se stala nejčastěji vydávanou historickou knihou druhé a třetí třetiny 16. století. Do rukou evropských čtenářů se dostala od roku 1532 do počátku 17. století v několika desítkách vydání v různých jazycích, realizovaných většinou u významných evropských nakladatelů. Byla skutečným best­sellerem historického knižního žánru 16. století. Jejími původními autory byli berlínský dvorní astronom a matematik Jan Karion a luteránský teolog a humanista Filip Melanchton; na mladších vydáních se rozšiřováním a doplňováním textu podílela řada dalších autorů.

Jedním z řady úskalí psaní o evropské identitě je skutečnost, že ve většině případů vznikají texty příliš teoretické nebo příliš polemické. V souvislosti s připomenutím pátého výročí referenda, ve kterém Češi jednoznačně hlasovali pro členství v Evropské unii, se ANO pro Evropu spolu se studenty Karlovy Univerzity rozhodlo oslovit významné osobnosti napříč Evropskou unií s prosbou o krátký osobní příspěvek na téma Evropa. Tato kniha je sborníkem těchto příspěvků.

„Karionova Kronika světa“ na počátku raného novověku podstatným způsobem ovlivnila obecné vnímání dějinných kořenů naší evropské kultury. Tato kniha, ve které měl čtenář pohromadě celé dějiny světa od stvoření po jeho současnost, se stala nejčastěji vydávanou historickou knihou druhé a třetí třetiny 16. století. Do rukou evropských čtenářů se dostala od roku 1532 do počátku 17. století v několika desítkách vydání v různých jazycích, realizovaných většinou u významných evropských nakladatelů. Byla skutečným best­sellerem historického knižního žánru 16. století. Jejími původními autory byli berlínský dvorní astronom a matematik Jan Karion a luteránský teolog a humanista Filip Melanchton; na mladších vydáních se rozšiřováním a doplňováním textu podílela řada dalších autorů.

"Inteligentní, nezvykle otevřený, vtip­­ný a snad až příliš pravdivý román“, „dlouho očekáva­ný pro­tilék na červenou knihovnu“ – těmito slovy vítá kritika i čtenáři román Kmotra všu­­de, kde byl vydán, ať už ve Vel­ké Bri­tánii, Francii, Ně­mec­ku, Nizo­zem­sku či Spo­jených stá­tech ame­­ric­kých. Moderní a nezávislou Tessu Kingo­vou nic nesvazuje. Snad kromě jejích přátel a čtyř kmotřenců. Je okouzlující, vzdělaná a svobodná. Mohla by přijmout každé pozvání, pustit se do každého dobrodružství. Jenže ona váhá. Přešlapuje na místě a čeká na hap­py end, po kterém by žila šťastně až do smrti. Nic jí neděsí více než po­myšlení, že by nikdy neměla děti. Bez ohledu na to, jak skvělý život vede, ji rej nekonečných večírků a prvoplá­nová bezstarostnost neuspokojuje. Za­tímco její přátelé se zmítají upro­střed partnerských a rodičovských kri­zí, Tessa, vždy připravená pomoci, se nepozorovaně ocitá ve víru jejich problémů, odkud není cesty zpět. Pak se její touha po domácím štěs­tí téměř vyplní. Manželství i rodinu mů­že získat mrknutím oka. Čert ovšem nikdy nespí a Tessa brzy zjistí, že happy end bývá teprve začátkem pří­bě­hu, protože život prostě není pohádka.

Francouzský filozof Luc Ferry si ve své světoznámé knize předsevzal zasvětit čtenáře do základních myšlenek filozofie a seznámit je s hlavními otázkami a mezníky dějin evropského filozofického myšlení. Ačkoli je kniha určena především laickému publiku, její autor se ve svém výkladu neuchyluje k zjednodušování, které by mohlo vést ke zkreslenému pochopení velkých filozofických témat.

Sympaticky ztřeštěná Susie, která má dvě děti, čtyřletou Katie a dvouletého Jacka, ve svém deníku popisuje zkušenosti a zážitky, které jsou důvěrně známé každé ženě, jež se rozhodne opustit slibně se rozvíjející kariéru a zůstane s dětmi doma „na plný úvazek“. Přesvědčuje se, že být doma s dětmi byla ta nejlepší volba a role ženy v domácnosti je skutečně vznešené poslání (nikoli nevděčná dřina), neustále si dává předsevzetí, že se konečně začně věnovat vznešených koníčkům a že bude číst kvalitní literaturu (nikoli pokleslé časopisy a bulvární plátky), snaží se nemyslet na to, že z jejího vztahu k manželovi (jehož podezírá z nevěry) se poněkud vytratila romantika, potýká se s tchyní i s vlastními rodiči (což je boj, který nelze nikdy úplně vyhrát), a především permanentně bojuje s nejrůznějšími pokušeními… Výsledkem je „strhující bláznivý výlet do chaosu rodinného života (Irish Times)“ a bestseller, jehož se Velké Británii dosud prodalo přes sto padesát tisíc výtisků.

„Karionova Kronika světa“ na počátku raného novověku podstatným způsobem ovlivnila obecné vnímání dějinných kořenů naší evropské kultury. Tato kniha, ve které měl čtenář pohromadě celé dějiny světa od stvoření po jeho současnost, se stala nejčastěji vydávanou historickou knihou druhé a třetí třetiny 16. století. Do rukou evropských čtenářů se dostala od roku 1532 do počátku 17. století v několika desítkách vydání v různých jazycích, realizovaných většinou u významných evropských nakladatelů. Byla skutečným best­sellerem historického knižního žánru 16. století. Jejími původními autory byli berlínský dvorní astronom a matematik Jan Karion a luteránský teolog a humanista Filip Melanchton; na mladších vydáních se rozšiřováním a doplňováním textu podílela řada dalších autorů.

Jedním z řady úskalí psaní o evropské identitě je skutečnost, že ve většině případů vznikají texty příliš teoretické nebo příliš polemické. V souvislosti s připomenutím pátého výročí referenda, ve kterém Češi jednoznačně hlasovali pro členství v Evropské unii, se ANO pro Evropu spolu se studenty Karlovy Univerzity rozhodlo oslovit významné osobnosti napříč Evropskou unií s prosbou o krátký osobní příspěvek na téma Evropa. Tato kniha je sborníkem těchto příspěvků.

Sympaticky ztřeštěná Susie, která má dvě děti, čtyřletou Katie a dvouletého Jacka, ve svém deníku popisuje zkušenosti a zážitky, které jsou důvěrně známé každé ženě, jež se rozhodne opustit slibně se rozvíjející kariéru a zůstane s dětmi doma „na plný úvazek“. Přesvědčuje se, že být doma s dětmi byla ta nejlepší volba a role ženy v domácnosti je skutečně vznešené poslání (nikoli nevděčná dřina), neustále si dává předsevzetí, že se konečně začně věnovat vznešených koníčkům a že bude číst kvalitní literaturu (nikoli pokleslé časopisy a bulvární plátky), snaží se nemyslet na to, že z jejího vztahu k manželovi (jehož podezírá z nevěry) se poněkud vytratila romantika, potýká se s tchyní i s vlastními rodiči (což je boj, který nelze nikdy úplně vyhrát), a především permanentně bojuje s nejrůznějšími pokušeními… Výsledkem je „strhující bláznivý výlet do chaosu rodinného života (Irish Times)“ a bestseller, jehož se Velké Británii dosud prodalo přes sto padesát tisíc výtisků.

Píše se rok 1348 a Evropu pustoší epidemie černého moru. Matce Izoldě Trentské, představené bolzanského kláštera augustiniánek, se dostane do rukou apokryfní evangelium. Současně s ním pronikne do kláštera i démonický mnich, který postupně povraždí celou Izoldinu kongregaci. Vrah nese znaky uctívačů ďábla a své oběti přibíjí ke kříži. Aby se před ním zachránila, zazdí se matka představená i s rukopisem ve sklepení kláštera.

Píše se rok 1348 a Evropu pustoší epidemie černého moru. Matce Izoldě Trentské, představené bolzanského kláštera augustiniánek, se dostane do rukou apokryfní evangelium. Současně s ním pronikne do kláštera i démonický mnich, který postupně povraždí celou Izoldinu kongregaci. Vrah nese znaky uctívačů ďábla a své oběti přibíjí ke kříži. Aby se před ním zachránila, zazdí se matka představená i s rukopisem ve sklepení kláštera.

Zevrubnější poznání Weissova díla, jehož význam nebyl doposud zhodnocen, nám pomůže pochopit nejen jeho osobnost, ale též celou epochu českého výtvarného umění po roce 1730.