Rybka Publishers strana 17 z 25

Když v květnu tohoto roku vyšla v Německu kniha Poprvé a pak pořád znovu, stala se okamžitě bestsellerem a její autorka rázem nejčtenější německou ženskou autorkou. Neobvykle otevřená výpověď Lisa Moosové, která se ve svých šestnácti letech ocitla ve světě prodejné lásky a která se nyní ve svých sedmatřiceti rozhodla vylíčit svůj mimořádně pohnutý osud, oslovila během jediného měsíce více než sedmdesát tisíc čtenářů. Přestože se autobiografický příběh Poprvé a pak pořád znovu odehrává převážně ve světě prostituce, jeho síla a čtenářská přitažlivost netkví pouze v otevřenosti líčení sexuálních scén, nýbrž i v lidskosti, odvaze a upřímnosti její autorky. Přes všechny pády, dramatické zvraty se Lisa Moosová nikdy nevzdala naděje a víry v opravdovou lásku, která jí jako ženu a matku provázela po celý život. Lisa Moosová (nar. roku 1968 v Göttingenu) žije již deset let se svým synem Christopherem na Mallorce. „Měla jsem sexuální styky všeho druhu s přibližně šesti tisíci muži. Pětkrát jsem byla znásilněná, z toho dvakrát ve vlastní rodině. Existují i muži, kteří za mé tělo platit nemuseli. Na ně nikdy nezapomenu. Milování s nimi jsem si užívala, zasouvala jsem si je do sebe jako umělou pomůcku, s rozkoší jsem si vychutnávala jejich krásná těla, krásné oči a teplé hluboké hlasy a uspokojovala se až k orgasmu… a některé z nich jsem velmi milovala. Na všechny, které jsem milovala, vzpomínám, na jejich hřejivé teplo, osobitý způsob, jakým se mě dotýkali, a na všechny ty pocity, které ve mně probouzeli. Někdy mi zlomili srdce a čtyřikrát jsem byla přesvědčená, že to nepřežiju.“ „Mnoho let jsem bez ustání, někdy i bezradně putovala po všemožných místech. Na této zdánlivě nekonečné cestě jsem se často cítila vydaná všanc. Napospas dešti i bouřkám. Ale poznala jsem i slunečné a teplé dny. A na této cestě jsem potkala vás, své přátele i nepřátele, všem tímto projevuji své uznání. Jedním za jejich lásku a za neotřesitelnou víru v přátelství a věrnost, za to, že ve mě věřili. Jiným zase za jejich tvrdost, odvahu, nenávist. Za bolest, již dokázali způsobit mně i jiným se záviděníhodnou lehkostí a povrchností. Tahle knížka je o násilí a sexu. O manželství a samotě. O prostituci a mateřství. Žila jsem svůj život z celého srdce, neuvěřitelně intenzivně. A stejně tak jsem to napsala. Je to kniha o sexu, ale ten není její červenou nití. Mluví o prostituci, a přesto to není reportáž. Je o životě, ale není míněna jako návod. Je to kniha o mně, ale to není nejdůležitější. Jde o víc, někdy dokonce i o všechno, nebo nic. Jde o lidství a toleranci. Jde o víru a odpuštění. O naději a modlitbu. O prosbu a dík. Jistě to není kniha pro děti. A přesto ji chci věnovat oběma svým synům. Mám vás oba moc ráda. A věnuji knihu také tobě, protože jsi mi dal tolik síly. Z vděčnosti Joschovi.“

Když v květnu tohoto roku vyšla v Německu kniha Poprvé a pak pořád znovu, stala se okamžitě bestsellerem a její autorka rázem nejčtenější německou ženskou autorkou. Neobvykle otevřená výpověď Lisa Moosové, která se ve svých šestnácti letech ocitla ve světě prodejné lásky a která se nyní ve svých sedmatřiceti rozhodla vylíčit svůj mimořádně pohnutý osud, oslovila během jediného měsíce více než sedmdesát tisíc čtenářů. Přestože se autobiografický příběh Poprvé a pak pořád znovu odehrává převážně ve světě prostituce, jeho síla a čtenářská přitažlivost netkví pouze v otevřenosti líčení sexuálních scén, nýbrž i v lidskosti, odvaze a upřímnosti její autorky. Přes všechny pády, dramatické zvraty se Lisa Moosová nikdy nevzdala naděje a víry v opravdovou lásku, která jí jako ženu a matku provázela po celý život. Lisa Moosová (nar. roku 1968 v Göttingenu) žije již deset let se svým synem Christopherem na Mallorce. „Měla jsem sexuální styky všeho druhu s přibližně šesti tisíci muži. Pětkrát jsem byla znásilněná, z toho dvakrát ve vlastní rodině. Existují i muži, kteří za mé tělo platit nemuseli. Na ně nikdy nezapomenu. Milování s nimi jsem si užívala, zasouvala jsem si je do sebe jako umělou pomůcku, s rozkoší jsem si vychutnávala jejich krásná těla, krásné oči a teplé hluboké hlasy a uspokojovala se až k orgasmu… a některé z nich jsem velmi milovala. Na všechny, které jsem milovala, vzpomínám, na jejich hřejivé teplo, osobitý způsob, jakým se mě dotýkali, a na všechny ty pocity, které ve mně probouzeli. Někdy mi zlomili srdce a čtyřikrát jsem byla přesvědčená, že to nepřežiju.“ „Mnoho let jsem bez ustání, někdy i bezradně putovala po všemožných místech. Na této zdánlivě nekonečné cestě jsem se často cítila vydaná všanc. Napospas dešti i bouřkám. Ale poznala jsem i slunečné a teplé dny. A na této cestě jsem potkala vás, své přátele i nepřátele, všem tímto projevuji své uznání. Jedním za jejich lásku a za neotřesitelnou víru v přátelství a věrnost, za to, že ve mě věřili. Jiným zase za jejich tvrdost, odvahu, nenávist. Za bolest, již dokázali způsobit mně i jiným se záviděníhodnou lehkostí a povrchností. Tahle knížka je o násilí a sexu. O manželství a samotě. O prostituci a mateřství. Žila jsem svůj život z celého srdce, neuvěřitelně intenzivně. A stejně tak jsem to napsala. Je to kniha o sexu, ale ten není její červenou nití. Mluví o prostituci, a přesto to není reportáž. Je o životě, ale není míněna jako návod. Je to kniha o mně, ale to není nejdůležitější. Jde o víc, někdy dokonce i o všechno, nebo nic. Jde o lidství a toleranci. Jde o víru a odpuštění. O naději a modlitbu. O prosbu a dík. Jistě to není kniha pro děti. A přesto ji chci věnovat oběma svým synům. Mám vás oba moc ráda. A věnuji knihu také tobě, protože jsi mi dal tolik síly. Z vděčnosti Joschovi.“

Když v květnu tohoto roku vyšla v Německu kniha Poprvé a pak pořád znovu, stala se okamžitě bestsellerem a její autorka rázem nejčtenější německou ženskou autorkou. Neobvykle otevřená výpověď Lisa Moosové, která se ve svých šestnácti letech ocitla ve světě prodejné lásky a která se nyní ve svých sedmatřiceti rozhodla vylíčit svůj mimořádně pohnutý osud, oslovila během jediného měsíce více než sedmdesát tisíc čtenářů. Přestože se autobiografický příběh Poprvé a pak pořád znovu odehrává převážně ve světě prostituce, jeho síla a čtenářská přitažlivost netkví pouze v otevřenosti líčení sexuálních scén, nýbrž i v lidskosti, odvaze a upřímnosti její autorky. Přes všechny pády, dramatické zvraty se Lisa Moosová nikdy nevzdala naděje a víry v opravdovou lásku, která jí jako ženu a matku provázela po celý život. Lisa Moosová (nar. roku 1968 v Göttingenu) žije již deset let se svým synem Christopherem na Mallorce. „Měla jsem sexuální styky všeho druhu s přibližně šesti tisíci muži. Pětkrát jsem byla znásilněná, z toho dvakrát ve vlastní rodině. Existují i muži, kteří za mé tělo platit nemuseli. Na ně nikdy nezapomenu. Milování s nimi jsem si užívala, zasouvala jsem si je do sebe jako umělou pomůcku, s rozkoší jsem si vychutnávala jejich krásná těla, krásné oči a teplé hluboké hlasy a uspokojovala se až k orgasmu… a některé z nich jsem velmi milovala. Na všechny, které jsem milovala, vzpomínám, na jejich hřejivé teplo, osobitý způsob, jakým se mě dotýkali, a na všechny ty pocity, které ve mně probouzeli. Někdy mi zlomili srdce a čtyřikrát jsem byla přesvědčená, že to nepřežiju.“ „Mnoho let jsem bez ustání, někdy i bezradně putovala po všemožných místech. Na této zdánlivě nekonečné cestě jsem se často cítila vydaná všanc. Napospas dešti i bouřkám. Ale poznala jsem i slunečné a teplé dny. A na této cestě jsem potkala vás, své přátele i nepřátele, všem tímto projevuji své uznání. Jedním za jejich lásku a za neotřesitelnou víru v přátelství a věrnost, za to, že ve mě věřili. Jiným zase za jejich tvrdost, odvahu, nenávist. Za bolest, již dokázali způsobit mně i jiným se záviděníhodnou lehkostí a povrchností. Tahle knížka je o násilí a sexu. O manželství a samotě. O prostituci a mateřství. Žila jsem svůj život z celého srdce, neuvěřitelně intenzivně. A stejně tak jsem to napsala. Je to kniha o sexu, ale ten není její červenou nití. Mluví o prostituci, a přesto to není reportáž. Je o životě, ale není míněna jako návod. Je to kniha o mně, ale to není nejdůležitější. Jde o víc, někdy dokonce i o všechno, nebo nic. Jde o lidství a toleranci. Jde o víru a odpuštění. O naději a modlitbu. O prosbu a dík. Jistě to není kniha pro děti. A přesto ji chci věnovat oběma svým synům. Mám vás oba moc ráda. A věnuji knihu také tobě, protože jsi mi dal tolik síly. Z vděčnosti Joschovi.“

Jak dobře ve skutečnosti známe vlastního manžela, nejlepší kamarádky a konečně i samy sebe? O tom vypráví kniha Tajnosti vdaných žen, román, který odemyká dveře k životu v manželství. Nevěra je snazší, než byste si mysleli. Jill a Rob žijí ve šťastném manželství – dokud ovšem nezjistí, že kvůli Robovi nemohou mít děti. Pro Jill to rozhodně neznamená konec světa. Ke štěstí jí stačí věrný manžel, který ji hluboce miluje a dává jejímu životu smysl. Jenže Rob úplně ztratil zájem o sex a odmítá se s ní o tom dokonce i bavit. Vlastně už si neumí promluvit vůbec o ničem. Manželství se ocitá v krizi a když se na obzoru objeví jiný muž, Jill, zmítaná pochybnostmi, bojuje s pokušením…

Proč se muži nechtějí uvazovat v trvalých vztazích? Proč často raději včas uprchnou a jednou provždy se vytratí? Je tomu tak proto, že jsou zkrátka takoví, nebo si za to ženy mohou samy? A především: co s tím?

Proč se muži nechtějí uvazovat v trvalých vztazích? Proč často raději včas uprchnou a jednou provždy se vytratí? Je tomu tak proto, že jsou zkrátka takoví, nebo si za to ženy mohou samy? A především: co s tím?

Rebelka Corinne Maierová, matka dvou dětí, které není nic svaté, se ve své nové knize rozhodla zbořit jeden z nejsilnějších mýtů naší doby – kult dítěte a šťastného rodičovství. Autorka se nebojí říkat neslýchané věci, bourat nedotknutelná falešná tabu, ba naopak: činí tak s nesmírným gustem a intelektuální vervou. Toto hravé a „politicky nekorektní“ provokativní dílko si vytklo za cíl zviklat potenciální rodiče, kteří si kladou otázku, zda stojí za to mít děti. Na první pohled zde nejsou žádné po­chybnosti: je přece jasné, že pořídit si dítě je největší štěstí, které si můžeme přát, že mít děti je zkrátka dobré, a basta. A přece existuje spousta důvodů, proč se rozhodnout proti, a jsou to důvody daleko rozumnější než ty, co nám jsou obvykle vnucovány pro to, abychom děti měli. Je jich nejméně čtyřicet. Provokace a nadsázka? Ano, zcela určitě, při četbě této knihy se hodně nasmějete a pobavíte, možná budete autorčiny názory považovat za přehnané až extrémní, ale pochybnost, kterou d

Rebelka Corinne Maierová, matka dvou dětí, které není nic svaté, se ve své nové knize rozhodla zbořit jeden z nejsilnějších mýtů naší doby – kult dítěte a šťastného rodičovství. Autorka se nebojí říkat neslýchané věci, bourat nedotknutelná falešná tabu, ba naopak: činí tak s nesmírným gustem a intelektuální vervou. Toto hravé a „politicky nekorektní“ provokativní dílko si vytklo za cíl zviklat potenciální rodiče, kteří si kladou otázku, zda stojí za to mít děti. Na první pohled zde nejsou žádné po­chybnosti: je přece jasné, že pořídit si dítě je největší štěstí, které si můžeme přát, že mít děti je zkrátka dobré, a basta. A přece existuje spousta důvodů, proč se rozhodnout proti, a jsou to důvody daleko rozumnější než ty, co nám jsou obvykle vnucovány pro to, abychom děti měli. Je jich nejméně čtyřicet. Provokace a nadsázka? Ano, zcela určitě, při četbě této knihy se hodně nasmějete a pobavíte, možná budete autorčiny názory považovat za přehnané až extrémní, ale pochybnost, kterou d

Hlavní hrdina mimořádně vtipného a inteligentního románu O neodvrat­ném konci mužského pokolení – mladý, avšak již životem znavený otec a manžel, který se rád dívá na mafiánské filmy a tajně sní o časech, kdy muž ještě býval hlavou rodiny, jednoho dne prozře a pochopí to, co ženy již dávno vědí: Muži to mají spočítané: „Pochopil jsem, že se společně se svými mužskými souputníky nacházím v jakési přechodné fázi. Došlo mi, že rovnost pohlaví neexistuje. Přežívá pouze v našich snech… V reálném světě již probíhá něco daleko převratnějšího. To, co bláhově nazýváme „rovností pohlaví,“ je jen skromnou předehrou, jakýmsi nevinným aperitivem, pouhým předkrmem chodu, který má teprve přijít. Milióny z nás budou muset pohřbít své chlapecké ideály. Model soužití, jaký poznali naši otcové a dědové, nenávratně zanikne. Jejich synové a vnuci se stanou správci konkurzní podstaty živočišného druhu, který má svá nejlepší léta dávno za sebou. Najít v tomto dramaticky se měnícím světě své mís

Hlavní hrdina mimořádně vtipného a inteligentního románu O neodvrat­ném konci mužského pokolení – mladý, avšak již životem znavený otec a manžel, který se rád dívá na mafiánské filmy a tajně sní o časech, kdy muž ještě býval hlavou rodiny, jednoho dne prozře a pochopí to, co ženy již dávno vědí: Muži to mají spočítané: „Pochopil jsem, že se společně se svými mužskými souputníky nacházím v jakési přechodné fázi. Došlo mi, že rovnost pohlaví neexistuje. Přežívá pouze v našich snech… V reálném světě již probíhá něco daleko převratnějšího. To, co bláhově nazýváme „rovností pohlaví,“ je jen skromnou předehrou, jakýmsi nevinným aperitivem, pouhým předkrmem chodu, který má teprve přijít. Milióny z nás budou muset pohřbít své chlapecké ideály. Model soužití, jaký poznali naši otcové a dědové, nenávratně zanikne. Jejich synové a vnuci se stanou správci konkurzní podstaty živočišného druhu, který má svá nejlepší léta dávno za sebou. Najít v tomto dramaticky se měnícím světě své mís

Hlavní hrdina mimořádně vtipného a inteligentního románu O neodvrat­ném konci mužského pokolení – mladý, avšak již životem znavený otec a manžel, který se rád dívá na mafiánské filmy a tajně sní o časech, kdy muž ještě býval hlavou rodiny, jednoho dne prozře a pochopí to, co ženy již dávno vědí: Muži to mají spočítané: „Pochopil jsem, že se společně se svými mužskými souputníky nacházím v jakési přechodné fázi. Došlo mi, že rovnost pohlaví neexistuje. Přežívá pouze v našich snech… V reálném světě již probíhá něco daleko převratnějšího. To, co bláhově nazýváme „rovností pohlaví,“ je jen skromnou předehrou, jakýmsi nevinným aperitivem, pouhým předkrmem chodu, který má teprve přijít. Milióny z nás budou muset pohřbít své chlapecké ideály. Model soužití, jaký poznali naši otcové a dědové, nenávratně zanikne. Jejich synové a vnuci se stanou správci konkurzní podstaty živočišného druhu, který má svá nejlepší léta dávno za sebou. Najít v tomto dramaticky se měnícím světě své mís

Nové rozšířené vydání, doplněné o desítky dosud nepublikovaných dokumentů, fotografií a výpovědí pamětníků Emil Hácha byl a zřejmě i zůstane jedním z nejkontroverznějších českých a československých státníků v dějinách dvacátého století. Jestliže byl někdejší třetí československý prezident, později `státní prezident Protektorátu Čechy a Morava` po druhé světové válce po dlouhá desetiletí oficiální historiografií a publicistikou hodnocen převážně negativně, v období po roce 1989 se hodnocení osobnosti Emila Háchy výrazně proměnilo, a to mimo jiné díky práci PhDr. Tomáše Pasáka. Nové vydání Pasákovy obsáhlé monografie Emil Hácha (1938-1945) doznalo oproti původní podobě významných změn: bylo rozšířeno o desítky dosud nepublikovaných archivních dokumentů, poznámek, fotografií, jakož i výběr z memoárů pamětníků a Háchových spolupracovníků, které ilustrují dobové poměry, doplňují a upřesňují pohled na činnost Emila Háchy. Součástí nového vydání knihy je i nedávno zpracovaný grafologický r

Renomovaný oxfordský historik Martin Goodman, považovaný za jednoho z největších znalců antického Říma i dějin Židů a judaismu, si ve své monumentální knize Řím a Jeruzalém předsevzal popsat vývoj vztahů mezi židovským a římským světěm a odpovědět na otázku, jak a proč došlo ke střetu těchto civilizací a do jaké míry ona kolize určovala a určuje historii západní civilizace. Profesor Goodman, který zevrubně zkoumá rozdíly i paralely mezi oběma kulturami, si klade otázku, proč se Římané, kteří s Židy sdíleli mnohem více, než se obvykle zjednodušeně uvádí, před dvěma tisíci lety rozhodli Jeruzalém a s ním i židovství zničit, a proč se Židé, po dlouhou dobu tolerovaní, stali nepřáteli Říma. Autor v další části výkladu vysvětluje, za jakých okolností si nepřátelský postoj vůči Židům později osvojili první křesťané. Goodmanova kniha je také zároveň analýzou počátků dodnes živého fenoménu, kterým je antisemitismus.

A je to tady! Právě jste potkala muže svých snů, vznášíte se na růžovém obláčku a hoříte touhou po cestě do Benátek, svatebních šatech a společném účtu. Nebo nespěcháte hned do vdavek, ale jste rozhodnuta udržet si svůj nový objev co nejdéle. Ale víte opravdu, co děláte Podařilo se vám dostat do postele chlapa a za to si zasloužíte obdiv. Jestlipak ale skutečně víte, koho pod peřinou vlastně máte? Vždyť pouhé tři minuty extáze a minuta nepozornosti stačí k tomu, abyste se ocitla po boku hulváta a barona Prášila v jedné osobě, narcisa s problémy sexuálního rázu nebo bacilofobní ho neurotického záletníka. Láska je slepá a tak se klidně může stát, že svým drahým ro dičům brzy představíte ožralu, který se věčně švorc potácí z jedné swingers party na druhou. Proberte se, dokud je čas, a přečtěte si tohoto průvodce. Najdete v něm tu nejlepší radu, jak s jistotou poznat muže, který se k vám nejlépe hodí (Romantika, Erose nebo třebas Aladina) a kterého si za žádnou cenu nesmíte nechat proklo

Jedním z řady úskalí psaní o evropské identitě je skutečnost, že ve většině případů vznikají texty příliš teoretické nebo příliš polemické. V souvislosti s připomenutím pátého výročí referenda, ve kterém Češi jednoznačně hlasovali pro členství v Evropské unii, se ANO pro Evropu spolu se studenty Karlovy Univerzity rozhodlo oslovit významné osobnosti napříč Evropskou unií s prosbou o krátký osobní příspěvek na téma Evropa. Tato kniha je sborníkem těchto příspěvků.

„Karionova Kronika světa“ na počátku raného novověku podstatným způsobem ovlivnila obecné vnímání dějinných kořenů naší evropské kultury. Tato kniha, ve které měl čtenář pohromadě celé dějiny světa od stvoření po jeho současnost, se stala nejčastěji vydávanou historickou knihou druhé a třetí třetiny 16. století. Do rukou evropských čtenářů se dostala od roku 1532 do počátku 17. století v několika desítkách vydání v různých jazycích, realizovaných většinou u významných evropských nakladatelů. Byla skutečným best­sellerem historického knižního žánru 16. století. Jejími původními autory byli berlínský dvorní astronom a matematik Jan Karion a luteránský teolog a humanista Filip Melanchton; na mladších vydáních se rozšiřováním a doplňováním textu podílela řada dalších autorů.