Rybka Publishers strana 15 z 25

Hlavním tématem této knihy jsou dějiny evropského peněžního oběhu v 16. a 17. století, a to především role stříbra v tomto systému. Ta se totiž výrazně lišila od role zlata, i když se oba drahé kovy po dlouhá staletí paralelně užívaly při směně zboží jako

Hlavním tématem této knihy jsou dějiny evropského peněžního oběhu v 16. a 17. století, a to především role stříbra v tomto systému. Ta se totiž výrazně lišila od role zlata, i když se oba drahé kovy po dlouhá staletí paralelně užívaly při směně zboží jako

Hlavním tématem této knihy jsou dějiny evropského peněžního oběhu v 16. a 17. století, a to především role stříbra v tomto systému. Ta se totiž výrazně lišila od role zlata, i když se oba drahé kovy po dlouhá staletí paralelně užívaly při směně zboží jako

Od roku 1923, kdy Chalíl Dži­brán vydal své všeobecně uznávané mistrovské dílo Pro­rok, má lidstvo v jeho vý­jimečné knize proslulý pra­men odpovědí na nejhlubší otáz­­ky života. Džibránův pří­běh, jenž vstoupil do mnoha srdcí, dal však čtenářům ne­vyplněný slib Prorokova ná­vra­tu: „Ale kdyby se můj hlas měl z vašich uší vytratit a má láska ve vaší paměti pominout, pak přijdu zno­va.“ Dnes, o několik poko­le­ní později, nachází tento slib dlouho očekávané napl­nění v osobě Chalí­lo­va bratrance Hadžara. Proro­kův ná­­vrat je vystavěn na auto­ro­vě auten­tickém příběhu. Poe­tic­ky a s hlubokou moud­rostí zde Had­žar Džibrán líčí svůj pohnutý a v konečném důsledku vítězný ži­vot. Stejně jako Prorok a věčně lidské otázky v něm obsažené, nabízí i Prorokův návrat oprav­dový vhled do nejhlub­ších významů lidského života a moderní pojetí duchovna a víry, které lze vztahovat na ja­kékoli náboženské pře­s­věd­­čení. Původní kresby uhlem, které prostupují knihou, evokují tvorbu Cha­­líla Džibrána, s níž se čtenáři mo­h­li setkat v Prorokovi, a umožňují ponořit se ještě hlouběji do vidění, jež na Hadžara sestoupila v jeho po­hnuté minulosti.

Komáři jsou prvním velikým Faulknerovým dílem. Na rozdíl od většiny autorových pozdějších próz se tento štiplavý, satirický román neodehrává v autorově mytickém yoknapatawphaském kraji, nýbrž v New Orleans, přesněji řečeno na výletní jachtě, na níž se několik neworleanských umělců vydává na několikadenní okružní plavbu. Je přitom docela lhostejné, kdo z neworleanské umělecké a literární scény se za jednotlivými postavami díla skrývá; důležité je pouze to, že Faulkner tu své hrdiny dokázal vykreslit s drtivou přesvědčivostí – v jeho úderných, výtečně vystavěných větách jako by byla obsažena všechna sláva i marnost „jazzových“ dvacátých let. William Faulkner (1897–1962) patří k největším spisovatelům 20. století; za své rozsáhlé dílo získal roku 1949 Nobelovu cenu za literaturu. Často bývá považován za "zakladatele americké jižanské literatury 20. století“; toto tvrzení lze přitom rozvést – Faulkner není jen „zakladatelem“ americké jižanské literatury, je její dokonalou synekdochou: Faulkner je jižanská literatura. V úchvatné jednotě se u něj snoubí snad veškeré výrazné rysy, jimiž se jednotlivě vyznačují díla ostatních slavných Jižanů, prozaiky Flannery O’Connorovou, Tennessee Williamsem či Trumanem Capotem počínaje, kritiky jako John Crowe Ransom, Allen Tate či Cleanth Brooks konče. Přestože je ovšem Faulknerovo dílo na americkém Jihu hluboce zakořeněné, přestože je důsledně regionální, dosahuje autorovo líčení lidského údělu vpravdě universální působivosti.

velký čínský román Od roku 2004, kdy poprvé vyšel tento román, se v samotné Číně prodalo více než 20 milionů výtisků. "Totem vlka" je prvním čínským velkým románem, který svou hloubkou a zároveň strhujícím dobrodružným příběhem dokázal přitáhnout pozornost celého světa. Kniha vypráví autobiografický příběh čínského studenta, který odchází z Pekingu zmítaného politickými bouřemi v době kulturní revoluce do severočínské mongolské stepi za poznáním prastaré civilizace. Na své pouti se seznamuje se starým moudrým Mongolem, který mu odhaluje tajemství její síly, která je symbolizována vlkem, vyslancem mongolských nebes, jenž má za úkol ochraňovat mongolskou step a zachovávat její přirozenou rovnováhu. Po několika setkáních s vlky ve volné přírodě si hlavní hrdina umíní, že se vlkovi musí přiblížit, chce jej pozorovat zblízka a pochopit jeho myšlení a chování. Toto rozhodnutí změní jeho život... Střet čínské zemědělské a mongolské kočovné pastevecké kultury, člověka a přírody, současnosti a historie, ideologie a tradice, pragmatismu a duchovních hodnot, necitlivého idealismu, hlouposti a moudrosti obsažené ve staleté zkušenosti, o tom všem vypráví román, který byl dosud přeložen do pětadvaceti jazyků.

Komáři jsou prvním velikým Faulknerovým dílem. Na rozdíl od většiny autorových pozdějších próz se tento štiplavý, satirický román neodehrává v autorově mytickém yoknapatawphaském kraji, nýbrž v New Orleans, přesněji řečeno na výletní jachtě, na níž se několik neworleanských umělců vydává na několikadenní okružní plavbu. Je přitom docela lhostejné, kdo z neworleanské umělecké a literární scény se za jednotlivými postavami díla skrývá; důležité je pouze to, že Faulkner tu své hrdiny dokázal vykreslit s drtivou přesvědčivostí – v jeho úderných, výtečně vystavěných větách jako by byla obsažena všechna sláva i marnost „jazzových“ dvacátých let. William Faulkner (1897–1962) patří k největším spisovatelům 20. století; za své rozsáhlé dílo získal roku 1949 Nobelovu cenu za literaturu. Často bývá považován za "zakladatele americké jižanské literatury 20. století“; toto tvrzení lze přitom rozvést – Faulkner není jen „zakladatelem“ americké jižanské literatury, je její dokonalou synekdochou: Faulkner je jižanská literatura. V úchvatné jednotě se u něj snoubí snad veškeré výrazné rysy, jimiž se jednotlivě vyznačují díla ostatních slavných Jižanů, prozaiky Flannery O’Connorovou, Tennessee Williamsem či Trumanem Capotem počínaje, kritiky jako John Crowe Ransom, Allen Tate či Cleanth Brooks konče. Přestože je ovšem Faulknerovo dílo na americkém Jihu hluboce zakořeněné, přestože je důsledně regionální, dosahuje autorovo líčení lidského údělu vpravdě universální působivosti.

Pátrání po dramatickém osudu českého polárníka Jana Březiny Jan Březina letí na severní pól!“ hlásaly palcové titulky českých prvorepublikových novin. Podle senzační zprávy se nachází třiadvacetiletý letec a mechanik na palubě letadla legendární sovětské Papaninovy výpravy. To bylo v roce 1937. Ale o necelý rok později, jedné březnové noci, je v Moskvě z neznámých důvodů zatčen. Od té doby jej rodina nikdy nespatřila. Po Janově dramatickém osudu a okolnostech jeho násilné smrti pátrala rodina více než půl století… Autoři knihy – Březinova neteř a prasynovec – ve svém strhujícím vyprávění krok za krokem odhalují výjimečnou životní a profesionální dráhu slavného polárníka, jehož vítal Stalin, aby ho nechal krátce nato poslat bez řádného rozsudku na smrt. Taťana Březinová a její syn Mikuláš Černý umožní čtenáři nahlédnout do tajných archivů a unikátních dokumentů, které už vydaly svá svědectví o tom, jak zemřel nejen legendární český polární letec Jan Březina, ale i stovky tisíc dalších v letech „velkého teroru“. Knížka Návrat zmizelého letce je také výpravou za jiskřivým sněhem, který září proti modrému nebi v místě, jež po staletí dobývaly slavné expedice po souši, na lodích i ve vzduchu, a které přineslo zkázu mnoha statečným mužům. Na ovládnutí severního pólu se jakožto účastník výpravy, která položila základ modernímu výzkumu Arktidy, podílel i československý rodák Jan Březina. Touto knihou se vrací – do naší paměti.

Pátrání po dramatickém osudu českého polárníka Jana Březiny Jan Březina letí na severní pól!“ hlásaly palcové titulky českých prvorepublikových novin. Podle senzační zprávy se nachází třiadvacetiletý letec a mechanik na palubě letadla legendární sovětské Papaninovy výpravy. To bylo v roce 1937. Ale o necelý rok později, jedné březnové noci, je v Moskvě z neznámých důvodů zatčen. Od té doby jej rodina nikdy nespatřila. Po Janově dramatickém osudu a okolnostech jeho násilné smrti pátrala rodina více než půl století… Autoři knihy – Březinova neteř a prasynovec – ve svém strhujícím vyprávění krok za krokem odhalují výjimečnou životní a profesionální dráhu slavného polárníka, jehož vítal Stalin, aby ho nechal krátce nato poslat bez řádného rozsudku na smrt. Taťana Březinová a její syn Mikuláš Černý umožní čtenáři nahlédnout do tajných archivů a unikátních dokumentů, které už vydaly svá svědectví o tom, jak zemřel nejen legendární český polární letec Jan Březina, ale i stovky tisíc dalších v letech „velkého teroru“. Knížka Návrat zmizelého letce je také výpravou za jiskřivým sněhem, který září proti modrému nebi v místě, jež po staletí dobývaly slavné expedice po souši, na lodích i ve vzduchu, a které přineslo zkázu mnoha statečným mužům. Na ovládnutí severního pólu se jakožto účastník výpravy, která položila základ modernímu výzkumu Arktidy, podílel i československý rodák Jan Březina. Touto knihou se vrací – do naší paměti.

Proč Židé zavrhli Ježíše? Jaké reálné důvody mohly Židy vést k tomu, že se od Ježíše odvrátili nebo se proti němu postavili? Proč odmítali křesťanskou cestu ke spáse se sveřepostí, v níž křesťané často spatřovali zatvrzelost či zlovolnost? Mohou, nebo nemohou být právem obviňováni, že Ježíše zabili? David Klinghoffer si ve své provokativní a odvážné knize předsevzal najít odpověď na otázku, která je předmětem vášnivých sporů a polemik po staletí. Svůj historický výklad začíná přiblížením judaismu v době bezprostředně předtím, než Ježíš poprvé veřejně vystoupil, poté zevrubně popisuje reakci, s níž se Ježíš setkal u Židů, následně se zamýšlí nad možným podílem židovského národa na jeho smrti. V další části pátrá po důvodech, proč Židé tak ostře odmítli apoštola Pavla, analyzuje vývoj, který ježíšovský spor nabral v talmudickém období a středověku, a konečně si klade otázku, proč neshody přetrvávají až do současnosti. „Nikdo nepopírá – ani Židé, ani křesťané – že židovské zavržení Ježíše a potažmo celého křesťanství mělo zásadní duchovní důsledky pro obě strany. Křesťané nelibě nesli, že Židé odmítli uznat Ježíše za Mesiáše, zatímco na Židy a celý judaismus měla hluboký dopad vláda křesťanství v Evropě. Jaké jsou skutečné dějinné důsledky tohoto zavržení?“ David Klinghoffer, absolvent Brownovy univerzity, je známý americký židovský konzervativní spisovatel. Působí na Discovery Institute v Seattlu

aneb Putování s Mnichem, který prodal své ferrari V nové knížce autora světoznámého bestselleru Mnich, který prodal své ferrari se opět setkáváme se svérázným a moudrým duchovním učitelem a mnichem Juliánem Mantlem, jenž nás tentokrát provází po cestě k sebeprobuzení, kterou sám prošel během svého pobytu v Indii u skupiny himálajských mnichů. JULIÁNOVA CESTA přináší odpovědi na životně důležité otázky, které si klade každý z nás, kdo je ochoten vykročit na cestu k sebepoznání a naplnění svého osudu. Julián Mantle vstupuje do života Dara Sandersona, muže středního věku, který, ačkoli má na první pohled vše, co si lze přát, je vnitřně hluboce nešťastný a nenaplněný. Díky setkání s mnichem se vydává na šestiměsíční odyseu za nalezením autentického já a rozvinutím svých nevyužitých sil a vnitřního potenciálu. Tato kniha nám ukazuje, jak se naučit proměňovat touhy svého srdce ve skutečnost a začít žít životem, k němuž jsme předurčeni. Prostřednictvím názorných inspirativních poučení a rad nás vede k překonání omezujících názorů a obav, které nám brání následovat své sny, objevit a spoluvytvářet svůj osud a v konečném důsledku získat osobní svobodu, trvalý vnitřní mír a štěstí, na které máme všichni přirozené právo. Tato cesta – Juliánova cesta – odráží věčnou, archetypální cestu vůdce či hrdiny a lze ji v rozličných podobách nalézt v mnoha starodávných textech jak východní tak západní literatury.

Proč Židé zavrhli Ježíše? Jaké reálné důvody mohly Židy vést k tomu, že se od Ježíše odvrátili nebo se proti němu postavili? Proč odmítali křesťanskou cestu ke spáse se sveřepostí, v níž křesťané často spatřovali zatvrzelost či zlovolnost? Mohou, nebo nemohou být právem obviňováni, že Ježíše zabili? David Klinghoffer si ve své provokativní a odvážné knize předsevzal najít odpověď na otázku, která je předmětem vášnivých sporů a polemik po staletí. Svůj historický výklad začíná přiblížením judaismu v době bezprostředně předtím, než Ježíš poprvé veřejně vystoupil, poté zevrubně popisuje reakci, s níž se Ježíš setkal u Židů, následně se zamýšlí nad možným podílem židovského národa na jeho smrti. V další části pátrá po důvodech, proč Židé tak ostře odmítli apoštola Pavla, analyzuje vývoj, který ježíšovský spor nabral v talmudickém období a středověku, a konečně si klade otázku, proč neshody přetrvávají až do současnosti. „Nikdo nepopírá – ani Židé, ani křesťané – že židovské zavržení Ježíše a potažmo celého křesťanství mělo zásadní duchovní důsledky pro obě strany. Křesťané nelibě nesli, že Židé odmítli uznat Ježíše za Mesiáše, zatímco na Židy a celý judaismus měla hluboký dopad vláda křesťanství v Evropě. Jaké jsou skutečné dějinné důsledky tohoto zavržení?“ David Klinghoffer, absolvent Brownovy univerzity, je známý americký židovský konzervativní spisovatel. Působí na Discovery Institute v Seattlu

Nové zpracování městských dějin, které kulturní i laická veřejnost po dlouhá desetiletí postrádá, vychází ze současných výsledků historického výzkumu a vzniklo na základě přímého studia hmotných i písemných pramenů a soudobé literatury. Tato monografie, jejíž autorem je přední český historik, podává ucelený obraz politického, hospodářského a kulturního života jičínské dávné i nedávné minulosti.

Kdo byla Filipina Welserová? Co o ní víme? Zřejmě krásná, vzdělaná a fascinující žena, která se v polovině 16. století na zámku Březnice tajně provdala za českého místodržícího Ferdinanda II. Tyrolského a kterou její tchán – císař Ferdinand I. – jakožto ženu neurozenou z hloubi duše nenáviděl a odmítal uznat za právoplatnou manželku svého syna. Ale to by samo o sobě nestačilo na to, aby se zapsala do dějin. Filipína byla totiž jednou z těch osobností, které prorážejí dějinám nové cesty, otevírají nové obzory, do té doby neznamé. Filipína Welserová svým životem charakterizuje úžasnou dobu evropské renesance. Dobu, jež vtiskla svou tvář našemu světu nejen novým stylem architektury, malířství či sochařství, ale i zcela novým pohledem na život. Dobu, která znamenala především zlom v lidském myšlení, kdy se namísto dosud všudypřítomného Boha postavil do centra zájmu člověk, krása, všestranný rozvoj, svoboda a vědění. Je to doba, kdy se člověk od nebeských věcí čím dál více obrací k věcem pozemským a lidským, od věčnosti k pozemskému životu. A nové humanistické ideály a vědění, šířené nedávno vynalezeným knihtiskem spojovaly lidi mezi sebou náhle víc než jejich původ. Proto si tedy Filipina mohla najít svého prince a on se do ní mohl zamilovat. Naše znalosti o vládě habsburské dynastie v Čechách se omezují většinou na dobu po Bílé Hoře, na období temna a národního utrpení. Jestliže občas zabloudíme do období dávnějšího, tak snad jen k osobě císaře Rudolfa II., který přitahoval spisovatele odjakživa svou extravagantní osobností. O prvních dvou generacích Hasburků na našem trůně toho ale až zase tolik nevíme. Takže pokud vás osudy prvních habsburských vládců na českém trůně zajímají, otevřete knihu ležící před vámi. Jsou stejně jako lidské osudy před nimi a po nich naplněny láskou, nenávistí, konflikty a trápením. Pojďme se tedy na tu dobu podívat. Prostřednictvim osudu Filipíny Welserové a jejiho prince Ferdinanda Habsburského.

Nová kniha autora bestselleru Muž, který chtěl být šťastný je poutavým příběhem, který otevírá cestu k jedné z nejhlubších úvah o nás samotných: Jak překonat své zábrany, strach a naučené chování a vybočit z nalinkované cesty svého života, když nám nepřináší uspokojení? Představte si, že vám neznámý muž zachrání život a vy se mu na oplátku zavážete, že uděláte všechno, co vám řekne. Nemáte na výběr, na dohodu přistoupíte a ocitnete se v neuvěřitelné situaci, nad kterou nemáte žádnou kontrolu. Ze dne na den přestanete být pánem svého života. Váš život je ale najednou mnohem zajímavější než dřív... Postupně se vás však zmocní pochyby. Co má ten muž, který se vám připletl do života, vlastně v úmyslu? Kým doopravdy je? A kdo jsou ty záhadné postavy z jeho okolí? Na povrch vyplouvá čím dál víc podezřelých okolností a váš neklid se stupňuje....

Proč Židé zavrhli Ježíše? Jaké reálné důvody mohly Židy vést k tomu, že se od Ježíše odvrátili nebo se proti němu postavili? Proč odmítali křesťanskou cestu ke spáse se sveřepostí, v níž křesťané často spatřovali zatvrzelost či zlovolnost? Mohou, nebo nemohou být právem obviňováni, že Ježíše zabili? David Klinghoffer si ve své provokativní a odvážné knize předsevzal najít odpověď na otázku, která je předmětem vášnivých sporů a polemik po staletí. Svůj historický výklad začíná přiblížením judaismu v době bezprostředně předtím, než Ježíš poprvé veřejně vystoupil, poté zevrubně popisuje reakci, s níž se Ježíš setkal u Židů, následně se zamýšlí nad možným podílem židovského národa na jeho smrti. V další části pátrá po důvodech, proč Židé tak ostře odmítli apoštola Pavla, analyzuje vývoj, který ježíšovský spor nabral v talmudickém období a středověku, a konečně si klade otázku, proč neshody přetrvávají až do současnosti. „Nikdo nepopírá – ani Židé, ani křesťané – že židovské zavržení Ježíše a potažmo celého křesťanství mělo zásadní duchovní důsledky pro obě strany. Křesťané nelibě nesli, že Židé odmítli uznat Ježíše za Mesiáše, zatímco na Židy a celý judaismus měla hluboký dopad vláda křesťanství v Evropě. Jaké jsou skutečné dějinné důsledky tohoto zavržení?“ David Klinghoffer, absolvent Brownovy univerzity, je známý americký židovský konzervativní spisovatel. Působí na Discovery Institute v Seattlu